Před časem jsem získal pár trofejních 12" širokopásem Philips. Jsou to repráky konstruované někdy na přelomu 50. a 60. let, v kouzlem opředené éře elektronek a velikánských reproskříní. Pokud se podíváte po netu, najdete na ně samou chválu. Milovníci stylu je doporučují používat ve velkých deskových nebo TML ozvučnicích, se všelijakou tou omáčkou okolo.
Zbyla mi dnes chvilka, tak jsem si je rozhodil na takovou hodně letmou zkoušku. Tyhle repráky s vlnkovým závěsem a lehkou tenkou membránou se dají v podstatě zkusit jen tak navolno v ruce. Jestli mají nějaký potenciál k zabasování se dá odhadnout podle přiložení k nějaké dutině mezi nábytkem, nebo lépe nasazením na kus trubky s průměrem toho repráku (metr délky by měl odpovídat čtvrtvlně při cca 80Hz).
Popravdě řečeno, nejsem z té legendy nijak urvanej. Hraje to stejně, jako většina podobných širokopásem novějších. Typicky jako ARZ660X. Že to brutálně směruje, není divu. V ose to na první poslech zní prezentně, snad i atraktivně (takové ty oblíbené highendistické kytarky, strunky, brnkačky, cinkání, ťukání...). Po chvíli si ale člověk uvědomí, že to prostě jenom protivně ječí jako vzteklej jorkšír. S přidáváním Volume jekot roste exponenciálně. Jediným plusem tedy bude, že v nějaké obrovské ozvučnici to zahraje snad i 60Hz bez poklesu. Ani citlivost není nijak zázračná. Na kytaru to nesnese velké příkony. Tak co s tím.
Původně jsem myslel, že s nimi podniknu nějakou sranda konstrukci. Že bych to pak s vážnou tváří pustil na srazu a čekal, jestli se někdo jako první odváží říct, že to hraje divně. Ale ono to je vážně na nic. Takže kdyby je někdo chtěl na pokusy, klidně je pustím dál.
Příloha:
filips.jpg
Já mám na chalupě starý RFT receiver Proxima Nova SR 2410, a k tomu náležící jednopásmové basreflexové bedničky RFT B 2410. Spadlo mi to do klína po předchozím majiteli domu, nečekal jsme od toho vůbec nic, ale poslouchá se to pro nenáročný tichý poslech překvapivě příjemně. Tož tak.
