laminat píše:
Ten tuner si postavil můj tehdejší kolega v HiFi klubu Svazu pro spolupríci s armádou. Bylo to prakticky nepoužitelné, protože ty ploché cívky sbíraly všechno rušení. Zkoušel to vestavět do kompletně zaletované skříňky z pocínovaného plechu a stejně to nepomohlo.
Takže ten taky patří do zvrhlostí a zajímavostí.
Podobný případ byl tuner s digitální stupnicí (a laděním otočným kondíkem) také z Amára. Ten se věnoval zejména příjmu rušení z té stupnice.
Jediný způsob, jak se dostat ke kvalitnímu příjmu, bylo pořídit si na západní normu Grundinka z Tuzexu a na východní něco z východního Nacisticka. Ty ale bohužel neuměly stereopříjem, protože RuZZáci používali nějaký jiný systém kódování sterea: Jmenovalo se to polární, ale jak to fungovalo, to netuším.
Ransom, ale on píše nezmysel - na východní normu obstarat něco z východného Nacisticka ! Soudruzi z NDR mali ako štandart jediní v rámci RVHP zavedený príjem FM v pásme CCIR ! A stereomodulácia bola FCC. Soudruzi z NDR vyrábali aj príjmače, ktoré boli modifikované v ostatných pokrokových socialistických krajinách s FM pásmom 65,5 - 73,5 MHz. A niečo k príjmu a príjamčom FM. Klabalove konštrukcie boli čisté hovadiny. On ten časopis kde mu uverejňovali bol naozaj hodný svojho názvu Amatérske Rádio. Ale aby som nebol taký zlý, bolo tam okrem nekonečných kravín a blbostí zverejnených aj hromada zaujímavých vecí a dobrých konštrukcií. Ten tzv. špičkový tuner AR/rada A č.3 ročník 77 bol teoreticky dobrý, ale veľmi obtiažne sa na to zháňali súčiastky a v amatérskych podmienkach sa to nedalo poriadne zladiť. Asi pred 40 rokmi som sa nasťahoval do paneláku, kde som našiel zhodou okolností chalana, ktorý mal presne ten istý záujem o príjem FM,ale samozrejme aj televízie ORF 1 a 2. ZAčali sme veľmi aktívne konať a keďže v dome kde sme bývali bola skoro polovica osadenstva s Konštrukty (dnešný producent húfnic Zuzana), tak nám zamestnanci vyviezli načierno asi na mesiac z podniku polyskop Rohde Schwartz do 2 Ghz. To bohate stačilo na zlaďovanie anténnych predzosilňovačov, zosilovacích vložiek, konvertorov. Skúmali sme možnosti diaľkového príjmu a u nás na baráku sme mali po dva slovenské, české, rakúske, maďarské a poľské programy. Odskúšali sme rozličné konštrukcie anténnych sústav. Na plochej streche nebol problém s vyhľadávaním dobrého miesta. Samozrejme nezostalo to bez odozvy a chceli to aj na ďalších barákoch. Tak sme to robili oanelák za panelákom a nakoniec nás zlanárilo Bytové družstvo na opravy a údržbu vo vedľajšom pracovnom pomere. Ku kkoncu socíku okolo roku 1988 nám družstvo kúpilo ruský vobler Ch1-43. Nebol taký dobrý ako čistý nemec, ale stačil. Koncom osemdesiatok šiel do módy satelitný príjem. Potom začala Tesla Orava vyrábať nejaké tie satelitné príjmače a začali sme terestriálu prihadzovať aj satelitné programy. Nuž akosi som sa rozkecal a zahltil to tu sentimentálnymi spomienkami ...