Než začnu komentovat, poděkuju v první řadě ransomovi za organizaci. Za tu péči, čas a energii, kterou tomu věnoval. Taky děkuji těm, co přišli, někdo dokonce i přes zdravotní problémy.
Co se účasti týče, ta byla poslabší...řeknu to normálně na plnou hubu, na místě ransoma bych se na to příští rok vysral. Je mi jasný, že jsou lidi, co měli opravdu dobrou omluvenku a tam nelze nic namítat, ale pak jsou lidi, co se na to jen vykašlali...

Potvrdím slova, že beden bylo málo a především chyběla taková ta střední třída typu LSM, URS atd. Byl tam jen putovní Vismax, který byl v mých očích na celé produkci jedničkou a imho hraje výborně. Nemám námitky. Opravdu škoda bylo, že jsme nemohli srovnat zvuk s něčím notoricky známým.
Hlavní bod programu mělo být klání malých dvoupásem, resp. malých beden v zasedačce. Tady si opět nebudu brát servítku (nebral jsem si jí ani na srazu) a napíšu, že tam hrály díky katastrofálnímu výběru muziky vlastně všechny bedny na h...o a ani jedna z nich neukázala, co vlastně umí. Tady se jen potvrdilo, že je nutný, aby každý přispěl nějakými dvěma-třema skladbama a sestavil se předem testovací playlist (ať to všechno nevisí na jednom člověku). Je reálně úplně buřt, zda se jede z CD, nebo je to blbá 312kbps mptroska...důležitější je samotná nahrávka. Je zbytečný něco očekávat od ploché nahrávky bez dynamiky, která vrčí mezi 100Hz a 6,3kHz. Tomu nepomůže žádný zázračný převodník, přehrávač, zesilovač, kabely...a ve finále to celou sestavu pouze deklasuje.
Zesilovače: Accuphase A-47 vs. DPA220
V testovacích podmínkách na Vismaxech podle očekávání nebyl v zesilovačích téměř žádný rozdíl. Mluvím samozřejmě za sebe. V určitých komplexních a velmi dobrých nahrávkách je slyšet na středovýškách při mžikovým přepnutí drobné nuance - Accu je detailnější, průzračnější. Ale nic dramatickýho a pokud se zesilovače budou pouštět v odstupu několika minut, nebudu slyšet rozdíl vůbec žádný. Kdybych samozřejmě měl ty peníze, klidně si ten stroj koupím. Je to opravdu nádherný kus železa a hraje super. No šetřit na něj několik let v domnění diametrálního zvukovýho posunu oproti třeba DPA je hloupost.
Platí tedy pravidlo, že člověk by měl začít výběrem beden a úpravou poslechovýho prostoru. Tím si určí to maximum, co sestava bude umět. A vůči tomu přispůsobit zbytek sestavy.

Já jsem zavalený prací a tak napíšu trochu později.

Tak jo. Už jsem ready. Vezmu to bod po bodu.

1) Na prvním místě zdůrazním, že je mi šumafuk, kolik lidí dorazilo. Užil bych si to bez problémů i sám. Jak většina z vás už zjistila, jsem asociál a misantrop. Nemám lidi rád, beru je jako nutné zlo, a veškerou svou energii směřuju k tomu, aby se reprákům u jejich páníčků dařilo dobře a nikdo jim neubližoval. To proto, že mají vědomí, smysly a nesmrtelnou duši. Samozřejmě jsem se naučil šikovně předstírat zájem o kolegy, ale to jenom kvůli vlastnímu prospěchu.

2) Ke svému úleku jsem navzdory výše zmíněnému prožil jakési nežádoucí potěšení z každé známé i neznámé tváře. Budu si muset zvednout dáv... To je jedno.

3) V podstatě jsem rád za to, že byla účast menší. To je tak: Měl jsem za sebou poněkud hektické období, a nestihl jsem si zařadit aspoň dvoudenní relax mezi plněním pracovních a domácích úkolů, a přípravou srazu. Byl jsem prostě poněkud vláčnější. I manželka si všimla, když jsem přijel v noci domů, že mi oči nesvítí jako po minulých ročnících.

4) Za svou organizační chybu vidím, že jsem nechal všemu moc volný průběh, snažil se vyhovět každému a málo to usměrňoval. Bylo potřeba lépe nachystat tracklist. Diskvalifikovat některé exponáty hned po prvním kole. Pouštění neodzkoušených CD nechat až na volný program a ne na srovnávačku. Chyběly mi některé redukce a kabely, nebo jsem je v chaosu nemohl nalézt - to jde vyloženě za mnou. Myslelo mi to poněkud pomaleji, to je můj problém. Příště třeba některé úkoly deleguju na někoho, s kým mám už nacvičenou spolupráci.

Tohle všecko beru jako velice cennou a poučnou zkušenost, a rozhodně ničeho neželím. A už vůbec se nemíním tvářit ublíženě, že někdo nepřijel. Ani si stěžovat, že jsem byl unavený. Pokud byli účastníci spokojení, je to dobře. Pokud ne, je mi to jedno.

Teď jdu vyzvednout ožralou manželku do hospody, a pak se rozepíšu o viděném a slyšeném.

Tedy k zážitkům:

Vismaxy. Aktuální pořizovací maloobchodní cena samotných měničů je kolem 1000€/pár. Mohla by to být volba pro ty, kdo docení kovové membrány a jsou ochotni připlatit si o něco víc vzhledem k užitné hodnotě (Visaton je tradičně malinko cenově nadstřelený). Ty elementární náklady budou nepokrytě vyzývat k neškudlení na materiálu výhybky, bižuterii a truhlařině. Dejme tomu že by mohly být ve finále za nějakých 50-60 tisíc Kč. Tady pak vidím jako obrovskou výhodu možnost před rozhodnutím pro projekt soustavu slyšet. Celkově mi ta myšlenka putovních beden dává smysl.

Minihrombedny: Pro vnitřní reprodukci ve velkém prostoru chybí subbasový fundament, což bylo jasné už od prvotního návrhu. V ostatních ohledech myslím docela zdatně sekundovaly - s ohledem na pořizovačku a původní určení na rambajz u grilu. Tuze rád bych někdy na sraz od někoho vymámil nějaké dospělejší bedny s velkým zvukovodem a nějakým serióznějším basákem.

TD-380 (typové označení na výzvu konstruktéra opraveno): Velmi dobré zužitkování muzeálních kousků. Do spíše menšího prostoru, než jak by sváděl 8" na spodku, a na poklidnou pohodovku. Jinak dojde k destrukci. Za těchto podmínek příjemná reprodukce bez rušivých elementů.

Prototypové dvoupásmo s páskem (doplňte prosím typy, já si je nepamatuju): Tady bohužel slepá cesta, jakkoli by vzhledem mohly budit naději. Špatná volba reproduktorů, které na sebe ve dvojpásmu nedosáhnou, což by nevylepšila ani odladěná výhybka. Středobas vhodný spíše jako střed do troj- nebo čtyřpásma, výška alespoň do troj-, ale raději čtyřpásma, navíc nutně potřebuje dělení třetího řádu. Zde je pásková výška krutě týraná jak nízkým dělícím kmitočtem, tak samotným principem sériové výhybky (buzení špatně potlačenými nejnižšími kmitočty). A ucho spolu s ní.

Kotlik opakovaně dovezl Tesmax 62, aby je slyšel ve velkém prostoru. Není to zlé, historické 6,5" v TQT předvádějí neuvěřitelné věci. Přesto ale do tak velkého prostoru nepatří. Kombinace menší citlivosti spolu s menší zatižitelností by je mohla stát život.

K UMD-365 není mnoho co dodávat. Většina je slyšela už dříve. Omezení pro ně platí ještě trochu přísnější než pro Tesmaxy, při přehnaném příkonu se kevlarový 6,5" s měkkým závěsem snadno dostane až k nárazu do dna magnetu. V menším prostoru se odvděčí dlouhodobě neseroucím zvukem.

Dohodnutý duel malých bedýnek s 6,5" Teslou bych hodnotil asi tak, že bez porovnávání bych byl ochoten poslouchat kterékoli provedení. Má-li to smysl z hlediska technického, finančního a podobně, to ať si každý srovná sám.

Poslední krátký komentář bych si dovolil k pokusu o duel dvou diametrálně odlišných zesilovačů.
Jednou jsem uspořádal pro několik zdejších členů malou poslechovku zaměřenou právě na zesilovače. Recept je stále stejný: Vezmi dobře hrající zdroj signálu, pasivně ho rozboč a připoj na vstupy dvou (tří, čtyř) zesilovačů. U všech zesilovačů vypni vše, co upravuje zvuk. Na výstupech všech zesilovačů nastav shodnou výstupní úroveň. Výstupy připoj dostatečně dimenzovanými krátkými kabely ke čtyřpólovému přepínači. Výstup přepínače pak k nějakým slušným bednám. Potom pusť muziku a přepínej.
Moje zkušenost je taková, že rozdíly byly tak malé, že byl někdy docela problém je rozlišit.
Zvuk všech zesilovačů je totiž při běžném vybuzení v základu prakticky stejný. Rozdíly jsou tak jemné, že je mnozí ani nezaregistrují. Už před aktuálním duelem jsem upozorňoval, aby nebyli účastníci zklamaní. Ty malé nuance je totiž velice obtížné objevit na podobné akci. Nejspíš si jich všimnete v intimnějším prostředí, na několika zcela konkrétních nahrávkách, při napjaté pozornosti, v klidu a spíše v mezních situacích: Buď při úplně tiché reprodukci, nebo naopak blíže k limitaci. Bez přímého přepínání za shodných podmínek navíc bude člověk stále podléhat sugesci podle toho, zda rozdíly očekává předem, nebo zda je popírá. Pokud bude mezi poslechem nějaké přepojování kabelů, přestavování aparatury, a pokud nebude přesně stejná hlasitost, nikdy nebudete mít jistotu, jestli nějaký rozdíl je nebo ne, a jak velký. V okamžiku, kdy postavíte vedle sebe dva zesilovače audiofilské a seriózně konstruované s ohledem na dodržení všech známých objektivních parametrů (rychlost, THD, výkonová šíře pásma, vhodná práce konstruktéra se zpětnou vazbou, dobře zvolené kompenzace, stabilita do komplexní zátěže etc...), dá vám možná dost práce ty rozdíly najít. Nelekejte se, protože je to tak v pořádku. Kdyby každý dobrý zesilovač hrál úplně, ale úplně jinak, na první dobrou, tak že by to poznal i hluchý, právě to by bylo kurva divné. Citelné rozdíly můžete očekávat přesně na opačném konci spektra, u těch úplně nejlevnějších sraček. Dva vintage zesilovače nižší třídy budou hrát každý jinak - mimo jiné proto, že třeba mají nevypínatelné korekce ve zpětné vazbě koncáku (a jejich střední poloha nezaručí rovnou frekvenčku), nebo mají primitivní, sotva hrající topologii, velké zkreslení při všech myslitelných úrovních...
Berte to prosím, jako osobní pohled. Nabízím ho ke zvážení, nikomu ho nenutím.
Nakolik je nebo není nutné si za malý zvukový zisk připlatit násobek ceny, to je osobní věcí každého soudruha. Já mít prachy navíc, koupil bych si tuhle nádhernou mašinu dřív jak postel do ložnice. Je to něco, co prostě chcete, sotva to vidíte.

TD380, ne TEM380. Ty jsou osazeny ARN664, 5DR61093 a DT-101SK.

Já vím, sakra.

A teď už jen pro pobavení: Jak machrovat a přitom ze sebe udělat čuráka.
S Patrikem, co byl taky na srazu, jsem velmi nedávno řešil sluchátkový zesilovač kvůli vybuzení málo citlivých velkých sluchátek. Přivezl si sluchátka s sebou, nebylo ale na to kdy, a až těsně před jeho odjezdem jsem honem honem vyhrabal svůj megalaciný DAC/headamp z Aliexpressu (DAC-X6). Honem jsem to zapojil k noťasu, vylosoval z hromady adaptér, zapojil, chvíli se vztekal s touchpadem a "zkus si to, jestli výkon stačí". Patrik chvíli poslouchal. Pak natáhnul ruku, že si hne s hlasitostí. V tom okamžiku se ozvalo prásknutí jako z kapslíkovky a kolem potenciometru Volume se zamyšleně vysoukal dlouhý a jen pomalu slábnoucí proužek dýmu. Já debil jsem mezi šesti adaptéry hmátnul po jediném, co nebyl 12, ale 24V.

To se stane i v lepších rodinách...
Když jsme u těch TD380, tak už zase hrajou...ještě jednou díky za basáky.

Já už to mám taky opravený. Puknul jeden SMD LOW-ESR filtrační elyt 470uF/16V. Ale držel čtvrt hodiny!
Dal jsem místo něj TF008 1m0/16V. Hraje to včíl znatelně líp.

Já se moc omlouvám za neúčast zvlášť když jsem se navíc před tím chvástal,že určitě přijedu.
Strávil jsem jsem víkend na zubní pohotovosti.

Chtěl jsem vzít alespoň Yamahu Ax 2000 jestli když je to AV zesík jestli by to byl průser?...Doma mi to nepřijde. Jinak jsem přestal doma s okamžitým přepínaním beden. Docela se mi osvědčílo když teď poslouchám bedny třeba 2 roky tak nechat hrát jiný třeba měsíc. Když se to dá teda poslouchat...
Co tvůj přenosný box se Zetagem hraje? Tak snad to vyjde příště.

Zbývá už jen dořešit kasu.

Předloni jsem něco doplácel.
Vloni zaplatil nájem anonymní sponzor.

Letos se v kasičce sešlo víc než kolik stál nájem. Přestože Zahrádkáři (z pochopitelných důvodů) podražili. Zbylo přesně 1700Kč.

Já bych to s Vaším dovolením ponechal ve fondu na příští rok. Co?

Dyť jenom tvoje přepínače beden-zesilovačů musely stát víc. Ale já nebyl ten, kdo způsobil přeplatek, takže do toho nekecám

Přepínač:
- Trofejní skřínka z nějakého zkušebního přípravku
- Nové panely mi vysmahli na lejzru a stříkli v lakovně
- Stykače a relé grátis - dostal jsem zadara sklad k vyklizení
- Trofejní PLC jsem vyžebral po jeho výměně na montáži v Maďarsku
- Tlačítka a kontrolky ze zbytků pozametaných na dílně
- Odřezky všelijakého kovového a plastového odpadu
- Kablíky vytahané z kontejneru zbytků do výkupu
- Terminály, potenciometry, knoflíky - výběr z lepších kousků z Aliexpressu, ceny v jednotkách korun.
- Vyrobeno běžnou elektrikářskou technologií, jakou vyrábíme v práci rozvaděče. Veškeré nástroje a drobný materiál (dutinky, očka, spojovák, bužírky, pásky, lepítka, svazkovací spirály, popisy, svorky...) mám v rozumném množství volně k dispozici s vědomím šéfa.
- Jako elektrikář co chodí po fabrikách a starých provozovnách, se spoustou známých v oboru i ve vedení firem, mám zásoby kdejakého herberku. Stačí pěkně poprosit. Herberk pak recykluju.
- Používám ten krám už pár let. Spíchnul jsem si to pro srandu a pro radost, nikoli za účelem pronájmu.

V první řadě odmaž z minulý ztráty