Zdar,
potřeboval bych radu ohledně těchto beden. Osazení je shodné jako u S-90, výhybka bude asi taky podobná. Rok výroby podle repro asi 1978, tak nevím jestli je to klon, nebo jen paralelně vyráběný typ, ale to je jedno. Mám ale bohužel v každé jiný střeďák: 1. - 15gd-11-120 2. - 15gd-11a-8om, tak kdyby někdo náhodou jeden z nich nebo pár měl....
No a každý z nich je zapojen jinak, tak nevím jestli se v tom někdo hrabal, nebo co se stalo
U obou beden výškáč v protifázi s basákem (jen podle značení na něm, nevím, jak u kaloty zjistit polaritu, zapojením do sterea s širokopásmem se známou polaritou?) a u jedné střeďák ve fázi s basákem a protifázi s výškáčem a u druhé opačně. A když jsem se díval na schéma, tak tam je v protifázi jen výška, což jsem jinde neviděl a nevím, jestli to není blbost....

Díky za rady

Reprosoustava 35AC-202 by měla být inovovaným modelem typu 35AS-1-změna je pouze v použití masívnějšího skeletu. Přikládám schema a tam jsou všechna repra zapojená stejně-nic není přepólováno. Od 35AS202 jsem schema nenašel. Jinak v býv. SSSR se několikrát měnila norma pro označování typu repra, takže úplně stejný kus může mít odlišné značení.

Díky za reakci.

http://ldsound.ru/35-as-201-radiotehnika/


Tak tady jsem se také dopátral schematu výhybky - vše ve fázi. Zkusím to tak.
Ještě bych se rád zeptal: Výhybka v nich je stejná jako na odkazu, tedy montovaná na nějakém kovu. Podle toho co jsem se někde dočetl, to vadí cívkám. Nechce se mi ale přendavat komplet výhybku i se všemi odpory z přepínačů na překližku. Tak si říkám jestli by nestačilo vyvést cívky nějakých +- 10 cm daleko od kovu na tlustých drátech.

Mám za to, že přemístění cívek nepřinese nějakou sluchem postižitelnou změnu v reprodukci. Nevím jak jsou na tom po těch téměř 40ti letech od data výroby použité krabicové kondenzátory, ale ve stejně starých výhybkách z naší produkce se vždy najde nějaký krabicák zcela vadný. Zaměřil bych se tudíž v tomto případě spíše na proměření kondů a cívky nechal tak jak jsou.
Naposledy jsem z ruské produkce vlastnil mladší reprobedny typu Estonija 35AS021 (někdy z počátku 90tých let) a tam byly napodiv všechny kondy zcela v pořádku.

Ups, myslel jsem, že krabicáky jsou trvanlivé a čas jim neuškodí, ale když to máš z vlastní zkušenosti, tak se na to zaměřím. Musím se teda někde dočíst, jak měřit kondy, protože multimetr na to zatím nemám.

Pokud máš zvukovou kartu se vstupem "Line IN", udělej si jednoduchý přípravek na měření impedance, stáhni si LIMP (program balíku ARTA) a v tom si jednoduše změříš cívky i kondy. Krom finální hodnoty je tam vidět i impedanční průběh a podle srovnání s naším RLC metrem na oddělení metrologie to měří přesně...na rozdíl od levných multimetrů s funkcí měření LC.
Přípravek obnáší dva konektory a odpor 100 ohm.
http://www.audioweb.cz/viewtopic.php?id=15625

Několikrát jsme tady krabicáky probírali. Já jsem asi jako poslední ochoten je recyklovat a používat do méně náročných projektů, respektive do těch které budu mít i v budoucnu pod servisním dohledem. Krom toho bych je rozhodně nedával k výškám.
Výtěžnost dobrých kusů je ale stěží 80% a diagnostika je naprosto nezbytná. Taky je dobré změřit jim izolační odpor. Zhoršený znamená navlhlé dielektrikum a do budoucna pomalý nezadržitelný rozklad elektrod. Naštěstí u materiálu MP nehrozí čistý průraz, takže jsem zkratovaný krabicák měl v ruce jenom jednou jedinkrát.

Díky za odkaz.
Asi jsem opravdu líný hledat, když jsem se tam ještě předtím nikdy nepodíval. Celou dobu jsem měl za to, že na měření TS je třeba mikrofon......

Tak jestli se tím prokoušu, tak ransome nebudeš sám, kdo recykluje

Ještě bych se chtěl zeptat na ty cívky na kovové desce: Někde jsem se dočetl, že to může indukci rozhodit až o 15 % a jsem přeci jen odhodlaný je vyvést kousek dál. Jenom nevím, jestli s tím při návrhu třeba už nepočítali a já bych to nerozesral ještě víc. Je možné, že počítali?

Kladl jsem si stejnou otázku... Řekl bych maximálně toho využili při výrobě, ale pochybuju, že soudnej člověk to i tehdá navrhoval takhle. Já to železo vyhodil (jakýkoliv železo v nebo u signálový cesty je zlo) a měl vždycky o minimálně 10% menší indukčnost, takže jsem domotával.

Takže vyvedení cívek podle tebe není řešení a musím to přehodit na dřevo?

Já jen nechápu "jakýkoliv železo v sign. cestě je zlo" vždyť nic jiného než cívky by ovlivnit nemělo, ne?

Železo kreslí

Já bych to nedramatizoval - s ohledem na koncepci, provedení a potenciální využitelnost těch konkrétních beden.
Ostatě nebylo by od věci udělat slepé poslechové testy provedení s plechem/bez plechu a doložit je i nějakým měřením. Podle mého by se ukázalo, že to sotva kdo rozezná.
Nemluvím samozřejmě o moderních vycizelovaných bednách, ale o sovětském vintage.

Ani na většině moderních by to imho skoro nikdo nepoznal.