Dostal jsem se k provedení kontroly výhybek reprosoustavy od Elektroniky RS 334. Elektronika tehdy použila zcela totožné výhybky i v modelech RS534 a 634 a jejich varianty v osmiohmových modelech. Jak je všeobecně známo, tak v době vzniku této řady reprosoustav byly používány ve výhybkách tohoto výrobce běžné elyty podle zásady, že pokud tam osadíme elyt na několikanásobně větší ss napětí, než je očekávaná úroveň signálu, tak je toto řešení možné.
Byl jsem tudíž zvědavý, co s elyty učinil věk (asi 30 let) a ne zcela vhodný pracovní režim. V obvodech středů a hloubek jsou elyty Tesla 50 a 100M /250V, kompenzace středů Jamicon 10M/350V, výšky ROE 2x 4M7/250V. Elyty na pozici výšek jsem u této výhybky viděl poprvé, běžně tam bývá sestava hnědých svitků po 2M.
Po vyjmutí a změření jsem zjistil, že kondenzátory 4M7 a 10M jsou zcela v pořádku a kapacita je blízká jmenovité, elyty 100M a 50M měly kapacitu asi o 80% větší než nominální (ale to je v přípustné toleranci), jinak rovněž vyhověly (ESR, svod).
Je jasné, že použití běžných elytů vzhledem k velikému tolerančnímu rozptylu kapacity nebylo zcela vhodné, ale na druhé straně jsem byl docela překvapen jejich trvanlivostí a pokud by byla kapacita obou Tesla kondenzátorů v nominální velikosti, tak by vlastně výhybka i po třiceti letech byla beze změn stále funkční.
Diskutéři - co vy na použití běžných elytů vzhledem k ceně a dostupnosti říkáte dnes? Je mi jasné, že současné čínské smetí dlouho nevydrží, ale jako přechodná náhražka by to snad šlo.
Tyto konkrétní výhybky budou samozřejmě osazeny bipoláry a svitky Benic (až mi dorazí), se kterými mám dobrou zkušenost.

Polarizované elyty nedávat ani náhodou. Proč taky. Snad jedině jako kompenzační, ale zapojené dva do série s polarizačním obvodem. Jinam ne.

Zajímalo by mě čím měříš, při jakém napětí měříš svod a jestli jsi zkoušel kondy naformovat. Taky je zajímavé kondy do výhybek změřit při různých frekvencích. Třeba malé bipoláry Tesla mají někdy až 50% změnu kapacity mezi 1 a 10kHz. Což ukazuje, že něco není v pořádku. Zajímavé je, že u hodnot nad cca 12uF jsem se s tím nesetkal nikdy, jen u těch malých. A ty malé taky mívají velké (až 120%) tolerance do plusu.
80% plusová tolerance je ve výhybce naprosto nepřípustná. Kdyby nic jiného, může udělat nepěkné impedanční minimum.

+80% je naprostá šílenost.

Těch 80% kapacity navíc je v dovolené výrobní toleranci, otázkou ovšem je, jestli při výrobě výhybek v Elektronice Praha tyto elyty někdo měřil, anebo se tam nic neřešilo a osazovalo se cokoliv. Je jasné, že za takových podmínek jsou deklarované dělící kmitočty této řady výhybek 600 Hz a 7kHz i jejich celkové parametry pouze zbožným přáním výrobce.
Na druhé straně po prvním vyzkoušení reprosoustav před demontáží nebyl jejich zvukový projev nějak odpuzující. Abych to uvedl na správnou míru, tak solidně hrála jen jedna bedna, druhá drnčela jelikož ARZ 4604 měl obvyklou vadu-ze 2/3 odlepený gumový závěs od membrány.

Ale to, že je výrobní tolerance kondenzátoru +80/-20% ještě vůbec neznamená, že se kondík s touhle reálnou tolerancí může použít kamkoli! To je dobrá tolerance pro filtraci ve zdroji, ale v žádném případě ne tam, kde se jaksi počítá s jeho konkrétní reaktancí při konkrétním kmitočtu. Takový kondík prostě nemá ve výhybce co pohledávat. Hraje nebo nehraje, skoro dvojnásobná kapacita u kondu, který je paralelně k repráku ve výhybce druhého řádu znamená, že v určitém pásmu bude zesilovač proudově přetížený. Krom toho, že to rozhodí i dělicí kmitočet. Zkus si tam dát kondenzátor správné velikosti a paralelně k němu připojovat přepínačem ještě jeden. Nevěřím, že to nebude slyšet, protože to je dost zásadní změna, ne drobný detail.
I u kompenzačních nebo rozběhových kondenzátorů se musí dodržovat tolerance podstatně menší (do +/- 20%, většinou ale +/- 10%). Ze stejného důvodu - konkrétní reaktance při konkrétním kmitočtu. Ve výhybce by měly být tolerance do 10% i při nenáročném použití. Proto se taky součásti s menší tolerancí vyrábějí a používají.

Ransom: kdybych měl momentálně k dispozici potřebné hodnoty kondenzátorů, tak bych samozřejmě ze zvědavosti porovnal repasovanou bednu s původní, ale objednané kondy zatím nedorazily. Tak jsem zatím aspoň vše rozebral, změřil původní kondy, opravil středové repro a tapetování. Momentálně se snažím vydolovat kovové piliny z výškáče, jelikož kdosi kdysi zvětšoval otvory v tom černém plechu a piliny se dostaly až dovnitř. Je na to nějaká metoda?

Je škoda, že se nenachází někdo, kdo byl přímo ve výrobě těchto reprosoustav. Bylo by docela zajímavé znát podrobnosti z průběhu výroby.
Na druhé straně vlastně z těchto skutečností plyne, že jen málokterá z dosud provozovaných reprosoustav z Elektroniky bude "díky" rozptylu parametrů výhybky, v důsledku použití elytů s velikými odchylkami od jmenovité kapacity, odpovídat deklarovaným parametrům.

No jo, to bylo prostě dobové šetření kde se dalo. Bohužel to dělali a dělají i renomovanější výrobci.
Tady to bylo jasné, jsou to poměrně velké kapacity. Nechápu ale používání elytů před výškama ve spoustě jiných bedýnek.



Odšroubovat čela, opatrně vyjmout kmitačky. Z kmitaček opatrně piliny a prach vyfoukat, ze vzduchové mezery magnetu vybrat piliny samolepící páskou. Pak znovu smontovat. Při opatrnosti není co zkazit. Tedy krom toho, že občas při skládání udloubneš šponku ze šroubu a můžeš to celé opakovat.
Po složení je vhodné změřit impedanční křivku. Všelijaké šišatosti ukážou na váznoucí kmitačku.

Mimochodem tuhle jsem dostal funglové a nepoužité TVM ARV078 a hrály divně, impedančka jak vrchovina a zaboha jsem nemohl přijít na příčinu. Nakonec se ukázalo, že se kaloty zevnitř dotýkaly difuzorů. Což by ale znamenalo, že byla takhle zmrvená minimálně celá série, protože ty plastové díly neseděly rozměrama a musel jsem to o 0,5 mm vypodložit.

Tak abych toto vlákno uzavřel:
výšková repra ARZ 3604 byla (snad zdárně) zbavena většího množství kovových špon podle Ransomovy rady - za pomoci lepivé pásky. Původní běžné elyty Tesla byly nahrazeny bipoláry Bennic, které mají poměrně přesně dodrženou jmenovitou kapacitu. Do obvodu výšek místo dvou původních elytů dosazen svitek 8M2. Svitek by slušel i obvodu středů, ale potřebná kapacita 47M vychází cenově velmi draze, takže je tam rovněž bipolár.
Reprosoustavy po repasi výhybky hrají velmi solidně a snad vydrží tak dlouho, jako původní osazení. I když nevím, jakou mají použité bipoláry Bennic životnost, tak provedením a přesností kapacity budí důvěru.

trošku to oživím po létech, pánové, vysvěštlí mi někdo, na co je na tišťákové straně ta volba A nebo B ? mám RS634 a nevím která volba je správná.

Obkresli schému a potom zistíme. Kľudne to môže byť len nejaký delič pre výškový reproduktor, alebo čokoľvek podobné.
http://www.angelicaaudio.cz/reproduktor ... y-no-2772/

schema je tady,na těch angelika fotkách je taky přerušené A tak to mám i já,ale tu na webu jsou i fotky s přerušeným B, mělo by to být mezi tlumivkama 1 a 2 a je to na basáku

Přepínač útlumu středů a výšek.

ne to určitě není, jednak ty jsou oba ve schematu nakresleny a na vyhybce k nim vedou vespod ke každému přepínači tři dráty, tohle je něco jiného

Bylo by dobré, kdybys zakreslil do schématu, odkud a kam ty pájecí plošky vlastně vedou. Je taky možné, že používali pro různé výhybky univerzální tišťák.

noo,kdybych to věděl kam to zakreslit , tak se tu nebudu ptát,proto jsem se tu ptal jestli to někdo netuší a nemá s tím zkušenosti. Až to znovu rozdělám tak zkusím vysledovat kam to vede.