Lenže ten pohyb hlavy ti to, čo je v hlave, vykompenzuje.

On mozog "vykompenzuje" kdečo.
Zvuk, obraz, vôňu, čas, názor...

Takže ta pakárna se zapouštěním repráku a zaoblováním čelní stěny atd není asi slyšet ale lze to změřit? Je reálně slyšet fázoví posun cca 90 stupňů mezi výškáčem a střeďákem?

No to jsem zas měl co napsat...
Víš vůbec, co ten fázový posun reálně znamená?

Ještě ze školy to umím nakreslit ale tak mne to zajímá právě reálně,asi jsem se špatně vyjádřil.Nellépe se to vidí na sínusovce posunutím amplitudy o nějaký čas neboli uhel.Samozřejmě v reálu zvuk není sinusovka.

Ano, u reproduktorů je to podobná situace. Fázový posun mezi dvěma reproduktory imho nemá zásadní slyšitelný vliv, pokud je s ním počítáno už v návrhu soustavy a vyzařovací diagram soustavy má želaný průběh. Pak posunuté fáze reproduktorů nemusí vůbec vadit. Jiný případ je posunutí fází u už odladěné soustavy...při posunu o 90° se v okolí dělicí frekvence vytvoří několika dB díra. Tahle díra už slyšitelná bude. Na rozdíl od difrakční díry se tahle díra nese víceméně v celým vyzařování (v ose i mimo osu), takže způsobí v danýcm frekvenčním pásmu propad celkového vyzářeného výkonu. Naproti tomu díra od difrakce bude měnit tvar a pozici (nebo často i zanikne) s každým natočením soustavy do jinýho úhlu, tudíž se na celkovým vyzářeným výkonu a tím pádem zvuku podepisuje podstatně méně. Často tedy nemusí být ani slyšitelná.
To však ale teď neznamená, že si začneme dělat, co chceme, budeme na bednách dělat rantly jako kdysi, reproduktory umísťovat ze zadní strany desky do "tunelů" apod. Vždycky by měl mít člověk za cíl dělat věci nejlépe, jak to jde a jak to umí (samozřejmě s ohledem na možnosti a i nějaký ekonomický rácio). Pokud ale člověk vyloženě dizajnově pase třeba po hranaté bedně po vzoru Harbeth nebo ATC, nebudu mu říkat, že to tak dělat nesmí a že mu to pak bude hrát vyloženě blbě. Nebude. Ale rozhodně je vhodné, aby se s takovou ozvučnicí už dělal i vývoj a měření daný soustavy. Moje 4-pásma jsou taky hranatý krabice dizajnově vycházející z ATC SCM100...a imho špatně rozhodně nehrají.

Jedna vada ještě neudělá katastrofu. Proč ale stavět bedny ze samých vad?

Lada5: žádný přirozený zvuk není sinusovka, ale lze ho rozložit na nekonečné množství sinusovek různých frekvencí. Takže lze o reprodukci uvažovat (přeneseně) i z toho pohledu, že zpracovává ty jednotlivé složky tak, aby se nakonec v prostoru zase složily pokud možno do původní podoby.
Na dělícím kmitočtu se signály sousedních repráků sčítají vektorově. Takže tam konkrétně ten posuv je už zakalkulovaný. Snaha bude spíš o to, aby fázová charakteristika (závislost fáze na frekvenci) přes celé akustické pásmo neměla prudké zlomy, aby byla pokud možno plynulá. To nebývá u nastřelených výhybek hlavně v sousedství dělících kmitočtů.

Ano samozřejmě se snažím dodržovat většinu zásad při stavbě co jsem se tady nově dověděl dřív se to tak nebralo ale občas mám spory se švárou tak se i blbě zeptám.To s tou pakárnou byl trochu vtip protože to přidělává práci.Jediný co snad nedělám /zatím/je zapouštění repro do ozvučnice.Ještě se zeptám tlumivka a kondik točí fázi o 90° jestli je jich tam víc při strmější výhybce točí se to jakoby pořád dokola 90+90+90 atd.nebo je to nějak jinak.Jinak je perfektní že se snažíte to dělat co nejjednoduší.

Jo, sčítá se to dokola. Jenomže konečný posun se vždycky vykrátí, takže zůstane v rozsahu plus minus 180°. A posun nedělají jen LC obvody výhybek ale i reprák. Takže jinej posun je v elektrické části (na svorkách repráku) a jinej v akustickém tlaku.