Přidám sem stručný popis a nějaké fotky mého prvního projektu stavby reprobeden. Uvítám jakou koliv kritiku nebo ohlas, co si o tom zdejší odborníci v oboru myslí.



Projekt vychází z konstrukce stojanových reproduktorů Dexon

http://www.dexon.cz/clanky/konstrukce-p ... -01-8.html

kde je použit stejný basový reproduktor IRB 20 a výška IRT 10/80/01,8. Vyhýbku jsem použil odladěnou k dané soustavě, která je zde u projektu uvedená. Byla mnou pouze spájena. Konstrukce se však trochu liší od originálu. Na korpus byla použita 18mm MDF deska a přední stěna má tloušťku 22mm. Reproduktory jsou zafrézované, stejně jako nátrubek a svorkovnice na zadní straně. Bylo provedeno také skosení hran na přední stěně. Ozvučnice má odlišné rozměry, je totiž tažena více do vejšky. Vytlumena 25mm rounem. Basreflexový nátrubek se přesunul ze zadní strany na přední a to až nad výškovou kalotu. Nátrubek ma oboustrané zaoblení a je dle programu WinISD odladěn na 44Hz. Jeho průměr je 6.5cm a dlouhý je 16cm. Ozvučnice má přibližně 33l. Jako povrchová úprava byl netradičně použit Warnex lak. Někumo se může zdát do obýváku nehodící se, mě to však nijak neruší.

Planuji ještě k bednám udělat stojany hodícího se tvaru, které budou též upraveny Warnex lakem. Výška stajanů bude měřena tak, aby pak kalota byla zhruba v 90cm výšce.



Dávám to sem proto, zda by dle popisu neměl někdo zájem to odměřit. Dacela by mě zajímalo jak to na grafu bude "hrát". Kdyby ta charakteristika byla díky změně konstrukce hodně špatná, tak bych možná měl i zájem o odladěnou vyhýbku. Samozřejmě jestli by to s ohledem na cenu, bylo vůbec v porovnání s nárůstem kvality při poslechu rentabilní.

Ta vejška je od středobasu moc daleko...

Ona ta stavba je už asi dva roky stará. Tenkrát jsem nevěděl že i toto je chyba.
Co se vlastně tak strašného změní. Je to nějakej klíčovej nedostatek?

Svázání repro. Tohle si můžeš dovolit, pokud máš děličku tak 800Hz.

Pokud to budeš poslouchat ve velkým sále na vzdálenost deset metrů, tak není.

TheLastUnicorn:
můžeš to prosím trochu vysvětlit? Popsat třeba jak se to projeví potom při poslechu?
Změřit by se to ale i tak mohlo, nebo už díky této věci víš, že ta charakteristika bude špatně?

ransom:
To asi nebudu, posloucám to ze 2-3m. Osobně si při poslechu ničeho nevšímám. Čím se to projevuje?

To se opravdu moc špatně popisuje. A ty to ještě navíc chceš zrovna po mě, když tvrdím že se zvuk slovy ani popisovat nedá.
Stanou se asi tak dvě věci:
- Zvuk nebude bodový. To znamená, že bude mít dvě jasně odlišené složky - tu která hraje ze středobasu a tu, která hraje z výškáče.
- Bude to mít mizernou směrovou charakteristiku. Zabarvení zvuku se bude dost měnit se změnou polohy posluchače. Plus to, že poslech v místnosti tvoří jak přímý, tak odražený zvuk. Proto bedny s lepší směrovou charakteristikou hrajou líp, i když je posloucháš jenom zepředu.

Všecko to jsou takové zdánlivě drobné finesy, které se ale sčítají a v důsledku znamenají posun od slušných beden směrem k mizerným bednám. Jak to hraje doopravdy, to se opravdu popsat nedá. Na to je nutné postavit bedny vedle sebe a porovnat. Spousta lidí, co nikdy slušné bedny neslyšela je pak dost zaskočená tím jak velký rozdíl takové zdánlivé drobnosti dělají.

Já hlavně nevím, co furt lidi vede dávat měniče metr od sebe. Krom toho, že je to špatně to navíc u dvoupásma i blbě vypadá...
Tohle je celkově mechanicky tak trochu nesmyslný. Ten bassreflex měl jít dolů a středobas nahoru k výškáči. Ono totiž ani basák umístěný hned u desky stolu není úplně ideální.
Ale když už si to tak postavil, už s tím moc nenaděláš.
Já kdysi udělal pitomost a do beden od ARS844 jsem implantoval nový čela a osadil to třípásmovou kombinací SPH-200KE+SPH-102kep+RBT-95, čím jsem zabil jinak celkem vysoký potenciál té kombinace. Po cca dvou letech jsem to rozebral...

Ta mezera mezi měniči vznikla z mé nezkušenosti a pouze kvůli netipickému vzhledu. Dnes bych takovou věc už neudělal. člověk se hold pořád učí a některé věci zjistí až po té, když už je věc hotová. Jinak mezi tím středobasem a výškáčem je mezera 8cm. Napadlo mě tento problém například vyřešit přestavbou na 3pásmo, jenže tak malej střeďák, kterej by se vešel mezi ty dva měniče asi neexistuje...

Basreflex až nad výškáčem jsem plánoval od začátku. Asi to konstrukčně taky neni správně, ale opět to vzniklo z hlediska designu beden.

Ten problém s basem blízko desky stolu zmizí hned jak vniknou již dlouho plánované stojany. Stajany budou mít přední stěnu stejnou jak bedny, takže při pohledu ze předu to bude působyt jako sloupová reprosoustva. Ze strany však bude jasně zřetelné že se jedná pouze o stojany na kterých stojí reprobedny.

Jak se nadává tomuhle (RBT-95) druhu vejškáčů? Pokukoval jsem po nich na použití do budoucího projektu. Jaké mají oproti kalotám výhody, případně navýhody? Krom toho že se musí napojovat dost vysoko, jak jsem pochopil nějlépe nad 5000Hz...

Ta mezera se nebere jako vzdálenost faceplatů, bere se osová vzdálenost. A nějaký střeďák by tam asi naprat šlo. Otázkou je, zda by to mělo nějaký velký smysl.

RBT-95 je páskový repráček. Pásky jsou velmi rychlé, mají menší cizí zabarvení...no jejich nevýhodou je směrová charateristika (zejména vertikální).
Co se týče dělicí frekvence, tak záleží na tom, jaký je to pásek. Malinký pásky se musí dělit hodně vysoko (pro RBT-95 je optimum tak 6,5-8kHz), ale existujou páskáče (třeba od BG), které jdou dělit kolem 300-400Hz.

Poradil by někdo, jakým způsobem šetrně odstranit vrchlík z IRB20?

Odříznout skalpelem/žiletkou?

Jediný dobrý pásek, co znám, je ten co použil Velký Bobo v bubuxinových 4p, a to navíc ještě ani není pásek Má směrovky možná lepší, než 1" kalota.

U reproduktorů Tesla/TVM odlepuji vrchlík tak, že štětečkem namáčeným v acetonovém ředidle jej vlhčím po obvodu a po kráté době již jde opatrně sundat. Používám to hlavně u promáčklých vrchlíků, protože jdou pak daleko lépe vyrovnat, než třeba za použití vysavače.
Otázkou ovšem je, čím lepili vrchlíky u jiných výrobců - jestli bude aceton účinný.

IRB ale nemá ani membránu ani prachovku z papíru ale z kevlaru. Třeba u polypropylenu se prachovky téměř sundavat nedají.

Sundat by jít měl. On Martin (VMA) je má na stránkách změřený s Phase-Plugem, což chci udělat i já na těch mích. Sám mi odpovídal na mail, že to taky nechal rozleptat acetonem, nacož to gumové lepidlo povolilo, tak uvidím jak to půjde.

Jinak díky za rady....

Mimochodem na audiowebu jsme došli k úpravě, že IRTčko zkusím napasovat do zvukovodu WG-300 a tím pádem bych odstranil ten velkej rozestup mezi měniči.
http://postimg.org/image/lhbw7asaf/
Plus právě bylo ještě s ohledem na dvoupásmu doporučeno to IRBčko předělat na Phase-Plug. Ten si nechám od otce asi vysoustružit z hliníku a WG-300 už by dnes měla doručit pošta, takže se pomalu vrhnu na úpravy ...

Tak sem taky hodím nějaké foto toho, jak jsem pokročil s úpravou IRB na phase-plug.
O víkendu asi proběhne úprava ozvučnice pro osazení WG300. Pak zase přihodím nějaké foto.

Luxus!

Stále luxus?

Zeptám se i zde.
Jak jsem měl ozvučnice odstrojené, tak jsem je zkusil vytlumit místo tlumícím rounem panely které jsem měl doma ... Možná to je ale na ten BR teď až moc. Některé nízké frekvence hlavně bící, jsou teď sice na některých skladbách o dost pevnější a přesnější, ale na některých jiných pro změnu strácí sílu, skoro je neregistruju. Při poslechu je teď upřostřed místnosti míň basů, ba naopak u stěn o to více, než s předchozim tlumenim rounem.

Mám zkusit experimentovat s tím tlumenim? Zkusit třeba úplně odstranit. Nebo ty panely dát pouze v místě basáku a zbytek nechat holí. Nebo snad kombinovat oba materiály?

Tak tím molitanem jsi každopádně vytěsnil podstatnou část vnitřního objemu a tím totálně rozladil systém reprák-bedna-rezonátor.