Já dneska zjistil, že mám už osm měsíců propadlej řidičák. Za tu dobu jsem objel pěknej kus světa.

To je taky pěkný. Já měl propadlo víc jak rok a zjistil jsem to až u sepisování nehody. Krom ridičáku jsem měl prodlý i techničák. Naštěstí jsem narazil na hodnou policistku a platil jsem jen 2 tisíce za nehodu. No ale nemám na strýce. Řidič z povolání a měl propadlý TP víc jak rok a byl na dovče v Chorvatsku. Za všechno může ten čas jak to letí.

Já když jsem si byl před třemi lety v Německu pro krabici, tak jsem ji pak nechával v Příbrami u kamaráda, který pro ni jel se mnou a dále jsem pokračoval Oktávkou. A jak si tak jedu po D4 a přemýšlím, že budu muset na technickou a evidenční, tak se mi v hlavě rozsvítila kontrolka "vždyť jsou to někdy teď čtyři roky, co jsem kupoval Koktu, ta by měla jít taky na technickou" . Zastavil jsem na prvním parkovišti a měl jsem ho tam - týden propadlá. Tak jsem pln hrůzy dojel domů a ráno jsem stál před STK, naštěstí to dobře dopadlo.
A o řidičákách jsme se bavili minulý týden v práci, tak jsem ho vytáhl a mám ještě skoro tři roky čas.

Těžko říci jestli to dát sem, nebo do zajímavého nákupu, ale rozhodně pobaví:

https://aukro.cz/zesilovac-2x15w-male-p ... 6970571684

Čím?

Mrkni na foto uvnitř...

Funguje to? Funguje.
Každej jsme někdy něco zprasil a kdo tvrdí že ne, ten prasí dodnes.

podle mě je to pěkná cena za pěknou skříňku a jestli to aspoň trochu hraje, tak k telefonu s normálníma bednama lepší než mrzkej BT repráček...

Tak to by se mohlo taky líbit, třeba se vypracuje stejně:

http://www.highfidelity.pl/@main-1404&lang=

Obrazok + popis, proste mi to vycarilo jemny naznak usmevu

https://elektro.bazos.sk/inzerat/113697 ... n-6604.php

Za tohle tak 3 rány rákoskou.

Málo.

Tlučení rákoskou je práce. Ekvivalentem práce jsou peníze. Takže čím vic budeš dotyčného tlouct rákoskou, tím výše ten reprák ohodnotíš.
Vzhledem k tomu, že vyobrazený kus má menší než deklarovanou plochu membrány, nedal bych víc jak pět ran i s poštovným.
Taky mi tam chybí to standardní ujištění, že "na zvuk nemá vplyv".

Brácha dnes vyprávěl příhodu z doby, kdy (ještě nedávno) jezdil s asfaltem a opravovali silnice kolem Kolína:
Dělali cestu přes nějakou ves. Pravidelně je tam přes plot otravovala nějaká pološílená babizna. Jednou při pauze si jeden z chlapů všiml, že jim babizna krade lopaty a nosí si je po jednom kuse za barák. Tak zavolal ostatní, aby se šli podívat.
Když baba jim na dohled všechno odnosila, šli za ní, slušně pozdravili a zeptali se, jestli náhodou neviděla jejich lopaty. Prej ne. A tak parťák vytáhnul tablet a povídá, že škoda, ale že mají štěstí, protože to byly nejnovější lopaty s lokátorem a že je vyhledá přes družici.
Načež baba odcupitala a začala přímo před nima lopaty házet přes plot k sousedovi...

To zabila.

Tahle příhoda vyzní jenom když člověk zná prostředí, ve kterém se odehrála.
Ve Skalici je velká firma, pro kterou roky děláme. Tradičně v ní nefunguje komunikace na žádné úrovni, ani uvnitř, ani ven. Když pošleme obchoďákům e-mail, za tři dny jim musíme volat, aby si ho přečetli. Technolog předělá polovinu zakázky a neřekne to ani strojní výrobě, ani konstruktérům, co kreslí dokumentaci pro nás. Na popud výroby něco někde na opačným konci republiky předěláváme, a druhý den tam servisní oddělení pošle servisáka, který neví, že je teď všechno mimo provoz, a má dělat produkční zkoušky. Nebo nám přepošlou e-mail z Polska, kde zákazník naléhavě žádá urgentní servis, načež zjistíme, že jim to tam měsíc leželo, než si to někdo přečetl, poslal to jinému, ten s tím šel po neděli na poradu, tam to dostal další, a tak dál, než po čtyřech týdnech někdo usoudil, že to bude asi pro nás. To by jako ilustrace mohlo stačit.

Včera se šéf vrátil z jednání vychechtanej. Po celý firmě prej běhali policejní psovodi a hledali bombu. Problém byl v tom, že anonymní výhrůžka přišla na ředitelsví e-mailem už někdy minulé úterý a trvalo deset dnů, než si ji někdo přečetl.

Trošku podobně funguje u nás komunikace s Německem, hlavně teda s IT technikama a podobně, ty maj na všechno pár dní čas

Pořídili jsme si ještě jedno kotě, resp. kocourka. Je ovšem mimořádně introvertní. Poté, co jsme ho včera marně hledali po celé vesnici a okolí v domnění, že utekl, jsem ho večer našel sedět na nejhořejší polici, kam není zespoda vidět. Ráno zase vlezl do skříně s přebytečným ložním prádlem, polštáři a přikrývkami, ovšem hornickým způsobem se tam zahrabal tak, že jsem ho fakt nemohl najít. No a když jsem chtěl odjet do práce, tak mi syn, sedící v obýváku s tabletem, na dotaz, kde je Maxík, sdělil "v repráku". Na žádost o upřesnění mi sdělil, že kotě vlezlo do reporbedny basreflexem. Tvářilo se tam docela spokojeně, tak jsem ho nechal bejt ale pokud do večera nevyleze, budu muset otestovat, jak mu chutná Iron Maiden.