Bohužel nemám potřebný měřák. Jelikož si chci postavit vícero soustav a mám i nějaký material na recyklaci. Stačilo by na takový domácí kutění tohle?

http://www.srovnanicen.cz/q/LCR-9063/

Stačí. Stačil by i levnější UNI-T 603. Při troše šikovnosti se dá s dostatečnou přesností měřit RLC i pomocí jednoduchého přípravku a zvukovky. Není to tak pohodlné jako samostatným přístrojem, ale stojí to jen pár korun.

ok díky

Ransome, když si zmínil zvukovku, např. v Limpu při měření LC se udává i hodnota R. To by mohlo být něco jako ESR?

TheLastUnicorn: Budu rád, když najdeš čas na sestavení průběhu. Zde uvádím vypočtené hodnoty - pro dolní propust 12 dB/okt (Linkwitz-Riley), dělicí kmitočet 2500 Hz, L1 = 0,51 mH (původní hodnota 1,2 mH), C1 = 8 uF (15,6 uF).
Pro úplnost doplňuji i vypočtené hodnoty pro horní propust 18 dB/okt, C2 = 10,6 uF (5,4 uF), L2 = 0,19 mH (0,35 mH), C3 = 31,8 uF (8,4 uF).
V každém případě se chystám i na jemné vklouznutí do tajů měření repráčků a následně i simulace. Snad se pak budu moci pustit i do 3pásmovek z komponent současné produkce.

Tondass: Tahle výhybka funguje pouze na elektrické straně a na svorkách repráků naměříš (pokud mají vykompenzované indukčnosti) skutečně vypočtené průběhy napětí. Vůbec ale nerespektuje to, co ten reprák ve skutečnosti vyzáří - což je ale právě to podstatné.

BXmaster: Ne, každá impedance je při měření matematicky zjednodušená na RC nebo LC sériově nebo paralelně. Ve skutečnosti jde vždy o serioparalelní RLC obvod, u kterého se některé složky mohou zanedbat (jsou minimální). V LIMPu máš zobrazenou kombinaci reálné a imaginární složky - ta první jako R a ta druhá jako L nebo C (podle toho kam je otočená fáze). Ve skutečnosti ale nejde o skutečný ss odpor cívky ani o ESR. Na to jsou potřeba jiné měřící metody.
Ještě bych upozornil na to, že je potřeba v LIMPu měřit impedanci v oblasti, kde je řádově stejná či o řád menší než odpor v udělátku. Takže pokud používáš odpor 100R, je nutné klepnout do místa, kde je naměřená impedance mezi 10-100 Ohmů. Jinak je měření značně nepřesné.
U kondenzátorů (hlavně elektrolytických) se může stát, že ti to při vyšší frekvenci místo kapacity zobrazí indukčnost. Přesný rozbor je složitý, ale jeden závěr se z toho vyvodit dá: Ve výhybkách nemají co dělat.

Obvykle měřím všechno při kmitočtu 1kHz (krom velkých el. kýblů) a výsledky se mi takřka úplně shodují s naším laboratorním kalibrovaným RLC metrem.

Někomu se může hodit toto:
http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... toryid=141

trochu jsem to prohlížel, a pro měření Rs u indukčností a kondenzátorů by asi bylo dobrý do přípravku k limpu dát třeba jenom 10 Ohm, vyzkouším. Ta krabička je jenom oddělovací zesilovač s vysokou vstupní impedancí a zesílem jedna. Otázka je, jakej vstupní odpor má obyč pc zvukovka, a jak se projeví cca 100pF metrovýho obyč kabelu jack/jack co používám na straně vstupů do zvukovky, tj jestli je limp použitelnej bez tohohle i s odporem 1kOhm.

Ahoj,
jak je na začátku tématu schéma výhybky pro 8 ohmovou verzi s ARV168, tak je v sérii s výškáčem rezistor 15 ohm. Přijde mi to hodně - v podstatě je to pak dělič 3:1 ... To je potřeba o tolik snížit citlivost?

To je ale chybná úvaha. Dělič 1:3 by to byl, kdybys měl místo výškáče odpor. Jde ale o komplexní impedanci, která navíc má (v pásmu kde ta výška je krmená) mnohem víc jak 8Ω. Nefunguje to jenom jako dělič, ale zároveň to vyrovnává frekvenční průběh (impedance repráku roste s frekvencí).

chci si postavit novou ozvučnici pro ARN 567 + ARV 161 + godzovu výhybku. Objem bude 10 - 11 litrů. Chci ze zeptat na doporučené rozmístění repro - osovou vzdálenost, příp. umístění kolem svislé osy.
TLU tady na první stránce psal, že mu to dobře fungovalo v bedně od ARS 1018 , kde je osová rozteč repro cca 150 mm a repro jsou na svislé ose bedny...
Na ARS 9204 je osová vzdálenost cca 135 mm a výškáč mimo osu repro...

Díky.

Myslím, že sis odpověděl sám. Žádný přesný cifry Ti už samosebou nedám, protože se jedná jen o upgrade továrních tesel - u některých bude výsledek lepší, u některých horší. Rozhodně to není stavební návod na nové bedny a ani jsem pro měření nové ozvučnice na tuhle kombinaci nestavěl. Takže neexistuje pro ní ani výkres.
A v zásadě z mojí strany ani existovat nebude, protože bohužel nevidím rozumný důvod tohle stavět nanovo. Stavba nových sežere v zásadě skoro stejné peníze, jako TM265 a zvukově to nejde srovnávat.
Taky mi není úplně jasný, proč když se to staví nanovo se chystá udělat stejná chyba, jako udělala Tesla - zabít to ARN-ko tak malým objemem. Jinak je to ale samozřejmě Tvoje věc.

naprostej souhlas, mám ARN5604 v cca 23l a proti stejnejm repro v 1PF (nevím dál to číslo, s plastovou přední mřížkou) to hraje úplně jinak, fakt jsem nečekal takovej rozdíl. Pokud ti není vhod něco z výše uvedených, můžeš zkusit můj projekt ARN 5604+DT-99 http://repromania.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=6927 což bylo taky využití starejch budek, ale původně s ARN 6604, kterejm je 23l fakt málo.

aha, tak to jsem něco špatně pochopil. Měl jsem za to, že ARN567/5604 je tak do těch 10 litrů. V tom případě mám skelety 25 l, ve kterých jsem v mladické nerozvážnosti měl ARN 188 a ARV 104 a počítanou výhybku

Vieme v akej bedni to ladil Godz?
TLU, ty si 8ohmovu verziu ladil v akej bedni? V tej spominanej ARS1018?

Tankerpeti a čo riešiš? Že medzi tesláckymi bedňami s rovnakým osadením sú rozdiely? Jasné, sú...ale to som písal už na začiatku. A každá navrhnutá výhybka funguje najlepšie v bedni, v ktorej bola odladená. Ale vzhľadom na to, aké bývajú rozdiely medzi samotnými kusmi tesláckych meničov a stale sa jedná len o akýsi upgrade pôvodnej tesláckej kombinácie, nemá význam sa tým zaoberať. Ja som meral v ARS1018 aj v 1PF06733. Godz odlaďoval tuším ARS9204.

Valvex, kodl: 23 a 25L je už trochu moc. Optimum je cca 15L, pak už se to v tom dost plácá a i při malým příkonu to má dost velkou výchylku. A ARN56x nemá ochranu proti nabourání kmitačky na pólák, tak s tím pak třeba hodně opatrně. To už je pak lepší připlácnout další magnet a hodit to v těch 23-25L do bassreflexu. Jednak to začne opravdicky basovat, jednak to to na těch kritických frekvencích sníží výchylku.

Samozrejme je mi jasné že medzi bedňami sú rozdiely, len ma aj zaujímalo v akej sa výhybka zrodila. Vyzerá že použil ARS 820. Medzičasom som našiel asi prvú zmienku Godzovej výhybky plus nejaké ďalšie info od neho tu.

A je nějak znát zmenšení zkreslení na vyšších frekvencích nebo to už je podružné s citlivostí?

Podružně s citlivostí. Jinak bacha - silnější motor může často zkreslení ovlivnit i negativně. Krásnej příklad, pro který nemusím chodit daleko je ARO667 a ARO689. Ten se slabším (alnico) magnetem má celkové zkreslení menší a jako střeďák je vhodnější. Je možný ho dělit výš - 2,2kHz ještě není problém. Feritovej bráška je už s dělením nad 1,5kHz dosti nepříjemný.