TLU:
Díky za nabídku, zatím počkám na ten výkres.
Postavil je podle projektu ještě někdo?

V podstatě se jedná o jev, kdy soustava přestává vyzařovat do prostoru a začíná vyzařovat do poloprostoru. Projeví se to jako nárust o 6dB na frekvenční charakteristice směrem k vyšším kmitočtům (ve skutečnosti spíš pokles směrem k nižším). Zlomová frekvence je daná šířkou ozvučnice.

OK, dík.

Rozhlížel jsem se po netu, něco našel...
Došel jsem k tomu, že bafflestep není zvukově pro bedny přínos a je dobré ho nějakými čáry minimalizovat.
Co jsem postřehl, tak asi minimalizovat šířku (Co ovšem s odrazy nahoře a dole? Možná šířka víc souvisí s rezonancí čelní stěny bedny?) a zaoblit/zkosit rohy.
Skoro mi příde, že v tom mám čím dál větší chaos.
Nevědomost je milostivá.

Změnou šířky se změní jen frekvence, pod kterou se bafflestep projeví. Kompenzuje se to přímo ve výhybce tak, že se potlačí všecko od bafflestepu výš. Je to další důvod, proč pak vycházejí úplně jiné než vypočtené hodnoty součástí ve výhybkách. Zaplatí se za to o několik dB sníženou citlivostí. Což zase ale při výkonech běžných zesilovačů nevadí. U malých bedýnek, pokud nejsou moc hluboké a pokud nemají zadní basreflex, se bafflestep může řešit přiražením ke zdi za nimi. Konstruktér pak přímo uvede, jestli jsou bedny laděné pro volný prostor nebo ke zdi.
Pokud tě napadá, že by se dal bafflestep kompenzovat korekcí už v signálu, tak ano. Ale musela by ta korekce být přesně naladěná (ne jen otočit regulátorem basů) a důsledek by byl přesně stejný (snížená reálná citlivost). Takže se to dělá třeba u aktivních výhybek, kde je zesilovač nedílnou součástí reprosoustavy. Nebo u PA, kde se celý výsledek stejně ladí podle měření pro konkrétní prostor. Bednu s kompenzací ve výhybce naopak můžeš připojit k libovolnému zesilovači.
Zaoblování hran s bafflestepem nemá nic do činění. Potlačuje difrakce - zlom vlny, který se projevuje při vyšších kmitočtech a dělá neplechu ve středním a výškovém pásmu.

Ptal ses na ten bi-amping. Tak ne, ten Denon má jen možnost připojení dvou párů beden a přepínání mezi nimi. Bi-amping se dělá zpravidla u dělených zesilovačů (zvlášť předzesilovač, zvlášť koncák), ale dá se spáchat i s integrovanými zesilovači, které mají pre-out a main-in (v podstatě možnost přerušit cestu od předzesilovače ke koncáku). Jde ale o to, že musíš mít dva stereofonní koncové zesilovače (prostě ne dva, ale čtyři kanály). Funguje to tak, že pro každý kanál (levý a pravý) budíš dva výkonové zesilovače shodným signálem. Výhybka v bednách má oddělené připojení pro basovou a středovýškovou část. Jeden výkonový zesilovač napájí basovou část, druhý středovýškovou. Výhybka funguje přesně stejně jako při zapojení dohromady na jeden koncový zesilovač, ale nepatrně se omezí intermodulační zkreslení a pokud se třeba zesilovač pro basy přebudí, zkreslení není slyšitelné jinde než jen v basovém repráku. Je to drahá záležitost na pořízení a proti kvalitnímu zesilovači s dostatečnou rezervou výkonu je přínos minimální. Ale někteří soudruzi to tak mají rádi.

Bezva, dík za trpělivost.

Měl bych ještě jeden dotaz.
Nevím, jestli to už nebylo jinde. Sem to asi taky úplně nepatří.
Zajímá mě, jestli je optimální nebo v pořádku z hlediska kombinace zesilovače a beden, že při běžném poslechu mám ovladač hlasitosti na cca 10-15% rozsahu. Při soustředěném poslechu, večerní koncert, použiji max 20-25%. Když bych ho dal na 50%, je to velkej bengál. A víc, by snad repráky z beden vyskočily. Co všechno na to má vliv? Představoval bych si, že bude optimum někde mezi 30-50% volume... Zesik je teď DENON PMA-720AE, 2x 85W/4Ohm, doporučená impedance 4-16Ohm. Před tím jsem měl SONY AV zesik TA-AV501, u něj se to chovalo stejně, dost podobně.
Můžete mi to vysvětlit nebo mě odkázat na nějaké vlákno, kde se to probírá? Díky.

Najprv som sa rozpísal a plánoval som napísať niekoľko stranové vysvetlenie, čo sa vlastne deje, ale jednoduchšie bude napísať, že je to úplne v poriadku a je to závislé len od napäťových úrovní signálu, ktorým kŕmiš zosilňovač a jeho samotného zosilnenia.

Je to běžný jev, ale úplně v pořádku to taky není.
viewtopic.php?f=19&t=6413

Diky za link. Precet jsem ho, tam je to jasny.
Jen me zarazi jedno:
- zesik byl SONY stejny rocnik jako CD SONY, stejne “kategorie”
- CD zapojen do vstupu pro CD
Podle tveho popisu bych cekal, ze budou kompatibilni a tedy mit prizpusobene parametry.
To, ze by se mi efekt projevil az u noveho zesiku DENON, bych spis pochopil, kvuli jine znacce, jine koncepci, rocniku, atd. I kdyz zase CD zapojen do vstupu CD, tak bych predpokladal normalisovanou uroven vstupniho signalu.

Trochu jsem spis ocekaval problem nekompatibility mezi zesikem a bednami.
Mel jsem laicky, nicim nepodlozeny, dojem, ze tam se da udelat chyba v citlivosti, impedanci a nevim jeste v cem. Nebo je to blbost?
Jaky by melo dopad pouziti delice na ceste zesik-bedna?

Málokdy padnu na zesilovač, který má průběh regulace a citlivost opravdu správně. Takže se tenhle jev vyskytuje i u nových zařízení, i když v menší míře než u historických zesilovačů z let sedmdesátých. Jestli je to pravda i tady, a jak moc, to by se dalo zjistit úplně jednoduchým měřením. Na CD se pustí z placky sinus s úrovní 0dB a na zatíženém výstupu zesilovače se zjistí osciloskopem, kdy začne limitovat. Mělo by k tomu dojít až kousek před koncem dráhy regulátoru. A i kdyby to tak bylo, pořád ještě může být na hlasitost použitý potenciometr s nevhodným průběhem. To by se dalo zase zjistit měřením. Nebo kdyby se našly podrobné katalogové údaje (závislost útlumu na natočení) a prozkoumalo zapojení navazujících obvodů v zesilovači (protože zatěžovací impedance ovlivňuje průběh taky). O dostupnosti těch katalogových údajů ale trochu pochybuju.
Repráky by tohle způsobovaly, pokud bys měl připojené nějaké extra citlivé bedny. Což není tenhle případ. Ale jednu souvislost to tady v tom tvém konkrétním případě přeci jen mít bude. Nemusí to být hlavní příčina (dokud nevíme, jak je na tom průběh regulace), ale minimálně se to k tomu ještě přičítá. A to jsou právě ty tvoje Tesla bedny. Za prvé - odladěné soustavy mají vždycky o něco menší citlivost. A za druhé a především - protivně hrající bedny jsou tím protivnější, čím víc je posloucháš nahlas. Ono to ještě třeba ani neřve, ale už to rve uši tak, že se ti to připadá nesnesitelně hlasité. Žádná z těch příčin nebude ani jediná ani nejhlavnější, ale v součtu to vychází právě takhle.
Jak by to mělo chodit správně, to ti můžu předvést třeba u sebe na dílně. Zesilovač 2x100W, normálně hrající HiFi bedny s citlivostí kolem 85dB/VA/m, potenciometr s průběhem mírně upraveným, a citlivost zesilovače přesně odpovídá vstupnímu signálu. Do 1/3 potenciometru hraju piánko a není problém nastavit i noční poslech. Do 2/3 jakási obýváková úroveň a teprve ke konci celkem fajný, ale uchu lahodící rambajz.
Na výkonu zesilovače z tohohle pohledu až tolik nesejde; 2x200W udělá pouze o 3dB víc než 2x100 a spíš než na větší kravál je to komfortní rezerva proti náhodnému přebuzení, pokud má člověk rád hlasitý poslech. Proti tomu 2x50W je zase jenom o 3dB míň. Tím pádem ani rozdíl v impedanci beden neudělá tak velký rozdíl v dosažené hlasitosti. Poloviční impedance znamená zpravidla cca o 60% větší výkon (+2dB), dvojnásobná impedance znamená výkon cca o 40% menší (-2dB).
Dělič na cestě zesík - bedna je nesmysl hned z několika hledisek, ale to už je nad rámec rozboru.

No, tak se vracím k informacím z tvého linku.
Našel jsem parametry CD SONY CDP-711 a je uvedeno výstupní napětí na Line output: 2V.
Tím by se to vysvětlovalo.
Zkusím trochu zalaborovat. Ale samozřejmě mimo zesik, je nový.

Napadlo mě dát dělič na výstup v CDčku(?), ten bych už moh oddeklovat.
Stejně by potřeboval vyluxovat.

Tyhle bedny už beru jen jako dočasnou nouzovku.
Uvažuju o přípravě URS3100 nebo něco v té kategorii.

Je tady někde taky link o formátech souborů, kvalitě a jejich přehrávání na CD?

Já bych začal těma bednama a teprve potom bych zkoumal, jestli vylepšovat něco dalšího.
Dělič si na zkoušku můžeš vložit do kabeláže. Do přehrávače bych ho každopádně nedával.

Bezva, dik.

Niečim podobný "problém" mám s CD a zosikom - oba AKAI.
Pre posluch z CD musím použiť tlačítko -20dB na zosilňovači.

Drasta59: Hele, CDP-711 jsem taky v nějakém období svého života taky vlastnil - ona má přece variabilní výstup, tak si vraž cinche do "VARIABLE" a potenciometrem si nastav úroveň, jaká se Ti bude líbit.

laminat:
Taky jsem nad tím spekuloval, ale myslím, že "variable" je na výstupu pro sluchátka...
Mě štveš, jdu se podívat.
Za chvíli...

Vzadu máš dva linkové výstupy - fixed a variable. Ten variable je regulovaný motorickým potenciometrem spolu s výstupem na sluchátka. A protože je to regulováno potenciometrem a ne digitálně, je to beze ztráty kvality - kromě vyššího výstupního odporu, který však pro civilizovaný zesilovač nepředstavuje problém.

Jj, po 20ti letech jsem si uvědomil něco nového, co jsem stále jen přehlížel...


Výstup vzadu:


Nenapadlo mě, že výstup sluchátek má stejný ovladač s výstupem Line Variable...

Je fakt ale, že to funguje.
Jen to má jednu vadu.
Mám tam připojený Tuner a už vidím, jak si to přepne manželka, když nebudu doma a Volume bude od posledního poslechu CD na půlce rozsahu...
To budu muset ještě pořešit.
Dík za tip.

A přitom to máš nad tím knoflíkem napsané. Z tuneru Ti to hraje stejně nahlas jako z CD?

Pokud paní není těhotná, trocha úleku jí trvale neublíží a příště si dá pozor.