Výhybka k TM3120 bude podobná s tou, která je potřeba maximálně tak topologicky, protože to je všechno v podstatě stejné. V hodnotách součástek tam pro tenhle projekt nelze najít žádnou inspiraci, protože to bude diametrálně odlišné.
Jeden z důvodů, proč jsem dokumentace k projektům smazal jsou právě dvě skupiny lidí, kteří:
1. "čerpaj inspiraci" = používaj moje výhybky ke svým projektům s odlišným osazením a totálně odlišným provedením.
2. Prodávaj moje schémata na netu. Tohle je ta nejhorší skupina.

Jinak byl TM3120 opravdu celkově dosti nepovedenej a dneska bych to už celý řešil úplně jinak. Nechci, aby tenhle projekt ještě někdo stavěl. Nerad se pod to podepisuju.

To je fakt hnus. Už jsem taky dostal nabídku, ale pána jsem okamžitě vypoklonkoval.
Lidi si to dělaj samy. Kvůli jednomu blbci maji ostatní slušní smůlu.
Kurňa většinou se jedná tak o 10€ ach jo...
Jenže co s tím?... Možná by stálo za to takového obchodníka alespoň zveřejnit.

Inspirace vyhybkou pro mne znamenala podívat se na dělící kmitočty, na řád vyhybky v jednotlivých větvích, zda se použil komp. RC člen nebo se počítalo se skut. impedancí atd. Jen volná inspirace. Osobně jsem spíš zastáncem jednodušších vyhybek, než kompenzovat každý hrb, z toho vyplývá i tvá poznámka, že s lepšími repro se líp pracuje. Mám v plánu použít kompromisní vyhybku s tím, že ve finále pojedu biamp (snad se k tomu dopracuju, cesta dlouhá...)

Dělicí kmitočty a akustická strmost je vidět na grafech. K tomu schéma není třeba. A co se RC členů jako kompenzace impedance týče: Já impedanci nekompenzuju. Maximálně tak impedační peak na basech. Ale to všechno jen kvůli vyzařovací charakteristice. To stejný s klasickými RC členy. Pokud to nevyžaduje vyzařovací charakteristika, tak žádné kompenzace nepoužívám.
ARN312 lze dělit i jednoduchým filtrem kondík-cívka. Záleží jak vysoko se dělí, co má nad něj navazovat, jak vyjde fázově, zda se kompenzuje bafflestep, zda je to uzavřenka anebo bassreflex atd.

rád se nechám poučit, proč nepoužívat kompenz. RC člen? Když to budu počítat na reálnou impedanci, budou mi vycházet 2x větší hodnoty součástek, pak u cívek 2x větší Rs popř. nutnost použít cívku s jádrem.

Cože? Nechápu...fakt si jako myslíš,že když tam nasereš RC členy, tak Ti před basákem nevyjde cívka o indučnosti 6mH, nebo jako? Že to je takhle jednoduchý?

přiznám se, že jsem byl myšlenkama u 2pásma, kde je dělící kmitočet výš, tam v tom nevidím problém, u 3pás. by RC členem tekly proudy větší, ale fungovat by to mělo stejně, v čem jsem tak mimo?

Kompenzační RC člen se používal v době, kdy se výhybky počítaly vzorečkama. Aby ty vypočtené propusti pracovaly do cca odporové zátěže. Ale to srovná jenom propustnosti na elektrický straně. Repráky si pak stejně hrajou tak jak hrajou. Pouze se jim nad nebo pod dělícími kmitočty sníží buzení. U odměřených výhybek kompenzace zpravidla odpadá, zato výhybka respektuje přímo to, co z repráků reálně leze - s veškerými vlivy všech skutečných nerovnoměrností frekvenček, směrovek, impedanček, fázových posunů, vlivu tvaru ozvučnice etc.

Větší tlumivka u basů vyjde každopádně při kompenzaci bafflestepu (a patřičně upravený zbytek výhybky, který sníží celkovou citlivost soustavy na úroveň citlivosti pod bafflestepem).

Co jsem zmiňoval, nebyl sériový RC člen paralelně k repráku (ten může kompenzovat jeho indukčnost), ale paralelní RLC člen v sérii s reprákem, kterej zatlouká nějakou nežádoucí úzkopásmovou rezonanci repráku. Ta dělá hrb na impedanční křivce a způsobí nerovnoměrnost na frekvenčce.

Proč by u trojpásma tekly RC členem větší proudy? Jakým RC členem a kde zapojeným?

První radši neposuzuju, dělám to taky, hledám, jak problém kdo vyřešil. Ale druhé by mě nasralo. Jenomže na druhou stranu, co je jednou na internetu, to je veřejné a navždy, to přeci učíme i svoje děti. Dlouho jsem si říkal, proč TLU nedáš takový projekt se zpoplatněnou dokumentací a supportem třeba na diyaudio, apod. s bambilionem návštěv za den? Jasný Tesla je mimo, ale globální Dayton by mohlo být ono a jestli ti někdo vykradl URS3100, tak je to jenom potvrzení nějakého ekonomického potenciálu.