Zdravím, velmi výhodně se mi podařilo koupit 4 ks B&C 10PLB76 a 4 ks 18sound M600, ze kterých chci stavět malé monitory/kompakty. Zatím zvažuji, že 18sound prodám a využiji B&C (M600 má sice ještě větší citlivost, ale jde ještě méně do basů, alespoň co jsem vyčetl z charakteristik...)

Chtěl bych z nich stavět primárně monitory pro svoji kapelu (hrajeme hlavně covery, do monitorů jdou hlavně zpěvy, ságo, housle, akustika...žádnej kopák), který by ale byly využitelný s vhodným subem jako malé PA (reprodukovaná muzika, zvučení opravdu malých akcí - akustické trio apod).

plánů na rozumnou bednu s 10" je na netu docela málo a tak jsem se pustil do návrhu vlastního.

Abych se měl od čeho odpíchnout, našel jsem si sestavy na prodance:
http://www.prodance.cz/bc-speakers-10pl ... a8080.html
http://www.prodance.cz/bc-speakers-10pl ... 9090m.html
a bylo mi doporučeno že by výsledná bedna měla mít cca 13-15 litrů zcela čistého objemu a bassreflex naladěný na cca 60-65 Hz

Raději bych použil jinou hornu, třeba RCF H100, předpokládám, že se tím pádem bude muset naladit zcela nová výhybka (oproti odměřenému řešení z prodance)?
Nebo bylo by možné použít ještě jiné typy zvukovodů? Třeba s http://www.prodance.cz/me20.html bych ušetřil trochu místa s http://www.prodance.cz/a7570u-zvukovod.html trochu peněz:-)

Bednu kreslím v CATIA a vychází opravdu malá, zatím mám docela problém do ní dostat bassreflex. S jeho návrhem ostatně docela bojuji, je to můj první pokus, takže se snažím o nějakou simulaci ve WinISD. Když zvětšuji objem alespoň na těch 20 l, tak v simulaci přibývá odezva na basech a zkracuje se potřebná délka bassreflexu. Pro takovýto výkon v malé bedně by měl mít bassreflex asi docela velký průřez, aby nedocházel k pískání proudícího vzduchu, ale pak mi zase vychází velmi dlouhý. O to je pro mě větší záhadou, že některé bedny mají místo basreflexu jenom prostou díru (třeba u Jirky Klimenta zde: http://www.jklsound.cz/images/10+1%20front.jpg)?

Pokud byste měl někdo tip uplně jiné osazení, které by se hodilo k B&C 10PLB76 (driver, horna, konstrukce bedny), tak budu rád za každou radu...

Moje otázka - rád bych s místními odborníky návrh konzultoval a dostal se cestou diskuze k nejlepšímu možnému výsledku...

13-15 litrů je určitě dost málo. Šel bych alespoň na 20l čistého objemu, klidně více. Pokud použiješ výhybku už nějakých odladěných sestav, tak je tam vždy jisté riziko, že v tvé bedně bude fungovat jinak. Výsledek může velmi značně ovlivnit provedení čelní stěny.
Především horna by měla být v bedně co nejméně zapuštěná, nějaké zapuštění tam samozřejmě musí být, aby šla přes ní dát mříž, ale mělo by být co nejmenší. V extrémním případě lze z horny s velmi hladkým frek. průběhem udělat Himaláje. H100 je velmi slušná horna, A7570 je to samé (jde o kopii), lze na ni naroubovat většinu driverů s dobrým výsledkem. U A9090(m) je třeba dost vybírat, frek. průběhy s různými drivery se dost liší. ME20 ti sice ušetří místo, nicméně nedovoluje nějaký nižší dělící kmitočet na rozdíl od H100. Driver bych volil tak od DE250 výše.
To jak by měla být velká plocha bassreflexu, především určuje rychlost proudění v něm. Výsledná délka br je závislá na jeho ploše, objemu boxu a frekvenci kam má být naladěn. Malý objem boxu to většinou velmi omezuje a není zdaleka možné použít ideální plochu. Nicméně pokud box nebude používán jako fullrange, tak to není nic kritického. Pouhá “díra“ v čelní stěně není žádná záhada, když na to přijde, bassreflex může mít klidně délku 1mm a stále jde o bassreflex.

Díky za odpověď a přínosný informace. Bednu tedy zvětším, zkusím těch 20 l a uvidím, jak to půjde s bassreflexem a s větší hornou - zkusím použít buď H100 nebo A7570. Jak budu mít další variantu, hodím to sem...

Driver už jsem taky přehodnotil, jeden místní diskuzník (Mamlas) mi nabízí právě DE250, takže asi zvolím tuto variantu. Rovnou se zeptám - je problém použití 16 Ohm driveru a 8 Ohm repro? Nebo se to dá všechno vykompenzovat ve výhybce pro výslednou impedanci celé bedny 8 Ohm?

S výhybkou z odladěné sestavy už jsem se rozloučil a počítám s tím, že si výhybku budu muset nechat někde odladit..

DE250+H100 je vcelku dobrá kombinace. 16Ohmový driver společně s 8Ohmovým středobasem se používá vcelku běžně, nemusí se pak driver tolik zatlumovat. Našli by se případy, kdy by to nešlo, nicméně tvůj případ to rozhodně není.

Tak jsem svůj původní návrh upravil, bednu jsem zvětšil a namodeloval si v ní hornu H100 (přibližně, přesný výkres jsem nenašel) a driver DE250 (taky jenom přibližně). Modeluji samozřejmě zatím jenom vnitřní objem, bez vnějších stěn...
objem mi takto vychází 24,7 litrů, repro by zabrat 2,6 l, takže čistý objem bedny je 22 l.

Ve WinISD mi vychází při použití dvou válcových bassreflexů (d = 6cm) a ladící frekvenci 65 Hz délka 13,5 cm. Pak jsou ale konce bassreflexů docela blízko zadní stěně (viz obrázek). Není to problém? Vent mach vychází 0,09
Použiji-li menší průměry 5 cm, vychází délka jen cca 9 cm, ale Vent mach vychází 0,13 (ale nevím, nakolik jsou tato čísla věrohodná)

Myslíte, že je těch 2x5cm průměru dostatečných nebo bych měl volit větší rozměr?

Přemýšlel jsem i nad štěrbinovým basreflexem, ale tomu rozumím ještě míň, takže asi bude jednoduší válcový...

Na štěrbinovém bassreflexu nic není, jen se hůře počítá. Obvykle se vyplácí ladit při výrobě, protože se "nedá" simulovat. Tak se upraví na místě, a funguje pak totožně.

Mě v Bassboxu vychází ten bassreflex o něco kratší (11cm). Délku BR ovlivňuje několik dalších faktorů, například množství tlumení ale i to kde je BR umístěn. Pokud je umístěn u nějaké stěny (klasicky štěrbina, která využívá jednu či více stěn samotné ozvučnice) vychází délka o něco kratší než-li u BR který "volném prostoru". Stejným způsobem to může ovlivnit pokud je blízko nějaké protilehlé (obvykle zadní) stěně. Zde platí, že by vstupní plocha měla být min stejná jako plocha BR. Zjednodušeně lze říci, že ty jevy br akusticky prodlužují. Působení těchto jevů se klidně může i sčítat. Čehož lze velmi dobře využít, především u subwooferů. Problém je, že už to nejde tak snadno nasimulovat a vyžaduje to odladění na reálný bedně. Každý soft to počítá trochu jinak, některé umí alespoň trochu počítat s různým umístěním. U toho satelitu přesné naladění BR, není tak kritické, takže se nějaká odchylka dá tolerovat. Já většinou u satelitů využiju volných ploch a nacpu tam tomu tvarem přizpůsobenou štěrbinu a nemusím kvůli tomu zvětšovat plochu čelní stěny. Ty bys tam mohl nacpat dolu dva trojúhelníky 77x77mm, délka vyjde cca 107mm nebo menší 70x70mm při délce cca 80mm, nebo prostě něco mezi Plocha BR není naprosto ideální v žádném z případů, nicméně není to kritické a u monitoru je to jedno, vzhledem k tomu, že se pod 100Hz uřízne a to samé při použití jako satelitu s basovkou.

Tak jsem návrh ozvučenice upravil podle Martinových připomínek - dva trojúhelníkové bassreflexy (77x77 mm) o délce 107 mm. Zase se mi to zdá docela blízko zadní stěně - v nejbližším místě (podél boční stěně k zadnímu sešikmení) je to 43 mm, ale protože ty zadní strany jsou sešikmené, tak se to trochu zvětšuje.. Viz obrázek. Případně by se dal udělat bassreflex o maličko menší, a o nějaký ten centimetr kratší. Jen bych nerad, kdyby byl slyšet aerodynamický hluk proudícího zvuku. Pokud by to ale při použití bassreflexu 70x70 mm nehrozilo, tak už by se délka vešla v pohodě.

Můžete mi prosím někdo ve stručnosti přiblížit, jak pak takové ladění bassreflexu na místě probíhá? Když už je hotový box a bassreflex zalepený? U trubkového ještě chápu, že se dá na místě zkracovat, případně prodlužovat, ale u těch stěrbin?

Podle oka bude vstupní plocha do BR dostatečně velká. Pro eliminaci pazvuků vylezájících z BR částečně pomůže zaoblení hran. Jak už jsem psal výše, vzhledem k tomu, že ty bedny pod 100Hz prakticky nebudeš používat, není plocha BR opravdu nijak kritická a i kdyby byl menší, pořád se nic neděje. Takový BR lze ladit dvěma způsoby. 1. BR se do bedny nelepí,ale jen přišroubuje a po změření impedance boxu, se buď BR nechá být jak je a nebo se zkrátí. 2. způsob je, že se BR udělá kratší a postupně se přidávají další kousky. Nicméně v tomto případě ladění BR není kritické a když to někam ujede, tak se více méně nic neděje, takže to tam můžeš v klidu dát jak to je.

Díky za odpověď, začnu tedy pracovat na detailech (přední rantl pro krycí plech (budu se snažit o jeho minimalizaci), nákresy jednotlivých přířezů...)

ještě se budu ptát na nějaký detaily:
- hornu a repro zapouštět? Na některých projektech (například Martinova MH-950) to tak je. Přední desku chci dělat z 18 mm multiplexu, takže nevím, jestli zapuštění o pár milimetrů bude hrát nějakou roli a plný zapuštění by příliš ztenčilo tu desku.
- Čím a jak hodně tlumit? Po všech stěnách?
- Bassreflex mám teď namodelovaný z desky silné 10 mm, může to být z tenčího materiálu, třeba 5 mm? Silnější je asi lepší i z důvodu toho zaoblení, který o tenký desky nepůjde moc udělat.

Jinak jak říkáš, basreflex asi není nijak zásadní, pokud se dycky bedna zařízne na 100 Hz. Ale přece jen, když už to dělám, rád bych, aby ta funkčnost byla maximální, takže aby to případně chodilo relativně "fullrange" - třeba při využití na nějakej malej večírek v práci s reprodukovanou hudbou, samozřejmě při ořezu kolem těch 60 Hz...prostě když už to dělám, rád bych z toho vymačkal maximum. Takže asi budu doufat, že se to povede a zrovna BR vyjde správně:-)

Se zapuštěním je to asi takto: ideální stav je, když reproduktory/horna jsou zapuštěny do čelní stěny a čelní stěna již není nijak zapuštěna a není před ní žádná mříž či nějaká tkanina. Což je samozřejmě možný leda u hifi beden. PA bedna má k ideálu daleko. Nepodstatnější je, aby horna jako taková byla co nejméně zapuštěna oproti bočním stěnám. Je-li zapuštěná hodně a ještě je blízko bočních stěn, tak to na charce dokáže nadělat pěkný masakr, z prakticky rovně hrající kombinace H100 a DE250 lze udělat Himaláje, něco takového jsem tu měl na měření, že jsem až nevěřil vlastním očím, co to na tom grafu vidím.
EDIT: BR v tomto případě samozřejmě můžeš udělat z tenčí desky, nicméně není k tomu moc důvod použít jiný materiál než na zbytek. Já jedu vše unifikovaně z 15mm.

Ještě se mi naskytla možnost koupit drivery RCF ND350, uplně nepoužité za dobrou cenu. Proti DE250 bych ušetřil něco peněz (i když nové RCF jsou dražší) a hlavně bych ušetřil nějakou hmotnost. Čistě podle parametrů je o maličko citlivější než DE250, má o něco menší výkon a hlavně u něj píšou menší rozsah.

Byl by ND350 použitelnou a rozumnou náhradou DE250? Horna typu H100 by se k němu měla hodit stejně dobře jako jako k DE250. Na Prodancu ho mají v sestavě s hornou Fane FH290 a docela si myslím, že by to mohlo sloužit dobře. Akorát dělička by nejspíš musela být o něco výš?

S těma hornama trochu tápu, A7570u je levná a snad by to vnitřním tvarem měla být kopie právě H100, ale má napsané jiné úhly a když by měl být s H100 výsledek jistější a lepší, tak bych radši šel do ní...
http://www.prodance.cz/a7570u-zvukovod.html
Nemáte s tou A7570u někdo zkušenost?

Je s tím víc práce jí dorábět ručně, různé nedokonalosti z výroby, povrchovka a tak.

ND350 klidně použij, ostatně já dělám skoro výhradně s drivery RCF. Reproduktor nemá výkon, ale příkon. Jakožto o výkonu se můžeme bavit o maximální SPL. Především u driverů se příkon vztahuje k nějaké dělící frekvenci, což se liší velikostí driverů a také každý výrobce má trochu jinou metodiku, jak to uvádí, což se může týkat i toho frekvenčního rozsahu. Frekvenční rozsah je ovlivněn použitou hornu, stejně tak citlivost. Nelze tedy jednoduše porovnávat reproduktory od různých výrobců, je třeba číst mezi řádky a grafy.
Pokud porovnáš ND350 a DE250 na H100 (U7570), tak je na tom lépe ND350. V pásmu 1-3kHz má ND350 klidnější průběh a hraje o fous víc nahoru. Není žádný důvod, proč by se ND350 musel dělit výš než DE250, při použití H100 se nižší děličky bude dosahovat i snáze právě s ND350.
H100 vs A7570(u) - jsou stejné, to že se liší úhly je dáno zase metodikou a řekněme, že pravda je někde mezi. Už to asi bude nějaký rok, co jsem porovnával směrové charakteristiky těchto horen, pokud si dobře pamatuji tak v zásadě je to 90°, ale v poslední cca 1,5 oktávě je o cosi směrovější než jiné 90° horny. Možná by se dalo říct 85°, nicméně těch 75° jsem se nějak tedy nedopočítal.

Super, děkuju za obě odpovědi. ND350 by měl dneska prodejce poslat, takže doufám, že budou v cajku, pak bych měl celkem slušný osazení za celkem pár peněz:-).

Horny koupím 7570u, sice s povrchovkou na kov nemám žádné zkušenosti, ale aspoň se něco přiučím. V některém vlákně jsem koukal, že Martin stříkal hliníkovou megaton hornu Warnexem - používáš pod to nějakou základovku?

Já teď kupoval základovku na barevné kovy, ale dělá se i ve spreji (vyloženě i pro hliník), ale cena se ti nebude líbit. Za poloviční cenu bych je zvládnul hodit do hard eloxu. To jsem teď dělal na chladičích, což je pravda kvalitnější hliník než ty megatoňácký odlitky, ale za pokus by to stát mohlo (musel by se povrch nějak zkvalitnit mechanicky, aby to dobře vypadalo), zvlášt ten tvrdej vypadá povrch potom fakt slušně.

Drží na tom dobře plnič, případně můžeš dát základ na lehké kovy. Nicméně úplně nejednoduší nechat na to dát komaxit, ten drží se ze všeho nejlíp a vyjde to na pár kaček. S plničem se piplám jen když to potřebuju někam, kde to opravdu bude pohledové a musí to opravdu vypadat, viz třeba ty bedničky Petra B.

Edit: Elox na ty hrubé odlitky je kravina, komax ten povrch srovná, dělají i strukturovaný. Není to hifi, který budeš mít vystavený doma.

Jen mě to napadlo, je fakt, že 9090, co mám doma - bych na tom nechal ruce, než bych to připravil rozumně na elox...

teď jsem trochu nahlodanej, jestli mi shánění firmy, která ten komaxit udělá (určitě něco bude přímo u nás ve Žďáře nad Sázavou, ale podle internetu je nejbližší firma v Polné u Jihlavy), cesta tam a zpět, nějakej ten bakšiš za samotný lakování...jestli mi to za těch pár ušetřených stovek stojí a jestli nemám radši rovnou změnit objednávku na H100:-) Navíc bych ušetřil trochu hmotnosti...

to by jeden nečekla, kolik možností, dilemat a argumentů na opačných miskách vah se najde u takové kraviny jako 10+1 monitor:-)

Komax se hodí i na povrchovou úpravu krycí mřížky...

http://www.teoli.eu a máš to přímo ve Žďáru... To říkám furt, že práškový lakovny jsou všude a kdo říká, že poblíž žádnou nemá, tak neumí hledat .