Předešlu, že jedna věc je teorie, a jiná věc je, co člověk použije v reálu a jak si to okecá. I v profesionálně vyrobených přístrojích najdete spínací komponenty, které po čase ztratily původní vlastnosti a vyžadují údržbu nebo výměnu. Typicky tedy přepínače nebo relé. Vymačkané, ošoupané nebo i opálené kontakty začnou vynechávat nebo zkreslovat. Ve výstupních ochranách dražších značkových zesilovačů bývala speciální relé. Právě s kontakty z měkčího materiálu a s větší kontaktní plochou. I ty ale po několika desítkách roků odejdou. Ošetřovat je nemá moc smysl. Párkrát jsem to měnil za standardní univerzální relé používaná v průmyslové automatizaci. Prostě proto, že k nim jako elektrikář mám přístup. Vyrábí se to pod kdejakou značkou (Schrack, Weidmuller, Schneider...). Kontakty mají kompromisního provedení, polotvrdé, slitinové, většinou stříbro-nikl a podobně, pro proud až 10A při odporové zátěži. Dělají se jedno- až čtyřpólové, většinou s přepínacími kontakty. Dávám je i do svých výstupních ochran. Jakou životnost to bude mít, Bůh suď. Člověk musí dopředu počítat s tím, že je jednou bude muset znovu měnit. Na dílně občas zkouším zesilovače i bedny. Takže jedním 4P relé přepínám zesilovače, druhým bedny. Chodí to. Ale jak to chodit přestane, nebudu se tomu divit. Mám to jaksepatří nabastlené - ta relé mají páčku pro ruční ovládání. Takže je ani neovládám elektricky. Prostě jen převeksluju páčku. Tahle relé se dávají do patic se šroubovým nebo pérovým připojením vodičů. Dá se to využít, a mám to tak. Pokud by ale byl člověk extra pečlivý, je lépe připájet vodiče přímo k nožovým přívodům relé. Sinclair doporučoval pro takové použití i staré provedení tuzemských RP700 a 701 ze ZPA. Ta relé mají kontakty ještě masivnější, i o něco větší přítlak. Dají se stále dostat v různých výprodejích.
Zmíněná relé obecně mají jistou výhodu v tom, že spínaný obvod přerušují jen v jednom místě - jeden kontakt s pohyblivým přívodem se přitiskne ke druhému kontaktu. U paketových spínačů nebo u stykačů se pohybuje jazýček se dvěma kontaktními ploškami na koncích. Při sepnutí se obě kontaktní plošky přitisknou k protikontaktům - jsou tedy v cestě signálu dva kontakty v sérii, s dvojitým potenciálem problémů. Může to vadit a nemusí.
Stykače mám použité v přepínači, který vozím na srazy. Jsou to miniaturní čtyřpólové stykače se slitinovými kontakty, používané jak pro silovou zátěž, tak pro spínání pomocných obvodů. Kontakty jsou tedy kompromisní, ale použitelné. Ty přístroje nikdy nebyly používané k původnímu účelu, takže kontakty nebyly nijak opotřebené. Mají efektivní styčné plochy cca 3,5 mm v průměru, což je už docela dost. Proti běžně používaným relé jsou násobně robustnější. Chodí to myslím dobře. Ale je to zařízení pro občasné, krátkodobé použití. Nevím, jestli bych to někomu doporučil k trvalému provozu.
Velmi podobné kontakty jako stykače mají paketové přepínače. U nás třeba obligátní VS16. Zatím se zdá, že vyhoví dobře. Dělaly se v množství konfigurací, s různým počtem kontaktů a přepínacích poloh. Dají se rozebrat a přeskládat podle potřeby. Nevýhodu vidím v tom, že jsou kontakty tlačené do sepnutí jen relativně malou pružinkou. Pokud by někdo z vás chtěl experimentovat, můžu mu pakeťák seskládat na míru. Nedám ale ruku do ohně za dlouhodobou spolehlivost. časem možná bude potřeba ho rozebrat a vyčistit. Rozebírání a skládání pakeťáku je výzva pro bystré hlavičky a šikovné ručičky. Nejlépe je vlézt si s tím do zašpuntované vany.
Blbý je, že mě nenapadá žádný současně vyráběný přepínač, který by stoprocentně vyhověl. Umím používat všelijaké NOS přístroje dob minulých, ke kterým se ale nedostane úplně každý. Nebo elektrikářské krámy určené původně k něčemu úplně jinému.
Takže případným zájemcům mohu nabídnout: - Teorii - Vtipný (myšleno srandovní) a veskrze punkový bastl bez záruky - Doporučení použít raději konektorový přepojovač, pokud chcete mít aparaturu echt.
Pro zajímavost: Na Audiowebu jsou teď v kurzu polovodičové výstupní ochrany SSR3. Funguje to stejně jako ochrany s relé. Ale měřitelně mají menší zkreslení proti mechanickým kontaktům, slyšitelný přínos je snad taky potvrzený. Odpor v sepnutém stavu je v nízkých jednotkách mΩ. A hlavně - při detekci DC rozepnou rychleji než relé.
Jo, ještě jsem si vzpomněl na jednu improvizovanou a bezpečnou možnost při přehazování repráků/zesilovačů. Modelářské konektory XT30, XT60 a XT90. Jsou velmi malé, protože je tvoří jen kontakty a kousínek plastu. Jsou určené pro malé napětí a značné proudy (číslo v typu je proud v ampérech), mají velkou styčnou plochu a jsou velice spolehlivé. Přitom stojí pár korun.
|