Tome, já mám LŠU na klarinet a hrál jsem pět roků v dechovém orchestru, ale nebavilo mě to. Už co by zobák jsem tíhnul k bigbítu. Do dechovky mě dotlačil můj učitel, zprvu na B-klarinet, později Es-klarinet. Na vojně jsem hrál celé dva roky s vojenskou kapelou a velitel roty (osvícenec mezi gumami) mě pouštěl hrávat i s civilní kapelou, tam jsem hrál jen na Alt saxofon.
Fretless Bass, po našem bezpražcová baskytara mně problém nedělala, protože už před tím jsem hrával na kontrabas s otcem v cimbálové muzice od roku 1973 do 1981, kdy zemřel. Na kontrabas jsem se učil správné hmaty a postupy V LŠU u toho samého učitele, co na klarinet. Pak jsem od folkloru zcela odklonil a dále hrál jen baskytary v různých kapelách rock, folk, jazz, alternativy.
Moje snad nejdivočejší a akoholické muzikantské období bylo působení v kapele Mecheche v letech 1989 – 1993, textařsky poznamenané porevolučními náladami. Z mé dřívější zábavové kapely zůstal se mnou hrát pouze bubeník, ostatní spoluhráči byli z rozpadlých metalových kapel. Zde tedy baskytara určitě podřadný nástroj nebyla! Protože se jednalo výhradně o autorskou muziku, tak jsem zde zúročil všechny své nápady a aranže. Koncertně jsme s programem projezdili půl republiky.
https://www.uschovna.cz/zasilka/VD23RMMVIR7K8X59-AHB/ Nástrojové vybavení nás muzikantů koncem 80-tých let už bylo vcelku na úrovni. První má profi baskytar – Ibanez Blazer Bass Precission mám dodnes od roku 1982. A je to „pan nástroj“! Zvukovou kvalitou se mu nevyrovnal žádní Fender Precission, či Jazz Bass, Made in USA, které mi prošli za léta praxe rukama. Do té doby jsem hrával jen na baskytary Jolana – Basso V, Typhoon a na přelomu 1973/1974 jsem koupil novinku IRIS Bass, výrobní číslo 107. Zůstal mi už jen prospekt.
V roce 1987 jsem skončil s boxem 4x ARO835 (budiž mu věčná sláva) a koupil baskombo Peavey TNT-130 a později ještě TNT-115. Ve dvojici ideální pro podia Open Air.
Po několika letech marných žádostí o devizový příslib, jsem vyjel v roce 1987 na čtrnáct dní do Holandska. V Amsterdamu jsem zažil šok, když jsem vstoupil do Muziek-Haus Dirk Witte. Velikost obchodu velikosti Lidlu o dvou patrech. Všude aparatury, hudební nástroje renomovaných výrobců a v částech prostor se všude muzicírovalo. Pro našince z východního bloku něco neskutečného! Tam jsem koupil bezpražcovou basu Ibanez RB-660Fl (r.v.1986) za 725 Guldenů, tehdy odpovídalo 13,5 tis. Kčs.
Jinak těch baskytar bylo v mém portfoliu docela dost, v dnešní době k dispozici už jen Ibanez Precission Bass a Yamaha Jazz Bass pro občasné hospodské hraní, či benefiční koncerty.
V roce 2013, téměř po třiatřiceti letech jsem se vrátil takříkajíc zpět ke kořenům, ke hře na kontrabas. Opět v cimbálové muzice, kde mám k dispozici tři kontrabasy. Nejčastěji hrávám na kontrabas Petlach, vyrobený na zakázku, stál cca 60tis.Kč. Petlach má výborný dohmat a zvukově slušný hrou smyčcem. Je osazen strunami Pirastro Obligato Bass.
