Podle mě dost závisí na SW kterým se to udělá, příp jeho nastavení. Pozoruju to na internetovejch rádiích, všechno je to 128kB/s MP3, a některý hrají "normálně" a z některejch mám za chvilku divnej pocit v uších, a asi by mě mohla i začít bolet hlava, i když to neznám jinak, než po chlastu... na ukázku to špatný: http://listen.play.cz/player.html?shortcut=samsonfm&format=&v=20170614# i když obsah by celkem šel...

U rádií nejde ani tak o malý datový tok, jako o dynamickou kompresi. Ta je protivná přesně tak jak to popisuješ. U toho Samsóna konkrétně - trefil jsem písničku od Wabiho Daňka a stačily mi dvě sekundy, abych si toho všimnul. Takhle svinsky se komprimuje v městských rozhlasech. Tfujtajbl. Oni to nejspíš právě takhle posílají i do éteru, protože to beztak většina lidí poslouchá v autě.

Laminat: To sice není trestné, ale máš vskutku prapodivné libůstky. Dobře, dokud je budeš neškodně ukájet na Internetu a nikomu neublížíš, je to jen tvoje věc.
Musím ale ocenit tvou odvahu ke comingoutu. Často mám dojem, že za bezztrátový HD zvuk se veřejně nejvíc bijou ti, kdo si odmítají lossyfilii přiznat a doma se tajně ukájejí při 64kbps.

Já bych to nedefinoval tak sofistikovaně - prostě jsem hluchej, jak už dávno odhalili zlatoušci na Názorech, když jsem sveřepě odmítal akceptovat vliv podložek pod kabely ze sekvojového dřeva.

Ransom: to testování MP3 by bylo zajímavé zpestření příštího setkání (doufám, že se mě podaří přijet).

Kodl: kdysi jsem měřil zkreslení (THD+N) MP3 a teď jsem udělal srovnání MP3 192 kb/s vytvořených Audacity a Foobarem. V plné velikosti i s popisem je to na https://premsvo.wordpress.com/mereni-mp3/ . Osobně si myslím, že i při takových grafech bych rozdíl neslyšel a testovat poslechem 1 kHz se mě opravdu nechtělo. Ale naměřil jsem kdysi i horší hodnoty a tam by to asi už slyšet bylo.

Tady dávám jen snímek obrazovky, aby se to dobře vešlo na stránku. To nahoře je původní signál 1 kHz.

kodl - ten zvuk čo si dal LINK je NAJHORŠIE čo som kedy počul a to počúvam aj 50-60-ročné stariny. Aj ripy zo staručkých platní vrátane 78ot, záznamy z elektrónkových magneťákov atd.
Za to dakoho nakopať alebo zavrieť za zvukový teror...

Mě by třeba zajímalo otestovat rozdíly mezi hi-fi a PA zesilovači. Zajímal by mě pak i třeba AZK220 bokem nebo tak prostě extrémy
Jo např ten soňák co vyhrál teď vs nějakej QSC PAčko a podobně

SvoP: Tam ani tak myslím nejde o THD+N, jako hlavně o průběžné přelaďování dolní propusti při komprimaci hudebního signálu v závislosti na okamžitém vzájemném poměru jeho složek. Jako bys podle rytmu zvuku točil knoflíkem TREBLE nahoru-dolů. Pamatuju si, že v počátcích MP3 s Fraunhoferovým kodekem a malým datovým tokem bylo tohle "klouzání" a "štěbetání" krásně slyšet. A nejvíc bylo znát právě u velejemných esoterických nahrávek (podle TLU "vybrnkávaček") vyhledávaných audiofily. Zkoušeli jsme to někdy kolem roku 1998 s kamarádem, to už jsem měl opravdové PC s Pentiem a s CD mechanikou a graboval jsem jednu skladbu několikrát po sobě do MP3 s různým datovým tokem a pak to pouštěl do beden. Byly to nervy, grabování trvalo vždycky tak desetinásobek hrací doby.
Moderní kodeky a větší datové toky tyhle efekty teoreticky odsunuly mimo slyšitelnou oblast. Někdo tvrdí, že to neslyší, někdo se do krve hádá, že to kurevsky slyší. Mně osobně to je naprosto fuk. Neřeším ani, jestli bych rozdíl poznal nebo nepoznal, pokud mě nahrávka nezačne srát sama od sebe.

Task: Já bych zase do testu zařadil nějaké podřadnější laciné zesilovače klasické konstrukce z 80. let, nějakou legendární Teslu a tak. Ale asi každej domyslí, kolik by takové hračičkování zabralo času...

Už to začíná, nakupujte!

https://elektro.bazos.cz/inzerat/90910741/Koncove-zesilovace-Tesla-AUJ-637.php

Přidávám ještě jedno starší měření konverze do MP3/130 kbps pomocí Foobaru, kde byla použita nějaká starší verze Lame, možná z CDex (už si to nepamatuji). To už by asi slyšet bylo, hranice slyšitelnosti zkreslení se obvykle uvádí 0,01%. THD+N ukáže jen něco, ale každý to zná a snadno se měří.



Plná velikost je na: https://premsvo.files.wordpress.com/2015/05/mp3.png

Zrovna jsem vylemtal jednoho 13° Gustava z výslužky co dovezl Jirik. Není to špatné. Jdu pro dalšího.

Na to jsem zapomněl! Taky mi chutnal

Tak vy jste všichni zmizeli - a zůstala tam celá bedýnka. Tož mi příslušelo to uklidit. Já tyhlety silnější polotmavé rád.
Ehmmm... Do vyžádaného výpisu tracklistu jsem ještě zapomněl uvést Kansas - Carry on My Wayward Son. Na tom vícehlase už si kdejaké bedny vylámaly zuby. Tak to zařazuju opakovaně, i když už jsem s tím asi otravnej.
Celkově ten tracklist byla improvizace na poslední chvíli. Sešly se mi sice nějaké specializované nahrávky pro předvádění, ale i když je to často třeba i pěkná muzika, ono je to většinou bez jakékoli vypovídací hodnoty. Housle nebo dýchavičná písničkářka budou znít dobře i z amplionu místního rozhlasu. Aparaturu líp prověří, když se v nahrávce mydlí všecko možné dohromady.
Pokud bude další sraz, pokusím se to sestavit líp. Ve výsledku to ale bude stejně znamenat, že se pojede několik stále stejných skladeb furt kolem dokola, jinak se neporovná nic.

Ze srazu samovolně vyplynul jeden námět a já už začínám mít jasno v technickém provedení: Jak bezprostředně porovnat DA převodníky. Myslím, že to bude právě tak použitelné i pro srovnání nahrávek - komprimované vs. nekomprimované.
Takže bych zkusil posadit vedle sebe dva notebooky. Do obou se zkopíruje referenční nahrávka, na obou se nainstaluje stejný přehrávací soft, ASIO či WASAPI a ovladače zkoušených zvukovek nebo DACů. Ke každému se připojí jeden z porovnávaných převodníků. Na obou se synchronně nebo skoro synchronně pustí přehrávání - nějaký časový posun zlomku sekundy nemusí v tomto případě vadit. Výstupy převodníků se budou přepínat směrem k zesilovači. Normálně by bylo možno jen přepínat vstupy na zesilovači, ale za jedno není (čistě teoreticky) záruka shodného zvuku na různých vstupech, za druhé chci přepínat za současného zkratování neaktivního vstupu kvůli přeslechům, a hlavně se zase bude před poslechem srovnávat na shodnou výstupní úroveň. Takže v cestě budou i potenciometry. Za přepínačem a srovnáním úrovní bude zase buffer a tak dále.
Jako úplně nejjednodušší způsob synchronního spuštění dvou SW přehrávačů se mi jeví pár myší. Od levých tlačítek se vyvedou vždy dva vodiče a oběma myšemi se po najetí kurzoru současně klikne pomocí kontaktů relé. S ohledem na setrvačnost systému (dobře, i s ohledem na mechanické nedokonalosti kontaktů) nebude start úplně synchronní, ale aspoň nebude nahrávka na obou strojích v úplně jiném místě. To by podle mého soudu mělo stačit.
Že takhle půjde napřímo porovnat stejná nahrávka vygrabovaná do FLAC nebo do MP3, to je snad jasné. Magoři si mohou pořídit dva stejné převodníky a okamžitě porovnávat vliv převzorkování s ditherem a bez něj, ale po mě tohle nechtějte.

Celý tenhle tyjátr jsem uváděl jen jako případný doplňkový program. Jinak bych příště rád uvítal zase nějaké zesilovače a hlavně bedny. Na porovnávání beden je asi největší problém v rozdílné citlivosti, což bych rád nějak rozumně vyřešil. Získal jsem zrovna trofejní PLC, se kterým slušně umím. Takže nemám problém si s jeho pomocí poskládat komplexnější přepínač, který by se postaral kromě přepínání více párů beden taky o současné přepínání útlumu před zesilovačem. Ve stylu ODPOJIT BEDNY - PŘEPNOUT ÚTLUM - PŘIPOJIT JINÉ BEDNY by to šlo dejme tomu do 0,25s. Ono by se to dalo udělat i s Arduinem, ale nebudu se s ním přece učit jenom kvůli téhle blbosti, když mám po ruce přesně to, na co jsem zvyklý.
Nemusím snad vysvětlovat, že útlum se zase před poslechem nastaví pro každé bedny podle měření na stejnou úroveň. Nepůjde ani tady o žádné ultra přesné měření s kalibračním protokolem z Ústavu pro míry a váhy. Pouze se do řetězce pustí růžový nebo hnědý šum a nastaví se opakovaně stejné úrovně. Na to by měl stačit obyčejný nekalibrovaný elektretový mikrofon, průmyslový hlukoměr, nebo i docela sprostá aplikace v telefonu. Rozdíl 1dB fakt nebude hrát roli. Proč šum, když pro nastavení zesilovačů stačil sinus, to je snad taky jasné.

Myslím si, že to organizačně do příštího roku nějak zvládnu, takže je to víceméně na vás. Kolem Vánoc bych začal domlouvat sálek u zahrádkářů.

Ahoj Tomáši, pozdě ale přece: moc velký dík za zorganizování akce - bylo velmi poučné si ověřit, jak nepatrné jsou rozdíly mezi porovnávanými zesilovači a srovnat si to s barvitými hodnoceními zesilovačů v recenzích, na fórech atp. ...

Měl bych jeden tip k zamyšlení (není to z mé hlavy):
ve vhodném softu se vystřihne krátký úsek skladby (15sec?), který se ve smyčce opakuje a přepínají se např. DACy (bedny, zesilovače...) Podle mne je to více vypovídající než testování na celé skladbě, ale asi taky náročnější na sw/hw realizaci.

Doufám, že mi to vyjde a příští rok k "zahrádkářům" dorazím

Pouštět celou skladbu nebo reprezentativní ústřižek, to je technicky vzato celkem fuk. Na principu přepínání a porovnávání to nic nemění a vystřihnout to je záležitost několika kliknutí. Akorát aby pak z toho kolovrátku při půldenním poslechu nezačalo jednomu tak trochu hrabat.

OK

Porovnání vlivu DACů (zvukovek) je podle mě výborné téma. Každý by si mohl udělat názor, zda se vyplatí investovat do nich, nebo do něčeho jiného, např. do vylepšení reprosoustav.

Kliknutím myší (rukou) jsem kdysi spouštěl Foobary při mém testování zvukovek, časový posun byl prakticky nulový, navíc to zapínal vnuk, tak jsem stejně nevěděl, co je co.
Pokud by byl zájem, tak bych mohl přivézt 2 malé mini PC. Kromě vestavěných karet je na jednom Xonar DX, na druhém SoundBlaster SB0410 + Behringer UCA 202.