To je trochu složitější a je nutno se na to podívat z vývojově-historického hlediska. Takže to bude delší ale kdo chce porozumět musí číst
Konusové papírové výškáče jsou pohrobkem vývojové větve klasických reproduktorů, původně širokopásmových. Víme že u velkých reproduktorů se vysoké kmitočty nevyzařují celou plochou membrány ale jen středem a to tím menší, čím kratší je délka vlny kterou vyzařuje. Je to dáno několika faktory, mimo jiné konečnou rychlostí šíření impulsu v membráně a též mimoosovými posuny fáze, které způsobují fázové odečty vyzařované energie. Ty jsou dané více než jedním téměř bodovým zdrojem zvuku.(To by chtělo pro plné pochopení asi nějaký ilustrační obrázek ale na to teď není čas. Možná doplním později). Zpátky ke konusovým výškovým reproduktorům. Takový výškáč je prostě jen malý klasický reprák svými rozměry a provedením přizpůsobený vyzařovaným kmitočtům. Je malý protože délka vyzařovaných vln je krátká, má lehkou membránu aby se dokázal pohybovat dostatečně svižně a mají pevné uložení protože není třeba velká výchylka. Nejlépe je to vidět z Tesla repro na ARV161 který byl navržený hodně kompromisně (až bych řekl hybridně) pro použití ve dvoupásmových soustavách, nejčastěji s 6,5" nízkorezonančním reproduktorem řady ARN56x. Ostatní konusové reproduktory Tesla jsou vývojově starší a ještě víc optimalizované pro vyzařování těch nejvyšších kmitočtů s co nejmenším zkreslením které TEHDY bylo možné. Proto je jejich konstrukce ještě víc pozměněná. Daní za to je pak neschopnost vyzařovat nižší kmitočty s rozumnou intenzitou a zkreslením v celém pásmu. Důsledkem je nutnost je dělit vysoko (>5KHz) a se strmostí alespoň 12dB/oct, lépe 18dB/oct. To je odsuzuje k použití téměř výhradně ve třípásmových reproduktorových soustavách. Také to vedlo ke koaxiálnímu uspořádání středového a výškového reproduktoru za cílem alespoň trochu eliminovat nevýhody velké směrovosti které z toho plynou (bohužel to má zase jiné nevýhody). Takto to mají řešené všechny lepší reproduktorové soustavy Tesla z dob vrcholu této technologie (ARS944, ARS651, ARS84x, ARS641, ARS850). Jen dvakrát se Tesla pokusila Tesla použít eliptický výškáč ve dvoupásmové reproduktorové soustavě a vždy to nedopadlo zrovna nejlépe. Byla to levná reproduktorová soustava ARS814 a dražší lepší ARS9104.
Bohužel i přes provedené úpravy není možné v tomto konstrukčním směru dál nějak vývojově pokračovat s rozumným přínosem a proto byl tento směr vývoje v 80. letech zcela opuštěn. Jistě by šlo použít nové moderní materiály a zvuk by se jistě zlepšil, ale v té době se již začaly řešit i jiné aspekty jako třeba směrovost. Tu se ale u této mechanické koncepce nijak zlepšit nepodaří.
Proto přišla nová mechanická koncepce která toto nevyřeší zcela dokonale, ale natolik že se to dá považovat za velmi výrazný posun vpřed. Toto konstrukční řešení se nazývá kalota. Kalota je označení pro tvar membrány ve tvaru polokoule. Toto uspořádání má řadu výhod. Membrána je poháněna ne z jednoho omezeného místa ale po celém obvodu, strmější stoupání umožňuje lepší přenos pohonné síly na její špičku bez velkého prohýbání (takže lepší impulsní odezva), při mimoosovém pohledu téměř úplná eliminace problému s více než jednobodovým vyzařováním a tím pádem mnohém širší a vyrovnanější vyzařování mimo osu, celkově menší zkreslení. Další výhody plynou z použití novějších (a lehčích) materiálů. V neposlední řadě možnost korigovat vyzařování pomocí různých mechanických prvků umístěných před kalotou (je to dobře pozorovatelné např. u výrobků firmy Seas).
Následným vývojem u moderních reproduktorů pak bylo dosaženo vlastností které umožňují snížit dělící kmitočet u některých typů až na 1/3 původních hodnot aniž by to nějak zásadně zhoršilo jejich vlastnosti. Protože se problémy s vyzařováním popsané v úvodu týkají všech reproduktorů (nejen výškových, jen jsou ty problémy frekvenčně a tedy rozměrově posunuté), umožňuje nízké dělení dosáhnout lepších směrových charakteristik i bedně jako celku. Nižší dělení shora umožňuje odstranit směrové problémy pásma na něj navazující zdola.
Bohužel Tesla (a následně i TVM) se vývojově zasekla u něčeho co bych nazval první generací kalotových reproduktorů. Výrobce sice udává v dokumentaci možnost dělit na 2,2KHz se strmostí 12dB/oct, bohužel to ale nevede k rozumným výsledkům. Řekněme že k ještě přijatelným výsledkům se dá dopracovat při vyšším a strmějším dělení včetně kompenzací nerovností na charakteristice, znamená to ale tomu celou konstrukci reprobeden přizpůsobit (to bude předmětem navazujícího textu který mám už připravený). Tesla však tyto reproduktory ždímala do dna a tomu odpovídají výsledky. Reproduktory jsou dělené nízko, málo strmě, není nijak upravována jejich frekvenční charakteristika, nehledě na to že starší typy s plastovou kalotou, které se používaly po větší část výroby, nebyly tak kvalitní jako novější textilní. Takže technologie kalotových reproduktorů má potenciál, jde jen o to jak ho který výrobce využije nebo použije. Na základě toho se mohou projevit určité nedostatky jako celku a jde tedy jen o to jak moc který nedostatek komu vadí. Proto se na první pohled či spíše poslech mohou zdát někomu staré papíráky příjemnější. Při správném použití by tyto nedostatky nenastaly a jsem přesvědčený že bychom se shodli že hrají lépe. Nemohu dát ale žádný příklad reprobedny Tesla kde by byly tyto reproduktory použité dle mého názoru optimálně. Nejblíž tomu má asi reproduktorová soustava ARS9218 prodávaná pod značkou ETA 0480. Bohužel jen osazením (ARN5618 + ARZ3608 + ARV3608), nikoliv výhybkou.
