Zdravím všechny. Samozřejmě jsem si všiml, že o maďarských reprosoustavách Videoton D402 E se tu již mluvilo, ale jen stručně. Rád bych slyšel názor člověka, který se s nimi už v provozu po těch letech (vyrobeno tuším v r. 1976) setkal, případně jich viděl víc, zda bývají ve stavu spíše hodně špatném či katastrofálním nebo ne až tak. Myslím ty komentované závěsy basáků, výhybek apod.
Jde mi mj. o to, že k těmto bednám byl naposledy připojen zesilovač, co jsem mu opravoval vyhořelý koncák. Údajně prý odešel po několikahodinové produkci na značný výkon. Tak mne napadlo, zda třeba vyhnilá kmitačka basáku se zkratem mezi vrstvami nemohla třeba díky snížené impedanci způsobit ten problém. Určitě vím, že navíc byl zdroj postaru přepnut na 220V a netuším, jak daleko je pan majitel od trafačky a jaké má obvykle napětí v rozvodu ...
Atd.

Co mám já zkušenost, tak všechny dnes už měly vysypané závěsy, případně se k tobě dostanou už po opravě. Dále tam bývá problém s kalotovýma výškáčema, ty mají nějakou impregnaci, která i po letech lepí a problém bývá v tom, že to je zatečené i v magnetické mezeře, takže sice odpor změříš, že je OK, ale repro se nehýbe, tím pádem ani nechladí a nehraje. Výhybky mají svitkové kondenzátory, tuším 2ks. S basáky až na závěsy jsem problémy neměl.

Ono to bývá spíše naopak - totiž že neodejde zesilovač kvůli repro, ale daleko častěji vyhoří hloubkové reproduktory při závadě v koncovém stupni zesilovače.
Jinak tyto reprosoustavy jsem naposledy poslouchal někdy koncem 70tých let a tehdy jsme byli jejich zvukovým projevem zcela uneseni. Docela by mě zajímalo jejich porovnání v dnešní době s modernějšími bednami, protože hodnocení těchto Videotonů jsou zcela rozporuplná. Někdo tvrdí že jde o paskvil, jiný je zase hodnotí velmi vysoko.

Jasně - to je logické. Protože basáky nejsou ss oddělené, tak pokud ulítne ss nula koncáku (zkrat výkonového tranzistoru nebo jiná chyba, co rozhodí nulu na výstupu), má to kmitačka basáku spočítané. Sice na to bývají u slušných konců ochrany, ale mohou selhat nebo zareagovat pomalu.

Je tomu několik let, co jsem to slyšel naposled. Ve své době a na našem tehdejším bídném trhu to byl asi sen...z pohledu dnešní doby už není moc o co stát. Je to jen další neforemná kysna s hromadou průserů - takové socialistické kabuki.

Otec mého spolužáka na základce byl, měřeno tehdejšími podmínkami, hájendista. Měl receiver Videoton Prométheus, k němu tyto Videotony, magnetofon B43A a kazetový deck Sony TC-134 SD. Hrálo to ve srovnání s jediným jiným dostupným srovnatelným produktem - receiverem T814A a 1PF 067 08 zcela zázračně. Ale jen do chvíle, kdy se sousedovi povedlo dostat ze zahraničí přes HiFi klub (nikoliv Brno) už notně ojeté, tenkrát přes deset let staré aparáty - lampový receiver Scott a bedny Rogers, taková prerostlá dvoupásma asi 20 - 25 litrů, 8' basák + kalota. A Videoton se mohl jít pást.
Tenkrát jsem nabyl mylného dojmu, že kalotový výškáč (tenkrát se mu s oblibou v "odborných" kruzích říkalo kalotenový, když si někdo v katalogu firmy Dobermann přečetl "Kalottenhochtöner") je spásou všeho a když se konečně po letech vystavování v Brne objevily výškáče ARV 360x se žlutou kalotou i na pultech, nadšeně jsem investoval těžce vydřených 290,- Kčs, výškáče jsem osadil do beden ARS 820 a nadšeně jsem si pochvaloval, jak to proti papíráku pěkně cinká a to dokonce i do stran. Později jsem sehnal skelety polystyrenových RS 20, osadil je ARN 6608, ARZ 4608 a ARV 3608 se vzorečkovou výhybkou a přepínatelným útlumem na středech a výškách a byl jsem king. Později jsem se stal členem HiFi klubu, kde jsem se v podobě ARS 850 poprvé setkal s něčím, co se jakž - takž přibližovalo HiFi, naučil jsem se, že se neposlouchá s korekcemi vytočenými na doraz doprava a žluté kaloty mě začaly pěkně srát.

Dostaly se ke mně tyhle maďarské reprosoustavy Videoton D402E. Majitel je kupoval někdy před cca 35 lety a velmi je chválil. Kabinety a rámečky jsou celkem zachovalé. Basové reproduktory nejsou původní, majitel je vyměnil za ARN 6606 (6 ohm, 20W). Původní HA 20/10KS měly 8 ohmů a byly zapojeny paralelně. Na první pohled jsem byl přesvědčen, že se jedná o třípásmové soustavy se zdvojenými reproduktory. Překvapivě se však jedná o dvoupásmové soustavy. Všechny ty menší repráky (4 ohm) jsou zapojeny serio-paralelně, v serii vždy 2 různé. Výsledná impedance: 4 ohmy. Výhybka je velmi jednoduchá: 2 cívky a 1 kondenzátor. V serii s basáky je cívka cca 1 mH, v serii s tou výškovou sekcí je kondenzátor 6M (3 × 2M paralelně) a paralelně cívka cca 0,5 mH.

Hraje to miserně, ty výškáče jsou téměř kaput.
Myslíte si, že míchat 2 typy výškových reproduktorů má (mělo) nějaký význam?

U těch kalotových výškáčů jsem se setkal s tím, že ta impregnace byla jak lepidlo a zalila cívku a magn. mezeru, takže sice jsem naměřil odpor správný, ale nehlo se to.

To je pravda, ten žlutý sajrajt může fungovat jako mucholapka. Však to taky nehraje. Ty papírové ještě něco zahrají. Možná tam jsou jako záloha těch kalotových. Podle štítku jdou také do 20 kHz.

Škoda tých origo basákov...boli lepšie než ARNka.

To je panecku paskvil.

V osmdesátých letech to šlo na dračku. Videotony se prodávaly v Martinské ulici za kostelem (poblíž U Medvídků). Pamětníci si jistě vzpomenou, bývala tam prodejna Tesly.

Jistěže. A v Melodii, v Kotvě, na Belkrétce a ve všech elektrách, kde měli audio.
Z hlediska seriózní akustiky pro psychicky zdravé a mentálně dospělé jedince je to zapojení nesmyslné. Ono to ale takhle opravdu opustilo fabriku, protože nejsi jediný, kdo zapojení dešifroval právě takto. Jde prostě o jeden z mnoha projevů komerčně osvědčeného systému "zmatlat nahodile dohromady cokoli se namane a pak to prodávat jako HiFi pro blbé". V době vzniku našinec mnoho srovnání s normálními bednami neměl, a tak chrochtal nadšením nad čímkoli.
Ty umatlané výškáče už v originále (neumatlané) sotva seženeš, výměna bude dávat nahodilé a vždy špatné výsledky, ladění výhybky s ohledem na celkovou koncepci nic nepřinese.
Navrhovat hození do kontejneru je kruté, prodávat to hejlovi by byla sviňárna. Tak snad jen jako zdroj hraček ke kutění. Nebo do skeletů vestavět něco úplně jiného, pokud vyhoví dezingovatě.
Sorry, že to píšu takhle bez obalu.

V oné diskusi se píše:

"Я тихо офигел, когда увидел эту симметричную прелесть."

Překlad pro ty, kdo neovládají jazyk Puškinův: Tiše jsem se pominul na rozumu (strnul jsem v němém úžasu), když jsem uviděl tu symetrickou nádheru (krásu, půvab, úchvatnost).

(sloveso офигеть je takovým překladatelským oříškem)

V diskusi pak píší, že tam ten kondenzátor C1 není. U mne také není a nevypadá to, že by ho někdo odletoval.

Když jsem tyto bedny slyšel v době, kdy se sestava rádio Prométheus s těmito bednami prodávala, tak jsem byl jejich přednesem nadšen. Dodnes mi utkvěly v paměti ty nádherné basy. Ovšem tři měsíční platy jsem tehdy nemohl investovat. Od té doby jsem je neslyšel a docela rád bych si je nyní porovnal s nějakými současnými reprosoustavami.
Je škoda, že v zobrazených bednách nejsou původní basáky, třeba i s rozsypanými závěsy. Náhrada za ARN je zcela deklasovala. Nějakou náhradu původních basových repro mají v AME http://www.ame.cz/Reproduktor-SAL-SBV20 ... 10699.aspx.
Jinak když tyto bedny dnes někde vidím, tak uvažuji, jak dalece je po těch desítkách let ještě pružný ten lepivý materiál ve vlnkách výškových repro.

Reproduktory nakonec skončily v kontejneru na elektroodpad, až na 2 kusy ARN6606, které se ukázaly jako snad ještě funkční. Zůstaly mi tedy 2 prázdné skříně s krycími rámečky a výhybky. Skříně jsou ještě poměrně zachovalé, sem tam nějaký škrábanec zejména na spodku (na horní ploše jedné skříně je kolečko od květináče). Doplním ještě pár údajů pro případ, že by na tyto Videotony někdo někde narazil:

Skříň: vnější rozměry 38,5 × 27,5 × 69 cm (cca 73 l), vnitřní objem prázdné skříně 47 l, všechny 4 boční stěny jsou z překližky tl. 16 mm s povrchovou úpravou, přední a zadní stěna je z běžné dřevotřísky tl. 18 mm natřené hnědou barvou, zadní stěna je zapuštěna 10 mm, přední pak 18 mm, v překližce jsou polodrážky hl. 11 mm, do kterých zapadá rámeček s látkou.

Rámeček: deska z hustší dřevotřísky (?) tl. 10 mm s nalepenou tkaninou, v desce jsou vyříznuty 2 otvory (viz. obr.).

Mezi zadní stranou rámečku a přední rovinou čelní desky je montážní mezera 7 mm, nabízí se tedy možnost překrýt čelní desku překližkou tl. 6 mm (viz obr.). Umístění rámečku zůstává beze změny. Také je vhodné nalepit další překližku tl. 6-8 mm na zadní stěnu pro zpevnění a zakrytí otvorů.

Výhybka: v serii s basáky cívka 0,85 mH, paralelně k výškové sekci cívka 0,35 mH, průměr cívek 44 mm, drát cca 0,8 až 1 mm, seriový kondenzátor k výškám 6uF (3 stejné svitky paralelně), dělicí frekvence cca 2 kHz, přenos viz obr. (reálné zátěže 4 ohmy).

Teď jsem náhodou zjistil, že Videoton D402E jsou okopírované Grundig HiFi-Lautsprecher Box 741, vyráběné v letech 1969-1972.

Varianta 740 měla všechny 4 výškáče stejné (neměla ty kalotové) a místo tkaniny měla laťky vodorovně.

Srandovní je varianta 751 (vnitřek je stejný jako u 741).

741 stála kolem 500 DM (podle povrchové úpravy), 751B stála 995 DM (nevím, jestli je cena za pár nebo za kus).

A aby nezůstala pozadu, tak to okopírovala i Elektronika (Электроника Б1-01 / 25АС - 421, všechny 4 výškáče jsou stejné, cena 135 rublů).