Njn, škoda, předešlá generace vypadala rovná jak z praku: http://www.prodance.cz/files/dl/2/2072/ ... w_2011.pdf

U tohohle je to tuším vidět i na impedačce...ukázal bych jí, ale nemám tady ten .limp soubor. Klidně to muže být kusový problém. Pokud máš doma druhý kus a umíš změřit impedanci, tak to porovnáme.
Moh by se vyjádřit i Marcel, jak vypadaly ty jeho 8-255.

Takový to jednoduchý v Limpu? To bych moh dát i já zkusím večer...

Jj, jenom to jednoduchý v LIMPU.
Tady je impedančka samotnýho reproduktoru (vyndal jsem ho pro jistotu z bedny)...a myslím, že ten problém je vidět i na ní.

Tak zkusíme třeba tohle (ten průběh s děličkama je pro 20°od osy horiz.):

Díky. Ale zatím je to předčasný...rád bych tu výhybku i vyzkoušel "na pavouka" a proměřil skutečný výsledek. Ukážu předběžně i schéma výhybky a zároveň nějaký vysvětlení:
Ve filtru pro středobas je RLC s cívkou poměrně veliký hodnoty. Je to pro umírnění toho nepěknýho hrbu kolem 800Hz. Cívka tak velký hodnoty je docela problém, ale vzhledem k tomu, že nevadí její velký odpor, tak ji lze navinout i z velmi tenkýho drátu - takže rozměrově a ani na hmotnost to zase až taková darda nebude. Kdy by to byl velký problém, lze to RLC vypustit...je to relativně úzkopásmová věc, ale jelikož nemám momentálně takovou cívku k dispozici neumím odzkoušet, jak moc to bude v reálu slyšet. Netroufám si takhle vynést závěr. Rozdíl na charce s kompenzací a bez kompenzace je na obrázku.
Schéma zatím není finální, je to jen ukázka, jak to asi bude vypadat. Finální zapojení schválím až po proměření s testovací výhybkou.

Podobná tlmivka (12 mH) je použitá v prípade dvojpásma ARN4708 a DT25N. Snáď ju pôjde navinúť v domácich podmienkach drôtom cca 0,4 mm bez presného ukladania závitov.

Celý článok: http://svetelektro.com/clanky/2p-bednic ... n-642.html

Podle mě to není dobře změřený. Nevím, z jaký to bylo vzdálenosti a jestli z osy vejšky nebo odjinud, ale nemyslím, že to sedí časově.
To se dá nicméně snadno ověřit.

Je to z 1m v ose vejšky. A časově to sedí. A pokud máš pochybnosti, potřebuješ někoho shazovat, nebo něco dokazovat, já Ti udělám radost...zabalím bednu, pošlu jí Zorgovi a ať klidně skončí u Tebe. Pak se realizuj...a pokud máš pocit, že jsi jediný, kdo umí postavit bednu před mikrofon, tak si to mysli dál.

Jaký je tedy časový rozdíl mezi basákem a vejškou?

Říká se chytrému napověz...

Mohu se samozřejmě mýlit, jen to z mé zkušenosti takhle vychází trochu nepravděpodobně. Proto jsem reagoval. Bylo by zvláštní, kdyby to takhle sedělo.

O 84us je výška "dál"...ale z čeho jsi vyčetl, že to nesedí časově?

Takže jen o 3cm? A to Ti nepřijde málo?
Z obrázků, které jsi sem dal a ze svých zkušeností.

Pokud to sedí, tak OK. Už se do toho nebudu montovat.

Jo...necelé 3cm. Přesněji 2,77 a nějaké drobné. Nezdá se mi to málo. Basák je zapušťěný, zvukovod ne. A není zas ani 20cm hluboký...No a pak je třeba započítat, že se měřilo v ose výšky. Takže nevím, proč by časová vzdálenost mezi měniči měla být větší, než 84us.
Hele, dá se to jednoduše otestovat tím, že se natvrdo paralelně spojí oba měniče a změří se to...a porovná se simulací bez součástek. Pokud je tam shoda, je měření OK.
Ale pokud se chceš montovat, mohl bys odpovědět na dotaz, jestli si měl i Ty u 8-225 ten hrb na 800Hz a co je podle Tebe příčinou.

Dneska jsem dovinul nějaký cívky a vyzkoušel, jak to bude vypadat ve výsledku. Měřil jsem jen v pokoji, takže hodně krátký okno...nicméně, šlo mi jen o ověření funkce výhybky, ne zobrazení nějakých detailních problémů na měničích. Myslím, že to v zásadě odpovídá simulaci a už to tak nechám. Schéma se nemění, pouze u RLC členu u výškáče je změna odporu z 33 ohm na 22 ohm.
Na obrázcích bude postupně celková charka s připojeným nearfieldem pro 20° horizontálně od osy (tak by se měla i poslouchat), pak horizontální směrová charka 0-90° (z 1m v ose výškáče) v kroku 10° a nakonec impedanční charka.

Zorg mě poprosil, zda bych ještě neudělal nějaký měření a optimalizaci ladění bassreflexu...
První měření se týkalo chování driveru Fane CD131 po sundání ochranný síťky. Tak jsem síťku sejmul a změřil soustavu 20° ještě jednou. Řekl bych, že trošku zlepšilo chování nahoŕe. Je to trošku klidnější a čistší. Myslím, že tuto úpravu mohu doporučit.

Pak byl úkol optimalizovat ladění bassreflexu a vyzkoušet chování basáku v objemu zmenšeným ze základních 20L na 15L. Na obrázcích bude nearfield průběh basáku s připojeným měřením v nátrubku v objemu 15 a 20L s laděním 75Hz. Z průběhů je vidět, že zmenšený objem není problém, stačí zvýšit ladicí kmitočet. Finálně bych doporučil ladit kolem 80Hz v objemu 20L a zhruba o 5Hz výš při objemu 15L. Prožívat to ale není třeba...hertz sem, hertz tam. Hluboký basy se od toho tak, či tak čekat nedají a je potřeba to podepřít subem. Konec konců, tak byl tento projekt i uvažován.

No a myslím, že tímhle je moje práce na tomto projektu u konce...na poslech mám doma jen jednu bednu, takže jsem neměl možnost poslechnout si to na stereu...ale i poslech tý jedný bedny na mě zapůsobil velice kladným dojmem. Popisovat zvuk nebudu...hraje to výborně a mohu tenhle projekt rozhodně doporučit. Výhodou je velká citlivost...středobas má 94dB a jelikož nebylo ani potřeba nějak korigovat bafflestep (vlastnost 8-225), tak i výsledná citlivost soustavy by se měla pohybovat dost blízko tohodle čísla.

Kdo by měl zájem, zkusím nechat vyrobit ty "velké" cívky 2mH z 1.25mm drátu, poptal jsem a zjistím cenu. Zbytek je do stovky v Prodance.

Zkoušel jsem si s tím trochu hrát a vychází mi to o pisl rovnějš s menší hodnotou na cívce:






Nebo je to šumák, protože to či ono stejně půjde ekvalizací srovnat do roviny, protože je to na směrovkách dobře obojí?

EDIT: Přidány grafy fází.

Je to skoro jedno...Zvukově se to nijak zásadně neprojeví, jestli tam bude 1,85mH, 2,0 nebo i 2,1 mH. Těch 2,0mH mi myslím vycházelo líp z hlediska fázovýho navázání kolem děličky.
Hlavně při simulaci moc nekoukej na to, jestli je to rovný v ose. Sleduj hlavně navázání na dělící frekvenci mimo osu.