Někdo po mně nedávno chtěl schéma výhybky verze 2. Můžete to vyzkoušet, ale za zvukově lepší výsledek neručím. Už si to příliš nepamatuji.

K čemu je tam ten RC člen před filtrem basáku?

Kompenzace impedance bedny, je tak vyrovnanější a trochu blíž odporové zátěži. Být by to tam v zásadě nemuselo, někdo by to možná zvládl jinak a bez toho, mně to takhle vyšlo nejlíp.

Aha, už to vidím! Hodil jsem si do nějaké simulace podobný obvod, tj. defakto paralelně na svorky zesilovače, a na frekvenční charakteristiku to nemá vliv, ale hýbe to s celkovou impedancí.
Tj. zesilovači budou víc "chutnat" bedny bedny s takovým kompenzačním členem, protože není problém si s tím chvíli hrát a dostat se (vyjma double peaku bassreflexu) ke skoro konstantní křivce impedance, do tolerance +/- 1 Ohm?

Asi tak nějak. Pro lepší vyrovnání až skoro na odporovou zátěž by tam musel být RLC člen, tj. včetně indukčnosti. Vliv na frekvenční charakteristiku to nemá, je to paralelně k celému zbytku, klidně by se to mohlo dát pryč, ale impedanční chára je pak dost divoká a hlavně je tam místo, kde je pak nižší i její reálná složka.

To je šikovný

To jsem právě zkoušel, stačila malá cívka




S tou reálnou složkou jsem si to pak taky říkal, ale už nemůžu najít sešity ze střední, když jsme počítali impedanci v komplexních číslech, a v hlavě vymeteno

To je jednoduché, když je impedance rovná, je to prostě odporová zátěž. Modul určuje fázi (podobně jako u samotných měničů) a rovný modul nutně znamená rovnou-nulovou fázi, tedy odporovou zátěž. A samozřejmě čím vyšší, tím líp.

Reálná složka je průmět vektoru impedance do osy x, kam se vynáší čistě odporová zátěž (to je to tlačítko "Re" v těch oknech). Když je fáze +-90, je to zátěž čistě induktivní, resp. kapacitní. I ta má pak samozřejmě nějakou velikost, určující velikost protékajících proudů. A je-li dostatečně velká, tak asi není důvod, proč by to mělo zesilovači nějak vadit - ale tomu moc nerozumím, tak to už ber s rezervou.

Jde taky o to, že rovná impedanční chára nezpůsobí při vyšší výstupní impedanci zesilovače (třeba lampy) deformaci frekvenční charakteristiky. U běžných tranzistorových konců je to ale asi jedno, resp. ten vliv je typicky velmi malý.

Schválně to zkus porovnat poslechově.

Asi tak. U tranzistorových zesilovačů ty impedanční hrby nijak nevadí a není nutný je kompenzovat. U elektronek je situace jiná, ale tam je vhodný kompenzovat ty peaky už komplet...včetně spodku.

Jediná věc, co by teda mohlo vadit mě napadá (doufám, že si to dobře představuju), že když ten impedanční hrb bude příliš velikej, zesilovač do něj nedodá potřebný výkon, resp. půjde do limitace dřív, což by mohlo být slyšet dost (byť třeba jen při vyšší hlasitosti, kdy je potřeba větší výkon). Plácnu 40 Ohm a ze 100W je rázem třeba 15. Platí to tak?

Ale houby, libovolně vysoká impedance při dané napěťové citlivosti ničemu nevadí, naopak to znamená vyšší účinnost. Zesilovači těžko bude vadit, když musí pro daný tlak (a odpovídající amplitudu napětí) dodat menší proud...

poprosím o usmernenie, konečne sa možno pustím do stavby T80, aj keď iba v provizórnej ozvučnici. Chcem konečne počuť, ako to hraje, len malý problém s verziou výhybky. Podľa ktorej verzie to mám postaviť? Kto pozrie obrázok, je mu jasné, načo sa pýtam.

Ak to niekto stal, tak ktorú verziu ste použili? Díky.

Jakože jestli použít s tou vyšší strmostí u basáku? Pokud to tak vychází lépe tak asi jo, navíc, když ti to Marcel zaslal.

len pre info, takže postavím variantu č.3.

Zdravím,
měl bych dotaz na majitele, zda použili uvnitř bedny nějaké tlumení?

díky

Rozhodně vytlumit, okolo basáku nechat trochu místa, jinak klidně celou bednu, pokud se použije volně něco jako vatelín, resp. "tlumící rouno". Nebo tam můžeš dát i stavební izolaci podél stěn, té bude stačit míň a nemusí být na všech. Když louskneš prsty nebo tleskneš uvnitř bedny, nesmíš slyšet tu ozvučnici - žádné doznívání.

Tak jsou konečně doma
Repro namontováno, přeměřeno, zkorigováno, nalito do DSP. O přeměření a biamp zesilovač třídy D se postaral bratr.
Dík rovněž patří pánum vyvojářům "Mabat a spol" ... smekám

Otázka mimo soutěž: Z jakého jsou dřeva?

marras, borovica alebo nejaký iný ihličnan?
Ktorú verziu výhybky si použil?

Jestli jsem to pochopil dobře, tak si udělal vlastní verzi pomocí DSP - jaký board jsi použil, miniDSP nebo jiné? Rozepiš se trochu o tom, i o zesilovačích

Zdravím,
dočasně je použit můj zesilovač původně určený k PC. Konce jsou TPA3125 (třída D s cca 4x8W). DSP je použito ADAU1701 od AD - v podstatě to co je v základních miniDSP. Změna je v tom, že program pro DSP byl udělaný v SigmaStudiu (viz http://www.analog.com/en/design-center/processors-and-dsp/evaluation-and-development-software/ss_sigst_02.html). Ovládáni je pomocí rotačního enkodéru s tlačítkem a 3,5" TFT LCD. O řízení se stará MCU STM32F407.

U marrase bude stejné DSP akorát ovládání bude řešené přes samotné DSP (tzn. bez LCD - naprogramovat tu grafiku a menu byl šílený žrout času). Jako koncové stupně se uvažovaly buď Lamy MK2 (LM3886) nebo moduly s TPA3116 z Ebaye.

Ještě dodám, že vybavení na měření sice máme, ale interpretací samotných výsledků jsem si moc jistý v kramflecích nebyl Každopádně při simulaci výhybky v LTSpicu co je výše taky v threadu jsem při simulaci naměřených dat v LSPCadu došel k dost podobným výsledkům. o tom ale detaily spíš asi přes SZ...