Zdravím,

úvodem bych měl napsat, že jsem ABSOLUTNÍ LAIK co se reproduktorů týče, nejsem elektrotechnik ale domácí kutil a bastlíř. Dostal jsem se náhodou k těmto reproduktorům a napadla mě myšlenka tvorby dvoupásmového repra.

Moje otázka tedy zní, má to vůbec nějakou cenu? Bude se to dát poslouchat, nebo je to celé špatně ? Zvukový projev nemusí být exkluzivní, jak bych to jen řekl. Jsem zvyklí na nekvalitní domácí kino genius, takže pokud to bude aspoň srovnatelné (do garáže) budu spokojen.

Přečetl jsem nějakou tu teorii a napadlo mě toto :

Basový repro ARN 665 a širokopásmový ARE 589, k tomu si doma vyrobit pasivní výhybku na 3000Hz . Oba repro mají 4Ohmy

Takže má cenu se do toho pouštět?

Předem všem děkuji za odpovědi a případné rady

S pozdravem
Linbush
makety-linbush.kvalitne.cz

Kdyby se k tomu dala ještě nějaká výška nemuselo by to být marné.Sehnat k tomu ARV081 tak bys mohl použít výhybku z KE30.Basáku dát tak 25L a u ARE tak max 2L budku.

ARE589 by šel jako střeďák. Dělit ale podstatně níže...tak do 800Hz. Podobnou kombinaci jsem nedávno stavěl, ale na 8 ohm.
viewtopic.php?f=9&t=4096

ARE 589 může pro leckteré ucho zahrát pěkně, jenom těch výšek tam nebude moc a nebude to na moc velké hlasitosti. Zkus si ho připojit samotný přímo k zesilovači, postav ho delší stranou svisle a pozorně poslouchej. Jestli ti tohle bude stačit, můžeš to řešit dál. Jestli ti budou ostřejší výšky chybět, pak to pro tebe nemá smysl. jen to při zkoušení nepřežeň s hlasitostí.
Čím to chceš krmit?

Omlouvám se, pracovní vytížení, dříve jsem se k PC nedostal.

Krmit to budu zatím starou Hi-fi, než seženu nějaký receiver. Výškáč bohužel nemám, ale sehnal jsem ARE 3604. I když to je širokopásmový reproduktor, napadlo mě ho použít místo výškáče, má rozsah někam k 15 000 Hz. Takže má teorie:
Basák ARN 664 hraje basy
širokopásmo ARE 589 hraje středy a
širokopásmo ARE 3604 by hrál výšky (aspoň nějaké, které by zvládl).
Nevím jestli plácám úplné nesmysly ale myslel jsem si, že když rozdělím na tři pásma, tak ty ARE budou hrát lépě, jelikož místo celého spektra (od středů do výšek) bude každý mít to svoje.
Pokud to je úplně špatná myšlenka, prosím nepranýřujte mě, opravdu jsem laik
Pokud by to "jakštakš mohlo být" prosím o radu:
Basák dělit na 800 Hz (to my bylo porazeno výše), dát mu bednu 25 L
Ty středy mám dělit kde ? Něco mezi 5-10 kHZ ? A ještě jedna věc, střeďák má mít (viz víše) 2L a ten ARE 3604 bych měl dát také zvlášť? Takže v bedně bude mít každý repro svůj vlastní prostor?

Ještě jednou všem děkuji za rady a pomoc

Linbush

Pozri si tento projekt, niečo z toho použiješ.
viewtopic.php?f=9&t=4096

ano každý reproduktor bude mít v centrální bedně od basáku svou další bednu, celkově budeš mít stručně řečeno tři bedny v jedné. jak jsi na tom s jakousi zručností v oboru truhlařiny/stolařiny? budeš nechávat bedny dělat ve stolárně?

vlastně ty dva širokáčky by mohly být v jedné budce ale nejsem si jist. přenechám to zkušenějším, ale další budkou se nic nezkazí

ARE3604 hraje pěkně je-li to ta verze s minikopulkou místo síťky. Výškáč to sice není ale něco to zahraje. Pokud je nouze tak velká že si nedokážeš sehnat skutečný výškáč tak proč ne.

Zdravím, tak po delší odmlce se na Vás profíky obracím opět s prosbou o radu.
Postavil jsem (hlavně na zkoušku) jednu reprobednu (ARN 665 (cca 25l) + ARN 589 (cca 3l) + pasivní "výhybka" na 800 Hz) a byl jsem velice mile překvapen zvukovým projevem. Proto jsem si sehnal další reproduktory:
2x ARN 664 (dle diskuzí jsem usoudil, že jsou stejné jako ARN 665 akorád mají lepší "zvukový projev)
k nim
2x ARV 161 (zase jsem někde v diskuzi našel, že mají z výškových reproduktorů příjemnější projev něž kalotové nebo piezo.. a hlavně mají stejnou impedanci jako 664)
- když jsem potom hledam, přišel jsem na to, že jsem vlastně složil ARS 830
tuto sestavu bych ještě rád doplnil o středy, v mém případě použít širokopásmo ARE 589.

Proto se znovu ptám, zda uvažuji správně :

basákům dát 25-30l dělit na 800Hz (jelikož už mám zakoupeny tyto cívky nerad bych posouval frekvenci)
středům ( vlastně širokopásmům ) dát cca 2-3 l a nechat je hrát od 800Hz až kam ? (dle mého laického názoru do 3000Hz)
a výškáče od 3000Hz až neomezeně nahoru ?

Předem děkuji za jakoukoliv radu.

Třípásmo schvaluju, jmenované osazení je možné takže proč ne. Neschvaluju však neměřenou bastlvýhybku.

ARN664 jsou v podstatě zcela shodné s ARN665 jelikož jediná odlišnost je v tom, že u ARN664 je magnet s pólovými nástavci dohromady lepený kdežto u 665 zalisovaný do plastu. Tím pádem by se neměly nějak podstatně zvukově lišit pokud nebereme v úvahu ovlivnění tím co mají po těch letech za sebou a nepatrnosti dané datem výroby (např. na některých ARN665 jsem identifikoval poddajnější středičku z ARZ66x). Pokud je použiješ tak jak jsou je to naprosto jedno který z nich použiješ. ARN664 má ale jednu výhodu pokud chceš nějakým způsobem ovlivňovat vlastnosti reproduktoru jako třebas lepením dalšího magnetu. To však využije jen málokdo, ty pravděpodobně nikoliv.

A jak bys vyřešil výhybku ?

Poslal bych to někomu aby to změřil a navrhl adekvátní výhybku na míru.

Hezký , věřím že toto by bylo správné řešení, má to jedno ALE a to jsou penízky

Takže výhybku budu nakonec bastlit doma. Teď se asi zděsíš úplně ale i cívky chci motat sám, jelikož jsem se dostal k měděnému smaltovanému drátu. Kondíků mám plnou krabici, takže to alespoň zkusím. Jen by mě zajímala ta frekvence na "středu" od 800 do 3000 Hz ?

P.S.: výstupní hodnoty výhybky mi nakonec změří v práci spojař, tak doufám, že i poradí

Já tio neříkám že si nemáš tu výhybku fyzicky vyrobit sám, ale měl bys jí vyrobit na základě návrhu který je postavený na měření. Když materiál na výhybky máš tak tím spíš bys měl ušetřené peníze za materiál investovat do vlastního návrhu. Takto jen vyplýtváš materiál a nebude to hrát ani trochu tak jak to skutečně hrát může.

Aha už rozumím. No je pravda, že návrh výhybky jsem nechal na programu :

navíc mi dělá ještě jedna věc problém, jak spočítat cívku, na netu jsem našel desítky vzorců a několik prográmků na výpočet, ale každý udával něco jiné . Takže vůbec nevím jak začít, nakonec si cívku nachám proměřit, ale potřeboval bych vědět aspoň shruba jaké má mít rozměry .

Vzorečkové výhybky ale fungují jen na papíře protože nerespektuje reálné vlastnosti reproduktorů ani ozvučnice. V reálném světě je potřeba výhybka zahrnující mnoho reálných vlivů a takovou bez měření navrhnout nelze. Divil by ses jak velký je rozdíl při poslechu dvou shodných sosustav se dvěma různými výhybkami - bastlem a korektně měřenou a simulovanou.

"Vzorečkové výhybky ale fungují jen na papíře", resp. fungují jen do odporové zátěže (pokud dáš místo reproduktoru odpor). Reprák je bohužel RLC-čko a má určitou frekvenční charakteristiku. Jak už napsal Thales, do toho všeho kecá ještě i bedna. Takže výhybky podle vzorečku jsou jen mrhání časem a součástkama. Dělička je u takové výhybky obvykle úplně jinde, než si spočítal, frekvenční charakteristika soustavy vypadá jako Himaláje a fázová charakteristika je úplně rozházená. Kdysi se to tak dělávalo, ale dnes jsou již jiný možnosti a nějaká tisícovka za změření a návrh výhybky rozhodně stojí.
Co se cívek týče...cívka namotaná podle výpočtu je jen velmi přibližná. Pro přesnou hodnotu je potřebný měření.

A co zkusit osvědčené vyhnutí těch dvou repráků podle KE20? Před basák tlumivku 2,3mH, před ARE kapacitu 22uF a repráky proti sobě přepólovat.
Já vím, že to není ideální, ale je to jednoduché na vyzkoušení a chodí to.

To už jsem kdysi zkoušel já...můžu říct, že to funguje, repráky se nespálili...ale to je asi tak všechno.

6dB výhybka funguje dobře tam, kde dělené reproduktory fungují slušně i daleko za předpokládanou dělící frekvencí. Docela dobře to funguje u 25WS/D-2 které jsou po určitých úpravách i s takovouto výhybkou dobře poslouchatelné. Bohužel v tomto konkrétním případě jen v ose protože tu směrovku nikdo neukecá. S menšími moderními a dobře vybranými reproduktory by to nemusel být problém. Ale to není ten případ který řešíme.