Mám tady historický reprobedny ARN 8604, ARZ4604, ARV3604, výhybka origo tesla z ARS1054 - ty jsou KO, hodnoty součástek nesedí ani s popisem na nich, elektrolyt u basů, prostě hrůza, tu jistě zahodím. Bedna má cca 60l, tlumená cca 2cm vaty, basáky mají v bedně rezonanci na 56-58hz, oba skoro stejně, kupodivu to trochu cestuje při otáčení bedny po polici. Je to OK, nebo jsou ty repráky po smrti?
Uvažuju o výměně středů za RS150/70-4 (je třeba dodělat mu "krabičku" uvnitř bedny) příp. výškáčů za monacor DT-300 (má vyšší citlivost než střed a basy, tak by snad 8 ohm neměl být problém)
Otázka je, jestli to stojí za tu práci, nebo jenom změřit repráky a navrhnout novou výhybku.
Má cenu kompenzovat rezonanci u středovýho a výškovýho repro pro výhybky 12dB/okt?
O kompenzaci nárůstu impedance s kmitočtem nediskutuju, ta tam jistě bude.

A neexistuje odladěná verze TM3120 i ve 4Ω?

Měly být, ale nakonec z toho sešlo...

A jakou bys tu rezonanci chtěl mít v 60L uzavřence? Kolem 57Hz je to naprosto Ok. Nevím proč si lidi furt myslí, že ARN860x jim v 60L closed bude hrát 30Hz...
Jaké kompenzace rezonance chceš prosím Tě používat? Můžeš tohle nějak vysvětlit? A kompenzace nárustu impednace směrem nahoru se používá jen pokud je to nutný. Pokud to vychází lépe bez něj, tak se napoužívá.
Hele, jestli chceš vyměnit středy, vyměň to za něco smysluplnýho a vykašli se na celé TVM. Strč tam Zetag 200509, výšku Audio Research RT25S60803 a jseš někde úplně jinde. A výhybku udělej pořádně podle akustických měření, nejen podle impedančních charakteristik. To je k ničemu.

Tím rezonančním kmitočtem sem si nebyl jistej, někde jsem se dočetl, že pod 60Hz na 60l je to ok.
Má cenu nějak velice zvyšovat tlumení pro nižší rez. kmitočet?
K té kompenzaci - Našel jsem tohle:
http://marekweb.eu/simulace_repro.php
a po změření 8604 v bedně LIMPem mám hodnoty do náhradního schématu basáku co pasuje celkem do naměřenejch hodnot. U výškáče řeší i kompenzaci rezonančního kmitočtu, kterej je poměrně blízko dělicího kmitočtu výhybky. Samozřejmě jsem taky našel spoustu výhybek, který nemají ani RC člen přes bas repro.
Jaký by pro tebou navrhovaný repro měly být dělicí kmitočty?
Jestli jsem správně pochopil parametry toho střeďáku, tak by měl mít krabičku 7,8 l, tak to tomu basáku ještě uberu 10 l objemu(včetně dřeva to tak nějak vyjde.
ještě se dívám, že tebou navrhovaný střeďák je 8 ohm a jestě o 1 dB nižší citlovost, to vydím proti basáku propad o 4 dB už v návrhu, to se mi moc nezdá košer. U výškáče problém nevidím, ten má 91dB, takže 8Ohm proti 4 Ohm je to jako by měl 88dB a 1dB pokles asi nikdo neusliší...
Naměření kmitočtovejch charakteristik vidím problém, bezdozvukovou komoru nenasimuluju ani když snosím do obýváku všechno co by se dalo považovat za tlumení z celýho domu, a mikrofon mám tak akorát obyč elektreťák.

Bez měření se nikam nehneš, elektreťák asi stačí, kalibrovanej tim líp. Pokud zvolíš dobrou metodu, nepotřebuješ bezdozvukovku. Měří se na časové okno dlouhé tak, než dorazí první odraz z blízké plochy (tj., "bezodrazové měření"). Je jasné, že čím větší místnost, tím lepší, jinak se nedostaneš moc nízko (cca. 500Hz možná). Pokud chceš přesný i spodek, musel bys měřit např. nearfield (řádově centimetry od basáku) a pak to skládat s tím bezodrazovým farfieldem. Takhle naměříš od všech repro impedance a amplitudové charky v několika úhlech od osy (tj. "směrovky"; koukni, jak to má dělané TheLastUnicorn u těch TM3120) a pak nasimuluješ výhybku. Na 99% to pak bude sedět i v reálu, což není pak problém změřit celou bednu a kdyžtak třeba dotlumit vejšky apod. Piece of cake?

Tak tohle je pro mě pole neorané, elektronika bez problému, elektroakustika pole neorané.
Jaký je vhodný sw pro tohle měření abych s nějakým manuálem byl něčeho schopen?
Díval jsem se na ARTA ale nevím jestli je to zrovna ono.

Limp/Arta/LspCAD || Holmimpulse/xover, v klidu si to nastuduj, jsou porůznu návody i na audiowebu. Nebo ti o tom řeknou víc kluci, já ořu

kodl: Ty RC členy už neřeš. Až se někdy ponoříš do nějakýho simulátoru výhybek nakrmenýho reálnými daty, tak sám uvidíš, co ve výhybce skutečně potřebuješ a co ne.
Kastlík střeďáku nemusí být až tak velký. Tady by úplně stačil objem do 3L. Co se samotného střeďáku týče, správná připomínka - ten Zetag je 8 ohm a tedy citlivost nižší o 4dB. Ono by to sice s největší pravděpodobností vyšlo i tak (kompenzace tzv. bafflestepu Ti stejně min. ty 4dB citlivosti na basáku sežere)...ale OK. Pak bych asi použil buď Monacor MS-130 nebo Visaton W130S/4 a výškáč Visaton SC10N. Tohle všechno však vyžaduje nějaký hardware (mikrák), měření a simulace. Co se týče dělicích frekvencí...oni tak nějak vyplynou z naměřených dat konkrétních repráků...ale odhadem 350-400/3000Hz.
A nebo tedy zkusil udělat 4 ohm verzi TM3120.

na tm3120 jsem se díval, a nějak se mi nezdá RCL obvod u basáku 1mH 15uF 15Ohm. Co to tam dělá? nebude to tak klikatice kolem 1kHz? někde tam má tenhle obvod rezonanci... Na jiné výhybce jsem podobnou věc neviděl, i když v tomhle oboru mám dost mezery ve vzdělání, kdysi jsem řešil výhybky 1. řádu pro dvoupásmo, jinak nic.
Nějaký měření provedu, mikrofon co mám vypadá do 8kHz do 3dB, otázka je, co naměřím na nízkejch kmitočtech, to těmhle elektretům moc nevěřím.
Bedýnku pro střeďák teda zatlumit v celým objemu, a má cenu nějak tlumit celej objem pro basák, nebo to jenom zhorším?

Ta klikatice na 1kHz je rezonance střeďáku páč se to měřilo v nevytlumený ozvučnici. Kdybys dával ten člen paralelně k basáku, tak bys tím stahoval nějakej úzkopásmovej peak cca. na 1,3kHz. Takhle s tím sériovým členem má celá ta basová větev následující útlum:
Co znamená "vypadá"? Pro potřeby udělání výhybky bude "do 8kHz" asi stačit. Nízký frekvence stejně změříš leda nearfield a jelikož je to v uzavřence tak bych vycházel z toho, co už naměřil Jednorožec a nějak bych nad tím basákem nedumal.
Tlumení celého prostoru pro basák spíš tak, aby zmizely stojáky od ozvučnice. Jde to vidět i na impedanci. Víc něž je potřeba bych to netlumil.

Graf impedance je podle mě ok, jsou tam jenom takový vlnky na 1khz a výš - mám to v druhým PC, tak nepřiložím, takže tohle považuju za vyřešený - o víkendu stvořím nějakej kastlík na středobas a zkusím změřit nejenom impedanci(ARN5604, RS130-70/4, původní ARZ4604). a stejně tak výškáče co mám, a pak se rozhodnu, co tam vlastně dám(původní ARV3604, DT-300, a něco, co vypadá podobně jako http://hadex.cz/img/zbozi/q088.jpg. - Kmitočtovou charakteristiku mikrofonu mám jenom na papíře, to nevím, jak bych podomácky ověřil, takže asi nezbývá než věřit.
Jakej význam má ta "trumpeta" k DT300? není to s ní víc úzce směrový než s rovnou deskou?
Je fakt, že když jsem ty bedny po letech vytáhl na světlo -byly u kamoše zarovnaný v komoře- tak jsem myslel, že jenom ověřím kondíky ve výhybce a možná vyměním vejškáč, a začíná se to rozjíždět na megaprojekt :lol

Měřicí programy mají možnost "nasát" kalibrační křivku mikrofonu a pak to dle toho již přepočítávají.

Jak se chceš na základě impedance rozhodovat, co tam dáš? To ARV rovnou zapomeň, i ta obyč. DT300 je o míle dál a zvládne i nízké dělení, zvlášť když je v té "trumpetě". Ta jak správně poznamenáváš upravuje směrovost, hlavně v oblasti nižších výšek, pak je taky adekvátní nárůst, který jde využít k nižší děličce. Ono mít takhhle pozvolnější index směrovosti je celkově lepší, než když to najednou začne padat jak hruška (cca. za 8-10kHz) když se vezme jen holá kalota. Celé to pak vede k tomu, že to jde hladce navázat na 6-7". Viz změřené směrovky u TM3120, TM265 aj.

Pokud to dotáhneš do odladěnýho stavu ARN8604+ARN5604+DT/WG300, tak by to bylo pěkný doplnění již existující 8 ohm varianty projektu TM3120

píšu že změřím nejenom impedanci. kalibrační křivku od mikrofonu mám jenom na papíře a trochu mi uniká, jak by taková "autokalibrace" mohla fungovat - nevěřím... Takže mikrofon raděj použiju tak jak je, usazenej na konci PE trubičky obalené molitanem, a nebudu dělat nic, co by mohlo výsledek měření ještě zhoršit. Tu trumpetu k DT300 nemám, Jestli je to fakt takovej rozdíl, tak bych těch pár stokorun mohl investovat.

Jaká autokalibrace? Jen říkám, že třeba Holm umí použít tu kalibrační křivku tak, abys dostal měřené výsledky tak, jako by ten mikrák byl rovnej jako když střelí.
Já bych ten zvukovod rozhodně použil, stojí dvě stovky.

No já to tak pochopil podle tvýho příspěvku. Že se dá načíst kalibrační křivka v podstatě z tabulky měření jsem se dočetl v manuálu, ale kupovat mikrák s kalibrační křivkou z prodance.cz se mi kvůli jedné akci fakt nechce (no možná ještě inovuju výhybku v jedněch bednách a dost). Spíš by mi bodlo, kdyby byla možnost změření někde na sever od Brna.

Nebo si to dle toho vytištěnýho domysli, počítej s tím při návrhu. Nebo se dají z toho papíru i odečíst hodnoty a převést do elektronické podoby

vymejšlím blbiny, mikrofon si půjčím i s kalibrací u spřátelené firmy, co prodává audio pro studia a muzikanty, že mě to nenapadlo dřív.