Tak už podruhé točím album roger waters - is this the life we really want
https://www.youtube.com/watch?v=sPA1SJ76UAM

Je to fakt dobrý.
Tohle není nic až tak zvláštního.
U téhle písně jsem si nedávno ale vzpomněl, že když jsem tohle slyšel před nějakým časem tak nějak v "hifi kvalitě" tak, že od tohohle okamžiku někde začala ta má úchylka.

Jennifer Rush se v mi v pubertě líbila, ale teď mě na ní serou dvě věci: ten afektovanej pohyb (o pohybové kultuře kapely ani nemluvím), ale hlavně ten šílenej dvojhlasnej playback. Od mládí člověk přece jen poznal pár zpěvaček, co můžou (a dobře) zpívat bez efektů ...).

Akusto naprosto souhlasím. V tom roce 1985 jsem byl rád, že vím kdo to vůbec zpívá.
Ani You Tube tenkrát ještě nebyl. A já byl mladej. No a úplně blbej...a to jsem vlastně pořád.
A já jsem chtěl připsat nedívejte se. Jen poslouchejte.
Tohle bude asi lepší...

Samozřejmě se mi tehdy líbil jen ten zpěv - taky, kde bych ji tehdy viděl, že ? Tenkrát nešlo říct slečně (ženě): "Včera jsem koupil lístky na koncert, máš radost?"

Ale z jiného soudku: minulou středu jsem byl na monotématickém pořadu Jirky Černého v Hostími (u Berouna). Téma bylo: Led Zeppelin. Tedy poslouchat tuhle super kapelu celý večer z parádních beden (výbornej zvukař) a k tomu Jirkův zasvěcený komentář ... to byl zážitek.
Další pořady zde. Jinak teď bude mít prázdniny. A pak zase až v září. A to ani nemluvím u antidiskotékách v Praze u Kaštanu. Tam si vždycky připadám jako za mlada, když jsem poslouchal Houpačku. I ten hlas má furt stejnej ... Viz pravidelný pondělní "Seržant" v rádiu.
Ostatně - to Ty vlastně víš ...

Ke Kaštanu bych docela rád výhledově hodil oko i ucho.

Za tejden - viz SZ.

Ty znáš nějakou zpěvačku, která dovede zazpívat sama naráz dvojhlas? Já teda ne. Když už tam ten dvojhlas z nějakýho důvodu chtěli (netvrdím, že se mi to líbí!!!), tak na to holt potřebovali buď druhou zpěvačku, nebo ten prokletý - s odpuštěním - playback, to prostě jinak udělat nejde!
(Na vysvětlenou: Toto byla sranda.)

Skvělých zpěvaček se na světě myslím vyskytuje nesrovnatelně víc, než těch slavných a známých. Nikdy jsem to nepočítal, ale jenom ve svém audio archivu bych jich určitě našel dost. Jak je něco slavný a populární, zpravidla mě to nebaví.

Ale vyloženě mě dnes pobavil mladej kolega. Já před víc než třiceti lety jako adolescent poslouchal bigbítovou klasiku a moji vrstevníci mě měli za magora, že to je starý. A dnes přijdu na dílnu a ten kluk tam drtil na plný kule první desku Black Sabbath a do toho si nadšeně poskakoval a pískal.

Jo, jestli ve mě něco z popu let osmdesátých uvízlo, tak snad jedině Rose Laurens - Africa nebo France Gall - Ella, elle l'a. Jinak určitě Kate Bush, ale ta se myslím zas tak moc po rádiích nehrála (o to radši si ji dnes pustím).

Dneska jsem si udělal radůstku. Kromě suprového trojalba (vinyl) Kabátů a Krylova Bratříčka (kterého já ostuda doteďka neměl ...) další skvosty od Beatles - viz komentář na Starých strojích.

Koukám, že jsem tu dlouho nebyl. Tak Krylova bratříčka mám fakt dlouho. Byla to jedna z mých prvních desek. Jestli ne vůbec první.Ještě od Pantonu. I s hezkým komentářem J.Č.
Kabát si občas taky poslechnu ,ale nevím jestli bych šel do desky. Jak to hraje:?
Já jsem si nedávno při pouštění starých pásku vzpomněl na tohle
Tenkrát se mi to moc líbilo. A jde to pořád. Oficiální klip jsem do teď nikdy neviděl...
Promiň, že jsem se neozval na ten Kaštan....

Bratříčka mám jednak původní vydání, to se samozřejmě neposlouchá, pak první vydání po revoluci (též Rakovinu a Karavanu mraků), to už se poslouchá a pak samozřejmě kompletní diskografii na CD.

Tak mě to navnadilo, že zrovna poslouchám asi to porevoluční vydání. Alespoň tedy doufám abych se nějak neprovinil... Nemůžu z toho obalu zjistit, kdy byla ta deska vydaná. Jen že stála 44 Kčs. Což celkem ujde. A hraje to pořád dobře.

Je přebal matný nebo lesklý?

44 Kčs v době, kdy byl běžný plat kolem 11 Kčs/hod - to zas tak málo nebylo. Byla to standardní, centrálně určená cena LP s tuzemskou nahrávkou. Některé edice tuzemských LP (často klasika) a dovozy z RVHP (tady se snad nepletu) byly za 50, singly většinou za 12, licenční LP stály 80 nebo 120. A dvojalba dvojnásobek.
Dvojalbum Loksi od Locomotiv GT (dodnes ho mám rád) jsem si jako chudý student koupil za měsíční kapesné.

Přebal je matný. Fakt je že to byly úplně jiné peníze. Dostával jsem kapesné myslím 70 Kčs na týden.A z toho tak polovinu týdně spolkla ČSD....

Doplním, že některé LP stály 36,- Kčs (zejména klasika a mluvené slovo), některé tuzemské, o které se předpokládal velký zájem, stály i 80,- a 120,- (z tuzemských za 120,- pamatuji jedině Káju). Kdysi jsem tu cenotvorbu někde měl ale už to nenajdu.

Zajímavý ještě bylo, že nekvalitní, choulostivé a málo životné kazety byly dražší než stejné nahrávky na vinylu. Já blb jsem si navíc po vojně koupil kazeťák a místo desek zkoušel kupovat originální kazety.
Můj nejhorší kup tehdy bylo několik kazet východoněměcké Eterny s nahrávkami nepříliš známých věcí od Mozarta. Byly na pásku ORWO CrO2 a dokonce byly tak dobře nakalibrované, že fungoval při přehrávání Dolby systém. Jenomže soudruhům v NDR nějak blbla kopírka a byly nahrané s příšerně kolísající rychlostí. Při ceně za kazetu 98 Kčs, s přihlédnutím k hrací době od 22 do 37 minut (součet obou stran!) to byl kauf století. Dráž už snad vyšly jen černé kopie Jakešova slavného projevu prodávané na burzách.

Poslední dovoz Supraphonu byl za 200,- Kč /LP. Bylo to pár desek (tuším 6-8) - Born In The USA /Springsteen, Simon & Garfunkel, Tina Turner, Cyndi Lauper, ... a na další si teď nevzpomenu.

Scarabeo: Tak to bude asi popřevratová verze. Nemá přes ten obrázek takové jakoby razítko "ARCHIV" či něco takové?
Akusta: Jo, to byl ale dovoz a ne licence? A toho Simona&Garfunkela asi myslíš spíše Paula Simona - Rhythm of the Saints? Protože Simon&Garfunkel - Most přes rozbouřené vody (s přeloženým názvem a vlastnim kresleným přebalem vydávali v licenci (pro HiFi klub) a byl za 80,-.