Ahoj všem,

za hubičku se mi dostaly do ruky po domácku dělané bedny z přelomu 50-60. let (odhaduji), vnitřní objem kolem 39 litrů, materiál je pěkný masiv bohužel přelepený nějakou tapetou. Nehrajou špatně a na chalupu, do dílny nebo jako nějakou nouzovku se mi zdají použitelné. Tak jsem se rozhodl jim prodloužit životnost za co nejmenších nákladů. Nechci na nich tlačit nějaký dubstep, ale hlavně jazz, rock atd.

Dle místních návodů jsem zrenovoval a vyčistil membrány a to stejné se závěsy, opticky to vypadá pěkně. Nevím si ale trochu se zapojitelností těch beden k zesilovačům impedancí 4 či 8 ohmů. Co se týče stavby vlastních beden, jsem na nízké úrovni.

Níže (příloha) dávám schéma zapojení beden a odhaduji, že se jedná o 3-pásma s tím, že nejspíš ARO389 bude fungovat jako výškový, ARO511 středy (univerzál) a ARN5604 se bude snažit o basy.

1) Ačkoliv mám elektrotechnické vzdělání, nejsem si úplně jist celkovou impedancí bedny. Samozřejmě z hlediska impedancí paralelně zapojených reproduktorů se bedna pohybuje někde kolem 1,4 ohm. Jak to ale mění L,C prvky? Jaká je tedy celková impedance bedny? V případě, že to bude někde kolem 1-2 ohm, jak to dostanu někam k těm 4ohm? Výhybka?

2) Řeším tlumení bedny. ARO389 je uzavřen do malého plasťáku, ten jen dotěsním. Co další reproduktory? Mám je nějak oddělit nějakou příčkou? Vzduchotěsně? Mám něco jako vatelín. Které části bedny vytlumit?

3) Zadní stěna reprobedny byla tvořena z několika kusů tenkých MDF, které byly děrované a některé ne. Chci tam dát jednu, ať se to dá jednoduše sundat a nemusí tam být 16 šroubků. Dát tam děrovanou nebo ne? Na přední straně bedny je takový pseudo-bass-reflex.

4) Co je to vůbec za bednu, když tady máte nákres zapojení i jednotlivé součástky??

Díky moc za případný odpovědi.

Venca

Skutečná lahůdka. Tady je špatně snad úplně všecko...

Než začnu vypočítávat co všechno je špatně a proč, dovolím si tipnout jak to vzniklo: Původně ta bedna byla osazená jen těmi dvěma širokopásmy a pak by to vlastně bylo správně. ARO511 ve velké a zezadu děravé (čili polootevřené) bedně. To je správně a ten ARO tak i jakž takž zabasuje. Nad tím ARO389 jako výška, ve vlastním kyblíku. To se taky tak dělalo. I se ty dva repráky k sobě vcelku hodí. Ten ARN5604 tam ale asi někdo z blb... neznalosti dobastlil později. Nemá tam co dělat. V nesmyslně obrovském objemu nemá šanci zahrát a bude se jen ničit velkou výchylkou i při malém vybuzení. Když ho odděláš, zaslepíš díru po něm a vyhodíš i ten kondenzátor před ARO511 (zapojit ho napřímo), získáš historickou a normálně (na dobu vzniku!) hrající bednu. Kondenzátor před ARO389 můžeš zvětšit asi na 10uF. Nebude to žádný velký HiFi, ale na chalupu pro radost dobrý.

Pokud neznáš z teorie RLC obvody: U normálně zapojené a správně fungující výhybky se správnými velikostmi kondenzátorů a tlumivek se repráky o zatěžování zesilovače na různých kmitočtech střídají, každý zatěžuje zesilovač jen ve svém přiděleném frekvenčním pásmu. Takže výsledná impedance na žádném kmitočtu neklesne pod jmenovitou impedanci repráků (řečeno hodně zjednodušeně). Tady ale je ARO511 oddělený příliš velkou kapacitou a pochybuju že tlumivka před ARN bude kdoví jak velká, takže někde na vyšších basech jsou de facto paralelně a dohromady budou mít odhadem kolem 3 Ohmů. Vadit to nemusí. Akusticky je to každopádně pitomost.

Naopak přidání výšky nebo širokopásma odděleného nevelkým kondenzátorem k basáku nebo většímu širokopásmovému repráku výslednou impedanci nijak dramaticky nesníží. Na kmitočtech, které ten kondík do výšky propustí, už ten větší reprák má několikanásobek jmenovité impedance.

Když se podíváš do rubriky s laděnými projekty, najdeš tam skutečné průběhy impedance v závislosti na frekvenci.

Fotky by nebyly?

Ahoj a díky za odpověď. Je super, že doba fungujících fór s rychlejma odezvama ještě není pryč

- Koukal jsem na průběhy Z(f) a je mi to jasné. A teď už i to, co se děje s impedancí u kombinace ARO511 a ARN5604.

- Nejspíš budeš mít pravdu, že tam někdo tu 5604 dobastlil později, protože otvory v přední stěně jsou oba o velikosti 511 a na tu 5604 je to zmenšený. To tam byly ty 511 předtím dvě?

- Úpravy udělám dle tvého doporučení, 5604 vyndám a zadní stěnu nechám vyrobit děrovanou.

Ještě dotázek. Jakej ten kondík? Ten, co je tam teď, je krabicový kondenzátor (metalizovaný papír) 1uF. Rád to zvýším na 10uF, ale jakou alternativu?

Fotku dám jakmile složím tuhle bednu a přinesu druhou - čili fotky před a po.

Díky,
Venca

Třeba tam byly původně ty ARO511 dvě, to už sotva zjistíme. Leda že bys našel stopy po šroubech. Dávaly se po dvou třeba do beden k promítačkám. Pak už by ale ARO389 přestal stačit citlivostí.
Tahle 8" širokopásma se chovají docela mravně v otevřené bedně bez zadní stěny, jen se do toho pak práší, leze tam všelijaká havěť a tak. U starých rádií a debilizátorů se to proto zavíralo děrovaným sololitem. Rozměry bedny se dají vypočítat, ale obecně stačí bedna 50cm vysoká, 35cm široká a 25cm hluboká.

Kolegové HiFisti nyní prosím prominou technicky nekorektní historickou odbočku.
Ty ARO511 mají takový tlumený, šišlavý zvuk na středech a o výškách nemůže být řeč, zkreslují, basují dunivě a huhlavě, ale čímsi jsou uchu stejně příjemné. Proto se může jít s tím širokopásmem níž právě zvětšením kondenzátoru. Velikost se dá měnit zkusmo, a měl by být svitkový. Ne elektrolyt ani bipolár. Na konkrétním provedení a původu tady zas tak moc nezáleží. Kdo nechce kupovat nové svitky (něco stojí), může improvizovat se všelijakými demonty. Sám takových mám několik krabic, ale pošta je dražší než jejich hodnota...

Kdyby sis chtěl udělat něco normálního, tak se s těmi ARN5604 dají postavit relativně použitelné malé regálovky. To už ale bude něco stát.

Ještě korektura mého nočního příspěvku: Ty 200uF kondy jsou dva v sérii (na výsledných 100uF). Takže ta impedance zas tak moc padat nebude a nejspíš se ani pod 4R nedostane.

Díky za další odpovědi, pěkně si to skládám. Jsou to cenné rady do budoucna.

Kondíky seženu, doma je nemám a na demontáž taky nic nemám. Co se stane, když by se použil elektrolyt?

Já mám doma na poslech Yamaha NS-555 s Yamaha zesíkem, takže tohle je pro mě spíš jen hraní si o vánočním volnu Stavba vlastních repro je nicméně někde v úkolech taky.

Ještě poslední dotaz, když to zreviduješ. Furt je lepší vyndat tu 5604 než to tam zbytečně nechávat, když tam je ten kond 100uF (viz revize nočního příspěvku)? Pojedu teď do honrbachu, tak bych vzal něco zakrytí tý díry

Díky
Venca

Jo. Platí co jsem o nesmyslném použití toho nešťastného basáčku napsal. ARN5604 patří svou konstrukcí do malé, pevné, uzavřené bedny. Je sranda vidět, jak si je někdo z blbosti dá třeba do plata u auta.
V noci jsem přehlíd že tam jsou kondíky dva a mají společný popis. Takže za to vlastně můžeš ty.
(Sorry, nepoužívám smajlíky ze zásady).

Elektrolyty stárnou. Polarizované degenerují tím, že trvale pracují bez ss složky. Pokud přidáš polarizační obvod, ta ss složka je stejně (ve vztahu k jejich jmenovitému napětí) malá. Běžné typy bipolárů i polarizovaných typů mají slyšitelně negativní vliv na přenos vyšších kmitočtů. Kvalitnější typy bipolárů stojí stejně jako levné svitky. Všem elektrolytům vadí horko a mráz.
Takže když už používáme bipoláry, tak jenom tam, kde z principu nevadí a kde jsou výrazně levnější než svitky velkých kapacit. A víme, že nejsou věčné...
Jinak se o tom dá napsat kniha.

Ahoj, malý update z činností.

Tak jsem odmontoval tu 5604 a zaslepil po ní díru. Bohužel jsem místo ní nemohl dát tu 511, protože je původní díra o něco větší, tak je to trochu nešikovné, ale nedá se svítit (uvidíte až budou fotky - 389 je pod 511). Dále jsem vyměnil kondík za 10uF, dal trochu tlumení na boky, horní a dolní stěny (neva to něčemu?), zakryl tou děrovanou deskou a postavil vedle bedny, na kterou jsem zatím nešáhl.

Výsledek je zatím takový, že kombinace 511 a 389 hraje stejně a ne-li o něco líp než ta s 5604 - nepřipadá mi bedna tolik zahuhlaná. Měls pravdu, že její odebrání se na zvuku bedny vůbec neprojevilo. Jakoby tam ani nehrála. Teď jsem si všiml, že ARO389 měly původně také černé membrány, tak jsem je ještě vzal inkoustem a brzy budu hotov. Pak dám fotky, byla to pěkná vánoční zábava.

Teď ještě dotazy:
1) Na přední části ozvučnice je obdélníkový bass reflex. Mám ho zaslepit nebo ne když už se s tím dělám?

2) Má smysl těsnit škvíry předku ozvučnice nějakým tmelem?

Díky,
Venca

Je dost možný, že pod tím ARO511 byl původně ARO711...

Tak jsem téměř dokončil první projekt tohoto druhu na bednách za 300 Kč a byla to super vánoční zábava plná pájení, lepení, řezání, nadávání, bolavých zad, ale nakonec dobrýho pocitu.

Momentálně chybí ještě nějaká tkanina na předek (má někdo tip na něco levnějšího?).

Kondíky jsem vyměnil za 10uF svitkové a ARO 511 zapojil rovnou. Bedny jsem vytlumil lehce po bočních a hor/dolních stěnách pěknou vrstvou látkové směsi z Hornbachu (do 1cm). Dle textů z rubriky teorie jsem všechny díry v přední straně zadělal, protože nemají smysl a obecně jsem se snažil aspoň trochu zachránit něco z té otřesné kvality zpracování dřeva (nebo toho, co z něj zbylo!) a utěsnit neutěsnitelné mezery, což se povedlo alespoň do té míry, že obě bedny hrají stejně, nic nedrnčí a hraje to jen tam, kde má.

Teď zvuk, který nikoho nemůže překvapit, ale je třeba to zhodnotit.
- Odebrání ARN 5604 se na zvuku snad neprojevilo ani trochu.
- Zvýšení kapacity kondíků se projevilo na solidnějších středech. ARO389 má ale na druhou stranu do výškového reproduktoru daleko (což je už z názvu jasné), takže tomu chybí šmrnc někde (tipuji) kolem 15-16kHz a celá soustava mi připadá strašně směrová a taky tomu nepomáhá fakt, že je 389 pod 511 (řešitelné nevzhledným otočením, hlavní je holt funkčnost).
- Co se basů týče, někde pod 400 Hz ne že by tam nebyly, ale jsou tiché. Když pustím bednu potichu (jako třeba teď v noci), sem tam mě překvapí, co ta ARO511 zahraje a je to pěkně slyšet. Ve vyšších hlasitostech se to slívá a už to není ono. Zajímavé je, že se významným způsobem projeví na kvalitě basů, jestli se odkryje zadní stěna (ačkoliv je přikrytá hustě děrovaným krytem).
- Středy. Ačkoliv se jedná o domácí stavbu ne příliš vysoké kvality a hned za těmito bednami mi stojí Yamaha NS-555 (můj vstup do světa low-end HiFi) pro porovnání zvuku, středy mě dostaly. Ryze kytarové části muziky či charakteristický zvuk kytary ze zesilovačů Marshall bez remasterů rovnou ze 60 a 70 let. zní neskutečně pěkně papírově (může to být dané tím, že na takový reissue model bedny Marshall z 60. let včetně zesilovače hraju). Někde jsem četl, že si ty ARO 511 někdo dával do kytarových komb a kabinetů a mělo to nejspíš něco do sebe, protože to se mi na tom líbí a překvapilo mě i to, že podání zvuku kytar modernějších metalových stylů neznělo špatně.

- Co se celkového zvuku týče, nedá se mluvit o nějakém zásadním zvuku, ale je to sranda. Bedna hraje zásadně středově a obstojně někde kolem 3-5 kHz, basy pod 400 Hz při potřebné hlasitosti mizí, což pošle do kytek basu a basové bubny a výšky nad 15 kHz taky nic moc, cože třeba u některých jazzových pecek zásadně ztratí atmosféru. Něco jsem dohnal ekvalizací, ale jak psal ransom, je to fakt pro nenáročný poslech. Přesto si je ale asi nechám do sbírky a něco na nich sem tam pustím nebo možná někdy prodám - repra jsou v perfektní kondici.

Rozumné fotky dodám zítra.

Venca