zdravím
chtěl bych se zeptat jakým způsobem a čím kvalitně pájet aby se neodlupovaly cesty atd. dík za pomoc určitě to pomůže jak mi tak i lidem neznalým

To mě by spíš pomohl nějakej workshop kde bych viděl profíka jak to dělá. Snažim se pájet co nejvíc, ale pořád to nepříchází. Největší problém u mě bude v teplotě, pač se mi často daří cín spálit.

tak to zas použij kalafunu, ale i ta prý není to pravé ořechové.

Pájení není ani tak o materiálu, jako o grifu. Léta jsem vystačil s trafopáječkou. Jediné, co musíš umět, je práce s vypínačem, abys nepřehřál smyčku.
U hrotovky udržovat čistý hrot. Na většinu běžných spojů bys měl vystačit s tavidlem v trubičkové pájce (pro ujasnění: pájka je kov, který tavíš, páječka je nástroj, který k tomu používáš). Kalafuna není špatná, ale dělá strusku, která se blbě odstraňuje. Někde to vadí, minimálně vzhledově. Na konektory, dráty, pájecí očka používám neutrální kapalinu. Podobné kapaliny se dají koupit i na některé blbě pájitelné materiály (na nerez, na hliník, na neoškrabaný smaltovaný drát...). Stačí malá kapička.
Musíš se naučit přiložit hrot nebo smyčku - zároveň přistrčit pájku - rychle ohřát (nejlíp do 2s) a hrot oddálit. Hrotem neškrabat a nešmrdlat, držet jenom přiložený. U pistolovky včas vypnout a ohřívat jen zbylým teplem ze smyčky, ne že bude žhavá doruda. Větší spoje nejdřív trochu prohřát (do 5s) a teprve potom přidávat pájku.
No a používat správný nástroj podle velikosti spojů. Na drobné tišťáky a malé konektory hrotovku nebo trafopáječku s tenčí smyčkou (1,5mm2), na větší tišťáky, očka a podobně trafopáječku s normální smyčkou (2,5mm2), na velké věci (vodiče nad 2,5mm2) velkou "kladívkovou" či klempířskou pájku nebo i malý propanbutanový hořák.

Tak to teda dělám blbě. Zrovna naposledy jsem si dával nový kabely na starý repro konektory ,,tečka-čárka,, . Nejdří jsem teda odpájel původní kábely a odsál zbytky starého cínu. Pak jsem si pocínoval kabely. Doteď asi v poho, pak přišel horor, pač bych asi musel bejt chobotnice aby to šlo. Mám naštěstí takový ty pomocný ruce s lupou, takže konektor jsem dal do tý ruky, na páječku jsem si nabral pájku, přiložil nacínovanej drát k pinu a snažil se to celé spojit. Kdybych to měl udělat jak jsi říkal, asi bych potřeboval ještě jednu ruku . Dělal jsem teda něco špatně krom toho že jsem to asi moc mačkal a pravidelně máchal v kalafuně?

V tomhle případě (když máš pájku nanesenou na obou dílech) to je v pořádku. Stačí na to malej svěráček, do kterýho chytneš konektor.
Je to opravdu jen o cviku. Někdy v levačce dvěma prsty držím kablík a dalšími konektor nebo trubičkovou pájku... A to mám vlastně k použití o prst míň.

Tak já si fakt myslim že největší problém je prostě v tom že to celý ,,přetopim,, a tim mi to zmatní. Počkat, ty máš 4 prsty?

Tak až pojedeš zase do Prahy tak se stav a pořešíme to Zároveň si poslechneš 1PFka.

Základem je mít dobře připravený povrch, pak to jde v podstatě samo. Výjimkou jsou některé čínské konektory, na které se pájí blbě. Proto je lépe si připlatit za pozlacený, na který se pájí vždy výborně. Pokud nemáš pozlacený pak je vhodné použít nějaké lepší tavidlo než je kalafuna - například MTL468R od Marmotu (mají např. v GESu). Jestli chceš můžu ti dát takový zbytek na vyzkoušení, ty toho stejně asi mnoho nenapájíš.

Čím pájet to záleží na tom co děláš. Při osazování nových kvalitních/kvalitně ošetřených DPS to jde nejlépe mikropájkou s regulací teploty. Při opravách, osazování horších desek, pájení kabeláže se mi lépe osvědčila klasická trafopájka, jelikož se s ní v případě nutnosti lépe šmrdlá (obvykle není třeba), dá se regulovat lépe přísun tepla (důležité je aby pájka měla dostatečnou teplotu, ale nepřepálit jí vysokou teplotou ani časem) a případně se s ní dá nanášet cín/tavidlo tam, kde by se to s mikropájkou dělalo blbě.
Trochu jsem si to ale upravil aby se to chovalo tak, jak to vyhovuje mě. Mám 100VA ETP, takovou tu starou "kulatou". Sedí mi v ruce lépe než ty novější hranaté. Mám upravené spouštěcí tlačítko aby bylo velmi citlivé. Nevyžaduje to skoro žádnou sílu, takže když se v tom člověk rejpe celý den tak nebolí tolik ruka a jde to rychleji. Když jí pak někdo ale vezme do ruky tak se lekne Dále hned u vývodu z pájky je feritový kroužek, protože při zapínáíní a vypínání pájka produkuje rušení. Feritový kroužek ho umí docela pěkně potlačit. Dále jsem udělal do přívodních šín větší závit a na očko používám 2,5mm drát. Jeho tloušťka mi při práci nevadí, lépe drží teplotu a nemusím očka tak často vyměňovat, což je otrava protože zdechnou vždy v nejnevhodnějí okamžik. Takto by pájku ale používat nešlo, jelikož by se brzy přehřála. oproto tu mám zvláštní zásuvku na pájku (a oživování věcí), v sérii s kterou je umístěna žárovka Tesla 250W, která se mi jeví že má nejvhodnější charakteristiku (zkoušel jsem i jiné výrobce ale nebylo to ono. 250W Tesla mi pošla tak tam mám 300W Philips, ale ta Tesla byla lepší). ta funguje tak, že při stisknutí tlačítka na pájce je vlákno studené a prochází jí poměrně velký proud. Smyčka trafopájky se tak rychle zahřeje. Při delším držení tlačítka se vlákno zahřeje a omezí proud smyčkou, což jednak vede k určité termoregulaci hrotu, jednak se pájka pak nepřehřívá i při delší činnosti. Toto řešení používám už mnoho let a jsem s ním naprosto spokojený.

S tím pak tvořím takovéto spoje. Můžte si zahrát i na Kriminálku Las Vegas. Vyrobil jsem si totiž takovou redukci, která mi umožňuje nahradit dva standardní axiální elektrolyty v Transiwattu několika paralelně zapojenými radiálními LowESR (Nippon LXY). Když jsem to nafotil tak jsem si všiml že se v lesklých spojích docela hezky odrazilo okolí v době focení. Škoda že foťák nemá vyšší rozlišení, ale to by vás stejně jako v TV nemělo odradit

Ono je něco jiného dělat to profi, a dělat to nejlépe jak dovedu. To první občas může být horší, a nebo naopak. Už osm let pájím profesionálně v práci co by servisák toho co sjede z linky a semtam RMA. Pájím mikropájkou, a přirostla mi k srdci. zapájím s tím úplně všechno do výkonu pájky. Když nestačí výkon pájky, použije se podehřev, a už to zase stačí. To podstatné tu asi bylo řečeno, a nějak bych to nenegoval. Dělám to dost podobně. Rozhodně si pořiďte gelové tavidlo, dělá to super práci, a jde to snadno očistit lihem nebo izopropylem. Aj acetonem nebo benzínem, když jste hovado....
Po zapájení PCB bez masky se rozhodně vyplatí to zalakovat. Buď nějakým ochranným/tropikalizačním lakem, v případě nouze bych to stříknul i klasickym bezbarvym. Snad lepší než rezavá deska.

Co se toho obrázku týká, tak takto bych běžně pájet nedoporučoval, pokud si to člověk nedělá špičkově sám. Pokud není vývod zapájeného komponentu rozeznatelný v pájce, je to príma zadělávka na průser v podobě neviditelného studeňáku. Ve výrobním procesu je toto nepřijatelné, nesmí opustit halu firmy...
Můj osobní názor je ten, že když na beton víte, že máte všechno perfektně čisté a smáčitelné, víte, že jste to zapájeli dobře, tak je to hezké i funkční řešení, které upřednostním.

Mám 10% slevu na manikúře

Thales, neukazuj tady sakra ty svoje parádičky, nebo začátečníka ještě odradíš.
Mimochodem, na detailu ti to vypadá jako ten tekutej robot z Terminátora
4x680uF bez společného pólu? Co to je? Výstupní kondy?

V zásadě máš pravdu. Tady byl zahnutý vývod nutný kvůli dosednutí desky. Kdyby spoje koukaly ven hrozilo by porušení izolace pod deskou. Jiné spoje rozumně nafocené nemám tak nebyl výběr toho co ukážu.

Při běžné práci kdy se hraje na čas může být estetika trošku horší pokud to nemá vliv na kvalitu technickou. Ostatně také jsem to nějakou dobu dělal normálně ve firmě, ale při kusové činnosti doma dávám přednost tomu aby to i vypadalo. Ostatně je to jen o kousek pomalejší.

Lak - ANO! (po oživení)

Co máš proti acetonu? Acetonem se desky myjí dobře, jen je to poněkud nepohodlné jelikož se musí mýt spojemi dolů aby aceton neprotekl na druhou stranu a nepoškodil některé součástky, které na to mohou být citlivé. Nejlépe hajzlpapírem a pak ještě štětcem v lihu od poslednáích zbytků, nakonec opět štětcem jarem (deska se pak hezky leskne). To lze ovšem dělat také v podstatě jen doma, ve firemním prostředí to funguje jinak.

Jde o čistotu, a z dostupných prostředku se s nejmenšími zbytky odpařuje Isopropylalkohol, který koupíš v lékárně.

Izopropyl mám také, ale používám ho na čištění jen tam, kde není možný další oplach nebo jako poslední. Používat ho na běžné čištění je vzhledem k jeho ceně plýtvání, nehledě na pomalost.

vidím že jste došli dále... no vrátil bych se krapet k začátku.
trochu z mé praxe 1. konektor si chytnout nejlépe do "kombinaček" kde si rukojeti omotám gumičkou, čelisti zároveň chladí.
2. když mi nepřilne na konektor pájení, jednoduže kontakty důkladně místo vedle místa přeškrábnu něčím ostrým.
3. vyšší přesnost při pájení trafopáječkou docílím přepálenou smyčkou (ze začátku je s tím pájet otrava) a dostatečně "zajetou", když už jsou na konci drátů v podstatě jen dvě plošky o sebe dotknuté: tím jak se postupně opalujou se zároveň hrot přiostřuje, musím ale dávat pozor na přesné "napružení" dvou částí aby doléhaly a specifické formování smyčky abych zároveň pěkně viděl na pájené místo a zároveň aby plošky byly co jak nejpevněji držící u sebe.
přiznám se, že když jsem na PC základovce (nefunkční) zkoušel měnit kondy tak se mi podařilo jednu cestu odchlipnout a u zbytku byly spoje nějaké, jak bych to napsal, prostě divné naprosto otlišné od zbytku, originálních pájených spojů, tak tedy nevím.
Další věc co mi pořád vrtá hlavou je ta přepálená smyčka, ke je zádrhel že z mých známých kteří taky se věnují slaboproudu smyčky po přepálení ihned mění, jen já jsem nepoznal problém, žebych přišel na nový způsob pájení?

Spíš žiješ v jiném vesmíru, kde platí jiné fyzikální zákony. Nebo máš nějakou čínskou páječku?

Tak to se mi snad ani nechce ti říkat abys ukázal makro toho cos pájel. Ransom to řekl dobře.

čínskou ne, tu klasiku co mají asi všichni a dodnes se vyrábí.
a makro klidně někdy ukážu.

Venouši, ty tady každou chvíli vyplodíš takovou "perlu", že kdybys je všechny prodal, tak všechny účastníky tohoto fóra můžeš do smrti živit a ještě ti zbyde na soukromej ostrov. To s tou přepálenou smyčkou snad ani nemůžeš myslet vážně?

mi to pár roků už takhle funguje, jednou začas očko vyměním.

Chlapče, půjč si mikroskop, a pak se podívej na ty tvý [netroufám si říct ani pájený) spoje, a pak se podívej na spoje pájený normálním rozumným člověkem. Pak pochopíš. Nebo to pochopíš, až budeš někdy dělat nějaký složitější zařízení pracující s hodně nízkýma proudovýma úrovněma.