|
Když já se nemohu zbavit dojmu, že to složité ladění výhybek je proto, že repráky (aspoň ty lepší) mají sice podle katalogu v požadovaném pásmu rovnou charakteristiku, ale při standardních podmínkách, kdy zesilovač má nulový vnitřní odpor. Jenže pasivní výhybka se tak nechová, reprák je na dělícím kmitočtu zatížený kapacitou nebo indukčností. Tím dojde u "vzorečkové" výhybky ke zvlnění amplitudové i fázové charakteristiky, které se musí laděním výhybky zase nějak srovnat. Další věc je fázový posun, pokud má každý reprák membránu trochu v jiné poloze vůči přední desce. I to se dohání výhybkou.
Ano, dobře odladěná výhybka dobře hraje i s levnějšími repráky. Tomu rozumím, výhybka kompenzuje jejich nedostatky a charakteristiku (i fázovou) podle možností srovná.
Takže pokud vezmu repráky, co jsem si pro své bedničky vybral - tedy které mají rovnou charakteristiku i kus za dělícím kmitočtem a připojím je na zesilovač, který je bude tlumit standardně (nulový odpor), neměly by se chovat nějak nepředvídatelně a měly by mít opět ty katalogové charakteristiky. Aspoň střeďák uzavřeného typu a výškáč. Takže výhybkou nemám co kompenzovat. Beru že budu muset srovnat fázové rozdíly na dělících kmitočtech a že u basáku je to složitější (tlumení bedny, její objem, tvar...) ale to se snad dá rozumně zvládnout. S dobře naladěnou výhybkou bych třeba mohl použít levnější repráky, ale přidělal bych si s tím spoustu práce, která mi v tuhle chvíli přijde zbytečná. Myslím že jen ta práce truhláře bude dražší a že nějaká tisícovka navíc za repráky v tom až tak nehraje roli. A nakonec přece jen radši pracuju s SMD součástkama, než abych motal cívky do výhybek.
Takže na základě informací, co jsem tady pochytil, mám v hlavě následující koncepci beden.
Objem 15-20 litrů, masiv tam prostě chci.
Tlumení toho masivu a zároveň chlazení výkonových zesilovačů. Na boční stěny použiju sendvičovou konstrukci, na ten masiv dám zevnitř nějaký ten měkký tlumící sajrajt co se dává do aut a na něj nějaký 5 mm Al plech. Zesilovače se budou chladit přes přes dřevo celou boční plochou bedny. Mělo by to stačit.
Pro možnost nastavení paremetrů budou 12 dB výhybky, kde místo pevných odporů budou digitální potenciometry. Ke každému pásmu ještě fázovací článek, kterým mohu dorovnat na dělícím kmitočtu rozdíl fáze mezi pásmy. Další potenciometry budou pro dorovnání úrovní jednotlivých pásem.
Takže budu moct nejen ladit dělící kmitočty, ale co je v pasivních výhybkách problém, nastavit překrytí mezních kmitočtů mezi sousedními pásmy (dolní propust u basáku proti horní propusti u střeďáku, to samé střeďák - výškáč). Nezávisle mohu hýbat s fázovým rozdílem mezi sousedními pásmy. Všechny konstanty výhybek budou uložené v paměti procesoru a budu si je moct po sériové lince nastavit z počítače. Takže postupně nastavovat a měřit, ale už bez předělávání cívek ve výhybkách a bez rozebírání beden. Procesor a těch pár digi potenciometrů je pár korun navíc a myslím si, že to s tím půjde nějak slušně nastavit. Software - jen doupravím to, co jsem dělal do spousty jiných aplikací.
|
Sú ľudia, ktorí si ani sami pred sebou nepriznajú ak sa mýlili. Aj mňa zobudilo až vypočutie si kvalitných bední.