Řešil jsem tuhle věc už X-krát s řadou lidí a u řady starých zesilovačů. A protože mě už nebaví to vysvětlovat zas a znovu, pokusím se to celé nějak srozumitelně shrnout.

Mnoha lidem slouží a ještě dlouho budou sloužit klasické HiFi zesilovače ze 70. a 80. let. Standardním zdrojem signálu tehdy byl (kromě gramofonové přenosky, která je dodnes pořád stejná) buď magnetofon nebo tuner. Pro ty byla přizpůsobená citlivost a vstupní impedance linkových vstupů. Podle konkrétní značky, typu a roku výroby to bylo většinou 150 - 300 mV/47 - 150 kΩ. Při vstupním signálu, který byl plus minus kolem téhle úrovně se takový zesilovač vybudil na hranici limitace (čili na plný výkon) vytočením regulátoru hlasitosti na maximum nebo skoro na maximum.
Dnes k takovému zesilovači připojíte nejspíš nějaký moderní zdroj signálu - typicky zvukovou kartu, DVD přehrávač, DAC, multimediální přehrávač, CD přehrávač nebo něco podobného. Tyhle věci ale mívají výstupní signál podstatně silnější - nejčastěji 0,5 - 1V, někdy až 2V. Vstupním obvodům to zpravidla nevadí, protože mívají slušnou přebuditelnost. Zesilovač ale dosáhne maximálního vybuzení třeba už před polovinou dráhy regulace hlasitosti. Pokud pominu vedlejší efekt, který je laicky a nesprávně popsaný většinou jako "hraju sotva na 1/4 výkonu a už to je kurevsky nahlas", uživateli to komplikuje život asi tak ze dvou důležitých hledisek.

1) To první a trochu méně důležité je, že nesedí nasazení fyziologické regulace (Loudness), pokud ji člověk používá. Nechci rozdmýchávat polemiky na téma jestli je fyziologie potřebná a vhodná. Kdo poslouchá nahlas, fyziologii nepotřebuje. Kdo si chce udělat večer tichou pohodu, třeba ji docení. Fyziologie by totiž měla šetrně přidávat na basech a výškách při tichém poslechu. Normálně je účinná někde ve spodní třetině dráhy regulace hlasitosti. Pokud ale provozujete starší zesilovač s velkou citlivostí a silným vstupním signálem, klidně se stane, že je fyziologie plně účinná až do maximálního dosažitelného výkonu zesilovače. Potom jsou námitky o "nechutném přebasování" vlastně oprávněné. Je to ale špatně, protože k přibarvení zvuku by mělo dojít opravdu až při hodně nízké hlasitosti. Můžeme teoretizovat o tom, jak moc se musí dodržet fyziologická křivka, jaký to má správně mít průběh, jaký vliv na to má střední hodnota úrovně konkrétní nahrávky, že by se měla vstupní úroveň nastavovat podle VU-metru atd. Myslím ale, že přijatelný kompromis je pořád lepší než mít fyziologii naprosto špatně a k neposlouchání, nebo ji nemít vůbec (pokud bych ji využil).

2) To důležitější je, že při příliš silném vstupním signálu nesedí ani průběh regulace. Že se používá na hlasitost logaritmický potenciometr, to ví skoro každý. Málokdy si ale člověk uvědomí, jaký průběh útlumu taková dobře udělaná regulace vlastně má. Kvalitní potenciometry určené pro regulaci hlasitosti mají totiž průběh od čistě logaritmického odlišný. Nejlépe to je vidět tehdy, když je u vymakaného regulátoru připsaná stupnice s údaji skutečného útlumu v dB. Tam zjistíte, že od maxima dolů je nejprve regulace cca v první třetině velice jemná a v jedné třetině odshora je útlum třeba -10dB. Pokud má regulátor krokování, pak jeden krok znamená třeba jen 1dB. Pod tím se směrem dolů krok postupně zvětšuje na 2, pak na 3dB, v dolní třetině se krok zvětší na 4, pak na 5 dB a úplně dole je poslední krok třeba 10dB.

EDIT: Pěkný příklad dobrého regulátoru je u sovětských zesilovačů řady Amfiton. Jsou dělané pomocí přepínače. Mají díky tomu skvělý souběh kanálů i přesně definované krokování útlumu a navíc mají připsanou stupnici v dB, takže je tu jasně vidět o co přesně běží. Odshora jsou jednotlivé stupně za sebou takto (v decibelech):
0, -2, -4, -6, -8, -10, -12, -14, -16, -18, -20, -22, -25, -28, -32, -36, -40, -46, -56, -∞.

To naprosto přesně vyhovuje nárokům našeho ucha. Při větší hlasitosti je prostě vhodnější jemná regulace, při velmi malé hlasitosti bychom naopak změnu o 1dB ani nepostřehli. A tady je ten malér: Silný signál znamená, že regulujeme hlasitost nejčastěji v dolní třetině dráhy regulátoru. Hraje nám to nahlas, ale regulujeme velmi hrubě. Je to nepříjemné, přicházíme tak o velkou část komfortu ovládání.

A teď co s tím. Rozdíl potřebné úrovně je většinou nějakých 12-15dB. O tolik by se dala snížit výstupní úroveň některých přehrávačů nebo zvukovky, ale není to dobrá cesta. Druhou možností je snížit zisk zesilovače. To by bylo technicky zcela korektní, ale není to úplně jednoduchý zákrok. Proč, to je na větší rozbor a hlavně neexistuje univerzální návod - u každého typu zesilovače to půjde udělat jinak a u některých třeba vůbec ne.

Nejjednodušší možnost je sice kompromisní, ale zásah zvládne provést kdekdo i bez speciální výbavy a znalostí. Zdálo by se, že snížením vstupní úrovně děličem se připravíme o část deklarovaného odstupu šumu, ale není tomu tak: ten odstup je totiž deklarovaný právě při té nižší úrovni. A protože většina zesilovačů má tak jako tak odstup na linkových vstupech slušný, nemá smysl si s tím příliš lámat hlavu.
Na prvním obrázku je výřez ze schématu Akaie AM-32 jako typického příkladu popisované situace. Tuhle úpravu jsem řešil na dálku a TheKytu si ji dělal podle pokynů sám. Všechny linkové vstupy jsou fyzicky stejné, jen jsou různě označené pro přehlednost (AUX, Tuner, Tape...). Jediné co je potřeba - vytvořit na každém použitém vstupu jednoduchý odporový dělič s potřebným útlumem. Celková impedance děliče vyhoví kolem 10kΩ pro většinu zdrojů signálu. Pro sluchátkové výstupy může být klidně i podstatně menší, ale těch 10kΩ je více méně univerzálních. Dělič je prajednoduchá věc, ale pro méně znalé je na druhém obrázku. Použijí se běžné miniaturní rezistory velikosti 0207 nebo 0204 v metalizovaném provedení s přesností 1%. V tom nejprimitivnějším případě stačí je připájet do luftu přímo na konektory. Pokud jsou konektory na desce, přeškrábne se živý spoj a přerušené místo se prvním rezistorem přemostí, druhý se připojí za ním a na signálovou zem. Tady konkrétně jsou v sérii se vstupem ochranné/desaturační rezistory 470R. Ty se nahradí horními odpory děličů a za nimi se dolní odpory připájejí ze strany spojů.
U každého zesilovače a pro každý zdroj signálu se musí provedení podřídit konkrétní situaci. Změnou velikosti odporů v děliči se dá upravit útlum podle potřeby, hodnoty volíme takové, aby jejich součet byl cca těch 10kΩ. Tady na obrázku třeba získáme vstupní impedanci 9kΩ a útlum 12dB. Pro 6dB vyhoví rezistory 4k7 + 4k7. Pro 15dB rezistory 8k2 + 1k8, pro 9 dB to bude 6k8 + 3k3. Většinou bude potřeba provést zatlumení o těch 12 až 15 dB. Pro jistotu je ale vhodné vybavit se větším sortimentem rezistorů a podle potřeby dělič upravit.

Přestože jde o velice primitivní úpravu a zdánlivě malý rozdíl úrovně, efekt je překvapivě velký a rozhodně přínosný. Kupodivu i u takových aušusů, jako byly Teslácké zesilovače AZS101 (to zapojení bylo použité i v řadě gramofonů - NZC150, NZC160, NZK150...).

Zesilovače z konce 80. let už mívají vstup pro CD, který byl přizpůsobený pro výstupní úroveň CD přehrávačů, čili pro cca 0,5 - 1V. Rozdíl proto není až tak velký jako u strojů starších. Ve všech případech je ale vhodné zjistit si skutečnou citlivost vstupů a skutečnou výstupní úroveň zdroje signálu a pokud je tam větší rozdíl, pak provést vhodnou úpravu.

Jak jsem napsal už nahoře: Hnidopich má samozřejmě pravdu v tom, že jde stále o přizpůsobení nedokonalé (protože zanedbáváme střední úroveň signálu, která je závislá na konkrétní nahrávce). Jde ale o přijatelný kompromis, který je lepší než to prostě nechat tak.

Ano,všiml jsem si tohoto jevu. Přikládal jsem to stáří,případně poruše některých součástek ve svých veteránech. Nejmarkantnější je to u kombinace UNITRA Elizabeth + cd KENWOOD DP-1060. Laicky nejstarší zesilovač+nejnovější zdroj signálu. Volume v 1/2 dráhy a hlasitost nesnesitelná. Pokud na stejný vstup připojím starý kazetový mgf. UNITRA můžu dráhu volume použít téměř celou. (když jsem sám doma ) Takže mám dvě možnosti. Buď si každý vstup opatřím odpovídajícím odpor. děličem,poté co budu znát jeho citlivost, nebo budu kombinovat stroje s podobným datem "narození".
Omluvte můj amatérský popis,snad jsem to pochopil správně. Je to pro laika jako jsem já cenná a poučná informace. Tome díky.

Popsal jsi to naprosto přesně. Ne, to není závada, pouze nekompatibilita úrovní signálu. A právě proto, že jde o věc tak protivnou a přitom tak jednoduchou, pokouším se ukázat na prajednoduché řešení.
Pokud má zesilovač dostatek vstupů, pak stačí upravit jen ty skutečně používané. Horší situace bude třeba u některých receiverů, které mají jen jeden gramofonový a jeden linkový vstup. Pokud by někdo chtěl u takového receiveru používat linkový vstup pro velmi rozdílné signály (kazeťák a PC), pak se to dá vyřešit útlumem přepínatelným.

Náhodou jsem narazil na toto téma a zjistil,že můj Sansui A40 má po repasi u Sinclaira vstupní imp.+citl
160mV/100ohm.Takže jestli jsem to správně pochopil je třeba srazit vstupní signál cca o 15db.
Jo vzpomněl jsem také na měření max hlasitosti Totemů,při jaké jsou běžně poslouchány.Každej asi poslouchal
s jinou vstupní citlivostí...

To je ale přeci úplně jedno.

Psal jsem dotaz sice po noční,ale ani dnes po 12ti hodinové šichtě nejsem moudřejší.Jednalo se o měření na výstupu zesilovače,přičemž byl dán vstupní signál o stejné úrovni pro všechny.Ten kdo měl tedy zes. s citlivějším
vstupem,naměřil tedy na výstupu více než ten s méně citlivým zesíkem.Pokud byly zes.výkonově stejné a volume měli oba stejně.
Pokud by nastavovali volume(zesílení) podle uší(stejná hlasitost),na výstupu by měli oba stejně.

Pokud řešili kdo poslouchá jak nahlas, podstatné je naměřené napětí na výstupu. Na citlivosti vstupu ani na průběhu regulace v tom případě nezáleží.
Ale to jen domýšlím a tvůj popis je dost nejasný. Musel bys sem hodit odkaz.

No řešlo se to v Totemech od str.31- Mabat 17.3.13

Dostal jsem se k tomuhle vláknu až po delší pauze.

Na tom odkazu se měří výstupní napětí a je tudíž šumafuk, jaká je vstupní citlivost zesilovače.

Funguje to prostě tak: Máš dvě nahrávky. Jednu s hudebním záznamem o známé střední hodnotě, druhou se sinusovým signálem. Pustíš si hudbu a nastavíš si na zesilovači takovou hlasitost, jakou považuješ za svoje poslechové maximum. Pak beze změny nastavení pustíš sinusový signál a změříš napětí na výstupu zesilovače. Zadáš do vzorečku a vyjde ti, jak velký výkon uspokojí tvoje ucho.
Znovu opakuju: Na citlivosti vstupů tady nezáleží. Ano, každý poslouchá jinak nahlas, to ale proto, že si každý nastaví regulátorem takovou hlasitost, jaká jemu osobně vyhovuje. A projeví se i velikost místnosti, u různých beden jejich různé citlivosti.

Pěkný popis, Bohouš by ti odpověděl, že buď to máš špatně postavené, anebo špatně měříš, ale zcela jistě by napsal, že jeho zesák je nejlepší a nezničitelný



ทางเข้าบาคาร่า

Dobrý den,
Šlo by tímto způsobem i snížit úroven pro autozesilovač?Jde mi o to,že v autě mám orig. radio,které nemá link výstup.Zesilovač mám Fenner fb250v.Ten má na sobě i high input,ale i přes něj je zesilovač hned přebuzený.Nemáte na toto nějaké řešení ?

Tam by možná bylo lépe nerejpat se do zesilovače. Dělič se dá zapojit zvenku a najít třebas i zkusmo vhodný dělící poměr.

Zdravím.
Neviem kam by som zaradil moju otázku, táto téma sa mi javí najbližšia k môjmu problému.
Takže, kúpil som modul D zosilňovača TPA. A modul ovládania hlasitosti s motorovým ALPSom.
Problém je v tom, že v prvých 2/3 dráhy potenciometra ALPS stúpa hlasitosť veľmi pomaly a v poslednej tretine, keď už sa dostáva zosilňovač na plný výkon, stačí malý pohyb potenciometra a hlasitosť stúpa až príliš rýchlo. Skúsil som odstrániť potenciometer na doske zosilňovača a tu nastal ďalší problém: zosilňovač začal veľmi šumieť. Potenciometer na zosilňovači je 1kohm a motorový ALPS je 100kohm. Keď na vstup zosilňovača paralelne pripojím 1kohm rezistory (ako náhradu za potenciometer) šum stíchne, ale mám pocit, že to šumí viac ako s pôvodným potenciometrom. Existuje nejaké riešenie odstránenia tohto problému? Za každú radu vopred ďakujem.

Ešte poznámka: na problém s nastavovaním hlasitosti nemá vplyv veľkosť vstupného signálu. Testujem to s mobilom, a je úplne jedno aká hlasitosť je na mobile. Šum počuť úplne rovnako aj keď je vstup pripojený aj keď je odpojený.

To je naprosto jasné. Ten 100k ALPS potřebuje velkou zatěžovací impedanci. Alespoň 50kΩ, aby se jeho průběh přiliš nezměnil. Ty ho zatěžuješ odporem 1kΩ. Výsledkem je přesně to co popisuješ.
Ten zesilovač zase naopak potřebuje mít vstup uzavřený malou impedancí.
Jediná možnost, pokud chceš zachovat ten ALPS, je vložit mezi něj a vstup zesilovače ještě buffer. Tedy předzesilovací stupeň s vysokým vstupním a malým výstupním odporem a zesílením 0dB.

Dík za vysvetlenie.
Nejaké jednoduché "schématko" by si neporadil? Nepotrebujem žiaden hájend, je to pre čajna lowcost projekt.

Ešte ma napadlo, ale to asi nebude mať súvis, že ten ALPS je lineárny a na hlasitosť sa používa logaritmický, nemôže byť trošku "viny" aj v tom?

Ne. Lineární průběh má přesně opačný efekt. Velká hlasitost v dolní části, pak už jen minimální nárůst od poloviny nahoru.
Z čeho soudíš že je lineární? Motorové jsou většinou logaritmické. Na zkoušku stačí dát běžec do poloviny a změřit odpor mezi běžcem a začátkem a koncem dráhy. Pokud je odpor dolní poloviny výrazně menší než odpor horní poloviny (cca třetina, čtvrtina...), jde o logaritmický potenciometr. U lineárního jsou obě poloviny cca stejné, exponenciální potenciometr má menší odpor horní poloviny. Ve značení (A/B) je často hokej.

Pokud to chceš napájet stejným napětím jako ten TPA, bude potřeba napájecí napětí trochu filtrovat. Pro tenhle případ úplně stačí primitivní zapojení dvojitého OZ jako NE5532 s jednotkovým zesílením a nesymetrickým napájením. Třeba toto, pokud se dá od Krčmáře kupovat i na Slovensko.

Súdim tak podľa označenia toho ALPSu. Je to modul z číny, takže to asi nebude originál ALPS, celý modul aj s diaľkovým stál necelých 10euro
Má to označenie: 738M-100KBX2
Niekde som sa dočítal, že B je lineárny a A je logaritmický. Ale skúsim to premerať.

Dík.

Edit: to A/B v tvojom príspevku som prehliadol, čiže výrobcovia sa nevedia dohodnúť na označení?

Ano, právě proto, že je v tom hokej, často je to značené opačně. V tomhle ohledu je naše staré evropské N, G, Y, L a E poněkud jednoznačnější. Ale zase na druhou stranu potenciometry z Ostravy stály celkem za prd. No a nejjasnější je značení LIN a LOG. Tomu rozumí i moje žena.

OK, premerám to, aspoň pre poriadok a nejaký ten predzosilňovač zbúcham, alebo kúpim, to bude rýchlejšie.
A už naozaj posledná otázka: Ak meraním zistím, že je lineárny, riešenie problému ostáva nezmenené? Teda predzosík a bude všetko OK?

Edit: Zmerané. Podľa merania je lineárny...

Takhle: Pokud máš výkonný zesilovač, citlivé bedny a k tomu navíc potřebu poslouchat (aspoň někdy) potichu, bylo by to na závadu. Ještě víc by to bylo na závadu, pokud by zesilovač měl výrazně vyšší citlivost než je úroveň budícího signálu.

Pokud to máš na hlasitý poslech, zesilovač nemá přemíru výkonu, má nižší citlivost, bedny nejsou příliš citlivé a ještě navíc máš třeba možnost snížit úroveň už na zdroji signálu (telefon, počítač), není to neštěstí. A úprava průběhu potenciometru se v tomhle případě dá provést jedním přidaným rezistorem. Nevidím to pak jako průser.
Navíc ještě máš možnost do řetězce přidat přepínač základního útlumu, pokud bys trval na tichém poslechu někdy večer. Ten přepínač může mít i fyziologickou korekci. Není úplně vhodné v tomhle případě ubírat na regulátoru telefonu nebo počítače o víc jak cca 15-20dB. Za jedno kvůli odstupu šumu a za druhé se tím připravuješ o část bitového rozlišení.

Ať tak či onak, nemusí to ve tvém konkrétním případě nutně vadit.