Zdravím, hneť na úvod chcem povedať, že som tu nový, takže ak som nesprávne zaradil topic, ospravedlňujem sa

Takže k veci. Mám problém s AV receiverom Onkyo TX-DS494 a to ten, že sa mi zdá pri zapojení bední Mission (hlavné stĺpy Mission 704 (90% ich počúvam na stereo), ostatok zostavy (Mission 700 satelity a 70c2 center zapínam pre filmy na priestorový zvuk)), že podáva basy ale celkovo aj hrá akosi potichu. Bedne hrajú poriadne nahlas, až keď vybudím výkon na číslo 42 z 67 (čo je 62% výkonu) a keď už konečne hrajú nahlas ako chcem, tak basy vôbec "netlačia", ani "nekopú" (tým mám na mysli, že pri počúvaní napr. rockovej hudby, kde by som mal cítiť kopák ako do mňa tlačí, počujem resp. cítim to veľmi málo, a pritom reproduktor kmitá až moc. Skrátka tie basy sa niekde stratia).
Tak som trošku zaexperimentoval. Pripojil som bedne na staručký Pioneer A-227 (40W) a potom aj ešte starší Technics SU-V4X (70W) (obidva integrované stereo zosíky) a čuduj sa svete-zvuk ako z iného vesmíru! Krásne čisté hútne a silné basy, ktoré keď kopák fakt kopne, tak sú cítiť ako keby bol naozaj 3m predo mnou bubeník. A to som mal potenciometer pre vyladenie basov na obidvoch tesne za polkou (ak by som pridal viac, mal by som z toho techorock ). Tak som poskúšal ešte inú hudbu (klasika, jazz...) a nádhera-úplný zážitok. Tak som si povedal, OK v reprákoch chyba asi nebude. Tu mi nešla ale jedna vec ho hlavy, ako môže 40W Pioneer hrať na štvrtine výkonu hlasnejšie ako 75W na 60% výkonu? A tak znie aj konečne vec, ktorá mi nedá spávať a aj otázka pre vás- prečo to tak je? Mám 75W receiver, vybudím ho na 60%, poťák pre basy na zosíku môžem dať aj na max. aj tak to stále len duní a "nekope". Onkyo hrá ostatné tóny krásne čisto, ale tie basy mu skrátka nejak nepasujú. Keď som ho vyberal, mal ocenenie EISA v tom roku a ešte aj teraz nájdem na nete stovky recenzii, kde je hodnotený takmer všade na 4-4,5 bodov z 5. Fakt neviem, kde môže byť zrada. Pre lepšiu orientáciu prikladám link na manuál: http://www.intl.onkyo.com/downloads/man ... nual_e.pdf tam ma zaujala jedna vec hneť na strane 4 pod Amplifier features: tak je to 55/75 alebo 100W receiver? Ešte ma napadla jedna vec a už tento sloh naozaj skončím Keďže som bol nútený pridávať výkon na takéto vysoké hodnoty výkonu a mať vyladené basy na takmer +10DB a výšky cca tiež (presné polohy na 4 dieliku zo 6 za polkou) tak sa mi často stalo, že ak mal prísť napr. nejaký výbuch, tak mi receiver vyplo (to má na starosti myslím auto-protection circuitry (keď ide moc "silný" signál, aby sa nepoškodil prístroj, tak ho vypne. Ak stiahnem poťák pre basy na polku alebo tesne pri trištvrte, tak to už nerobí). Problém je v tom, že to nebolo raz, ale niekoľko krát. Môže to byť napr. aj tým? Pretože hrá stále rovnako.

Tak ja by som len na úvod: Poloha regulátora hlasitosti nemá nič spoločné s percentami výkonu.

Já ti to řeknu úplně jednoduše - protože ty staré stroje jsou ještě poctivé a co je k nim psáno to víceméně splňují a některé velmi poctivé stroje dokonce překračují. Ty dnešní receivery pokud si nekoupíš stroj za mnoho desítek tisíc jsou prostě šrot. Mají tam psané hromadu číslíček, přepínátek, blbinek a vůbec píčovin, ale to jediné co po nich člověk chce (kvalitu) neumí. Je to jako když přijdeš do hyper-super marketu, koupíš si tam nejlevnější salám, přijdeš natěšený domu s tím kolik si toho dostal za tak málo peněz a pak si to porovnáš s uzeným od souseda co si sám porazil a vyudil.

Podtrženo a sečteno dnešní zaplatitelné receivery jsou pro ty co rádi čtou, poctivé zesilovače jsou pro ty co rádi poslouchají. Snad ti to pomohlo a nakopne tě to správným směrem.

Jinak to co psal Laminát také samozřejmě platí.

V takýchto prípadoch by uspokojivé vysvetlenie prinieslo premeranie zosilňovača. Výkonová šírka pásma (Power bandwidth), celkový frekvenčný priebeh, priebehy korekcií, fyziológie... Frekvenčné priebehy sa dajú improvizovane zistiť pomocou CDgen na vstupe, merať sa dá v dB v núdzi s dobrým magnetofónom (Akai GX 620) pripojeným na výstup.

Ty údaje o výkonu receiverů nemá smysl brát vážně. Výrobci často udávají špičkový výkon jednoho samostatného kanálu bez vybuzení kanálů ostatních a ten vynásobí počtem kanálů. Potom jim nějak přestává platit zákon zachování energie, když uvedou u receiveru výkon 5x130W a příkon 310W. Reálně to bývá třeba jen třetina udávaného výkonu na kanál.

Další věc je, že z polohy regulátoru nevíš o skutečném výkou vůbec nic. Záleží to na citlivosti zesilovače, skutečné úrovni vstupního signálu a na průběhu regulátoru. Pokud máš (čirou náhodou) zdroj signálu s takovou úrovní, že zesilovač dosáhne plného výkonu přesně na konci dráhy regulátoru a pokud máš logaritmický regulátor s útlumem 20dB v polovině dráhy, pak regulátor na 50% znamená 1% výkonu!
Stupnice u digitálního regulátoru nemá s výstupním výkonem společného vůbec nic. Prostě má těch 67 kroků a zobrazuje se ti, ve které poloze zrovna je.
Většinou ale nevíš v jakém poměru je skutečná citlivost vstupu a skutečná úroveň signálu a neznáš ani skutečný průběh útlumu. Pokud máš slabý signál, nedostaneš plný výkon ani při regulaci vytočené nadoraz. Pokud máš vstupní signál silnější, dosáhneš plného výkonu třeba už na 2/3 dráhy regulátoru a při dalším přidávání už je zesilovač přebuzený.

Co se vypínání týče: Bedny mohou mít ve skutečnosti menší impedanci, než je udávaná (stává se to velice často), nebo receiver prostě výkonově nestíhá, protože má poddimenzované zesilovače a (naštěstí) citlivé ochrany.

Samotná ocenění ani certifikace nemusejí vůbec nic znamenat, protože se týkají kategorie AV receiverů, kde je situace napříč nabídkou vesměs podobná a oceňují se spíš dekodéry prostorového zvuku a podobná udělátka - jedná se přeci o zařízení především pro domácí kino! Musíš si uvědomit, že u receiveru dostaneš v podstatě za cenu slušného stereo zesilovače navíc veškeré dekodéry, převodníky, několik koncáků, luxusní ovládání... Někde se to holt ušetřit musí.


EDIT: Co jsem se koukal na manuál, tam jsou udávané výstupní výkony pro kanál při různých impedancích a podle různých norem... "55Watts RMS power to each of the five channels" znamená každopádně 55W do každého z pěti kanálů, ale nikoli už 5x55W při vybuzení všech kanálů současně. Asi tak.

Thales: to máš ale sakra pravdu! Ja som si to uvedomil, keď som si prečítal vzadu nápisy: Pioneer -Made in Japan, Technics: Made in Japan. Otvoril som ich, a bolo to fakt všetko poctivo spravené, nešetrené na hrúbke káblov ani spojoch. Prosto fakt poctivá robota. Pozriem na Onkyo: Malaysia :-/ Takže mi nezostáva asi nič iné, ako nechať Onkyo ležať prachom a pekne to nechať bežať na Technicse. Ten je z roku 1987 dokonca. (mám doma 5 zosilovačov+1 home made za totáča). Mám jediné šťastie a to je to, že sa k ním správam s citom a aj po desiatkách rokov sú ako keby včera vybalené z krabice.

Mám ale ešte jednu otázku. Pre moje ucho mi hrá asi najkrajšie ten Pioneer, len sa mi tiež stáva na týchto veľkých bedniach, že mi ho vypína, keď už to poriadne hrá a napr. kopne kopák a vypadne a potom znova hrá a kopne a znova vypadne- a basy dva dieliky za polkou a hlasitosť na 3 z 10. (už hral na malých 40W reprákoch cez polku (5+) a nerobilo to). Síce je pravda, že ho ženiem ešte cez ekvalizér (aj keď by som vôbec nemusel, lebo hrá tak dobre, že ho nepotrebuje, ale čo už s ním, keď ho už mám), možno robí bordel aj troška on. Je to to isté ako písal ransom, že "Bedny mohou mít ve skutečnosti menší impedanci, než je udávaná (stává se to velice často), nebo receiver prostě výkonově nestíhá, protože má poddimenzované zesilovače a (naštěstí) citlivé ochrany."? Pri Technicse mi to napr. nerobí vôbec (avšak tam som sa snáď k polke na regulátore hlasitosti ešte ani nedostal, pretože tie Missiony hrajú na hlasitosti 2,5-3 z 10 tak nahlas, že by ma po pár minútach bolela hlava...

Takže ak by som si chcel predsa len vychutnať priestorový zvuk a nejaký film, mám sa pozerať dnes po zosilňovačoch o výkone 150W+, skúsiť si požičať receiver domov a odskúšať a až potom kúpiť. (BTW: mne tie výkony tiež nešli do hlavy, prečo sa zrazu robia 150/200/250W receivre, keď môj staručký 70W rozhučí bedne nenormálne nahlas, tak si neviem predstaviť čo s nimi narobí takýto silný receiver. Bude to tým, čo písal znova ransom o tých výkonoch na jednotlivý reprák).

Doporučil bych u těch beden proměřit impedanční průběh a ten potom porovnat s tím co ty zesilovače zvládají. Ve stejném městě jako ty bydlí Martínekk, Unicorn a Godz tak se s někým z nich domluv na přeměření.

Pokud v tomto nebude problém tak bude problém pravděpodobně v zesilovači, ale to je méně pravděpodobné. Každopádně vyplatilo by se to opravit, zatím co ty dnešní šmejdy se opravovat nevyplatí.

Rozumný člověk pokud není finančně za vodou dnes nové srajdy nenakupuje. Koupí si v bazaru starší kvalitní stroj od hlupáků co si myslí že novější je automaticky lepší a nebo od lidí co přešli na něco lepšího na co ty nemáš. Nějaké ohromující výkony psané na těch plečkách nic nezachrání.

A ještě něco - jestli ten ekvalizér fakt nutně nepotřebuješ tak ho vůbec nezařazuj do signálového řetězce. Darmo to jen mrví zvuk. Vyzkoušej si to.

Flanči: S premeraním tej impedančky nie je problém. Ak donesieš bedňu, spravím Ti to meranie.

Z vlastní dlouholeté praxe a zkušeností z posledních let mohu zodpovědně prohlásit, že ani označení Dolby THX na AV receiveru dneska vůbec nic neznamená. Znamenalo to něco v době, kdy Dolby Laboratories požadovaly pro udělení licence a oprávnění k tomuto označení desetikusovou sérii daného výrobku, který si důkladně proměřili a pak rozhodli, zdali je dotyčný výrobek tohoto označení hoden či není. Požadavky Dolby Laboratories jsou ovšem tak tvrdé, že výrobek s PRAVOU licencí by v dnešní době byl naprosto neprodejný. Když to trochu zkrátím a vytrhnu z kontextu všech podmínek jen některé, tak to mimo jiné znamená určitý /a nijak nízký/ minimální výkon ve všech kanálech a schopnost tento výkon dodat bez jakéhokoliv poklesu a při definovaném /dosti malém/ zkreslení při buzení všech kanálů současně. To samozřejmě v praxi znamená obrovský a velmi tvrdý transformátor, příslušně dimenzovanou celou zdrojovou část a koncové stupně konstruované tak, aby byly např. schopny dodat plný výkon i do impedance 2 ohmy-v podmínkách Dolby THX se počítá i s mírně nevyrovnanou impedanční charakteristikou soustav.
Chci tímhle příspěvkem jenom říct, že například údaji 5x110W/4ohm u AV receiveru, který má EI transformátor s příkonem 300VA se můžete tak leda zasmát a pokračovat ve výběru u jiné značky. Dost často se to dneska omrdává tím, že se na zadní panel umístí dvě až tři zásuvky 230V pro další přístroje, každá s maximálním odběrem 200VA a rázem máte na zadním štítku uveden příkon 900VA, i když přístroj obsahuje piditrafo 300VA. Ten, kdo téhle taktice moc nerozumí na to okamžitě skočí a pak se diví, že jeho DK s výkonem 550W hraje daleko hůř a má citelně menší výkon než sousedova stará skládaná věž Denon, která má uvedeno "jen" 2x120W, má slyšitelně vyšší výkon a skoro bez zkreslení, větší dynamiku atd.
Setkal jsem se s touto situací už mockrát. Jediný výrobce /možná jich bude o pár víc, ale nevím o nich/, který tohle moc neomrdává, je NAD. Jejich AV receivery od modelu T76x výše mají obrovitánský transformátor, kravské chladiče, čtyři až šest menších regulovaných ventilátorů pro rovnoměrné prochlazování profilu, nejméně dva paralelní páry SanKenů na kanál a schopnost dodat deklarovaný výkon při buzení všech kanálů. Ovšem cena těchto přístrojů se i po mnoha letech od skončení výroby pořád ještě drží poměrně vysoko, stačí nahlédnout na anglickou ebay, kde najdete NADů nejvíc.

THX už je dávno zaprodané. Existuje několik tříd této certifikace, stačí malinko zaplatit a předvést základní funkčnost, a Váš přístroj už může míti THX nálepku. To samozřejmě výrobce nebude svým zákazníkům říkat, ale honosit se THX, to ano...

Peťo, pro komerční využití existují ty třídy jenom dvě, nicméně u obou jsou kladeny poměrně přísné požadavky na parametry obecně. A protože jenom velmi málo současných výrobků je schopno tyto parametry splnit, tak označení THX nemají, nebo ho mají typicky čínsky načerno, z čehož si komunisti samozřejmě houby dělají. Najít dneska THX přístroj - myslím tím AV receiver - lze jenom u renomovaných výrobců a cenové třídy od 50.000,-Kč nahoru, což si pochopitelně málokdo může dovolit. Řešení je koupit buď nepříliš starý, nebo porouchaný přístroj renomované značky, dá se tak ušetřit i víc, než polovina ceny.

Třeba ještě před nějakými řádově patnácti lety neměl ŽÁDNÝ výrobek Yamahy certifikaci THX - ne proto, že by neplnil požadované parametry ale proto, že certifikace byla tak drahá, že sama o sobě by sváděla k ojebání něčeho technicky podstatného. Tenkrát ještě existovala jen jedna certifikace THX. S rozdělením na THX Ultra a THX Select bohužel tlak trhu semlel i Yamahu a poté, co se na trhu objevil bakelitový 5.1 receiver RX-V 357, pro nějž byla v Číně vybudována extra fabrika, šla i kvalita Yamahy v segmentu DK (ve stereu neojebávají dodnes a nemá to nic s tím, zda je model Made in Malaysia nebo Made in France) do kytek a dneska bych si nic s výjimkou dvou nejvyšších modelů od této značky, pro niž jsem 16 let pracoval, nic v segmentu DK nekoupil.

Na audio už jsou pokud vím specifikace čtyři, dále se to ještě asi dělí na typ (kino, domácí multimédia atd), a také na neakustické části. Takže nějaký krám může splňovat THX čistě neakusticky, a tu úplně legální dílčí nálepku pro něj najdou také. Všichni víme co to v rukou marketingu znamená. O Čajně ani nemluvě. Takže normální uživatel nemá čanci se dopátrat pravdy.
Vím o tom prd, ale to základní po netu dohledat jde.

Zajímavé je že ty opravdu kvalitní věci žádnou takovou certifikaci nemají, ale to bude asi tím že to není mířeno na spotřebního zákazníka.

Tak to Onkyo sme s tatkom kúpili cca v roku 1999/2000. Ten Technics SU-V4X som si kúpil asi pred polrokom cez bazár od jedného pána za 40€, ktorý takýchto vecí predával strašne veľa. Výberu som venoval veľkú pozornosť, a nekúpil som prvú vec, ktorá mi prišla pod nos, aj keď výber nebol zrovna veľký. Ja som si ho kupoval v prvom rade na internát na moje vlastnoručne vyrobené repráky, a keď som prišiel domov a odskúšal som ho. Zapojil som aj Pioneer, keď už som zapájal také "retro" (mimochodom bol prepašovaný za totáča z Nemecka). Keď začal hrať, tak sme čumeli jak perá z gauča, aký zvuk z toho ide. Vtedy sa potvrdila otcova obľúbená veta:"váž si staré veci, lebo dnes už si také dobré nekúpiš". Onkyo sme odvtedy ani nezapli.

Ešte ma napadli dve otázky:
-Na týchto dvoch zosíkoch je vzadu napísané o impedancii (mám na mysli pod konektormi a v tom štvorčeku) na Technicsi toto: http://audiozavar.com/wp-content/upload ... 130557.jpg a na Pioneery (tu už nieje tlačítko) http://www.hifi-pictures.net/amplifiers ... 7/back.jpg Kedy presne mám akú impedanciu? Ja to chápem, tak že keď zapnem na prednom panely iba A, alebo iba B mám 4-16Ohm a keď obidve, tak 8-32. (zapojené mám stále iba dve bedne).
-Potom ešte zaujímavé "slučky" ext out-ext in, ktoré keď vytiahnem, repráky nehrajú. http://audiozavar.com/wp-content/upload ... 130564.jpg
Kua, tie staré veci sú ale zložité

A ináč, len tak zcestne, aké značky by ste mi v dnešnej dobe radili pri výbere 5.1 receivera? Pochopiteľne aj za rozumnú cenu pre bežného smrteľníka (zrovna stá tisíce by to nemuseli byť). Na čo si teda dávať pozor, aby sa nestalo to, čo pri Onkyu (a to sme ho tiež vyberali poctivo, a vidíte-kúpili sme mačku vo vreci...)

Veľmi pekne Vám zatiaľ ďakujem za doterajšie rady a odpovede!

Tie čísla znamenajú minimálnu zaťažovaciu impedanciu a nie "kołko máš" - kołko máš, je dané Ohmovým zákonom. V skratke to hovorí, že nesmieš pripojiť viac než 1 pár 4 ohmových repro súčasne. Stačí takto?

Zhruba do měsíce budu mít k prodeji legendární zesilovač NAD C370 s řádným tuningem, který zahrnuje mj. i vyměněný transformátor, takže zesilovač bude mít sinusový výkon kolem 2x300W/4R.
Až to bude aktuální, ozvu se přes bazar.

Ahoj po dlhšej dobe Len som sa chcel ozvať, ak niekoho zaujímalo ako som vyriešil "vypínanie" zosilňovačov, tak nakoniec to bol kondík na výhybke pre stredobasový reproduktor. Našiel som náhradu a odvtedy to šlape bez problémov...

PS: čo ma zarazilo, že takmer polovica kondíkov na tých výhybkách boli Tesly. To by som teda na výrobku z roku 1999 anglickej značky so štítkom "Manufactured in Europen Community" a ešte aj v tej dobe za taký peniaz nečakal. Len neviem, či to mám brať pozitívne alebo negatívne

Škoda žes ty výhybky předtím nenafotil, bylo by to zajímavé.

Ahoj po dlhšej dobe!
Po 3 rokoch strávených s SU-V4X som sa rozhodol vyskúšať niečo iné. Rozhodol som sa ísť do rady Pioneer A-4xy/5xy/6xy/7xy vyrábaných cca v rokoch 87-92.
Moje dôvody by som teraz nechal bokom, avšak zaujíma ma jedna vec. Chcem sa uistiť, či pri týchto zosíkoch má vstup/výstup Adaptor/Tape3 tú istú funkciu ako pri Su-V4X ext.out/in. Aby som bol konkrétny (viď.obr) http://audiozavar.com/wp-content/upload ... 130564.jpg
a na Pioneer napr: http://pg-tech2.strefa.pl/pioneer%20a-447%206.jpg alebo https://www.fein-hifi.de/images/product ... k2groh.jpg
Pýtam sa preto, lebo mám zostavu s 2 zosilňovačmi a 2 pármi reproduktorov a moje zapojenie (aby som sa vyhol kupovaniu nových káblov, rozdvojok atd) bolo nasledovné:
Všetky prístroje, ktoré boli zdrojom signálu som pozapájal do V4X (tj. Phono/CD/DVD/Satelit) a cez ext. out/in som zapojil druhý zosilovač, do napr. VCR1. Výhoda spočívala v tom, že som z každého zdroja nemusel ťahať a rozdvojovať káble a ten vstup, ktorý som si vybral na V4X hral cez ext. in/out (poprípade to išlo do ekvalizéru a odtiaľ do druhého zosíku) a nemusel som teda na druhom zosilňovači meniť vstupy a stále hral iba cez jeden. Chcem sa teda spýtať a zároveň uistiť, či na zosilňovačoch Pioneer tieto Adaptor/Tape3 slúžia na to isté.

EDIT: mám v tom totiž troška zmätok. Pri A447 by to tak malo fungovať https://www.manualslib.com/manual/96583 ... e=6#manual a pri 656 sa tam venujú iba v prípade 757 (+strana ďalej) a teda pri adaptor 2 (kde už nemý "funkciu" tape) https://www.manualslib.com/manual/10103 ... e=5#manual (majú spoločný manuál)

Vďaka za odpovede.