Potřeboval bych poradit jakou výhybku požít když mám jeden reprák bassový v bassreflex ozvučnici, reprák -monacor SPH-8M
a druhý reprák mám na výšky a mám tam :
středový reprák- monacor SPH-170
výškový reprák- monacor DT-28N
popřípadě jakou výhybku byste mi doporučili jestli máte na skladě nějakou která by vyhovovala tak bych si ji rovnou objednal Děkuji za odpovědi..

Nic univerzálního neexistuje. Výhybka vždy vychází z konkrétního měření daných reproduktorů v konkrétním rozmístění na konkrétních rozměrech čelní desky a tvaru jejích hran, atd. Ani tak nemusí být zaručen kvalitní výsledek, když se jedná pro daný účel o nevhodné reproduktory. Což je možná tenhle případ, dělení té kaloty k 7" si teda vůbec nejsem jistej, jestli se dobře povede, a dávat pod to 8" mi přijde naprosto nelogické...
Pokud se ale takhle ptáš, nejlevnější pro tebe bude si vybrat nějaký už existující ověřený odladěný projekt a postavit ho přesně dle instrukcí. Pokud nikde nenajdeš projekt s tebou zmiňovanými repráky (alespoň pro střeďák s výškou), tak by sis to musel buď zařídit sám = nechat odladit, a nebo stávající měniče prodat nebo alespoň některé využít dle vybraného projektu (tj. přihlížet při výběru již hotového projektu k reprákům, které už máš, alespoň částečně).

Já bych to pochopil tak, že ten SPH-8M je tam jako subwoofer a nad tím dvoupásmový satelity.
Nemohl bys to (Dalibor) popsat trochu srozumitelněji???

Ten SPH-170 a DT-28N k sobě napasovat lze. SPH-170 je sice přírubou 7", nicméně membrána je klasika 137cm2 (jako běžný 6,5"). Charka je rovná, membrána velmi dobře tlumená, breakup až za 5kHz. Dělení mezi 2,3-2,5k není problem. DT-28N je poměrně velká kalota (28mm), velmi příjemně a neutrálně hrající (imo jedna z nejlepších výšek od monacoru), dělení na 2,5k 3.řádem no problem. Charka vyrovnaná, jedna díra na 6,5k vlivem utopení kaloty, mimo os postupně zaniká.

Jinak je samozřejmě pravda, že aby to korektně makalo, musí být měniče změřeny v konkrétní ozvučnici a musí být naměřena jak frekvenční a impedanční charakteristika, tak i akustický středy meničů. Bez toho to nemá smysl.

takhle nějak jsem si to představoval a vůbec si nevím rady s tou výhybkou moc tomu nerozumím ..

No to je sice hezký, ale bohužel Tě musím zklamat. Stavět reprosoustavy je jako konstruovat cokoli jinýho. Není to o tom vzít nějaké repráky, nějaké výhybky a to všechno namontovat do nějaké skříně. Jak se to má dělat už bylo popsáno nesčetněkrát na mnoha fórech.
Každé reprosoustavě musí předcházet nějaká idea, co má hlavu a patu. Tady ta dvoupásmová kombinace je naštěstí v pořádku (ten subwoofer už nikoli a dále vysvětlím proč).
SPH-170 + DT28N představuje plnohodnotnou dvoupásmovou kombinaci s dobrým předpokladem i pro přenos nízkých kmitočtů. V dostatečně velkém objemu s bassreflexem umí SPH-170 zahrát hodně nízko. Pokud se chceme dostat ještě níže, musíme použít těžkou kavalerii - takový 12" subwoofer. Podepírat SPH-170 subwooferem SPH-8M má asi takový smysl, jako načipovat 200 koňový motor na 210 koní a čekat brutální změnu. SPH-170 potřebuje 30-35L ozvučnici s bassreflexem a s největší pravděpodobností bude dostačovat na vše. Pokud však budeme chtít zahrát i najnižší fundament, už to bude fakt chtít kanón.
A jak postupovat při návrhu bedny?
No nejdřív potřebujeme nějakou základní ideu. Cože vlastně chceme ozvučovat, co od toho čekáme z hlediska frekvenčího rozsahu, jakou hladinu akustického tlaku chceme dosahovat a kolik do toho chceme investovat.
Pak se přistoupí k výběru měničů. Už tady je nutné mít znalosti z elektroakustiky, umět číst datasheety a mít představu o šíření zvuku. Kupř. vědět, jak se třeba bude chovat membrána určité velikosti z hlediska vyzařování do prostoru - tzv. směrovky. Už z toho pak logicky vyjde, že k 10" basáku nelze navázat nějakou běžnou 1" kalotu. Ve zkratce prostě musíme vědět, které měniče k sobě jdou a které ne.
Až máme vybraný basák (středobas), přistoupíme k návrhu ozvučnice. Nejdřív potřebujeme zjistit do jakého typu ozvučnice se daný basák hodí a jak velký pracovní objem vyžaduje. K tomu je nutné znát elektromechanické, neboli TS parametry. Většinou je uvádí i sám výrobce, no často jsou buď jen velmi orientační, nebo úplně z cesty. Nejlepší je si je změřit osobně a těmito daty pak nakrmit příslušný simulátor. Pokud už známe typ a objem ozvučnice, přejdeme j její mechanickýmu návrhu. Tvar, rozměry, umístění měničů. K tomuhle je potřeba opět nějaké znalosti z akustiky a dobrý pomocník je opět příslušný simulátor. Tím se dostáváme ke konstrukci a osazení ozvučnice.
Nyní potřebujeme znát impedanční, fázovou a frekvenční charakteristiku každého měniče v naší ozvučnici. Kdo umí změřit TS-ka, impedančka mu nebude dělat problem, no s frekvenční charkou a fází je to už horší...potřebujeme k tomu kalibrovaný měřicí mikrofon a příslušný software. Pokud už máme vše korektně změřený z více úhlů, můžem naměřená data nasypat do simulátoru výhybek. Zvolíme si nějakou topologii a obrábíme hodnoty součástek, přídáváme a ubíráme různé členy tak dlouho, až nám budou zobrazený průběhy vyhovovat. Pokud jsme už spokojeni, vyrobíme prototyp výhybky a změříme výsledek. Pokud jsme pracovali korektně, naměřená charka se bude skoro přesně zhodovat se simulací. Uděláme kontrolní poslech a případně doladíme detaily - úrovně jednotlivých pásem - kupř. zatlumení výšek.
Takhle nějak se to dělá. Není to až tak triviální, že?

Ono reproduktory už mám koupené a ozvučnici už mám taktéž poskládanou aji objemově vypočítanou .. jediné co mi zbívá je tá výhybka .. nešlo by to nějak nakombinovat třeba dvoupásmovou a pásmovou .. vážně si ted nevím rady.. dělám to jako maturitní práci a právě ted už narychlo sháním výhybku a nevím podle čeho to počítat nebo jak na to nikde sem to nenašel ..

toty dvě bedny bych chtěl potom propojit a napojit na zesilovač

A jak jsi to skládal a z čeho jsi vycházel? Objem a lazení pro basák přes něco jako bassbox? Rozmístění měničů na čelní desce - zvlášť u přímovyzařujících měničů - také podléhá návrhu (vliv difrakcí na ozvučnici nad určitou frekvencí je významný).
Notabene pokud to děláš jako maturitní práci, měl bys postupovat jak psal Unicorn. Je to v kostce souhrn úkonů, bez kterých se neobejdeš.

dalibor: Přečti si ještě jednou, co jsem Ti napsal...pak bys pochopil, že to se nepočítá tak, jak si to představuješ. Měl sis něco prostudovat o soustavách, než si je šel dělat jako maturitní práci. Na internet je toho plno. Proč si sem nezašel, než si to začal dělat. Rád pomůžu studentům, ale takhle se to nedělá.
Na netu najdeš prográmky (třeba Helish) na výpočet součástek pro výhybku podle zvolené dělicí frekvence...no má to jeden háček. Taková výhybka funguje správně pouze do čistě odporové zátěže. A reprák rozhodně čistě odporová zátěž není. Je to komplexní RLC záležitost, do které se navíc přimíchává ještě vlastní frekvenční charakteristika a fázový průběh reproduktoru. A aby toho nebylo málo, do toho celýho kecá ještě ozvučnice...takže nebude fungovat ani kupovaná "univerzálka".
Pokud tedy chceš, aby si měl výhybku, která bude fungovat podle představ (špígl-nígl), musíš postupovat podle toho, co jsem napsal výše. Buď si tedy ještě zakoupit měřicí mikrofon a naučit se merit, nebo to dopravit někomu, kdo to umí a má vybavení, přípdaně Ti i navrhne výhybku. Já bych Ti s tím pomohl, ale máš to do Trenčína daleko.

Zorg: Ladění, Zorgu LADĚNÍ...ne lazení.

to mám a není tu někdo poblíž ? olomoucký kraj ? kdo by mi s tím pomohl s tou výhybkou ? jsem uplně ztracený a bedny už mám poskládané možná semsi to představoval trochu jinak s tém měřením no je toho dost .. já už to mám mít do konce ůnora odevzdané a celkem to vážně spěchá

Nebo mi jednu bednu pošli...

a nešlo by to vyřešit že bych udělal dvě výhybky na každou bednu zvlášt .. nejdřív sem myslel třípásmovou ale to je asi blbost a kdybych udělal zvlášt pro ten bassreflex a zvlášt pro ty výšky,středy.. jde mi jen o to at to hraje čistý zvuk a nepřebíjí se to ..

Ale vždyť o tom celou dobu hovoříme, aby to splňovalo, co píšeš, je třeba tomu věnovat popsanou péči. Bez měření se nepohneš. Nebo to můžeš nějak nabastlit ála univerzální vzorečky, ale zvukově to nebude průser pouze čirou náhodou...

a kde to mám změřit nebo kdo by mi to mohl změřit a udělat tu výhybku ? :/

Čteš vůbec to, co ti tu TLU psal?

Ano čtu .. proč se tedy prodávají hotové dvoupásmové výhybky .. když je k tomu potřeba tolik měřené tak je potom celkem štěstí když to někomu vyhovuje nebo ne ?

Tohle je častá otázka. Uvědom si zákon trhu. Kde je poptávka, je nabídka. Každý výrobce těchto univerzálek ví, že to nebude korektně fungovat. Ale lidi to chtějí, tak proč by jim to nedal. Ale nedává ani žádnou záruku, že to s nějakými reproduktory bude dělit správně. Používání vzorečkových a "univerzálních" výhybek vedlo v minulosti k omylu, že doma nelze sestavit tak dobře hrající soustavu, jako jsou tovární. A ono je to přitom úplně naopak. Doma lze za splnění určitých podmínek přeskočit za dané peníze komerci o několik tříd. S kombinací SPH-170 + DT-28N ve slušné ozvučnici a dobře odladěnou výhybkou můžeš směle konkurovat továrním budkám v cenách 20-30 000Kč.

Ty takzvané univerzální výhybky umí jedno, rozdělit frekvenčně pásma v podstatě dle vzorečku. Ale neřeší nedokonalosti reproduktorů samotných např. nevyrovnaná frekvenční charakteristika plná "hrbů" které je potřeba srovnat, dále navázání jednotlivých reproduktorů. Zároveň neberou v potaz samozřejmě reprosoustavu jako celek.

To je stejná otázka jako: Proč se prodávají gumové sandále, proč se prodává hnusný Bráník v PET-láhvi, proč se prodává odporná napodobenina šunky za 10Kč... Protože to lidi kupujou a většině to i vyhoví.

Nějaké věci bych dodal k tomu co bylo napsáno:
1) Ten tvůj basák do subwooferu nepotřebuje výhybku (doufám, že jsem v tomhle směru snad pochopil na co se ptáš). Výhybka by mu nebyla k ničemu. On totiž musí mít svůj vlastní zesilovač.

2) Můžeš klidně použít nějakou univerzální výhybku. Dělá to tak kdekdo. Ono to bude tak nějak hrát a splní to aspoň ten nejzákladnější požadavek - rozdělení signálu mezi repráky a ochranu výškového před přetěžováním. Pokud bys ale šel do nějakého hotového projektu, nebo pokud bys opravdu nechal výhybku odladit, bylo by to nesrovnatelně lepší.

3) Pak se ale nabízí jedna možnost jak k maturitě zamachrovat. Využij nabídku odladění. Do jedné bedny vestav univerzální výhybku a do druhé laděnou a předveď při obhajobě jaké je mezi nimi porovnání. Pokud to dotáhneš i po stránce zvuku, můžou ti pak další roky dobře sloužit.