Ahoj. Před mnoha lety jsme vyráběli podle AR třípásma. Byli jsme elektrotechnici, ale o zvuku jsme věděli prd. Dizajnem jsme se inspirovali asi u nějakého Grundiku.Bedna měla asi 50l, což jsem dnes zmenšil na cca 25až30l čistého obj. Vyměnil jsem kondíky ve výhybce,hodnoty co nejbližší, např. místo 42 mikro mám bipoláry 47mikro, koupeno v Prodance. Zvuk se mi nelíbil, střeďák byl dominantní a nervoval. Narychlo jsem mu přidal do serie 2x2,2 Ohm, srovnalo se to. Mírná dominance středu/výšek mi tam obecně vzato chyběla,tak jsem se pokusil posílit výšky odpájením paralelního odporu na děličce ARV. Takhle narychlo už to vypadá pozitivně.
Následují dotazy: 1.Nebyl by tam lepší ARO 6604 ? 2.Řádně provést vnitřní kabeláž pruřezem 2,5mm? 3.Sundat tu al. parádu okolo repro ? 4.Srazit hrany bedny? Zatím vše. Dík.

Nic z toho tady nemá význam. Výhybka je podle klasických vzorečků a korektně funguje jen do odporové zátěže. Ze zkušenosti s těmahle reprákama vím, že hodnoty součástek jsou oproti skutečně funkčním filtrům naprosto mimo. Také chybí kompenzace bafflestepu, takže bedna je celkově uřvaná. Spekulovat tady s tímhle nemá smysl, i když samotná kombinace použitých reproduktorů nějaký smysl dává. Takže:
1. Zlepšení možná ano, možná ne, ale každopádně změna minimální.
2. Jaký význam má drát průřezu 2,5mm2, pokud je ve výhybce zařazen sériový rezistor 11 ohm krom toho, že bude nadměrně zatěžovat chabé vývody toho repráku? Odpověď zní: žádný
3. Změna bude bezvýznamná, pokud to nedostane slušnou výhybku
4. To samý, co bod 3

Já bych doplnil bod 5. Vzít a zahodit, pokud k tomu autor nemá citový vztah.

Tuto reprosoustavu tu někdo řešil již před pěti lety (ale nevyřešil), takže je opět zde. http://www.repromania.net/forum/viewtop ... 57&start=0
Když jsem před dávnými lety viděl na obálce AR tu nádhernou kouli, ze které je tato reprosoustava odvozená, tak jsem nesmírně toužil mít něco takového doma. Ovšem výroba kulového skeletu laminováním se v amatérských podmínkách ukázala jako nereálná a dělat to do bedny obvyklého tvaru jako je zde prezentovaná v úvodu mě nelákalo. Autor konstrukce ji tehdy docela chválil - snad to bylo vyhovující, ale v dnešní době už bych něco takového ani nechtěl.

TAK FAJN, DÍKY. Klidně je zapojím na poslech ve stodole.
Už jsem toho početl hodně, takže to vezmu zas přehledně, jestli mohu:
1. (Tesla) Začalo to u dvoupásem jedním kondíkem před výškou. Pak to vylepšili u třípásma tlumivkou před basem, kondem 25 M před středy a kondem před výškou. Tohle co mám, mi proti tomu všemu připadalo jako opravdová snaha o výhybku.
2.Bývaly doby, kdy se tady řešily Tesla bedny zprava doleva a se shora dolu. Asi nejpopulárnější pro mne tady byla DYI konstrukce ARN 5604 a ARV 161. Ta podle vás hrála dobře?... Pak se přešlo na TVM, vzniklo mnoho projektu, kde jsem se nakonec dověděl, že bedny z TVM jsou mrháním času s ohledem na konečný zvuk. Koho to bavilo, ano, kdo chtěl poslouchat, nee.
3.Vlastně by mne zajímalo už jen jediné?: Basák ARN 664 býval populární. Už není? Má takový měkký zvuk, bych řekl. Jakési reprosoustavy ho měly s ARV 161 ve dvoupásmu s výhybkou. Že bych se vyhnul těm nesympatickým středum.
4.Určitě byste mi nabídli konstrukci Totem. OK. Rád bych si ale postěžoval, že jsem se nechal nachytat ke stavbě sloupových reprosoustav dle Dexon s IRB 16 a dodnes nevím, co si mám o tom myslet a jak to vlastně má hrát. Tím jsem skončil s DYI a teď už se vrtám v jen tom, co mám.
Díky za pokec.

Nemůžu se k tomu vyjadřovat po odborné stránce na to nejsem kompletní.
Nevím od kud jsi, ale kdybys chtěl a až to půjde vem je ke mě a můžeš si je porovat s UDM za 5 kolíků. Myslím, že by tě to mohlo překvapit-potěšit...
Že tě nenadchly ty bedny s TVM docela chápu.

Tak já se tedy pokusím.

1. (Tesla) Začalo to u dvoupásem jedním kondíkem před výškou. Pak to vylepšili u třípásma tlumivkou před basem, kondem 25 M před středy a kondem před výškou. Tohle co mám, mi proti tomu všemu připadalo jako opravdová snaha o výhybku.

To zní jako vyprávění o dobách dávno minulých. Ano, takto vypadaly první pokusy o reprosoustavy a právě takto vypadají i nejlevnější současné tovární bedny. To, co máš v těch trojpásmech, vychází plus minus ze zapojení některých beden blahé paměti z Tesly Valmez. Přesto, s ohledem na způsob, jak to tehdy vznikalo, to nedokáže z daných repráků vydolovat maximum. Tesla prováděla aspoň jakés takés měření. Tahle amatérská kombinace vznikla nejspíš jen experimentováním a poslechem, pokud ne pouhým nástřelem.

2.Bývaly doby, kdy se tady řešily Tesla bedny zprava doleva a se shora dolu. Asi nejpopulárnější pro mne tady byla DYI konstrukce ARN 5604 a ARV 161. Ta podle vás hrála dobře?... Pak se přešlo na TVM, vzniklo mnoho projektu, kde jsem se nakonec dověděl, že bedny z TVM jsou mrháním času s ohledem na konečný zvuk. Koho to bavilo, ano, kdo chtěl poslouchat, nee.

Ano. Tesla bedny se řešily. Za jedno jako mapování historie, za druhé proto, že je měl doma skoro každý. Bylo období, kdy se konstruktéři pokoušeli vydolovat z těch tuzemských repráků něco víc. Z tohohle pohledu má ta nová výhybka pro ARN5604 a ARV161 smysl, protože si prostě každý může ty svoje stávající staré bedny za pár korun trochu vytunit a hrajou pak znatelně líp.
Mrhání času to je, pokud by se někdo pokoušel stavět z těch podprůměrných repráků něco moderního a dobře hrajícího, protože to prostě nejde. Na to mají příliš mnoho nectností.

3.Vlastně by mne zajímalo už jen jediné?: Basák ARN 664 býval populární. Už není? Má takový měkký zvuk, bych řekl. Jakési reprosoustavy ho měly s ARV 161 ve dvoupásmu s výhybkou. Že bych se vyhnul těm nesympatickým středum.

ARN664 je populární pořád. Dá se nalézt, vyrabovat ze starých beden, dostat, za něco směnit nebo koupit za pár korun. Dají se s ním dokonce postavit relativně slušné soustavy, pokud se nedělají nazdařbůh. Má ale svoje omezení a za nějakých 800Kč koupíš moderní osmipalec, který prostě bude po všech stránkách lepší.
A ne, ARN664 se rozhodně nehodí do dvoupásma.

4.Určitě byste mi nabídli konstrukci Totem. OK. Rád bych si ale postěžoval, že jsem se nechal nachytat ke stavbě sloupových reprosoustav dle Dexon s IRB 16 a dodnes nevím, co si mám o tom myslet a jak to vlastně má hrát. Tím jsem skončil s DYI a teď už se vrtám v jen tom, co mám.

Ne, nenabídli. Každému se hodí něco jiného. Ta konstrukce od Dexonu je známá a poněkud odbytá. Rozhodně nic, co bych někomu předváděl jako ukázku, jak má soustava hrát. Tady ti můžu poradit jediné. Až zase bude nějaká poslechová akce, přijeď. Přivez sebou to, co posloucháš sám - nikdo se ti proto vysmívat nebude. Postav to vedle nějakých tady popisovaných DIY beden a poslechni si, jestli je tam nějaký pro tebe zajímavý rozdíl. Protože vysvětlovat pomocí slov, jak má nebo nemá bedna hrát, někomu kdo nemá odpovídající zkušenost, to prostě nejde. Třeba tě to zaujme, nebo třeba řekneš, že ti stačí co máš. Za to tě taky nikdo škrtit nebude.

Ta tvoje kombinace repráků není vyloženě na vyhození. Ale kloudný zvuk z ní nedostaneš tak, že vyměníš někde nějakou součást. Tam by se muselo začít úplně nanovo. Vyházet výhybky, repráky v ozvučnici akusticky odměřit a na základě měření odladit výhybku úplně novou. Nevznikl by z toho žádý zázrak, brzdil by to hlavně výškáč, ale hrálo by to pak aspoň přijatelně. Problém je, že to je pro ladiče práce na celý víkend. Z dobročinnosti by to třeba i někdo udělal, pokud by byla naděje, že si stejnou věc podle toho návrhu postaví deset dalších lidí. Což ale nehrozí. Jiný by si třeba řekl o litr nebo dva za práci - jenomže to už by mělo smysl dělat něco rovnou z lepších repráků. Že ty Teslí nestojí za mnoho, to se jaksi ví už nějakých třicet roků.

Kdybys to neměl daleko do České Skalice, klidně ti postavím vedle těch tvých trojpásem svoje dílenské TM-380, což je v podobně velké bedně ARN664, ARE5808 a výprodejní kalota za pár korun. Jako ukázku, kam dokáže reprosoustavu posunout pečlivé odladění. Můžeme porovnat, pokecat, kafe popít...

Sakra, vy jste na mne hodní. Žádný problém, až odezní tenhle vir, začnu aktivně objíždět audio. Jestli vás to eště baví....pár reakcí.
2. Někde vyšla konstrukce/pokus s ARN 5604 něco na zpusob širokopásmové reprosoustavy a konstrukter padal do mdlob, jak že to prý hraje. Mne už ale nezviklal, už jsem si vytrpěl dost a ARN 5604 plus ARV 161 podle Godze poslouchám v dílně. Se Soňákem jim to sluší, tedy hraje.
3. Ten ARN 664, když je máte, přece je nenecháte zahálet a kupovat moderní repra. Dokud nebudou v něčem hrát, nebude klidné spaní.
4. Určitě se dostavím. Brzdil by to výškáč??...To někde bylo řečí, jak někomu zvukově spíš vyhovuje papír než hedvábná kalota. Dodnes mám tu větu v hlavě, no proč ne, myslel jsem, že mluví znalec. Mně osobně to spíše šustí.
Ty od Dexonu: S výhybkou jsem nehýbal, postavil tak napul sám. Bedny podle výkresu. Líbilo se mi vyznění středu a výšek, takové ostřejší,detailní,vyrovnané, to mužu. Nedostal jsem z toho basy. Asi zmíníte bafflestep, to neumím posoudit. Byly CDčka, se kterýma to hrálo i dole, s jinýma už ne. Co bych tak laicky zhodnotil, v tomto stavu je to vybíravé na zesilovač, na zdroj hudby, na písničku,na umístění, na posez posluchače, na všechno.Už to neřeším, tolik to nestálo,,, přivezu.
4a. Rád si poslechnu TM-380,netřeba srovnávat s mými i když, dozvím se hlavní pruserové místo. Ty moje se nedají poslouchat a opravdu to nejde ladit uchem, každá skladba na tom nervuje jinak.

ARN5604 jako širokopásmo? To snad ne...

To by chtělo odkaz...

Já teď jen k bodu 4 a snad nebude vadit, že to vezmu trochu zeširoka.

Velmi často se stane, že někdo upřednostňuje A, protože slyšel nepovedené B. Přitom ale pokud by B bylo v pořádku, mělo by po všech stránkách navrch.
Takový typický příklad jsem jednou našel na stránkách jednoho milovníka širokopásem. Ten tam psal, že jeho poslední pokus o vícepásmovou soustavu byl Monolog (podle Amatérského Rádia někdy z roku 1990 nebo tak nějak) a že po brutálním zklamání už raději zůstal u širokopásem. Není divu. Protože Monolog nebyl přes veškerou upřímnou snahu konstruktérů k poslouchání. Byl poskládaný naprosto nevhodně a z mizerných repráků - byl to takový dozvuk fascinace Teslou v době, kdy už se tak nějak vědělo, že dobré repráky vypadají poněkud jinak. Monologu chyběly středy, basy byly nemastné neslané a výšky agresivní. Z dobře navržených beden člověk neslyší jednotlivá pásma, neslyší podpisy jednotlivých repráků, neslyší "basy", "středy" a "výšky"; slyší jenom hudbu a hlas. To je věc, kterou širokopásma dovedou tak nějak samy od sebe, a tady to chybělo. Dobrá vícepásmová soustava ovšem ve skutečnosti zahraje totéž co širokopásmo, co se týče "prokreslených středů", barvy nástrojů, hlasu, přírodních zvuků a já nevím co všechno tomu milovníci širokopásem přisuzují. Ale zvládne to navíc i při podstatně větší hlasitosti, přičemž s podstatně lépe zahranými výškami a bez chybějících dvou dolních oktáv. Jestli to člověk potřebuje a chce, to budiž věcí osobních preferencí. Já to třeba chci. Podstatné ale je, že chyba špatné dvojpásmové bedny je zobecněna a přisuzována všem vícepásmovým bednám.
Podobné to je s porovnáním kalota versus papírák. Naprosto typický příklad je naše obligátní Tesla, respektive po revoluci TVM. Ta firma nikdy neuměla vyrobit pořádnou kalotu. Ať už se to jmenovalo jakkoli, ať to mělo vrchlík ze žlutého plastu nebo z černé tkaniny, vždycky to hrálo protivně. Spousta nadšenců se za roky pokoušela vrtat pólové nástavce, tlumit kalotu nástřikem bitumenu, vycpávat ji vatou, ronit mezi pólové nástavce ferrofluid, ladit s tím výhybky na míru - nic. Proti tomu starý papírový ARV161 sice hraje jako posmrkaný papírový kapesník, nemá brilanci, směruje, nicméně chová se celkově krotce, přijatelně a ničím výrazně nesere. Pokud někomu nevadí, že nedosáhne ve výškách nijak vysoko a že mu chybí drajv a detail, může být mnohem lepší volbou než kterákoli kalota Tesly nebo TVM. Pak se taky ještě může stát, že někdo někde slyšel bedny, kde je kalota sice slušná, ale nevhodnou výhybkou (nebo oddělená jen kondenzátorem) nucená hrát nižší frekvence než na jaké je zvědavá, za což se ona mstí zkreslením. Obecně se s takovým osudem většina papíráků popere taky líp. ALE - když konstruktér použije kvalitní kalotu správně, v kombinaci s vhodným středobasem nebo střeďákem, vhodně ji vetkne do stěny a korektně odladí výhybku, pak se může jít papírová výška bodnout.
Stačí takhle?

Především se omlouvám konstruktérovi, že jsem jeho projekt označil jako širokopásmo. http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=21231. Připomělo mi to tento počin: http://www.repromania.net/projekty-hifi ... -ft17h.php. Tímto končí moje snaha o repasi tohoto třípásma, ale myslím, že se využití jistě ještě najde. Teď trochu váhám, kolik vydržíte a zdali si troufnu založit nové vlákno. Brouku v hlavě je pořád dost.
A díky ransom. Vlastně je naprosto šílený, kolik se dnes na světě vyrábí repráku a kolik reprosoustav by z toho bylo možno nakombinovat. A dokud to neodladíte, nevíte, jak to bude skutečně hrát.....stačí středobas za 500 nebo za 5000? atd, ale to už jsme OT.

No...kdo ví, co dělá a proč to dělá umí často zvukové možnosti zamýšlené konstrukce odhadnout celkem dobře už předem.
Ono se sice dneska vyrábí napohled obrovské množství repráků, ale velmi často člověk naráží na problém, že zrovna to, co by potřeboval není. Nebo i je, ale v kontextu s cenou zbytku by to byl úlet.