Tak samozřejmě nula.
Ale u elektromobilu otáčkoměr není (nebo je?), takže kdy tedy dodává plný výkon? U spalovacího motoru je to jasné...

Tatko: Keďže pracuješ v energetike a si evidentne odborník na jadro, tak mi prosím vysvetli, akým spôsobom môže "drbnúť" reaktor typu VVER, ktorý sa u nás výhradne používa? Čím ďalej tým viac mám z Teba pocit "Franta Šiška".

Výkon dodává jakýkoli pohon tehdy a tak velký, jaký z něj odebereš... Prostá fyzika. Třeba s vyřazeným kvaltem a plynem na podlaze dá motor výkon nulový.
Při ustálené ryhlosti je výkon daný silou nutnou k překonání všech odporů a tou rychlostí (síla krát dráha je vykonaná práce, práce za čas je výkon). Při akceleraci se k tomu ještě přičítá součin hmotnosti a zrychlení.
Ani u spalovacího motoru to není jinak. A není to zas tak úplně jasné.
K udržení ustálené rychlosti kolem 90km/h potřebuje běžné auto s váhou něco přes tunu, s běžnýma gumama a průměrnou aerodynamikou asi tak 10-15kW. A to při otáčkách kdy by na plný plyn dal motor třeba troj- až čtyřnásobek.

Elektromobil otáčkoměr nepotřebuje. Má jenom jeden kvalt a motory mají využitelné otáčky s plným momentem od nuly až do několika tisíc, tak k čemu by tam byl. Mnohem zajímavější je stav baterky.

Popravdě, on je otáčkoměr poměrně málo užitečný i u spalovacího motoru. Je zajímavý, ale jezdit jenom podle otáčkoměru se nedá. Mnohem víc ti musí říct vypěstovaný cit.

Pracujem síce v energetike, no nie som odborník v jadrovej energetike.
Ono myslím si však, že ak sa stretne ľudská hlúposť s ľudskou namyslenosťou bez úcty a určitej pokory - drbnúť môže úplne čokoľvek...
Ak budeš mať relevantné nemilé poznatky (nie tie akademicko-teoretické, ale tie z reálneho života ako sa minimálne v tomto našom časopriesore veci dejú, budeš to vidieť inak...)

Nezaložíme nové vlákno o energetice? Já jsem energetiku študoval, tak bych vám to mohl za nějakou mírnou odměnu spravedlivě pískat.

prídi do PD na pivo - v miestnej krčme majú skvelého nepasterizovaného Bernarda.
Sic studené akosi nemôžem - pre Teba sa milerád obetujem

Já si zrovna objednal jističe, budu dělat celý nový a do pokoje si navedu měď třížílovou (už mě sere ta hlína dvoužílová)
Kdyby ses nudil, tak přijeď, bych to pak potřeboval zkontrolovat

Tohle mi jasné je. Ale proč se teda udává u spalovacího motoru určitý výkon při určitých otáčkách? Přitom se ani nepíše na jaký kvalt, při jaké rychlosti... to mi moc jasný neni.
Možná jsem jen hodně nechápavej.

Protože spalovák má nelineární charakteristiku tak ten maximální součin krouťáku a otáček leží v jednom konkrétním bodě. A je to výkon motoru, takže není závislý na převodovém poměru ani není nikde psáno, že si ten výkon auto vezme celý.

Ten motor je zatíženej brzdou. Většinou elektrickým generátorem, který pracuje do zátěže, protože se tak nejsnáz odměří odevzdaný výkon. A na generátoru se i poměrně jednoduše měří moment.
Měří se při různém otevření "plynu" a odečítají se křivky závislosti momentu a výkonu na otáčkách. Při tom je fuk s jakým kvaltem, ten údaj se stejně přepočítává na hřídel motoru. Pokud se zanedbají ztráty na převodech, výkon je za převodovkou pořád stejný ať tam máš jakýkoli kvalt (součin otáček a momentu zůstává). Maximálky jsou samozřejmě s plným plynem. Co přesně se děje a jak přesně to vypadá v mezipolohách, to bylo dřív určováno konstrukcí karburátoru (u dieslu vstřikovacího čerpadla), dnes programem vstřikování.
Úplně nejvíc férové měření se ale dělá na válcích poháněných nápravou auta. Takže se po cestě od motoru ztratí výkon, který spotřebují třeba další motorem poháněné věci (alternátor, klimatizace), něco zmizí na převodovce a diferenciálech, něco na pneumatikách...
Přesně bych ti to popsal u elektromotorů, protože tohle měření umím. Respektivě uměl jsem ho dobře a určitě bych ho z hlavy vydoloval. Princip je ale stejný.

Nojo, nedošlo mi že se tím myslí výkon na setrvačníku. Pak už mi to je jasný.

V dnešní době se v Evropě už udává výkon pouze dle normy DIN, což je výkon měřený s kompletním nastrojením. Sic stále na setrvačníku, ale včetně altíku a spol. V USA a kdysi i u nás se udával i výkon dle SAE, což byl výkon samotného motoru bez příslušenství.
Výkon měřený přímo na kolech se nezvykne udávat, přestože je to ten nejrelevantnější údaj. Pro lidi by to však bylo dost matoucí, protože by byly značné rozdíly ve výkonu třeba mezi hydro-automatem a manuálem, nebo mezi jednou poháněnou a více poháněnými nápravami...

Podle SAE udávala často výkon i Schadefabrika, aby ta auta hlavně na export vypadala, jako že mají alespoň nějaký výkon - 110 LS/R měla podle SAE myslím 43 kW (60 k), zatímco podle DIN asi 37 (50). Ale je fakt, že ta auta pro zábavu ani větší výkon nepotřebovala - strhnout stodvacítku do smyku nebyl problém ani s padesáti koňma.

To samý byl i žigulík...nepotřeboval nijak brutální výkon, aby jel dveřma napřed. Jinak pamatuju si, že dva výkony (dle DIN a dle SAE) jsme měli v návodu na obsluhu uvedený i ve Fiatu 125P 1500, Ladě 2107 1500 a Aleku 2141 1.6. Ten SAE výkon vypadal vždycky moc hezky.
Pak už byly doma jen západní auta a tam byl výkon vždycky podle DIN.

To Aleko bylo na ruský socialistický poměry docela slušný auto. Škoda té ruské řemeslné preciznosti.

To jo. Bylo to děsně sfušovaný. Materiály v interiéru katastrofa, všechno hrkalo, chyběl snad každý třetí šroubek, hnilo to jak brambory, převodovka byla zbytečně dlouhá a spojka vůči tomu poddimenzovaná. Jinak to byl celkem pohledný, prostorný a pohodlný kočár, na slušných gumách 185/65 R14 to mělo díky podvozku převzatýmu z audi 80 celkem použitelné jízdní vlastnosti, motor a spotřeba taky OK.

Táta si koupil na práci za pár korun Escorta 1.6 z roku 94. Je to hroznej šrot v nic moc stavu, ale baví mně s tím jezdit víc než v lecjakým novým autě. Prostě ty starý auta mají duši.

Escorta model 93 s motorem 1.6 16V jsme měli hned po aleku. Nebylo to špatné auto. Akorát to taky slušně hnilo.

Fordy jsem nikdy neměl rád. Měli jsme v roce 1974 dvoulitrového Consula a moje máma, která byla v rodině řidičkou, ho milovala. Já jsem se s Fordem smířil až Sierrou, jinak jsem toužil po Volvu 760 nebo alespoň 740, samozřejmě v kombíku. Jinak s Escortem mám takovou zábavnou vzpomínku - můj spolužák na VŠ se dostal na nějaký výměnný pobyt do Británie (studoval angličtinu) a na nějakém večírku barvitě popisoval svůj sen - Escorta, na němž u nás tenkrát jezdili hokejisté, zelináři a veksláci. Po delší litanii se na něj jeho britský spolužák nechápavě zadíval a ptá se ho: Proč o té sračce tolik mluvíš jak o Rollsu a místo toho prostě nejdeš a nekoupíš si ji?
Ad Aleko: A to bylo furt lepší, než Samara. Měl jsem dva roky k dispozici (spolužákovi to koupili rodiče k promoci a on obratem odjel do USA a auto mi nechal) Favorita z první prodejné série (plísňově zelená barva, bez zadního stěrače, hodiny místo otáčkoměru, světle hnědý smradlavý interiér i potahy sedaček) a myslel jsem si, že to je řemeslně zoufale odbyté auto (zhasínající koncová světla, otevírající se kastlík u spolujezdce, upadávající tapecírunk na dveřích, upadávající vnitřní zrcátko), dokud jsem neměl možnost usednout do Samary. To jsem zjistil, že ten Favorit je vlastně výborné auto s drobnými muškami.

TheKytu: Kdybys někdy měl sebemenší možnost, svez se v Tatře 603. Třeba jen jako pasažér.

Laminat: Strýc měl kdysi v 70. letech Forda Cortinu. Hezké malé autíčko, pohodlné, spolehlivé, tiché - v době kdy u nás kralovaly hundrtky a embéčka.

TLU: Zase jsem se něco dozvěděl. Já léta považoval Aleko jenom za kopii Simcy. Teď koukám, že to bylo multiplatformní...