Ani ja. Strašnejšie označovanie používal len Moulinex. Robiť inventúru skladu Moulinex bola nočná mora.

Já bych řekl, že to budou 1PF06837.

Pokračování ze 22.3.:
Po ohledání desky konstatuju, že topologie zemí není ideální (podle mých představ), ale průser by to dělat nemuselo.
Zkusmo jsem to osadil součástkami ze šuplíku. Kromě LM1875 - ty mají značkové na TME. Jinak tam lze beze změny zapojení vrazit TDA2006/2030/2040/2050/2051. Samozřejmě s odpovídajícím napájením. TDA 2006 a 2030 navíc budou chtít přidat rychlé ochranné diody mezi výstup a napájecí větve. Dá se to přidat ze strany spojů. Právě tak blokovací keramika. Nebo svitek 100n paralelně k elytu ve zpětné vazbě. Tyhle věci na desce trochu chybějí. Jinak dobrý. Naopak je na desce místo pro jeden odpůrek navíc pro zmůstkování z výstupu levého kanálu do invertujícího vstupu pravého kanálu. V tom případě je vhodné zkratovat u pravého vstupní svorky.
Jako podstatné plus proti jiným podobným deskám vidím umístění zdrojové části doprostřed. Napájecí přívody k oběma švábům jsou kratičké, masivní a nesdílené.
Kdybych chtěl být hnidopich, tak přeruším u jednoho kanálu jeden zemní spoj a propojím signálovou zem od souseda. Ale pravděpodobně to nebude nutné.

Ještě někde splaším usměrňovače a pak to testnu.

Šváby namontuju přímo na měděnou pásovinu a tu teprve izolovaně na chladič. Pak to zkusím utavit plným výkonem. Filtrační kondy jsou Nippon LBG 6800uF/35V. Je to typ s brutální životností a pracovní teplotou od -55°C (do airbagů). Dostal jsem jich krabici po pětikoruně. Skutečná kapacita je přes 7500uF a ESR pod rozlišovací schopnost měřáku...

Takové plýtvání drahýmí kondenzátory...
Jinak ale 1875T považuju za zvukově celkem slušný šváb. Možná jeden z nejlepších. Jediný handicap je poměrně nízký výkon.
Co budeš s těma emplifajrama dělat?

Co s nimi... To fakt nevím. Co ty děláš s dalšíma a dalšíma bednama?

Plýtvání? Kdepak, machrovina! Kdo jinej má na 2x25W v ABčku 2x15mF? A za dvacet korun?

No já si je většinou poslechnu a pak je pustím dál...

Jeden si nechám jako hračku. Druhej se třeba někomu hodí.

Zkoušel jsem teď zrestaurovaný Transiwatt140P. To je ten bez přepínače vstupů a bez korekcí. Trimry symetrie jsem po nastavení nahradil pevnými odpory, rezistory nad budičem jsem přemístil nad desku, vyměnil potenciometr a pár kondenzátorů. Zvuk slušný, při zatížení pouze jednoho kanálu dává 80W. ALE: citlivým bednám už začíná vadit šum a brum na výstupu. Na šum by platila výměna vstupních tranzistorů. Ale brum je holt slabina celkové konstrukce. Plus katastrofální chování v limitaci bez zátěže (třeba do sluchátek). Prostě to není a nikdy nebyl dobrej zesilovač

Transiwatty jsou u mě celkově jen taková z nouze ctnost. Nic moc lepšího tu tehdy nebylo, tak byli lidi vděčni i za tohle. Dnes bych to doma nechtěl. Pamatuju se, že brum byl problém i u TW40 a to i v případě, že se stavitel striktně držel návodu a dodržel všechna Jandova doporučení.

Připraveno k měření. Udělal jsem doma alespoň kontrolní přepísknutí, zda jsou měniče v pořádku a zda to má vůbec smysl...ale vypadá to, že by z toho i mohlo něco být. Jinak kdo má možnost, vemte si do rukou ARZ669 (8) a ARN6604 (8) a přepínejte si je mezi sebou. Jak příjemně zní to ARZ na středech a jak otřesně ARN-ko. Když jsem to dneska tak zrychlíka změřil, tak si troufám říct, že ARZ66x je osmička schopná pracovat i v klasickým dvoupásmu (s patřičně nízkodělitelnou výškou). A ve 27L jde i docela slušně dolů. Škoda toho koše a nízkého příkonu.

Moc hezký retrobedny. Reproduktory ARZ669, ARE467 a taky ARV081 jsem si nakoupil v jednom ze svých maniakálnich období. Mam je na poličce, žena se mi směje, že to jednou bude věno pro syna. Tak jestli TLU zveřejní schéma výhybky tak se snad budu moci rehabilitovat . Ozvučnice ze zbytku surový dřevotřísky olepená tenkou překližkou vypadá jednoduše a vzhledově velmi dobře. Mám doma spoustu zbytků, tak to taky vyzkouším.

Strašný, co? Pořád se vracet k těm starým krámům. Já jsem si blbec ještě nějaký repráky nechal, tak to holt budu muset stavět taky. Sakra.
_____________________________________

Zkouším ten o něco výše zmíněný zesilovač s 2xLM1875. Vetknul jsem ho do několikrát už recyklované (a proto dost děravé) univerzální skříňky. No, co k tomu říct.
Jako jednoduchoučký počin pro začátečníky myslím vcelku dobré. Pokud ale má být na výstupu bez buzení úplné ticho, je potřeba jedna drobná úprava na desce. Ukážu později, nafotím. Je jenom potřeba přeškrábnout jeden spoj a propojit ho odvedle. Jak to tak chodí.
Potom parádní zvuk, omezený jen výkonem. Bez úpravy je na výstupu slabý brum, plus se může trochu zhoršit zkreslení. Jak jsem psal nahoře "kdybych byl hnidopich"... Tak holt jsem hnidopich.

Nějaké poznámky ke konstrukci:
Chladící křídlo švába je spojené s minusem napájení, takže musí být galvanicky izolované od kostry, která je zase spojená se středem zdroje. Protože zároveň má křídlo malou plochu a je škoda ještě přenos tepla blokovat izolační podložkou, šváby jsou přes teplovodivou pastu přišroubované na odřezku měděné (galvanicky poniklované) elektrovodné šíny průřezu 5x20, délky asi 100mm. Ta teprve je celou plochou montovaná ke 3mm silné hliníkové zadní stěně, a to přes teplovodivou izolační samolepící pásku. Z druhé strany stěny je odřezek masivního žebrovaného chladiče. Takto šváb snese trvalou zátěž bez problémů, rozdíl teploty mezi chladícím křidýlkem a chladičem je i na plné kule jen pár stupňů.

Originál LM1875 málokdo drží skladem. Z Aliexpressu bych je raději fakt nebral. V TME mají momentálně skladem jen variantu k montáži naplocho. Takže to lze buď namontovat naplocho, nebo šváby zapájet, přišroubovat na společnou základnu a s tou je na férovku ohnout kolmo nahoru. Jde to tak úplně bez problémů.

Pro zkoušení jsem vyhrabal dva trofejní transformátorky 16V (18,5V naprázdno) spojené na symetriku. Pokud jsou blízko desky, konec slabounce brumí vlivem jejich rozptylového pole. S toroidem to bude v pohodě, i tak ale doporučuju dát mezi trafo a koncák stínící kryt z Fe plechu.

Filtrační kondy mám, jak jsem psal, kolem 15mF na větev. Je to asi zbytečné, přesto doporučuju nešetřit na nich zbytečně pár drobných, a použít aspoň čtyři kondenzátory 3300uF. Můstek jsem dal noname 10A z Hadexu za pakatel.

Druhý kus zkusím osadit TDA2050. A vyzkouším i napájení ze dvou spínaných zdrojů 24V/5A. Ono to v důsledku vyjde finančně nastejno jako kvalitní 80VA toroid.

Kdo se bojí havárie, může si přidat na výstupy prostinký modul DC ochrany.

Na vstupu mám potenciometr TP169 2x5k/G. Obecně doporučuju používat potenciometry o menším odporu, asi tak do 25k. Drtivá většina moderních zdrojů zvuku s tím nemá nejmenší problém. A pokud nepotřebujete dosáhnout extra tichého večerního poslechu, může být potenciometr i lineární.

Ze strany spojů jsem přidal blokovací kondenzátory 10n/100V k usměrňovacímu můstku. Po zapájení švábů i dva a dva svitky 220n/63V přímo na jejich napájecí přívody. To už ale nevyfotím, je to už namontované...




EDIT:

No a ta úprava: V naznačeném místě (vpravo od středu desky) přeškrábnout spoj a udělat naznačenou propojku mezi GND piny obou vstupních svorek (dole). Je tam samozřejmě jako vždy chyba ve větvení GND, kdy jsou doleva a doprava odbočené dvě samostatné signálové země pro připojení vstupního rezistoru, konce zpětné vazby a vstupní svorky. Obě jsou sice odbočené ze středu mezi filtračními kondenzátory, každá ale z jiného bodu a každá má tudíž malinko jiný potenciál. Když pak k sobě spojíte GND obou vstupních svorek, vznikne zemní smyčka. Tak jak to je na desce, by to chodilo jen a pouze v případě, že by vstupní signál měl dvě separované země pro každý kanál a ne jednu společnou. Touhle úpravou vznikne už na desce jedna společná signálová zem pro oba kanály.

Ransom zaujímavé čítanie. Zaujíma ma, ako je to s filtráciou spinavých zdrojov. Sú potrebné kapacity kondenzátorov také ako pri lineárnom zdroji? Myslím zdroj pre zosilovač napríklad taký ako si vyrobil Ty.

Jednou jsme to tady řešili. Napíšu svůj názor:
Dejme tomu, že ten zesilovač dá právě 2x25W/4Ω sinus do zátěže čistě ohmické. Výstupní efektivní napětí je 10V, efektivní proud jednoho kanálu 2,5A, špičkový proud je 3,5A. Při buzení obou kanálů současně shodným signálem je tedy špičkový proud až 7A. Ten musí zdroj za všech okolností dodat.
Čistě energeticky vzato je spotřeba zesilovače třídy AB o celkovém výkonu 50W asi tak 80W. Tomu by (pro symetrické napájení) odpovídaly dva zdroje 24V/50W. Čili 24V/2A. Protože ale zdroje musejí vykrýt i tu okamžitou proudovou špičku, je potřeba použít je výkonnější. Dva zdroje po 100 nebo 120W nejsou zase o tollik dražší a větší, a dají trvale 4 nebo 5A. Pak už záleží na tom, jak rychlá je jejich nad proudová ochrana a při jakém nadproudu začne omezovat. Baterie kondenzátorů by sice špičku vykryly, ale po jejím odeznění by se o to déle nabíjela na plné napětí - protože by se nabíjela jenom omezeným zkratovým proudem toho zdroje (trafo s usměrňovačem je schopné dodat řádově větší špičkový proud). A otázka je, co by na to říkal ten zdroj po nějaké době provozu, pokud by se zesilovač provozoval naplno. On je stavěný na trochu jiný charakter zátěže. Tudíž bych to s kapacitou moc nepřeháněl, respektive bych tam raději viděl spíš LC filtr pro likvidaci vf reliktů.

Při buzení muzikou není situace zdaleka tak dramatická. Protože muzika je poměrně řídký signál, špičky se vyskytují jen krátkodobé a ojedinělé (snad kromě specifických hudebních žánrů pro anacefaly). Takže to není potřeba tolik prožívat. Přesto ale radím použít zdroje poněkud předimenzované.

Co se vlastně při takovém provozu děje ve spínaném zdroji, to právě před pár dny rozebíral jeden náš známý konstruktér zesilovačů na Audiowebu:
http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=24345

Jako elektrikář mám přístup ke kdejakému trofejnímu trafu, zdroji a podobnému herberku. Občas něco dostanu, najdu, vyžebrám, směním nebo šlohnu. Kdyby to člověk musel kupovat v maloobchodu, tak nejlevnější použitelný zdroj 24V/120W přijde dejme tomu na 600Kč s DPH. O něco levněji na Aliexpressu. Nejlevnější použitelný toroid 2x18V/80VA jsem našel za cca 750 Kč. Lepší pro audio bude stát kolem litru, zakázkový se stíněním mezi vinutími ještě víc. K tomu filtrační kondenzátory a jsme na řádově podobné ceně. Trafo bude o něco menší, spínané zdroje zase lehčí. V tomhle případě je to podle mého nastejno, cenově i funkčně. U přenosných zařízení s rostoucím výkonem začnou výhody spínaných zdrojů převažovat. V PA se pomalu stávají standardem. On je zatracený rozdíl tahat deseti nebo třicetiklilové zesilovače po pěti kusech v racku.
Já to mám jenom prakticky vyzkoušené, protože mi vyřazených zdrojů prošlo rukama dost. Párkrát jsem to zkusil a zase rozebral, nejvíc do výkonu asi 2x150W. Mně na tom vadí hlavně potenciální problémy, kdyby jeden ze zdrojů zkolaboval. Pro výkonnější zesilovače se dají koupit čínské spínané zdroje se symetrickým napětím od 2x35V výš (u nás je prodává třeba Hadex). Nikdy jsem je ale nezkoušel.


Pořád ale člověk musí takovéhle konstrukce brát jen jako drahé hračky pro radost. Bazarový zesilovač dostaneš za stejnou cenu kolik vysolíš za součásti, trafa, krabice a všechny krámy okolo, a je to bez práce.

Pozerám na tu čelnú dosku, je to niečo nafarbené na čierno, alebo origoš čierna MDF ?

Je to mdf nafarbená na čierno.

Aktuálne pracujem na hľadaní vhodnej konštrukcie cca 300W D class autozosilňovača + zdroja. Ak by mi chcel niekto pomôcť a niečo navrhnúť, tak budem len rád

no podarené, čo a jak s čím si to farbil, úplne ma to zmiatlo, naozaj to vypadá jak origoš prebrúsená čierna MDF s matným lakom na tej prvej prílohe ... niečo podobne by som rád spáchal s čelnou doskou pre tesmax62 (ransom verzia).
Ako to dávaš (te) dokopy s ostatným korpusom po finiši, že to bokoch je tak eňo-ňuňo, mne to zanecháva kdejaké sračky stopy po lepidle. Na foto je to tak krásne čisté, profi ...

Sú to 4 vrstvy čierneho ekokrylu. Prvá vrstva 1:1 s vodou, potom postupne hustejšia a hustejšia (stačí to, ako sa z tej nariadenej postupne odparuje voda). No a to lepenie...to už je proste prax, že človek už vie, kde dať koľko lepidla. Snažím sa, aby lepidlo tieklo skôr dovnútra bedne, než von. Každé bedne, ktoré urobíš sú lepšie a lepšie. Postupne chytíš na veľa vecí grif, zistíš čo sa dá ako urobiť jednoduchšie, lepšie a presnejšie.

Už tedy jenom uzavřu ten minibazmek.
Trafka zlehýnka bručely i za stínícím plechem. Ony jsou to trafa k napájení zabezpečovaček, kde se s rozptylem nikdo nemaže. Tož jsem vzal trofejní toroid 26,5V/60VA. Našel jsem polovinu vinutí, prešmiknul ho a udělal z něj 2x13V. Naprázdno 2x14V. A světe div se, naměřil jsem i při tak malém napájení rovných 26W/4R při buzení jednoho kanálu. Tedy na komorní zesilovač až až. Doplněna výstupní ochrana upravená pro napájení přímo z napájení zesilovače (mohu poradit)
Stálo to pár drobných, využil jsem hromadu šrotu.

Pokud se někomu zdá, že jsou vstupní chinše neizolovaně na panelu, tak ano, a je to jediné místo přikostření.

Ideální zesilovač k TD380.