Zdravím, už dlouho brouzdám po netu nebo po fórech ale vždycky narážím na pár zásadních problému: nebaví mě projíždět miliony stránek, příspěvků ; nebo když jsem tady na webu četl forum o rozdílu hornflexu a bassreflex bedny tak se mi ty příspěvky uplně zamotaly a pak nevím co k čemu patří. .......

Díval jsem se i po nějakých knihách o ozvučnicích ale nic moc jsme nenašel ... postahoval jsem programy na ozvučnice ale nejsem z toho moudrý ....

Zajímalo by mě třeba jaký je rozdíl mezi bassreflexem , hornflexem , šnekem ve zvuku , tlaku , proč je použitý zrovna takový objem a takový zvukovod ....... -dejme tomu že používáme jedno repro do všech ozvučnic

Potom jsem ještě četl že u EM151 zvětšil objem aby mu to víc basovalo (samozřejmně za cenu menšího příkonu)

a jestli by jsme mi tu mohli napsat název programu na simulaci ozvučnic

díky za pomoc - určitě si tyhle otázky pokládali i jiní začátečníci a určitě jim to pomůže ve stavbe,pochopení ozvučnic .....

Kup si knihu Kamila Tomana Reproduktory a reprosoustavy, ušetříš spoustu peněz za nesmyslné projekty Něco se dá nastudovat na audioweb.cz Na jedné stánce ti to tu nikdo nevysvětlí.

Nesnaž se všechno hned pochopit, nejde to. Nauč se nejdříve něco o parametrech reproduktorů, uzavřených ozvučnicích, v profi se sice prakticky nepoužívají, ale stejně bys o nich něco vědět měl, potom bassreflex. Měl bys vědět něco o výchylce reproduktoru, group delay, proudění vzduchu v bassreflexu (vent air velocity), s těmito pojmy se setkáš v simulačním softu a budeš je potřebovat aby jsi něco naučil o dalších ozvučnicích. Jinak soft na simulovaní je třeba WinISD, ten je free, já mám raději BassBox 6, ale ten už není free, když trošku zagooglíš tak třeba i najdeš cracknutou verzi. Pak je tu Hornresp, ale ten zatím vynech, ten je na složitější bedny - hornflexy a různé horny.
Pročítej fórum dál, je tu hodně informací a pořád přibývají další, i když je to spíš takové opakovaní, co už bylo jednou napsáno, ale jak se říká opakování je matka moudrosti. Jen pro upozornění, pozor na to co se píše na audiowebu v sekci o profi, občas tam najdu hrozné blbosti, je to web spíše zaměřený na hifi a je to dost vidět, že úroveň informací o PA dost pokulhává.

Tak ještě bych Tě odkázal na dva články zde na webu:
http://www.repromania.net/teorie/o-reproduktorech.php
http://www.repromania.net/teorie/parame ... uktoru.php
http://www.repromania.net/teorie/komple ... ucnice.php

Díky za tipy určitě si to pročtu ...

Martine: mohl bys v jednoduchosti napsat rozdíl mezi horflexem a basreflexovou ozvučnicí ??? ... ten hornflex je vlastně taky bassreflex , akorat ma jine vlastnosti ?

Ano je to v podstatě taky bassreflex, ale má podstatně větší plochu i délku díky čemuž dostává vlastnosti zvukovodých ozvučnic. Díky té velké ploše zvukovodu má hornflex větší citlivost než bassreflex. Poslední dobou je také zvykem dělat bassreflexy s co největší plochou, protože to přidá něco na účinnosti bassreflexu a také se tím sníží proudění vzduchu v bassreflexu. Jak se zvyšuje proudění vzduchu, které se zvyšuje tím, že pouštíš více štávy do reproduktoru, tím se snižuje i účinnost bassreflexu a při překročení asi 40m/s už přestává fungovat. Malá plocha bassreflexu může způsobovat i různé pazvuky.
Takže se hornflex dá na nazvat "přerostlým bassreflex" nicméně je tam vcelku velký rozdíl ve vyzařovaní, laicky řečeno odkud ten zvuk vychází. Bassreflex reproduktoru spíš jen tak pomáhá ale většina zvuku jde přímo z reproduktoru. Kdežto u hornflexu většina zvuku vychází ze zvukovodu a přímo z reproduktoru vychází až vyšší frekvence.
A co se týká zvukových vlastností tak hornflex je kopavější, což se může svést na to, že hornflexy mají menší objemy komor a reprák v menším objemu hraje dynamičtěji a také na to že hornflex je už částečně zvukovod a zvukovodové ozvučnice jsou takové kopavější.

Pokud umíš anglicky, tak také doporučím loudspeaker design cookbook od Vance Dickasona. Má to tam dost hezky rozepsané po praktické stránce.
Doporučuji přečíst dopodrobna teorii a informace o reproduktorech a zvuku, chování a praxe přijde sama s tím. Nebuď líný toho hodně načíst. Doporučuju třeba i forum prodance. Jsou tam otázky lidí z teorie i praxe, a samozřejmě i odpovědi. Přestože zezačátku nemusíš tušit o co jde, dostaneš se do toho. Je to pro tebe zkrátka "nová řeč".

Pro vyzařování akustické vlny (většinou periodicky, tedy tónu) používáme běžně čtyři druhy ozvučnic:

Otevřená - reproduktor namontován v různě velké, zahnuté nebo tvarované stěně.
Uzavřená - reproduktor namontován v uzavřeném prostoru ozvučnice.
Bassreflexová - Reproduktor s ozvučnicí a bassreflexovým (originálně helmholtzovým) rezonátorem.
Nepřímovyzařující (horna) - tomu bych se nebál říkat vyšší akustika, neb zvuková vlna je cíleně vedena a manipulována speciální topologií ozvučnice s vlnovodem, a reproduktor je zatěžován velmi přesně kontrolovanou akustickou impedancí (zátěží na elektromechanický systém reproduktoru).

Z toho se pak odvíjí všechny možné hybridy.

Ještě bych k Martinovi dodal logický dovětek - právě protože mají bassreflexy veliký průřez, můžou být tak dlouhé, že se na ně začne uplatňovat i ten vlnovodný mechanismus. Pokud by ten průměr nebo průřez neměly, musely by být krátké. Je ale třeba si uvědomit, že je v takové ozvučnici potřeba namontovat vlnu z přední strany membrány, vlnu z rezonátoru a vlnu ze zvukovodu tak, aby vyzářený komplex splňoval podmínky správného sfázování a akustického tlaku napříč frekvencí. Čím složitější, tím víc proměnných, a tím hůře pak jde takovou soustavu uregulovat (konstrukcí). Něco někde napravíš - upravíš, hne to i s jinou vlastností systému, a tím zas rozbiješ něco jiného. Teorie ti pomůže to alespoň dozačátku pochopit. Praxe s dobrým výsledkem je hodně složitá.

anglicky umím ale spíš se slovníkem .... nebaví mě učit se ty slovíčka .... ale určítě to počtu ( i když se mi to vůbeč číst nechce :-s ) díky za rady

ještě k té anglické knize ..... Kamila Tomana Reproduktory a reprosoustavy jsem našel na uložto v pdf .... je někde na netu od vance dickasona ??? ...

1) používej prosím edit, pokud tvé příspěvky nejsou od sebe časově vzdáleny méně než alespoň jeden den. Doubleposty nemáme rádi...
2) google & 0.19s = http://rapidshare.com/#!download|750l36 ... .pdf|18998

kunca> zrovna u téhle knihy stojí za to, koupit originál, když člověku ušetří tisíce.

Já bych se, bejt tebou, na teorii vyprdnul. Akustika je jedna z nejsložitějších věcí-klasická fyzika a musel bys hodně študovat aby ses do toho dostal a ještě k tomu musí bejt člověk docela inteligentní:).

Spíš se zajímej o věci z praxe....simulace beden, rady od zkušenejch, parametry repráků, parametry beden-co a jak hraje kterej typ nejlíp apod. To bohatě stačí.

teorie se hodí, zrovna v té knížce jsou nad sebou krásně přehledně namalovaný typy ozvučnic. Je tam srozumitelně popsaný, jak se dobrat k dělícím frekvencím, jak daleko od sebe basový a středový reprák, základy o výhybkách. Přečtení tý knížky zabere mín času, než pročítání leckterých diskusí na netu. (třeba zdejší diskuse o LA, která nikam nevede)

Zajímalo by mě, jak může laik bez teorie zjistit správnou dělící frekvenci. Vždyť neví co má dělat, a pro jakékoli zjištění je teorie první krůček k pochopení principů.... Neupírejme mu žádnou z možností vzdělání. Mnohem lepší, když bude informací dost a bude zahlcen, než aby bylo málo, a dělal chyby z nevědomosti...

Z praxe se člověk naučí nejvíc, chce to to nějaký ten základ naštudovat v teorii a pak si to hlavně převést do praxe. To co si člověk přečte, rychle zapomene, ale to co použije prakticky, to si už pamatuje mnohem lépe. A když už je někdo schopnej se všechno nabiflovat a hezky to odpapouškovat, tak sice všechno ví, ale nic neumí.

Přesně tak Martine:). Nejdůležitější je převést si to SÁM do praxe a pak vyzkoušet. To si člověk pamatuje dosmrti. Já mam dokonce zkušennost, že díky praxi člověk příjde na věci, které mu ani ta základní teorie nepopisuje a musí víc dohloubky-je to takový kolotoč. Jedno bez druhého nikdy nejde.

exxxi, Petře, myslim tim, ať se zaměří jen na nějaký obecný výsledky a hlavně praxi. Skutečná teorie je ještě trochu něco jiného.

Jasné, šlo mi jen o to, aby teorii vysloveně nevynechal. Přesně z tohoto důvodu plno laiků nechápe, že bassreflex není průduch ale rezonátor, že když membrána reproduktoru "lítá" pomalu od dorazu k dorazu jak zdivočelá, nebývá to dobře. S tímto vědomím se pak k tomu samozřejmě neumí správně postavit. Jinak souhlasím. Teorie má jednu zásadní chybku - nelze do ní obsáhnout praktické fyzické odchylky, které mohou tvořit rovnocenný díl informací jako v teorii. Bez toho to pak musí zákonitě dopadnout špatně... Když si otevřu tu kuchařku od Dickasona, najdu tam plno PRAXE, přestože v tištěné podobě. Je těžké to oddělit.

a je to tady znova ... a kvůli toho sem založil tohle téma .... několik názorů a ja nevím který je správný ......

teorie je dobrá ... teorie a praxe je lepší .... a praxe ??? podle toho která ... jako je rozdíl jestli udělám bednu a nevím co do ní dát (žádná teorie) nebo jestli něco málo vím ... a nebo dělám praxi s někým zkušeným-to bych řekl že je nejlepší ...........

Určitě si přečtu tu knížku, skouknu pár témat , pohraju si s simulačním programem , a kdyžtak vám napíšu pár otázek ,třeba do SZ ... a později (pokud budou finance) tak si začnu hrát s oběmy,vtary .......

nemusíš mít strach z té knihy, je tam vysvětlení a pak vzoreček, ale nemusíš to počítat, na to jsou simulační programy. Jen to trochu pochopit. Výhoda je, že co honem potřebuješ, v knize vždycky nalistuješ a nemusíš hodinu prolejzat internet.

Všechny názory můžou být správné, každý z nás šel nějakou cestou, což se odráží v našich názorech. Ty si svou cestu musíš najít sám. Nicméně i když postupujeme každý jinak, tak na výsledku se více méně shodneme. Akustika je dost složitá věc a každý má trošku jiný přístup a názor a přesto všechny můžou být správné, je to také dost o tom co se komu líbí.
Mě nikdy nebavilo číst spousty stránek teorie, většinu toho hned zapomeneš, než dočteš první stránku. A to co si zapamatuješ tak tomu pořádně nerozumíš, nedá Ti to souvislost atd... Jakmile si to zkusíš prakticky tak ti začnou docházet souvislosti, pochopíš to, co jsi za boha v teorii nemohl pochopit. Teorii otvírám jen když potřebuju najít něco určitého. Mít nabiflovanou teorii Ti rozhodně nestačí k tomu aby jsi uměl dobře navrhnout nějakou tu bednu, na to je třeba aplikovat svoje postřehy z praxe, či postřehy dalších lidí.
Takže já říkám přečíst si nějaký ten základ, především TS parametry a pak si zkusit simulovat, aby jsi si to vykoušel prakticky. A potom nějakou tu bednu musíš taky postavit. Ale pročítat teorii bez toho abys jí aplikoval prakticky nemá smysl, ono stejně nebude pořádně chápat o čem že je řeč a rychle to zapomeneš, co se tam psalo. Ono Ti spousta té teorie vyplyne z praxe...