Asi jsem to pochopil. To znamená, že jeden z důležitých parametrů, který ovšem nikdo neuvádí, je vzdálenost bedny ose zdi.

U velkých podlahových soustav se dá obecně očekávat, že mají bafflestep vykompenzovaný, a že tedy patří dál před stěnu a ne do koutů. To ale za předpokladu, že je konstruktér navrhoval pečlivě.
U malých regálovek se dá podobně očekávat, že byly určené v první řadě do menšího prostoru, kde skončí na konzoli na zdi, na stojanu blíž u zdi, nebo na nábytku. Pak nebudou mít bafflestep kompenzovaný vůbec, nebo jen částečně.
Tady v konstrukční sekci to bývá uvedeno, pokud to nevyplývá přímo z velikosti beden. Taky je určitá možnost zkusit autora ukecat nebo uplatit, aby kompenzaci podle potřeby upravil.
U drahých výrobků seriózních značek se to taky uvádí. Problém je u takové té cenově dostupné kategorie sériových továrních výrobků, dejme tomu do třiceti tisíc. Ty pravidelně bývají konstrukčně odbyté, místo bafflestepu mají třeba jen špatně naladěný basreflex - vyšší a pak ta úplně dolní část basového spektra pak citelně chybí, a mezi tím to duní. Všelijaké další vady jsou pak vydávané za "charakter" a seriózní informace se nikde nedozvíš.
Ty chybějící informace jsou dnes normální v řadě oborů. U nového auta se dozvíš leda o asistentech a konektivitě, ale pomalu už ani nedohledáš kolik má válců. O převodových poměrech nebo kompresi ani nemluvě.

Mám od Penja podklady na PDD 265. Je tam sice citlivost 83 Db, ale na zkoušku bych si je mohl udělat. Cena je příjemná a uvidíme, jak to dopadne se stavbou. Moje 9104 mají citlivost 84 Db, takže budou hrát cca stejně hlasitě. Pokud mi nebudou vyhovovat, tak je dám vnukovi. Když se podaří, tak budu uvažovat o něčem lepším. Dost mě zaujaly Hrombedny. Hlavně asi proto, jak jste je moc hezky udělali. Když se nepodaří, tak sklopím uši a něco koupím. Myslíte, že je to řešení pro počátek?

To k nám jen se zpožděním přichází dávný trend. Ségra mi popisovala, jak si v roce 1988 kupovala v USA auto:
Dobrý den, chtěla bych nějaké auto s manuální převodovkou. Můžeme Vám nabídnout Corvettu, Mustanga, Porsche, Lamborghini, White nebo Freightlinera. Ale na všechno se čeká rok a déle. OK, tak netrvám na manuálu, může být i automat. Co byste mi doporučil tak kolem deseti tisíc? Třeba tady ten Pontiac Le Mans. OK. Jaký to má zdvihový objem a výkon? To nevím,ale je to výborné auto.

PDD... Jo, od stávajících Tesel to bude slušný krok k lepšímu. Pokud budou k dostání repráky. Od některých značek to teď docela vázlo.

Honza, moje hrombedny budu mozno na predaj, len ta vzdialenosť

Molitan v bassreflexovom otvore u mňa - na starších boli BR vzadu, bedne môžu byť len kde môžu, teda jedna je prakticky úplne v rohu.
Tu v konkrétnej miestnosti eliminuje zadunievanie najmä jedného nepodareného rádia čo počúva manželka. Zistil som, že ak pripchám BR aj v nových, kde sú vpredu - o niečo stúpne úroveň basov v okolí 30Hz a to mi pasuje. Najviac ak iba ľavej reprobedni, no z "optických dôvodov" to mám v oboch

Já se fakt rozhodl, že si bedny udělám sám. Prvně zkusím ty od penja, pokud na to seženu materiál, a pak něco jiného. Možná, že tu do té doby někdo dá něco, co bude přesně pro mě

Vždyť říkám, že ty bedny vybírám, jak ženská auto. Dobrý den, co si přejete? Auto. Jaké? Červené.
Je to smutné, ale prostě člověk nemůže umět všechno a hned. Je třeba se učit a Vy, kteří o tom něco víte jste se to za týden nenaučili...

Na to je toto fórum vynikajúce. Ľudia, ktorí veci a súvislosti roky študovali a poradia druhým. Na mňa sa dačo nalepilo za 5,5 roka no na vedomosti niektorých ľudí tu nemám - a mať nebudem.
Projekty odtiaľto nesklamú. Mám "predchádzajúce" bedne od Unicorna a voči teslovkám nebe a dudy. Hľadal som niečo, čo by podalo ešte hlbšie basy - najvyššie výšky v nahrávkach už vzhľadom k veku nepočujem. Chcel som jedny kúpiť. Nevyšlo. Dobre tak, boli by trochu prekážali prístupu na balkón aj ku zosilňovaču. Dlho som sa rozhodoval, ktoré si spravím. Skrz rozmery, do ktorých som sa musel vpratať, aby ma s tým manželka neposlala do prdele, padla voľba po viacerých úvahách a Unicornovom uistení, že "idú z nich najnižšie" na UMM380. Najprv som špekuloval, ako (Mara Bečková s pučou...) ušetriť. Chcel som sám navíjať cievky. Po zistení, že je problém kúpiť medené dráty niektorých rozmerov a predávajú sa len v určitých dĺžkach a ešte väčší zohnať rozumné kostričky na navinutie cievok (lepiť si ich ma nelákalo), mi vyšlo najrozumnejšie objednať všetko na výhybky u Lukyssa. Bol by som ušetril asi hovno a možno by som bol cievky zbabral. Skelety som si dal spraviť. Výhybky som si spravil sám. "Na prvý pokus" som opačne zapojil výškové repro no zbadal som na prvé počutie. Kedysi som totiž na jedných teslovkách mal zámerne prepínač polarity streďáku, tak som okamžite vedel, čo sa deje.
On ten pocit "spravil som si sám, zvládol som to" je super. Pravda, bez ľudí tu by som spravil prd. Ďalší nie zlý pocit je, že manželka hoci nie je cvok do hudby tiež povedala, že ten zvuk je perfektný a najlepší zo všetkého, čo sme mali.

Na auto serem - vozím sa momentálne na 27-ročnom. V ňom nemám ani rádio. Vlastne ho mám rád, mám naň pekné spomienky z mladších čias a tak. Manželka sa vozí na novšom, 17-ročnom. V ňom akési rádio je. V aute som nutnú dobu. Doma všetok čas, po ktorý nie som v práci alebo niekde. Doma chcem a mám kvalitný posluch.

Tak nemůže vědět všechno. Ale pokud chce něco postavit, musí mít o tom nějaký základní ánung. To znamená, začít nejdřív poctivě studovat a hledat. Jinak může přijít zklamání.
U toho auta si taky ta ženská nemůže říct "rozhodla jsem se, že si to těsnění pod hlavou vyměním sama", pokud jediný, co u auta rozezná je barva.
Ono tohle asi nebude Tvůj případ, že by ses nesnažil si i něco sám dohledat, ale každopádně bylo možná lepší nejdřív trochu víc prostudovat problematiku a až pak začat vybírat mezi projekty.
Existuje i cesta individuálního návrhu na míru. Samozřejmě to o nějakou kačku vyjde dráž, ale zase můžeš získat okamžitě to, co potřebuješ. I když se často stává, že s jídlem roste chuť, člověk si na kvalitu zvykne a třeba po roce zatouží jít do ještě něčeho lepšího.

Teď jsem se díval na ten penjův reprák. Má tam napsáno impedance 8 ohmů, minimálně 5. Nebude to dělat na tom elektronkovém zesilovači bordel? Mám tam výstup z trafa 8 a 4 ohmy. Já bych se nerad toho elektronkového zesilovače vzdával, přinejhorším to vypadá dobře a myslím, že i hezky hraje. Je fakt, že jsem několik let něco jiného neslyšel

Každý reprák má impedanci proměnlivou s frekvencí. To samý platí i pro soustavy. Dá se to pomocí různých RC a RLC členů samozřejmě skoro úplně srovnat, ale pak by ta výhybka byla neúměrně drahá. Tranzistorovému zesilovači ty impedanční hrby nevadí, u elektronkových záleží na jejich konstrukci. Obecně jsou ale na tohle náchylnější a i kvůli velmi nízkému DF je nejvíc problematický spodní pásmo. I to je příčinou odlišného zvuku lampáčů. Aby tam v okolí impedančního maxima nevznikl hrb i na amplitudové charakteristice, je vhodné impedanci soustavy alespoň dole srovnat.
Co se týče impedančního průběhu PDD265, impedanční minimum 5 ohm někde na 4,5k nevadí a soustava se pořád bere jako 8 ohmová.

Super. Já zkoušel reprák arn567 na polaritu ohmetrem a kutálí to hodně nahoru a dolů. Jenom jsem to chtěl mít pozichrovane. Moc děkuji za odpověď. Takže nic nebrání se do toho po dovolené pustit. Asi už mám všechno ujasněné, vím co a kde koupit. Teď jenom aby nebyly ručičky olšové.
Všem děkuji za cenné rady. Určitě jsem neskončil se sbíráním informací a pokud to dopadne dobře, dám fotky. Když ne, tak mě najdete v sekci KOUPIM.

Podľa mňa dosť závisí od toho, čo očakávaš. Najprv som si neuvedomil ten zosilňovač a jeho výkon, no sám počúvam "unicornovky" cez 2x30 watt a v drvivej väčšine času potichu. Najviac v úrovni hlasnejšieho hovoru. Ono keď to zvučí ako má - nežiada sa tomu nejak pridávať na hlasitosti. A radosť z vlastnej práce tiež poteší.

Honza49:
Určitě polaritu ohmmetrem? Jakým?
Ohmmetrem se měří stejnosměrný odpor. Polarita se zkouší tužkovou baterkou (podle výchylky membrány), je na ni aplikace do telefonu (reprák se připojí kablíkem do sluchátkového výstupu, telefon do něj posílá impulzy a mikrofon je vyhodnocuje), dá se zjistit mikrofonem a generátorem impulsů pomocí zvukovky,, u repráků s velkým zdvihem se dá zjistit DC milivoltmetrem a zatlačením na membránu (podle směru vychýlení ručky milivoltmetru). Na výškové reproduktory s přístupnou membránou se dá spíš z legrace použít takový bazmek, co se lípne na membránu a reprák s ním funguje jako bzučák.
V nouzi bych to uměl i s ohmmetrem. Buď by byla vidět (velice mrňavá) výchylka repráku způsobená (velice malým) měřícím proudem, nebo bych si uměl správně interpretovat změny hodnoty ohmmetru při hýbání s membránou. Ale to je něco jako... já nevím, třeba zjišťovat velikost kalhot naběračkou.

Našel jsem si na internetu zkoušku reproduktoru ohmetrem, kde se připojil ohmetr a vychylovala se membrána. Podle toho, zda ohmická hodnota stoupala, nebo klesala, se určilo, zda je reproduktor správně, nebo opačně připojený. Výchylka byla 150-0ohmu. Je to špatná metoda? Jinak se o nic nejedná. Reproduktory mám už pryč.

Není to špatná metoda, jenom hrozně nešikovná.

Tak už se v tom začínám orientovat. (Ne, že bych tomu rozuměl)Už přečtu některé grafy, ale Impedanční charakteristiku nechápu, jedině, že by tam byl tak obrovský rozptyl?
Takže moje bedny, vzhledem k výkonu zesilovače nemohou být malé...
Ještě poslední šance - jakou citlivost mají UCD280? Nejsem schopen to vyčíst. Něco kolem 85dB?
Ne, že by byly tak moc malé, ale vlezly by se, kdybych dal BR dopředu.

Impedanční charakteristika je závislost impedance (svisle) na frekvenci (vodorovně). Na obrázku je to ta zelená čára. TLU promine, jsou to jeho URS-3100.

V pásmu cca 100 až 200 Hz je impedance kolem 6Ω. Na 45Hz je maximum přes 30Ω. Sedlo kolem 28Hz je ladění basreflexu. Další maxima tam už určitě vidíš sám?.
Elektronkový zesilovač mívá nezanedbatelně velkou výstupní impedanci. Ta vytvoří s frekvenčně závislou impedancí reprosoustavy frekvenčně závislý dělič. Kde jsou na frekvenčce reprosoustavy minima, budou dané kmitočty nepatrně potlačené. Kde jsou maxima, budou dané frekvence malinko zvýrazněné. Není to o mnoho (třeba o plus minus 0,5 dB), ale může to být slyšet. Podle toho, do jakých frekvencí se to zdůraznění nebo potlačení trefí, může to posluchač kvitovat pozitivně nebo negativně. Vzniká tak oblíbená iluze, že elektronky "hrajou líp", a že si repráky se zesilovačem musejí "sednout".
Další jev - horší tlumení - se ještě projeví tam, kde se připojuje k elektronkám širokopásmový reprák napřímo bez výhybky. Proto je kolem elektrónek tolik laborování, empiriky a pověr. Ale to už je jiný příběh.

Kdo se pokouší tenhle jev při použití elektronkového zesilovače potlačit, používá u výhybky kompenzační RC a RLC členy, kterými se maxima omezí a srovnají skoro do roviny. Někdy je to vhodné i pro tranzistorový zesilovač - ten zase může být do komplexní impedance nestabilní. Obecně ale dobře vychované tranzistorové zesilovače s klikatou impedančkou problémy nemívají.