Nedávno sa mi dostali do rúk toroidné tlmivky zn. Jentzen. Po skúsenosti s nimi som v značných rozpakoch. Dostali sa ku mne od jedného zákazníka, ktorému som robil výhybku do 3 pásma. V krabici doniesol hromadu súčiastok z predchádzajúcich pokusovv vrátane uvedených Jentzenov. Výhybku som realizoval na základe merania. V basovej sekcii to mne vychádzalo na použitie cievky 4,7 mH. Nakoľko uvedené toroidy mali na štítku 4,5 mH, tak som zákazníkovi povedal, že ušetrí za tieto cievky nemalú čiastku. Nakoľko vždy používané súčiastky meriam, urobil som to aj teraz. Žiaľ meraním na mostíku a aj v LIMPe sa ukázalo, že cievky majú indukčnosť cca 3.5 mH. Druhá vec s ktorou som sa doteraz nestretol je skutočnosť, že pri meraní v LIMPe (bolo jedno či meraní šumom alebo sinusovým signálom) sa prejavoval značný posun indukčnosti v závislosti od toho akým veľkým signálom sa meralo. Pri vyššom napätí sa to javilo tak, že má cievka vyššiu indukčnosť. Okrem toho impedančná krivky bola pri vyššom napätí "zubatá" . Mal som v rukách všetky možné typy indukčností a s takýmto niečím som sa nestretol. Je to špeciálna vlastnosť feritových toroidov o ktorej neviem, alebo sú tie cievky jednoducho šmejdy?

Diky za varovani, koukal jsem uz na ne, no moc jsem tomu neveril. Zajimalo by me, proc jeste nedelaji Icka. Troels ty toroidy cpe vsude, no nevim.
Moje posledni zkusenost s civkama byly Monacor LSI, porad mi lehce nesedela simulace s finalnim merenim, az se ukazalo, ze se jim meni Rdc s kmitoctem, znatelne, takze za me je to vhodne pro velmi nizke deleni.

Zkoušels to napsat Jantzenu?
Co ty poznámky o měření? Dává vám to smysl?
http://www.jantzen-audio.com/c-coil/

Neskúšal a zrejme ani nebudem. Pri jednom kuse som mal pocit, že dokonca má medzizávitový skrat. Totiž, po zapojení do obvodu, to vykazovalo stav (podľa nameraného priebehu impedancie a následnom overení v simulátore) akoby mala indukčnosť len nejakých 22 mikroHenry. Potom som stláčal závity a kadejako sa to menilo pri meraní. Takže mi stačilo. A čo sa týka indukčností od Monacoru typ LSI, je treba ich tiež overovať a samozrejme merať v celom rozsahu. Ako píše Kocour, sú vhodné pre delenie nižších frekvencií. Skrátka nastaviť menovitú indukčnosť tak aby ju mala na požadovanej deliacej frekvencii. Výhodu majú tí, ktorý indukčnosť merajú v LIMPe, tam sa to dá zmerať kdekoľvek.

Tak za jedno ferit se velmi snadno přesytí nižšími kmitočty. Při měření v LIMPu tohle nehrozí, ale nebylo by od věci si ty tlumivky změřit třeba při 10A/50Hz.
A za druhé tlumivka na feromagnetickém jádře musí mít vzduchovou mezeru. Jestli je vinutá na plném toroidu, bude se chovat právě tak jak to popisuješ. To ale asi půjde dost těžko zjistit nedestruktivně.
Já si takhle dělám velké tlumivky z vyhozených měřících transformátorů. Jádro je navinuté z kvalitního orientovaného pásku 0,35mm s minimální ztrátou, je na tom už akurátně dimenzované vinutí (původní sekundár). Takže stačí přeříznout jádro flexou, rozevřením mezery přibližně nastavit indukčnost, mezeru zalít epoxidem a nakonec doladit ubráním jednoho nebo dvou závitů na přesno.

Je řeč o tomhle? http://www.jantzen-audio.com/c-coil/
Píšou, že max. dělení 1.2kHz a při dodržení maximální deklarovaný zátěže by nemělo dojít k přesycení jádra, které (jestli jsem dobře pochopil) je ocelová trubka stočená do tvaru anuloidu - jen nevím, jestli s mezerou a nebo je to celé spojené dokola...?


Jinak co si myslíte o Íčkách od Accusonicu? Měřil jsem je nízkým napětím a na 1kHz mají ještě jmenovitou indukčnost, jen jim roste víc odpor (cca. 2x co na 100Hz). Použil bych je na dělení max. 2kHz a výkon max. 100W do 8R...

Tak odpor jim s frekvencí neroste určitě. To ale snad víš.

Ak sa to meria cez Artu, tak odpor by som vôbec nebral do úvahy.

Povedal by som, že toto je trošku iné. Skutočný odpor cievky,je na týchto merákoch označovaný ako DCR (myslím). Tento Rs je odpor v sériovom modely indukčnosti ktorý reprezentuje aj jej iné parazitné vlastnosti (straty v jadre).

No dobře, ss odpor samozřejmě měřím vždy. Tady byla řeč o tom, že na střídavině tomu roste odpor s frekvencí. Tak se ptám, co to znamená, protože u vzduchovek se toto děje až s o řád vyšší frekvencí.
Když měřím indukčnost, tak u toho 1mH "I" Acussonicu je to na těchto frekvencích 1|0.1 / 1|0.4 / 0.8|11 (L|ESR [mH|Ω], tj. pro 0.1 / 1 / 10kHz), kdežto u vzduchové by to bylo něco jako 0.86|5 [mH|Ω] na ale 100kHz.

Neroste. Ani nemá jak. To jenom s frekvencí roste hysterezní ztráta v železe. Tím dochází k posunu fáze a měřák ten posun prostě zjednodušeně vyhodnotí jako změnu reálné složky impedance, která je indikovaná jako Rs. To ale není odpor vinutí. Stejně jako ESR není ohmický odpor přívodů k elektrodám kondenzátoru.
Ve skutečnosti to je na vyšších frekvencích šumafuk - stejně jako u převodního nebo výstupního trafa. A u tlumivky taky, protože na těch vyšších kmitočtech má tlumivka stejně vyšší reaktanci (poměr reaktance a reálné složky se nezmění). Takže tohle opravdu nevadí.

Ta úvaha o tom, že se tlumivka s jádrem hodí jen do určité frekvence, je založená jen na špatném pochopení problému. Tak třeba tlumivka v basové propusti druhého řádu je de facto připojená na úplně celé frekvenční spektrum při maximálním napětí co jde ze zesilovače (stačí se podívat na schéma) a vůbec ničemu to nevadí. U středové propusti by klidně mohla být tlumivka s (hodně malým) železným jádrem jako paralelní k repráku - jejím úkolem je zkratovat frekvence pod dělícím kmitočtem s basákem, navíc je směrem k nižším kmitočtům málo zatěžovaná. To pochopitelně v méně náročných aplikacích, kde se hodí úspora ceny, materiálu, místa a váhy...

Tím se ale samozřejmě němění nic na obecné zásadě nedávat tlumivky na železe do výškové větve a ve středové větvi je určitě nedávat do série s reprákem.

K tomu příkladu: Měřák vyhodnocuje komplexní impedanci, kterou rozloží na reálnou a imaginární složku. To se dá udělat s nějakou přijatelnou přesností, pokud jsou si ty složky alespoň řádově blízké. Pokud ale měříš vzduchovou tlumivku 0,86mH na kmitočtu 100kHz, vyjde ti naprostý nesmysl, protože reaktance té tlumivky je už o tři řády vyšší než její odpor. To není vina měřáku ani tlumivky, ale obsluhy. To samé u kondenzátorů. Kondenzátory a cívky se musejí měřit na kmitočtu, kde mají reaktanci minimálně v ohmech a nejvýš stovkách ohmů. Pokud chceš zároveň zjistit reálnou složku, musíš to dělat na kmitočtu, kde se ty dvě složky neliší víc než asi desetkrát (a i potom je to jen informativní).

Měřit třeba na 100kHz kondenzátor 10uF je naprostá pitomost (a u některých kondenzátorů naměříš malou indukčnost, což je v pořádku).

Každá součást je ve skutečnosti složitý RLC obvod, který se při měření zjednodušuje na pouhé dvě složky. Na to se nesmí zapomínat.

Tak to bez debat a já to přiznávám a děkuji za tak obsáhlé vysvětlení aniž by zůstalo jen u téhle jedné věty

Diky za vysvetleni.

Ja jen dodam jak se mi to co popisujes projevilo prakticky. Zmeril jsem v Arte Rdc civky na asi 50Hz, tuto hodnotu jsem dal do simulatoru vyhybek, soucasne s hodnotou L. Naladil jsem pozadovany frekvencni prubeh, deleni kolem 800Hz. Pote jsem to zapojil, zmeril jsem frekvencku a ta byla zhruba od 200 jina nez v simulaci. Jakmile jsem zadal v simulatoru vetsi hodnotu Rdc te civky, zacala se simulace priblizovat mereni, zase to ale nesedelo dole. Rozdil v SPL byl asi 2-3dB.

Jak můžeš měřit RDC na 50Hz, tj. AC?
To popisuješ, co se dělo s těma LSI?

Mas pravdu, jasne, blbe jsem to napsal, zmerim to multimetrem, velmi orientacne, a pak mrknu na mereni v Limpu, takovej cross check, jestli nedelam neco blbe. Plus minus to sedi, na 50Hz to neni Rdc, ale je to velmi blizko te hodnote. Obecne vylozene desetinku dve neresim.

Na malé odpory nič iné ako 4 vodičové meranie nepomôže, ale dva multimetre a zdroj (s obmedzením prúdu) má doma snáď každý bastlič, takže stačí zapojiť meranú tlmivku do série s ampérmetrom na zdroj, nastaviť 0,1 - 1A a zmerať napätie na tlmivke. Potom ohmov zákon a ako DC odpor to už byť nemôže

Pokud to někdo myslí s měřením velmi malých odporů vážně, tak jedině čtyřvodičová Ohmova metoda a ss proud třeba 10A - to aby byl na odporu dostatečně velký úbytek napětí, protože měřit přesně DC napětí v milivoltech je zase docela prekérka. Tady podotýkám, že na rozsahu 200mV je 0,1mV rozlišení, nikoli přesnost. Přesný tepelně kompenzovaný miliohmmetr se čtyřvodičovým připojením si asi sotva kdo bude kvůli bastlení kupovat.
V praxi jaká je potřeba u tlumivek ale úplně postačí sehnat si někde ve frcu za tři kila starou dobrou bakelitovou Omegu. Ta má totiž vykompenzované přívody k masivním šroubovacím svorkám. Stačí vývody tlumivky pod svorky pevně sevřít a odpor kolem 0,1Ω a víc změříte s dostatečnou přesností.
Podobně fungovaly i dederonské můstky, ale ty byly dost poruchové kvůli nespolehlivému vyvažovacímu potenciometru. Omega je zato skoro nezničitelná.

Jasny, no ono to prave u vyhybek podle me neni potreba.

v datasheetu k tlumivkám je napsaný, že je máš kontaktovat pro správný změření indukčnosti - copak to asi bude za kouzlo...