Vestiku, nevztekej se. Máš sem hodit rovnou ty odkazy a nemlžit.
Rusky čtu i mluvím bez problémů, tak jsem si to s chutí prostudoval.
Já na tý věci nevidím nic výjimečnýho. Samotný výraz Superkondenzátor je hezky znějící pitomost, no ale takhle si hraje na světě se slovíčky kdekdo. Takže budiž.
Rozdíl mezi kondenzátorem a akumulátorem je takový, že energie se v kondenzátoru hromadí tak, že s nábojem roste napětí. Akumulátor má ve velkém rozsahu energie napětí téměř konstantní. V kondenzátoru se náboj uchovává hromaděním nosičů na elektrodách, v akumulátoru se mění na chemickou vazbu.
Zásadní nevýhoda kondenzátoru je v tom, že s odčerpáváním energie klesá napětí lineárně. Pokud energii odčerpáš všechnu, napětí je nulové stejně jako u akumulátoru. Pokud ji ale odčerpáš polovinu, napětí je jen poloviční. U akumulátoru zůstává v tom případě napětí ještě skoro plné.
Kondenzátor je připojený paralelně k baterii a nabitý na cca 12,5V v klidu. U toho nejmenšího, doporučeného pro motory do 1,2 litru s udanou kapacitou kolem 50F je na kondenzátoru náboj Q=C*U, tedy něco přes 600C (Coulombů). Ale protože při zátěži napětí klesá, využiješ jen část nábboje do doby, než napětí klesne na nějakých 10V, takže kolem 110C. Kdyby startér bral pouhých 100A, vystačí to na 1,1s. Pak už musí táhnout baterka. V okamžiku rozběhu startéru je ale jeho odběr mnohem větší. Znamená to tedy, že ten kondík pomůže jenom tím prvotním, velmi krátkým impulzem. Tak to je i uvedeno v popisu. Ale to - možná - pomůže, jen když je baterka v pořádku a nabitá. Zesláblá sice kondenzátor nabije, ten následně impuls dá, startér snad i trochu cukne, ale jestli to pomůže a baterka pak startování dokončí, o tom bych dost pochyboval. S vybitou baterkou ti to už bude jednoznačně plat prtný. Tím pádem garance "100% nastartování kdykoli a kdekoli" není pravdivá. Analogicky to pak platí u větších typů.
Baterie sama o sobě, pokud je v pořádku, má kupodivu charakteristiku malé indukčnosti (nekecám, je to opravdu tak). Připojením kondenzátoru vznikne rezonanční obvod a ví Bůh, co to udělá s regulací dobíjení, zvlášť jestli ta funguje impulzně.
Podle mého je to zase další chytře vymyšlený byznys, který časem vyšumí. Protože o těch věcech něco málo vím, vidím tam všelijaké věrohodně vypadající dezinterpretace, s jakými se setkáš u spousty podobných technických zázraků - všelijaké ty biolampy, šetřiče, osmotické filtry na vodu, ionizátory vzduchu, zázračná aditiva... Certifikáty neznamenají, že to funguje, pouze říkají, že to je bezpečné. Samotný průnik šarlatánství i do záchranářských aut vůbec nic nedokládá. Snad krom toho, že naletět může každý. Státní úřady jsou schopné nakoupit do osvětlení kanceláří "speciální zářivky pro harmonizaci aury" vzniklé zakázkovým přerazítkováním běžné produkce Osramu a prodávané za několikanásobek ceny. Naměřená spektra a sada certifikátů vytvoří dojem solidnosti, ale laik stejně neví, co znamenají ve skutečnosti...
Ani Rusové proti tomu nejsou imunní a ten kdo naletěl, se často rád stane ochotným popularizátorem. Prostě pro ten pocit, že je u toho, že je průkopník a má něco, co změní svět. A za nezájmem nebo odmítnutím odborníků pak zcela automaticky vidí spiknutí.
Velmi dobře provedený test jiného zařízení z příbuzné kategorie, včetně poměrně srozumitelného výkladu principů je k vidění třeba
tady.