|
Možná jsem to tady už někdy psal ale pár takových zážitků:
1) Moje máma v Bratislavě si nechávala předělat záchod. Vydláždit, obložit a závěsnou nádržku vyměnit za takový tenkrát moderní szerszam, co pouští vodu přímo z trubky a ovládá se takovým tlačítkem, jako napáječka pro krávy. Naštěstí jsem právě dorazil do Bratislavy, když práce končily tím, že univerzální, špičkoví, po známosti dodaní řemeslníci tahali po povrchu nových dlaždiček hnusnou pozinkovanou trubku k tomu tlačítku. Když jsem se jich ptal, proč to není pod obkladem, sdělili mi, že na to zapomněli, tak to tedy udělali takhle. Když jsem jim řekl, že takhle to teda neudělají a že ty obkládačky sundají a tu trubku schovají, tak mi začali vykládat cosi o tom že si budu muset přikoupit obkládačky, protže při sudavání určitě nějaká praskne. Na to jsem jim sdělil, že dlaždičky bude přikupovat ten, kdo to zkurvil a že dokud to nebude vypadat tak, jak to bylo zadáno, tak neuviděj ani korunu, chtěli práskat nářadím a odcházet, než jim jeden, co měl o pár procentních bodů vyšší IQ, nevysvětlil, že by to znamenalo, že tam dělali dva dny zadarmo a ještě se budou skládat na materiál. Pak to tedy s velikým pičováním o detailistických buzerantech udělali, jak měli.
2) Když jsem ještě bydlel v Holešovicích, rozhodlo se naše Společenství, že jsou dávat barák do kupy a jali se nechat vyměňovat stoupačky. Já jsem tenkrát bydlel sám a potřeboval jsem chodit do práce, tak jsem nechával klíče naší ukrajinské sousedce, která byla doma (měla jazykovou školu pro Ukrajince), bay tam své krajany podle potřeby vpouštěla a vypouštěla. Stoupačka do kuchyně vedla v takovém dutém cihlovém sloupku, přilehlém ke zdi, na němž byl vypínač. Když jsem se vrátil z práce, ukrajinský inženýr (beze srandy) právě dokončoval práci. Cihlový sloupek vyboural, nahradil sádrokartonovou konstrukcí a ubohý vypínač visel na kabelu, čouhajícím mezi zdí a sádrošem. Když jsem se ho pral, zda tohle považuje za finální řešení, zatváři se nejitě a pak se mě snažil přesvědčit, že mi to tak nechal schválně, abych se sám mohl rozhodnout, zda nechci ten vypínač mít někde jinde. Ten to alespoň dokončil do normálního stavu bez keců.
3) Pak nám v rámci revitalizace šli měni waw-ky. Protože původní majitel byl olenovrt, tak před x lety, když se tam ty waw-ky dělaly, je nechal udělat jen v jednom pokoji a ve druhém topil otevřením dveří, tak jsem si doobjednal instalaci waw-ek do toho druhého pokoje, vstup řemeslníků byl regulován podle předcházejícího bodu. Když jsem se vrátil (s půldnem dovolené už kolem poledne) domů, bylo mi divné, že výkonní pracovníci už iniciativně rozvinuli koberec a přišoupli nábytek ke zdi. Tak jsem se zkusmo podíval za sedačku a byla tam díra o ploše cca. 2 m2. Pod kobercem samozřejmě hromady bordelu, že to vypadalo jako Alpy. Na můj dotaz mi bylo sděleno, že "si mysleli", že si to už dodělám sám. Když jsem jim řekl, že to jako rozhodně na a trvám na dokonční, tak mi řekli, že si musej dojet do dílny pro nějaký materiál. Když se ani po dvou hodinách nevraceli, tak jsem jim na nějaký ten Bytostav volal, tak mi překvapeně sdělili, že tím jako rozhodně nemysleli, že by se s materiálem vrátili a práci dokončili ještě týž den, že ve dvě hodiny už se nikam nejezdí. Takže další půlden dovolené na další den. Opět pomohla pohrůžka neplacením, protože výměna waw-ek byla placena společenstvím ale to protažení jsem platil sám.
_________________
NOBLE BRICKS
|
