Dobrý den,

poprosím Vás o radu.
Rád bych si zrestauroval reproduktorovou soustavu 1pf 067 33.
Vím, že to není žádný zázrak, ale spíše bych to bral jako můj úvodní pokus
o restauraci a dál bych se pustil do nějakých lepších beden.
Co se týká restaurování povrchu ozvučnice apod. to se mi daří, ale nevím si rady s výhybkou.

Uvnitř je jeden kondenzátor k výškovému reproduktoru TESLA TC 473 MP 8uF
Zkoušel jsem ho měřit a výsledek je:
Kapacita 8249nF
Vloss 0,3%
ESR 1,4Ohm

Zvyšující se kapacita naznačuje, že už to asi nebude to pravé.
Rozhodující ale asi bude ESR. Nevím ale jestli 1,4Ohm je ještě ok nebo už za hranou.
Má někdo, prosím, zkušenost jaké hodnoty ESR měli tyto kondenzátory při výrobě,
případně jaká hodnota je "ještě použitelná"?

Rád bych zachoval původní stav. Vím, že jeden kondenzátor není to pravé, ale
složitější výhybky vzhledem k hodnotě reprosoustavy neplánuji.
Prosím tedy o posouzení stavu kondenzátoru.

Děkuji a přeji pěkný den.

Je to moc. Tenhle typ má při 8uF ESR pod 0,3 Ohmu. Pokud je zdravý.
Zachovávat je v původním stavu ale není stejně dobré. 8uF před ARV161 je pokus o vraždu.

Děkuji za odpověď.
To je už tedy opravdu hodně mimo.
1) Mohu poprosit o o tip, kde pořídit za rozumnou cenu obdobný kondenzátor?
2) Vraždou máte na mysli výsledný zvuk nebo ochranu výškového reproduktoru?
Milan

1) Třeba u mě, pokud by šlo o stylové krabicové MP kondenzátory Tesla. Jinak vhodné svitkové kondenzátory dostaneš na Reproobchodě - malý odkaz na stránce nahoře. Případně BS Acoustic, ProDance.
2) V podstatě oboje. I když do jisté míry jako virtuální ochrana výšky zafunguje to, že se ty bedýnky nedají dlouho poslouchat nahlas.
Po celou dobu, co se takovéhle primitivní konstrukce s těmihle repráky vytvářely, se dodržovala rozumná zásada nepoužívat pro oddělení výšky větší kondenzátor než 4uF pro 4Ω verzi, respektive 2uF pro 8Ω verzi. Přesto se najdou tovární soustavy, kde je ta rozumná kapacita až pětinásobně (!) překročená. Kromě tohohle konkrétního typu z Bratislavy (dvojnásobek) na to byli specialisti hlavně v Litovli. Jejich vrcholným kouskem byly elektrolytické kondenzátory o kapacitě 10uF (navíc s přípustnou tolerancí +50%) před ARV168 v bedýnkách ARS808. Tam už výška opravdu zažívala strašný věci.

Souhlasím s tím, že 1PF06733 nejsou nijak zvlášť hodnotné. Ony ale nejsou hodnotné především proto, že nemají regulérní výhybku. Dodáním výhybky se naopak slušně zhodnotí. Jako ten, kdo podobných krámů restauroval několik desítek si dokonce dovolím tvrdit, že by to měla být při restaurování do stavu k používání přímo ústřední věc. Kromě tedy toho případu, kdy bych to restauroval úmyslně do původní podoby, abych je mohl předvádět v porovnání se stejnými bedýnkami s výhybkou. A machrovat, jak moc velký zvukový rozdíl udělá těch pár metrů drátu v tlumivkách, tři kondenzátory a dva odpůrky.

Komentované fotografie podobných kousků (s ironickými poznámkami z rozebírání a s popisem případných úprav) mám tady:
https://ransom.rajce.idnes.cz/?sort=albumName&order=Asc

Toto?
https://ransom.rajce.idnes.cz/2013/934871268

To je zrovna blbá fotka. Nejsou vidět výrobní kódy. Akorát figurantka je UB.

Já bych se ještě zeptal: Čím byl ten kondenzátor měřen?

Děkuji za rady. Jo, ta fotka mě také zaujala.
Přemýšlel jsem nad kapacitou hrudníku a o odporu té paní
Měřil jsem tímto: https://dratek.cz/arduino/2946-lcd-mult ... a-esr.html
Ještě mám doma tento "měřák" na parametry reproduktorů:
https://www.parts-express.com/Dayton-Au ... em-390-807
Myslím, že to dokáže také měřit kapacitory.
V případě zájmu mohu změřit a porovnat.

S pozdravem Milan

Ten všechnometr je věc velice šikovná, ale zrovna na měření L/C se na něj moc nespoléhej. On testuje hranatým signálem a složky komplexních impedancí odhaduje z celkový impedance a fázovýho posuvu, navíc jen na jedný univerzální měřící frekvenci. Takže by se pak spíš hodilo porovnávat kondenzátory komparačně. Pokud u dvaceti kusů naměří podobný ESR, budeš vědět, že údaj sice vůbec není přesnej (třeba že by měl být o řád menší), ale odhadneš, že asi nebudou všecky kondy úplně stejně kaput. Pokud ti ukáže u devatenácti kusů ESR 0,3 a u jednoho 1,5, pak je ten jeden asi opravdu KO. Z jednoho změřenýho kusu těžko soudit. Na to už je potřeba dobrej RLC-metr s možností měření na různých frekvencích. Tam pak naměříš při 100Hz ESR kolem 1Ω, při 1kHz kolem 0,3Ω, při 10kHz pod 0,1Ω - a při 100kHz už ti to najednou místo kapacity ukáže malou indukčnost. To je v pořádku, protože při 100kHz se už kapacitní reaktance blíží nule, zatímco se už začne projevovat malá parazitní indukčnost kondenzátoru.
Právě tak měření impedance s PC udělátkem. Na to běžně stačí zvukovka a jeden odpor jako reference, ale princip vyhodnocení je podobný. Tam sice dostaneš výsledek ve formě indukčnost+odpor nebo kapacita+odpor, není to ale ESR kondenzátoru ani činný odpor tlumivky, jenom reálná složka komplexní impedance. Můžeš ale zobrazit průběh impedance v celém akustickém pásmu a nechat si z toho R/L/C vypočítat při kterékoli frekvenci. Akorát se nedostaneš s měřením až ke 100 kHz. To bys musel měřit se vzorkovacím kmitočtem aspoň dvojnásobným a navíc by to musel umět použitý software.

Ano, je to chytré udělátko, ale jestli to chápu správně, tak nevím pro jakou frekvenci je hodnota ESR zobrazena. Ano, asi to bude obdélníkem měřené. Mimo procesoru na DPS toho měřáku nic moc není a něco co by vytvářelo harmonický signál už vůbec ne. Zkusil jsem tedy pro porovnání ten DATS V3 a hodnot je rázem více a z hlediska harmonického testu je měření tedy přesnější.

Kapacita = 8,01 uF (Tato hodnota mě velice překvapila. Udávaná tolerance kondenzátoru je +-20%)

ESR při 120 Hz = 1,73 Ohm
při 1 KHz = 0,6 Ohm
a při 10 KHz = 0,39 Ohm

Výsledek měření i s grafem je v příloze. DATS změřil i DF, Q a deltu kondenzátoru.

1 ) Při jaké frekvenci mě odpor zajímá? Bude to jinak pro kondenzátor v dolnopropusti a hornopropusti? Předpokládám, že ano.. Pak mě tedy u hornopropusti bude zajímat ESR od dělícího kmitočtu propusti? Šli by pak teoreticky rozdělit staré kondenzátory stylem - tenhle mohu dát do basů, tento ke středům a tento k výškám?

2) Finální otázkou je, zdali je kondenzátor podle tohoto měření použitelný či ne (nehledě na to, že je pro tuto reprosoustavu nevhodný, jak jste psal...) a zdali samotné měření považovat za relevantní. Přesný RLC metr DATS opravdu není a musím souhlasit, že je to více či méně zvukovka.

Díky

Zdravím ve spolek.
Přidávám měření kondenzátoru z druhé reprobedny.
Hodnoty jsou více či méně stejné, což k stejnému stáří součástek bylo asi očekávané.
Nikdo z fóra mi zatím nenapsal, zdali to jsou hodnoty "v rámci mezí či ne".

Není tady někdo na fóru ochotný mi poskytnout kondenzátory tohoto nebo obdobného typu?
Třeba má někdo z vás v šuplíku spoustu těchto kondenzátorů a rád by je poskytl na měření.

Rád bych změřil tyto kapacitory a uvedl jejich odchylky od nějakého mediánu.
Dost možná by se tím dalo získat informaci o tom, zdali jsou tyto kondenzátory i po 50 letech
použitelné či ne.

Pokud se nějaká dobrá duše najde pište, prosím, na email bc.milan.kosa zavinac gmail.com
Zařídil bych svoz kurýrem a samozřejmě stejným způsobem vrátil bezplatně majiteli na moje náklady nazpět.

Třeba nebude měření relevantní, ale pokud ano, může prokázat odchylku těchto kondenzátorů
po dlouhé období a pomoci nám tímto všem při obnově výhybek reprosoustav. Dost možná jsou i po 50 letech, nebo jak dlouho je to dlouho od výroby, použitelné.

Děkuji. S pozdravem
Milan

Podle mě těm kondenzátorům nic není. A zbytečně moc je řešíš, jsou to laciné součástky a fakt nemá cenu je někam dopravovat kurýrem jednotlivě k prověření. Pokud chceš mít na dalších 50 let pokoj, kup si dva nové a hotovo. Ale tu hlavní správnou radu už jsi dostal od Ransoma (23 úno 2022 20:01), přečti si jí prosím ještě jednou.

Nepsal jsem náhodou o něco výš, že jich mám sbírku? Spánembohem ti dva pošlu.
Úplně tedy nevím, proč tomu šuntu věnovat tolik pozornosti. Je to nevhodné řešení. Proč to za každou cenu zachovávat?
Ještě na jednu věc jsem neupozornil. Ty kondy jsou s papírovým, hliníkem metalizovaným dielektrikem. Ten papír ochotně vlhne. Jsou sice hermeticky uzavřené, ale občas se hermetičnost poruší nějakou mikrospárou (skleněné zátavy nejsou z nejkvalitnějších). Před jejich vrácením do provozu je vhodné změřit svod při větším napětí. Používám na to starý dobrý PU-311 a měřím napětím 100V. Jakmile je svodový odpor menší než nějakých 5MΩ/1uF, kondy bez milosti vyhazuju.
Když už to tedy chceš z nějakého důvodu provozovat v tomhle nesmyslném setupu s pouhým kondenzátorem, tak vhodný nový svitek bude stát kolem 50-60Kč.
Jednou z mála výhod ARV161 je překvapivě nízké zkreslení. To ale pouze ve spojení s výhybkou aspoň druhého řádu na frekvenci kolem 3kHz. S předřazeným kondenzátorem 8uF ani náhodou.

Děkuji za příspěvky.
Řeším to přesně tak, jak napsal Ransom a děkuji nejen jemu mu za přínosné informace.
Osobně mám rád věci v takovém stavu v jakém byly vyrobené a to včetně všech jejich nedostatků.
Reprobedny mám spíše do sbírky. Na každodenní poslech je využívat nebudu.
Ano, přesně tak. Mám na cestě 1PF 067 62 a chci pak demonstrovat rozdíl ve výhybkách.
Ty krabicáky se mi moc líbí a nerad bych je vyměňoval za nové svitkové. Nejde tady o peníze.
Až dorazí 1PF 067 62, budu řešit úplně to samé. Budu zjišťovat zdali jsou kondenzátory v pořádku respektive zdali jsou ještě v určitých mezích. To asi k tomu, proč to řeším.
Měření s tím PU-311 je dobrý nápad. Příští týden se zkusím zastavit ve škole a podívat se, jestli ho tam někde v laborce náhodou nemají. Určitě tam bude i nějaký RLC měřák a tak mám co měřit
Díky a pěknou neděli.
Milan