Tyhlety výhybky jsem recykloval několikrát. Takže ano, ale je dobré se držet následujícího:
1) Všechny recyklované součásti změřit.
2) Tlumivka většinou měla o něco míň než 1,1mH. To se dá upravit přidáním několika závitů nebo přilepením kousku trafoplechu doprostřed. Odchylka by jinak byla už moc velká.
3) Krabicové kondenzátory bez problému v basové větvi vyhoví - za podmínky, že jsou v pořádku. Bývá u nich někdy hodně velký rozptyl skutečné hodnoty. Pokud je v toleranci 20% a nemají ESR víc jak 0,4 Ohmu, budou v pořádku. Větší odchylka kapacity (hlavně do plusu) je varující. Ještě je dobré změřit svod při větším napětí (aspoň 100V). Bez uvedené diagnostiky jejich použití zásadně nedoporučuju, protože bývají až příliš často porouchané. Na předepsanou velikost se pak mohou doladit přidáním menších svitkových kondenzátorů.
4) Výsledné hodnoty součástí je vhodné dodržet v toleranci do 5% od hodnot ve schematu. Bez měření tedy moc nezmůžeš.

Bohužel nemám potřebný měřák. Jelikož si chci postavit vícero soustav a mám i nějaký material na recyklaci. Stačilo by na takový domácí kutění tohle?

http://www.srovnanicen.cz/q/LCR-9063/

Stačí. Stačil by i levnější UNI-T 603. Při troše šikovnosti se dá s dostatečnou přesností měřit RLC i pomocí jednoduchého přípravku a zvukovky. Není to tak pohodlné jako samostatným přístrojem, ale stojí to jen pár korun.

ok díky

Ransome, když si zmínil zvukovku, např. v Limpu při měření LC se udává i hodnota R. To by mohlo být něco jako ESR?

TheLastUnicorn: Budu rád, když najdeš čas na sestavení průběhu. Zde uvádím vypočtené hodnoty - pro dolní propust 12 dB/okt (Linkwitz-Riley), dělicí kmitočet 2500 Hz, L1 = 0,51 mH (původní hodnota 1,2 mH), C1 = 8 uF (15,6 uF).
Pro úplnost doplňuji i vypočtené hodnoty pro horní propust 18 dB/okt, C2 = 10,6 uF (5,4 uF), L2 = 0,19 mH (0,35 mH), C3 = 31,8 uF (8,4 uF).
V každém případě se chystám i na jemné vklouznutí do tajů měření repráčků a následně i simulace. Snad se pak budu moci pustit i do 3pásmovek z komponent současné produkce.

Tondass: Tahle výhybka funguje pouze na elektrické straně a na svorkách repráků naměříš (pokud mají vykompenzované indukčnosti) skutečně vypočtené průběhy napětí. Vůbec ale nerespektuje to, co ten reprák ve skutečnosti vyzáří - což je ale právě to podstatné.

BXmaster: Ne, každá impedance je při měření matematicky zjednodušená na RC nebo LC sériově nebo paralelně. Ve skutečnosti jde vždy o serioparalelní RLC obvod, u kterého se některé složky mohou zanedbat (jsou minimální). V LIMPu máš zobrazenou kombinaci reálné a imaginární složky - ta první jako R a ta druhá jako L nebo C (podle toho kam je otočená fáze). Ve skutečnosti ale nejde o skutečný ss odpor cívky ani o ESR. Na to jsou potřeba jiné měřící metody.
Ještě bych upozornil na to, že je potřeba v LIMPu měřit impedanci v oblasti, kde je řádově stejná či o řád menší než odpor v udělátku. Takže pokud používáš odpor 100R, je nutné klepnout do místa, kde je naměřená impedance mezi 10-100 Ohmů. Jinak je měření značně nepřesné.
U kondenzátorů (hlavně elektrolytických) se může stát, že ti to při vyšší frekvenci místo kapacity zobrazí indukčnost. Přesný rozbor je složitý, ale jeden závěr se z toho vyvodit dá: Ve výhybkách nemají co dělat.

Obvykle měřím všechno při kmitočtu 1kHz (krom velkých el. kýblů) a výsledky se mi takřka úplně shodují s naším laboratorním kalibrovaným RLC metrem.

Někomu se může hodit toto:
http://www.zirafoviny.cz/modules/news/a ... toryid=141

trochu jsem to prohlížel, a pro měření Rs u indukčností a kondenzátorů by asi bylo dobrý do přípravku k limpu dát třeba jenom 10 Ohm, vyzkouším. Ta krabička je jenom oddělovací zesilovač s vysokou vstupní impedancí a zesílem jedna. Otázka je, jakej vstupní odpor má obyč pc zvukovka, a jak se projeví cca 100pF metrovýho obyč kabelu jack/jack co používám na straně vstupů do zvukovky, tj jestli je limp použitelnej bez tohohle i s odporem 1kOhm.

Ahoj,
jak je na začátku tématu schéma výhybky pro 8 ohmovou verzi s ARV168, tak je v sérii s výškáčem rezistor 15 ohm. Přijde mi to hodně - v podstatě je to pak dělič 3:1 ... To je potřeba o tolik snížit citlivost?

To je ale chybná úvaha. Dělič 1:3 by to byl, kdybys měl místo výškáče odpor. Jde ale o komplexní impedanci, která navíc má (v pásmu kde ta výška je krmená) mnohem víc jak 8Ω. Nefunguje to jenom jako dělič, ale zároveň to vyrovnává frekvenční průběh (impedance repráku roste s frekvencí).

chci si postavit novou ozvučnici pro ARN 567 + ARV 161 + godzovu výhybku. Objem bude 10 - 11 litrů. Chci ze zeptat na doporučené rozmístění repro - osovou vzdálenost, příp. umístění kolem svislé osy.
TLU tady na první stránce psal, že mu to dobře fungovalo v bedně od ARS 1018 , kde je osová rozteč repro cca 150 mm a repro jsou na svislé ose bedny...
Na ARS 9204 je osová vzdálenost cca 135 mm a výškáč mimo osu repro...

Díky.

Myslím, že sis odpověděl sám. Žádný přesný cifry Ti už samosebou nedám, protože se jedná jen o upgrade továrních tesel - u některých bude výsledek lepší, u některých horší. Rozhodně to není stavební návod na nové bedny a ani jsem pro měření nové ozvučnice na tuhle kombinaci nestavěl. Takže neexistuje pro ní ani výkres.
A v zásadě z mojí strany ani existovat nebude, protože bohužel nevidím rozumný důvod tohle stavět nanovo. Stavba nových sežere v zásadě skoro stejné peníze, jako TM265 a zvukově to nejde srovnávat.
Taky mi není úplně jasný, proč když se to staví nanovo se chystá udělat stejná chyba, jako udělala Tesla - zabít to ARN-ko tak malým objemem. Jinak je to ale samozřejmě Tvoje věc.

naprostej souhlas, mám ARN5604 v cca 23l a proti stejnejm repro v 1PF (nevím dál to číslo, s plastovou přední mřížkou) to hraje úplně jinak, fakt jsem nečekal takovej rozdíl. Pokud ti není vhod něco z výše uvedených, můžeš zkusit můj projekt ARN 5604+DT-99 http://repromania.net/forum/viewtopic.php?f=9&t=6927 což bylo taky využití starejch budek, ale původně s ARN 6604, kterejm je 23l fakt málo.

aha, tak to jsem něco špatně pochopil. Měl jsem za to, že ARN567/5604 je tak do těch 10 litrů. V tom případě mám skelety 25 l, ve kterých jsem v mladické nerozvážnosti měl ARN 188 a ARV 104 a počítanou výhybku

Vieme v akej bedni to ladil Godz?
TLU, ty si 8ohmovu verziu ladil v akej bedni? V tej spominanej ARS1018?

Tankerpeti a čo riešiš? Že medzi tesláckymi bedňami s rovnakým osadením sú rozdiely? Jasné, sú...ale to som písal už na začiatku. A každá navrhnutá výhybka funguje najlepšie v bedni, v ktorej bola odladená. Ale vzhľadom na to, aké bývajú rozdiely medzi samotnými kusmi tesláckych meničov a stale sa jedná len o akýsi upgrade pôvodnej tesláckej kombinácie, nemá význam sa tým zaoberať. Ja som meral v ARS1018 aj v 1PF06733. Godz odlaďoval tuším ARS9204.

Valvex, kodl: 23 a 25L je už trochu moc. Optimum je cca 15L, pak už se to v tom dost plácá a i při malým příkonu to má dost velkou výchylku. A ARN56x nemá ochranu proti nabourání kmitačky na pólák, tak s tím pak třeba hodně opatrně. To už je pak lepší připlácnout další magnet a hodit to v těch 23-25L do bassreflexu. Jednak to začne opravdicky basovat, jednak to to na těch kritických frekvencích sníží výchylku.

Samozrejme je mi jasné že medzi bedňami sú rozdiely, len ma aj zaujímalo v akej sa výhybka zrodila. Vyzerá že použil ARS 820. Medzičasom som našiel asi prvú zmienku Godzovej výhybky plus nejaké ďalšie info od neho tu.

A je nějak znát zmenšení zkreslení na vyšších frekvencích nebo to už je podružné s citlivostí?