Něco k počtení:


https://avmania.zive.cz/z-vasich-domovu ... to-co-vidi
https://avmania.zive.cz/zesilovac-ma-ze ... i-vymyslet
https://uloz.to/hledej?q=repro-kabely-b-sykora-pdf

A signálové kabely pracují s takovými impedancemi, že pokud nejsou zfušované (kabely nebo vstupní či výstupní parametry komponent), těžko budou měřitelné rozdíly (mimo gramofony), a délka, pokud není extrémní, nemá zdaleka takový vliv jako u reprokabelů, ani ten není extrémní. Párové 4-ky zcela postačují, 4x1,5 má průřez 3 mm, a to je max. proud bez problémů 30-40A, ve špičce i několikrát víc, a to už většina běžných zesilovačů odchází do Si nebe. Při běžném poslechu hodnota proudu málokdy dosáhne i 1A, alespoň u mne (naměřil jsem špičky o hodnotě cca 400mA a byl to docela rachot ). Nejlepší je reprokabely zkrátit a signálové prodloužit, pokud to jde... Nejlepší reprokabel je žádný kabel.
A v nějakém starším modrém AR byl článek o měření reprokabelů, a nejlepší byl kabel ze dvou smaltovaných drátů (ne lanek) zkroucených vrtačkou.
A jedna z největších výhod párové 4-ky je společný geometrický střed kabelu, čož způsobí, že naindukované rušení se vzájemně vyruší. A to se týká i koaxiálních kabelů.

Nízkoimpedanční linku (ideálně symetrickou) můžeš tahat na desítky metrů. Ale to samozřejmě nejde s výstupní impedancí v kiloohmech zatíženou na druhým konci 100k.
Ale než jsem to dopsal, je tu odpověď...
Dodám jen že u reprokabelu nejde ani náhodou o zátěž ale o minimální DC odpor.

Chtěl jsem jenom naznačit, že i relativně malý průřez je více než dostačující, v podstatě stačí i 4x0,75. A díky za doplnění, já se někdy zamotám.

A přidám ještě citaci B. Sýkory z článku na AVmánii:

Pokud jde o ty polopravdy a mýty, jsem například přesvědčen, že celé voodoo okolo kabelů, speciálně linkových kabelů, vzniklo v době, kdy jediným zdrojem dostupného, relativně dobrého akustického signálu byla přenoska – a to přenoska magnetodynamická s poměrně vysokou impedancí. Tehdy na kabelu opravdu hodně záleželo, protože zde hrála roli jeho kapacita, jeho stínící schopnosti a jiné vlastnosti.

Tenkrát se lidé sžili s myšlenkou, že na kabelech záleží. Jenže od té doby se mnoho věcí hodně změnilo, ale tohle dogma bohužel zůstalo. A marketingový odborníci na kabely toho bezostyšně využívají dál a vznikají z toho různé magie a rádoby-logie.

Tím nechci tvrdit, že by na kabelech nezáleželo, ale základní problém, či raději řekněme bolest HiFi, je používání RCA (cinch) konektorů místo symetrického propojení. RCA konektory a nesymetrické propojení vůbec je mor, který zaplavil svět a dnes se mu vše přizpůsobilo. Následně se pak musí vymýšlet různé šílenosti, aby se některé problémy toho typu propojení omezily – a stejně to nejde. Cinch je konektor, který byl vymyšlen a určen pro napájení bateriových přístrojů a ne pro linkové signály. Proto je nesmysl platit za linkové kabely desetitisíce korun s iluzí, že tím nějak pomohu zvuku.

Jiná věc je, pokud někdo udělá ručně vinutý kabel ze stříbrných drátků tepaných indickými stříbrotepci a odizoluje to hedvábím ručně odmotaným z kokonu bource morušového pěstovaného v klimaticky nejpříznivější oblasti Číny. To je pak dokonala řemeslná práce, která si zaslouží být odměněna.

Mně se mnoho kabelů i jiných HiFi komponent líbí právě proto, že to je dokonalá řemeslná práce. Druhou věcí je, zda je této práce pro dobrý zvuk vůbec zapotřebí.

100% souhlas. Nejlepší CINCH je XLR. Ani není nutná pravá symetrie, úplně stačí oddělit signálovou zem od stínění.
Technicky vzato ta luxusní práce není pro funkčnost potřeba. Ale je to hezké.

pesve>
Ahoj Petře, Ty už jsi realizoval ten aktiv, jak jsme se posledně bavili osobně? Jak píše xor, mám šestikanál. Ale na 4p stejně bude třeba zesilovat 8 kanálů, čímže zesiluješ Ty?

Nechci to nijak prožívat, prostě adekvátní kabely - žádnej overkill.

Jo, už jedu v aktivu. K zesilování jsem si postavil dva tříkanálové zesilovače, které jsem zavěsil zezadu na bedny. V každém 2xDPA222 a Hypex NC400. Připojeno skrze XLR. Přijeď poslechnout.

Hezký, to mě velmi zajímá. Rád se stavím - telefon mám, ozvu se.

Lad2000:
Mě by ještě zajímalo, čím jsi měřil ty proudové špičky? Protože mi to přijde nějak podezřele málo.

Máš pravdu, je to trochu vyfabulované, je to spíše střední hodnota, špičky budou asi větší, měřili jsme to před 30-lety true rms multimetrem, měl rozsah frekvence 10-50k v 1%. On ten multimetr měřil výstupní napětí na reprosvorkách s pamětí max. hodnoty, pak jen přepočet. Kamaráda totiž zajímal výkon reprobeden, střední hodnota poslechu je cca kolem jednoho Wattu, a při 5% účinnosti repro je skutečný akustický výkon 00prd (1W = 0,05W, a tuhle informaci nechtěl tehdy nikdo slyšet), a to byl důvod tehdejší akce, on je totiž neelektrikář. Napsal jsem to spíše, aby bylo jasné, že tlustokabely jsou blbost. Ty špičky budou řádově jednotky Ampér...A samozřejmě se budou lišit pro rock a vážnou hudbu.
Změřím to v pondělí nebo úterý, níže popsanou metodou. Samozřejmě jsou to údaje subjektivní, protože znám lidi pro které je moje hlasitost tichý poslech.
Ale asi to dnes půjde změřit poměrně snadno, buď pomocí osciloskopu, nebo standartním multimetrem, nastavím hlasitost na běžném CD (ideálně nahraném těsně pod max úroveň), a pak pustím 50Hz z CD generátoru (nejlépe bez repro) a změřím, mělo by to na ty špičky +- sedět.
Zkusím i přímo proud na 0,1Ohm bočníku, samotného mě to zajímá.

Dám potom vědět

Já ty napěťové/proudové/výkonové poměry probírám jinde. Ale v principu: RMS voltmetr, byť s pamětí špičky tady mnoho nepomůže. Pokud ale používáš dejme tomu 100W zesilovač tak nějak na dohled k limitaci (což není ani v běžném provozu žádný problém), výstupní napětí se bude ve špičkách blížit ke 30V. Zjistíš to na jistotu špičkovým detektorem. Impedance beden je frekvenčně závislá, kolem jmenovité hodnoty se pohybuje jen v malé části nf frekvencí. Ale dá se předpokládat, že občasné proudové špičky budou až v jednotkách A. Rozdíl nebude mezi hudebními styly prakticky žádný. Bude ale mezi nahrávkami s různými hodnotami DR...
5% účinnost u repráků? To byl ještě hodně optimistický odhad. Ty nejcitlivější mají kolem 1%.

Jinak pánové díky za konstruktivní diskuzi, pořád je se co učit, např:

...výstupní napětí se bude ve špičkách blížit ke 30V. Zjistíš to na jistotu špičkovým detektorem.

Co je to za zařízení (trochu tuším)? To mě zajímá.

Můžeš použít zvukovku se vstupním děličem plus nějakým soft (třeba Visual Analyzer). Nebo prostě minutu nahraješ a v editoru si vyhledáš špičky. K tomu je samozřejmě potřeba jednoduchá kalibrace podle známého napětí.
Jinak si můžeš zbastlit primitivní detektor s diodou a kondenzátorem jako pomůcku k obyčejnému multimetru s velkým vstupním odporem.

Trošku mě zkolaboval osciloskop, střeva na stole, ale budu pokračovat, hned jak ho dám dohromady.

Osciloskopem ale hudební signál moc dobře nezobrazíš.