On to žádnej skvost není. Fotka je milosrdná. Má to spoustu drobných kazů. Ta dýha mi zbyla, tak bylo jednodušší použít zasilážovanej makassar než někde shánět něco míň nóbl. Jestli můžu radit, tak nikdy, rozumíte? NIKDY nedýhujte už hotové korpusy s dírama a zapuštěním. To je strašnej vojeb. Zásadně frézovat a vrtat do odýhovanýho.
Když už dýhujete bez lisu pomocí kontaktního lepidla, nelakujte to nitrem. Ono pak to lepidlo povolí. Ne hned, ale třeba až přes noc. Co já se navztekal... Taky je problém do DTD trefit ruční vrtačkou díry pro šrouby. Utíká to. zvlášť když tam před tím byly jiný repráky. To by člověk nesměl bejt línej udělat si vrtací šablonu, že.
Jinak to je opravdu lacinej póvl. Dřevotříska nařezaná v Hornbachu. Lepeno natupo, zafrézovaná hrana a díry. Tak to šlo na měření. Bylo mi líto je pak vyhodit. Takže přebroušeno, vykytováno, přebroušeno, namatláno lepidlem, do toho dýha, zase přebroušeno. Pak zbytky všech možných nitrolaků (přece to nevyhodím) a navrch sprej. Výhybka - vzduchový tlumivky plus trofejní svitky. Terminály pérkový za 6 korun. BR je zezadu - do díry vlepená odpadní trubka DN50 a zafrézovaná i s deskou do obliny. Pak to je přes šablonu stříknutý načerno. Nic moc, ale je to vzadu, že jo. Šrouby mám odněkud vyšroubovaný použitý. Středobas má tak debilní díry v koši, že do toho nejlíp sedly sádrokartónový vruty...
Celkově to přišlo sakum prdum asi na tři tisíce. A pár hodin práce.
Ladění vyšlo asi takhle. Proto ty bassy. Nic extra, ale dá se. Jako taková ne moc zprasená komerce.
Příloha: 2020-07-26_22-30-09.png
|
