To chápem.
Ale keď to hrá podobne, ako kalota vo WG, tak by to malo smerovať viacej, ako kalota bez WG.
Alebo nie?

Nemusí.
WG má stejný účel, akustické impedanční přizpůsobení. Kalota, která je bez WG použitelná od 3.5 kHz, se dá s WG navázat od 2kHz. Na nejvyšších frekvencích má na směrovku jen malý vliv.
Směrovky klasické bedny se rozbíhají nad nějakým kmitočtem jako vějíř. Tak to je u minihrombeden stejně jako u dvoj a trojpásem s WG i bez.
Když se podíváš na typický OSWG, tak ten zajistí svým průběhem konstantní směrovost už od už 1kHz výš a směrovky jsou více méně rovnoběžné. Pokles pro každý úhel mimo osu je pro kmitočty od 1 kHz do 20kHz skoro stejný.
Proto jsou široce směrující bedny vhodné do zatlumené místnosti a je lhostejné, jak jsou konstruované. A OSWG jsou vhodné do místnosti s množstvím odrazů. Kde spektrum odraženého zvuku méně kazí dojem.

K UCD2100-TB: Vzhledem k tomu že u úhlu 60° je SPL na kmitočtu 8kHz o téměř 15dB nižší, než na kmitočtu 1kHz, rozhodně se jedná o soustavy s úzkou směrovostí. Ten zvukovod samozřejmě nemá tak dokonalou kontrolu nad svazkem od 1k až po 15k, jako špičkový OSWG.
Klasická kalotová široce vyzařující bedná mívá útlum 1k/8k zpravidla do -5dB v úhlu 60°. Záleží samozřejmě na výškáči, jak daleko udrží svazek. U některých větších kalot se stává, že už nad 6,5kHz začíná svazek dost strmě padat.
Emge má pravdu.
Ten cca 10-ti dB rozdíl při úhlu 60° na kmitočtech 1k a 8k (a celkově průběh 1k-10k) mezi širokosměrujícími soustavami URS3100, UMD365 a soustavami se zúženou směrovostí (UCD280, UCD2100-TB) by měl být zřejmý z obrázku.

Zdá se, že jsem byl načapán při nepravdě...

Stejně mi to furt neštymuje. Já pořád za směrové považuju bedny, co směrujou už na středním pásmu. Když se podívám na směrovky OSWG, tak tam vidím na každým úhlu mimo osu plus minus stejný pokles pro 15kHz, pro 6kHz, ale i pro 2kHz. Asi mám trochu problém se vymáčknout, ale myslel jsem tohle.

Jop, to oznaceni smerove je mozna trochu zmatene. Myslim ze smerove vetsina lidi mysli bedny, kde se vychylenim od stredu, osy, vyrazne zmeni zvuk, ubytek vysek. Je to tedy treba bedna s ringradiatorama, typicky, atd.
Naopak u wg beden je zvuk mimo osu stale charakterem velmi podobny osovemu. Nicmene vyzarovacim diagramem je smerova bedna ta s wg.

Jo.
Já radši přestanu teoretizovat a prostě ty hrombedýnky vezmu na sraz. Mě baví. Což ale může být i projev počínající stařecké hluchoty.

Dík všetkým za zdieľanie svojich vedomosti a skúsenosti. Základné informácie mám a ďalej sa už musím rozhodnúť sám. Prípadné ďalšie tipy si rád pozriem.

Se tady prostě pletou pojmy "směrové bedny", "bedny s úzkou konstatní směrovostí" a se "širokou konstatní směrovostí". Ale myslel jsem si, že po těch letech by to už mohlo být trochu jasný, že u WG bedny se směrující bednou nemyslí případ, kdy to je do 5k jede ve všech úhlech stejně a pak to začne mimo osu prudce padat...
A který ten OSWG má v každým úhlu mimo osu (především pro 90°) plus minus stejný pokles pro 15kHz, pro 6kHz, ale i pro 2kHz? Nebo spíš myslíš to, že má konstatní index bez zvlnění?

No, vycházel jsem z podobných obrázků jako třeba tenhle...
Tam vidím na 60° pokles 20dB proti ose v podstatě od 2kHz po 7kHz. A ty jednotlivé průběhy mimo osu nejsou vůči sobě skoro vůbec skloněné. Mně to dává smysl, protože v netlumené místnosti slyším nad určitou nevelkou hlasitostí velmi nepříjemně roztlučené vyšší středy, což připisuju právě odrazům. Typicky - velké Hrombedny na dílně, zatímco venku je radost vohulit je do ohluchnutí. Respektive jakékoli běžné HiFi bedny na dílně.
Předpokládám, že právě tohle výrazné zúžení směrovosti už ve středním pásmu je právě to, proč se dělají OSWG.
Hele, já to tu nechci nějak rozmatlávat. Klidně přiznávám, že jsem nakecal nesmysly. Takže to tu nedávám jako tvrzení, spíš jako svého druhu dotaz.

Dobře...to máš surové měření danýho zvukovodu s nějakým driverem. A teď si to měření zkus představit normalizovaný.
Napovím Ti obrázkama měření Mabatových Sandhornů, které měřil BV s driverem CD11ND v úhlech 0-70°. První obrázek je surové klasické měření, druhé je normalizované zobrazení, kde se 0° prezentuje jako rovná čára.

Jo, už to nevypadá rovnoběžný.
Hele, těch -20dB na 2kHz v 70° od osy tam je.
Jak by vlastně vypadalo podobně normalizovaný měření klasickýho dvoj- nebo trojpásma?

No, spíš -12dB na 2kHz a cca -17dB na 10kHz, ale na tom teď nezáleží. Ono samozřejmě záleží od velikosti zvukovodu, do jaké frekvence to pak dole dokáže tu směrovost řídit. Proto je primárně dobré, když je ten zvukovod co největší. UCD2100 a ani UCD280 nemohou být OSWG už proto, že jsou ve vertikálním směru prostě malé. Neřídí svazek dobře na frekvenci, kde už začíná výrazněji směrovat basák. Je to ovšem daň za levné tovární řešení.
Klasický dvoupásmo bude mít v normalizovaným průběhu u všech směrovek hrb na cca 4kHz. V úhlech do 30° půjdou klidně několik dB přes nulu. Třípásmo na tom bude líp. Jestli se k tomu dostanu, klidně udělám normalizované průběhy třeba UC280, UMD365, URS3100 a UCD2100TB pro srovnání. Pokud to tedy někoho zajímá.

Ježišmarjá, já už neumím ani odečítat....
Do prdele se mnou. To je konec.

Udelej, urcite zajima D.

Aj UMM380, prosím

Jednoznačne zaujíma, vždy sa rád dozviem niečo nové.

V minulosti ma dosť zaujalo (z technického hľadiska), že aj konštantne smerujúce reprosústavy môžu byť úplne bez smerovosti. Nesmerujúca konštantná smerovosť
https://www.stereophile.com/floorloudspeakers/1004mbl/index.html

Sice mi to trvalo, než jsem se k tomu dostal (ale je léto a audiu se teď nemám čas věnovat skoro vůbec), ale lépe později, než nikdy. Myslím, že na těch normalizovaných grafech bude nejlépe vidět reálný rozdíl mezi "kalotabednou" a bednou s WG, resp. dvoupásmem s řízenou směrovostí.

Díky Majo...nikdy jsem si nezobrazil ty čáry normalizované. Neptej se proč, sám to nevím
Každopádně mi teď dává smysl, proč mě většina beden nejvíc sere právě na 2-3khz.

Není zač.
Pouze bych chtěl upozornit, že tyhle normalizované grafy nazobrazují reálné vyzařování těch soustav. Je to spíš takový, "coby kdyby", resp. jak by vypadaly směrovky těch soustav v případě, že by v ose byly rovné, jako když střelí (za předpokladu stejné výhybky). Proto je velmi často u beden klasické koncepce vhodné, když se prostě osovka obětuje a jako referenční osa se zvolí úhel 10-30°. Pak to všechno vyjde líp, což vidíme na klasických (nenormalizovaných) směrovkách. Ono totiž ty klasické směrovky, celkový vyzářený výkon a charka v referenční ose jsou tím důležitým pro zvuk. Tohle normalizované zobrazení berte jen jako takovou pomůcku pro snažší pochopení směrovosti dvou koncepcí v klasické kvádrovité bedně.