Jak to funguje ? http://danyk.cz/schem/45
Kde se vezme 300 W při Rz: 4 Ohm ? Dík.

Koukni na schema.Šváb -zesilovač ovládá tři páry tranzistorů ,které signál ze švábu zesílí.
Podívej se na datasheet těch tranzistorů na proudy a napětí...

Yarmil: Tak to by mě zajímalo, jak to obhájíš.

Je to volovina. Do 4Ω to dá kolem 100W. To ale ten integráč dovede úplně sám a bez pomoci při napájení +/- 30V. Do 2Ω tohle dá možná něco pod 200W. To ovšem pouze pokud bude napájení hodně, ale opravdu hodně tvrdý. Krom toho je tu nesmyslné zapojení toho proudově zesilujícího stupně jako Darlington se stejnýma trandama na začátku jako jsou na výstupu. A navíc je to blbě zapojený s těma 10R odporama směrěm k bázím. Danyk by dostal ve škole kuli a pohlavek.

Ty tranzistory zesilujou pouze proudově. Rozkmit výstupního napětí je daný napětím napájecím, v tomto případě je rozkmit ještě snížený o úbytky na tranzistorech a jejich emitorových odporech (proto je tu vyšší napájecí napětí).
Dále tento bazmek vyřazuje z provozu nadproudovou ochranu vestavěnou v integráči. Při zkratu na výstupu tak díky tvrdýmu zdroji něco spolehlivě shoří, i kdyby před tím byly rychlý pojistky.

Pro 300W/4Ω bys potřeboval napájecí napětí asi tak +/-55V při zátěži. To bude naprázdno tak 60-65V. Že toho švába pozdravuju.

Tak to mne těší, že jsem se nenechal nachytat. Tady mi to taky nevychází: https://kitaudio.blogspot.com/2013/10/l ... power.html. Taky netvrdím, že tomu rozumím.

To dává o něco větší smysl. Ten šváb dá přibližně stejnej výkon (kolem 18W) do 4Ω při menším napájecím napětí jako do 8Ω při větším napájecím napětí. Tohle posílení umožní použít nejvyšší dovolené napájení do 4Ω a vymáčknout z něj asi tak 40W.
Za cenu nárůstu zkreslení, vyřazení nadproudové ochrany a nebezpečí, že když ti náhodou napájení trochu povyleze, tak švába odstřelí. Nevím, jestli bych do toho šel. Za stejné prachy se dá použít výkonnější šváb nebo postavit diskrétní zesilovač. Přínos o trochu většího výkonu je tady diskutabilní a nevím, jestli se o něj snažit zrovna touhle cestou. Několik zesilovačů s IO jsem postavil taky a je dobré nechat si s napájením fóra. Vím, že dva moje výtvory s MDA2020 hrajou v příbuzenstvu ještě po třiceti letech. Že mají s napájením +/- 14V výkon 15W (místo 20W při +/-16V) nikdo jakživ nepozná.

Jo a nemusíš citovat celej příspěvek, co je před tebou.

Ransome,nechal jsem se strhnout první otázkou tak,zda to ty tranzistory zvládnou.
Na druhou jsem neodpověděl.
Takže se omlouvám,i Korošovi ,já wool,za mystyfikaci.

V pohodě. Doufám že to ode mě nevyznělo nějak zle...

U mne taky ok.Jen se nesmím dívat na obrázek pod Tvým nickem!

"Jo a nemusíš citovat celej příspěvek, co je před tebou." Aha, tohle nikdy nevím, kdy jo a kdy ne. Dobrá.
Použití samotného LM 1875 mám naštudováno a hraju na ně s +/- 20V .Trafa mám spíše menší. Myslím si, že výkon tomu nepomůže, ten charakter zvuku se nezmění k lepšímu. (Ale-vidím schemata prodávaných zesilovačů, kde konce napájí 2x 45V. Výstupní výkony bývají 60 W do 8 Ohm. Jak to teda počítají?)

Skutečnej výkon se musí změřit. Odhadnout se dá přibližně takto (příklad):
Napájení je dejme tomu +/- 60V. Ze znalosti zapojení odhadnu úbytky napětí před limitací, dejme tomu u zesilovače AB kolem 5V, špička výstupního napětí je tedy 55V. Sinusový výkon do 4Ω je v tom případě 552/(2*4)=378W. Takže radši řeknu, že to bude někde mezi 350 a 400 W.
Můstkový zesilovač má rozkmit napětí dvojnásobný, takže pokud to dovolí zdroj, dva zesilovače z tohohle příkladu v můstku by daly 600-800W do 8Ω a pokud to proudově snesou, tak 1200-1600W do 4Ω. Bavíme se stále o sinusovém výkonu, který je si tak nejsnáz prokazatelný. Jen málokterý zesilovač ho ale kvůli chlazení dá trvale. Zkouší se proto třeba jen několik minut.
Některé zesilovače se tou špičkou na výstupu přiblíží k napájecímu napětí víc, některé míň. Nejlepší bilanci mají některé spínané zesilovače třídy D. Výstupní tranzistory mají ve spínaném režimu úbytek kolem 0,5V, a pokud jsou tam FETy, tak ještě míň. Takové Dčko napájené z baterky v autě pak dá skoro dvojnásobný výkon než analogový zesilovač (který z 13,5V využije zpravidla tak 11).
Ještě může být matoucí zesilovač třídy H. Ten si sám zvyšuje napájecí napětí pro koncový stupeň, takže dá i několikrát vyšší výkon než bys podle napájení čekal. Používá se to v autech a občas v některých PA zesilovačích.

Ransome, těch 5V úbytku počítáš pro koncové transistory a jejich emitorové odpory? Pokud ano, tak se tím ale dostaneme spíš na výkon hudební, a pro sinusový výkon reálného stroje by se ještě mělo počítat s poklesem napětí na zdroji, ne?

Počítám samozřejmě s provozním napájecím napětím při jmenovité zátěži. Na napětí naprázdno mě zajímá jen aby neodprásklo polovodiče, a musí se na něj dimenzovat filtrační kondenzátory.
Ten můj příklad (mimochodem, docela typický):
Toroidní trafo 2*45V/10A, plus můstkový usměrňovač s dobrou filtrací. Takový zdroj dá provozní napětí cca 2*60V při jmenovité zátěži (ta je za filtrací 7,5A). Naprázdno bude na zdroji v reálu kolem 2*70V (na kondenzátorech bude vrcholové napětí trafa naprázdno, minus otvírací napětí můstku).
A píšu tam jasně, že to je pouze kvalifikovaný odhad, a že se skutečný výkon musí změřit.

Pokud je někomu divné, proč dá zdroj jenom 7,5A když dá trafo 10A, tak upozorňuju, že zákon zachování energie platí i v audiotechnice. Trafo má 2*45V*10A=900VA. Zdroj s tímtéž trafem dá 2*60V*7,5A=900W.

Já nemám hudební výkony rád, protože jsou hrozně neprůkazné. Technicky vzato, bylo by rozumnější mluvit spíš o špičkovém napětí při jmenovité zátěži po určitou dobu (třeba 5ms). Vem si třeba to, že okamžitá hodnota výkonu při sinusovém sihnálu je na vrcholu dvojnásobná proti efektivní , zatímco u obdélníku je stejná...

Aha, tak to jsme si nerozuměli. Já jsem si doteď myslel, že ve schematech se u zesilovačů udávají napětí zdrojů bez zátěže, resp. zatížených jenom klidovým provozem přístroje bez signálu. Člověk se pořád učí

Ohledně hudebního výkonu to vidím úplně stejně.

No to zase jo, pokud máš schéma s napětíma v kontrolních bodech, tak tam jsou zpravidla klidové hodnoty. Nebo je v servisáku přesně popsáno, za jakých podmínek je to měřeno.

Dík. A je ten větší výkon potřebný pro přenos dynamiky signálu? Uslyším nějaké plus při panelákovém poslechu?

Určitě. Pokud budeš výkon honit podobně pochybnými konstrukcemi, uslyšíš brzo hasiče.

Potřebný výkon závisí na:
- Požadované hlasitosti
- Dynamice nahrávky
- Velikosti ozvučeného prostoru
- Citlivosti reprosoustav.
Ve tvém případě nevím pořádně ani jedno, takže odpovědět nelze. Někdo vystačí v paneláku s 2x15W, někomu 2x100W stačí tak tak.
Nevzpomínám si, že bys někde psal jaký máš zesilovač a bedny.

Jo, tak fajn. Mám tedy toroid 2x22 Vst, psáno 2x2,3 Amp. Tak mne zajímá, jestli by paralelní totéž trafo navíc slyšitelně posílilo zvuk - pevnost na basech-LM 3886 . V tom smyslu, že IO asi bude mít nějaké limity, které už žádným supernapájením nevylepším.
(??) Doplňkový dotaz-dá se vůbec jednoduše odmotat toroid s 2x stejným sekundárem? To se asi navinuje postupně, že. Díky.

Někdy je toroid vinutý dvěma dráty současně, čímž vzniknou dvě vinutí. Začátky a konce vinutí jsou vedle sebe. Pak by to asi šlo. Ale radši bych se do něj moc nehrabal. Může se trochu rozvolnit a pak bzučet. Ovinutí izolací se blbě vrací na místo.
Paralelní chod doporučuju výhradně se dvěma shodnými trafy. Aby to mělo vůbec nějaký efekt, musel bys ještě značně posílit filtraci (třeba na čtyřnásobnou kapacitu). A kdo ví, jak se na to pak bude tvářit usměrňovač. Projeví se to ale stejně jenom tehdy, když bude zesilovač vybuzený blízko k limitaci. Což zase není úplně ideální provoz pro toho švába. Jakýsi efekt to má třeba u robustního subwooferového zesilovače. Trafo by pak mělo být dimenzované alespoň na 150% RMS výkonu zesilovače.
Větší smysl by mělo udělat dvoje oddělené napájení. Tedy samostatné trafo, usměrňovač a filtraci pro každý LM3886.