ransom: V podstatě ty principy chápeš správně.U obojího potřebuješ tu vlnu převrátit,jen to každé dělá jiným způsobem...
Možná lepší na pochopení bude obrázek než odstavec řečí....

http://hyperphysics.phy-astr.gsu.edu/hb ... pecol.html

Je tam spousta proměnných: start area,end area,délka,umístění reproduktoru,tlumení-to vše ve vzájemném optimálním naladění.Potom se rozhodneš pro typ - parabolický,exponenciální,konický,hyper-exponenciální.Jestli to bude horna nebo TML - a potom jaká - expand. zužující se ,rovná,MLTML.No a potom to už jen správně konstrukčně naohýbat protože nechceš mít doma 3 metrový Hedlund horn až ke stropu a je to....A proto se do toho nikdo nehrne,to není jako správně zkrátit trubku do bassreflexu.
Pronikání nežádoucích frekvencí je hlavně problém větších fullrange a dvoupásem a řeší to umístění repra a tlumení.Ty první harmonické kmity je potřeba co nejvíce potlačit.U 3 pásma už to odřízne vyhybka.

Vlastní výrazivo mi nevadí,nepotrpím si nijak na odborné názvosloví,stejně jako ostatní tady se stále ještě učím,nakonec stavím bedny zatím teprve 40 let.
Naopak je někdy lepší to brát lidsky stylem - "když to v té bedně uděláš tak a tak,tak to třeba na měření ani neuvidíš,ale se zvukem ti to udělá to a to"

Jednou mi tu někdo vynadal, když jsem u neobratného okecávání TML použil výraz "délka běhu".
Já to mám zafixovaný někdy ze začátku 90.let, kdy v nějakým Amáru nebo A-radiu vyšel článek o návrhu TML s tehdy pro nás novinkovými Visatony, nebo co to bylo. Ten výraz popisoval součet drah vlny od zadní strany membrány přes celý TML a od ústí venkem k přední straně. Mám to v hlavě zažraný podobně jako Zeman Peroutkova Hitlera vlevo dole, a stejně jako jemu se mi zatím nepodařilo ten článek dohledat.
Moje první setkání s něčím jako TML proběhlo před mnoha lety na půdě chalupy pana Fügnera, což byl mimochodem táta mojí spolužačky a můj velký inspirátor v době dospívání. Byl to trofejní říšský kinoreprák velikosti snad 21" z tanvaldského kina, vetknutý do několikametrové tuby stejného průměru, vyrobené z prken a obručí a uvnitř tlumené snad starým padákem, nebo co to bylo. On měl na obrovské půdě už v osmdesátých letech opravdové kino (16 a 35mm promítačky). Tohle byl takový malý domácí suphofler, zavěšený na řetězech pod hřebenem střechy, a dovedl účinně reprodukovat v podstatě i skoro celou subkontra oktávu varhanního rejstříku. Gramodeska tak nízké tóny nepobrala, ale on měl amatérsky konstruovaný celostopý studiový magnetofon s rychlostí 76 a kopíroval si třeba nahrávky z rozhlasových studií...

Jo,na "délku běhu " si vzpomínám ,ale tam mi to už přišlo jako moc zavádějících novotvarů na jednom místě najednou

Jenomže já jsem si ji OPRAVDU nevymyslel! Našel jsem to!
Kurva, já su dobrej! Já si snad dám hubáka...
Amatérské rádio 1/1994, strana 12 a 13 (stavební návod Karla Rochelta na TML box Visaton Atlas).
A to jsem před těmi osmadvaceti lety to Amáro jen tak prolistoval a od té doby neviděl...

Dane, jen mě zajímaly Tvé důvody, proč jsi šel do USB micu. Já jsem asi deformovaný z hraní v kapele, ale mně se zdá XLR konetor nejvhodnější. Zvukovku s fantomovým napájením jsem měl též vždycky. Co se týče šumu, který "generuje" USB mic - nevím kolik a "jak nahlas" a zajímá mě to. Dej vědět, jak to s tím šumem je, až ti dorazí mic.

Edit:
Necheš zkusit tohle?