Ahoj, zdravím všechny.
Dostali se mi do ruky tyto starší reproduktory v pěkném stavu, s nějakou homemade obyčejnou výhybkou. (měly jen přední dřevěnou stěnu a ozvučnici tvořila díra ve zdi )
Neřeším jejich kvalitu ani stáří atp. Rozhodl jsem se je ale pro zábavu zprovoznit, v dílně ještě poslouží dobře. Udělal jsem ozvučnice s doporučeným objemem cca. 25l

ale co mi nejde do hlavy je ta výhybka resp. kondenzátor na horní propust k tomu ARV.. Je na něm hodnota 1Mikro5 (je na fotkách , předpokládám že kapacita je 1,5 mikroF). Ať počítám jak počítám podle jednoduchého vzorce s nějakou rozumnou dělicí frekvencí kolem 2500hz mi vychází hodnota kondenzátoru kolem 15mikroF.
Otázka tedy zní, dal to tam někdo přede mnou špatně a nebo já neumím počítat a správně to je?
Nebo je celá ta výhybka paskvil a existuje nějaké jiné elegantnější řešeni? (bohužel indukčnost cívky nemám jak zjistit)
Díky moc za rady a tipy
Luksik

Ano je to 1,5uF. Pokud je před výškáčem jen kondík jde o strmost 6dB/oct. A u basáku bude v serii zase pro změnu jen cívka.

Dle vzorce mě vyšlo že pro 4ohm je 1,5uF při děličce 26.000Hz. Což výškáč asi teda nic nehrál. Možná někdo hodnotu kondíku 1,5uF vyčetl někde, při 8ohm repro už by to bylo na frekvenci 13000Hz. Tady se dočteš jakou tato kombinace měla výhybku v továrních bednách. Tato kombinace součástek zajistí bezpečný provoz reproduktorům. Nicméně s výhybkama se dá dost hýbat a vylepšovat, ale zde to asi není záměrem.

Ten výškáč samozřejmě hrát bude, kondenzátor 1,5uF bude k němu i ohleduplnější a bude aspoň trochu zatlumené to jeho slovutné skřípání. Menší než teoreticky vypočtené kapacity (nesmyslnou metodou jmenovitá impedance, považovaná za odpor x dělicí kmitočet) běžně vycházejí u laděných výhybek. To za prvé.
Za druhé je to bipolár TF204 a ten je vyhlášený obrovskými plusovými tolerancemi zejména u takhle malých hodnot. Vyhazoval jsem kusy, které místo 1,5uF měly kolem 5uF.

Jinak ta kombinace ARN660X a ARV360X byla nesmyslná už v éře Tesly (viz pečlivě navržený, ale přesto neposlouchatelný Monolog). Z dnešního hlediska to je dílo Satanovo...

Díky za vaše komentáře a i reakce.

1)nevěděl jsem, že je to původní pár z orig. navržených reprobeden ARS 1014... Které mají samozřejmě i navrženou výhybku a popsanou v článku. Z čehož tedy vyplývá, že to, co u toho bylo, je opravdu něčí domácí práce. Tedy díky moc za tu informaci.
2) díky i za tu informaci o tom kondenzátoru a jeho tolerancích.. a taky ohodnocení kvality kombinace těchto reproduktorů.

Závěr pro mě:
bedny jsem zapojil s výhybkama tak, jak se mi původně dostaly do ruky a světe div se hraje to. A dle mého ucha z toho vylezl i docela slušný zvuk (je vidět, že asi nejsem zase tak náročný i když jsem se doposud považoval za toho co si na to víc potrpí )
jediné co by si to možná zasloužilo a o čem budu uvažovat je osazení výhybkama s orig. navrženýma hodnotama.

Takže díky moc chlapy!

Ještě jedna otázka trochu bokem možná, ale třeba budete znát odpověď nebo případně vědět, kam mě nasměrovat... Nějaká základní teorie o objemu ozvučnice je mi známa, ale smíš mě napadla myšlenka, jaký vliv má na výsledný projev reprobeden jejich tvar. např. jestli je spíš širší a míň hluboká nebo naopak užší a protáhla do hloubky? má to nějaký význam nebo mě napadají nesmysly

Diky

Široká a hranatá ozvučnice zhoršuje akustické vlastnosti. Ale pořádná výhybka je odsimulovaná a změřená na konkrétní ozvučnici.

Není to kopie ARS1014. V těch byl jako středobas ARN5604, tady je větší (a ještě méně vhodný) ARN6604. Na tom odkazu to ber jen jako ukázku, jak asi podobná výhybka vypadá.
Jestli se ti zvuk líbí, to je dobře. Ale radši je nezkoušej porovnávat s nějakými civilizovanějšími bednami. Byl bys pak asi dost vyděšený.

Na zvuk má vliv jak velikost, tak tvar beden. V tomhle případě se ale na tvar můžeš vykašlat.
Basák potřebuje ke své správné funkci určitý objem vzduchu na své zadní straně. Zjednodušeně řečeno, membrána je zezadu "podepřená" jeho pružností a zatížená jeho hmotností. V příliš malé, příliš velké (nebo v žádné) bedně pak basák nezahraje to, co má. Tady navíc máš vidět nějaký pokus o basreflex. Bůh suď jak je laděný, ale každopádně tam ta díra nemá co dělat. ARN6604 je do basreflexu naprosto nevhodný. I s vhodným reprákem je ale stejně nezbytné správné sladění soustavy reprák - bedna - nátrubek.

Tvar bedny má smysl prožívat ze dvou důvodů: Potlačení stojatých vln uvnitř a vyzařování repráků na středech a výškách. To ale má smysl řešit jen u korektně dělaných beden, kde se dopilovává každý detail. Tady je to vážně šumák.

jo překoukl jsem ARN56 a 66 Takže o stejné výhybce nelze uvažovat... Díky.
no jasně porovnávat to nebudu, jak jsem psal jsou do dílny a takto to účel splní...

Tvar u těchto beden neřeším, šlo mi jen o nějaké obecné informace pro mou představu. Tušil jsem že to vliv mít bude jen jsem nevěděl jaký přesně. Souhlas, ta díra tam neměla co dělat, dle mě to byl poslední zoufalý pokus o to dostat z toho v předchozích podmínkách nějaký zvuk, ale naprosto nevhodným směrem....

Díky za reakce