O té směrovosti jsem tu slyšel už několikrát. Chápu, že se asi jedná o směr zvuku... respektive od jakých frekvencí směřuje více/méně?

Co to vlastně znamená a jaký parametr určí jak moc "směrovej" reproduktor je?

Má to něco společného s tím jak se šíří zvuky? Tedy basy jako kamínek do vody (udělají se kroužky, které jdou všemi směry) a výšky naopak rovně jako paprsek (laser) a do stran se moc nešíří?

Ostrý breakup způsobené vlastní rezonancí... to je když reprák zní divně a je slyšet jak se pleská membrána? Promiňte mi ta přirovnání, ale přišlo mi to asi jako úplně nejlepší možnost jak to popsat.

Ještě k té směrovosti... když TM-265 a nebo i velké bedny na festivalech mají tlampače... jaký mají úkol? Rozšířit signál do stran? nebo se "rozvibrují" a začnou taky vydávat další frekvence, nebo je to prostě jen pro zesílení hlasitosti?

Hoši fakt nemáte doporučení nějaké odborné literatury? Stále je tu spousta pro mě cizích slov a potřebuji se to doučit.

Texty od Ransoma jsou naprosto skvělý a podle mého soudu (a moje hodnocení berte s troškou nadsázky) je to krásně polopaticky vysvětleno, že i blb to pochopí. Což je super!

Nic méně odborná literatura s vysvětlením všelijakých veličin, kterých jak jsem si všiml je fakt hromada, by se taky hodila.

A k těm výhybkám... proto jsou srdcem reprobeden, protože dokáží mnoho, ale když je až moc na hovno reprák, nebo reprobox tak to ani výhybka nezachrání, že?

K 5.1 zesilovači...

Když bych ho vzal, zapojil na něj vše co zatím mám a k tomu (snad to dopadne) ty DTM-265 ( Dayton TM-265 Pracovní název, ať to nemusíme vždy popisovat) na FRONT a hudbu jako takovou hrál jen přes DTM a zbytek by byl surround pro hry a filmy, tak by to nemusel bejt až takovej průser ne?

Jelikož mám možnost velmi jednoduše SW odpojovat různé kanály tak by mě to ani tak nesralo vypínat surround kanály, když si budu chtít něco poslechnout.

DTM-265 má momentálně přednost, takže to stejně dřív jak v únoru nekoupím, protože finance, ale už nad tím přemýšlím ať se někam pohnu k lepšímu.

Pro dnešek jen tolik:
Ano, slušně hrající vícekanálový receiver můžeš použít na muziku ve stereu, s dobrýma hlavníma (předníma) bednama, a zbytek nechat zticha. Na kino a hry pak můžeš použít i mizerný bedýnky jako efektový, pokud ti to bude stačit.
TM-265 je zkratka Tesla+Monacor, dvoupásmo, 6,5" reprák. Tady by to logicky bylo TD-265. Ale pouze pokud by označení nekolidovalo s jinou konstrukcí, pokud by souhlasil Pet007, který to pro mě ladil, a TLU, který si značení podle tohohle klíče vymyslel pro svoje vlastní konstrukce. Mně osobně je to fuk.
Zbytek jindy.

O té směrovosti jsem tu slyšel už několikrát. Chápu, že se asi jedná o směr zvuku... respektive od jakých frekvencí směřuje více/méně?
Co to vlastně znamená a jaký parametr určí jak moc "směrovej" reproduktor je?

Neurčuje to žádnej jednoduchej statickej parametr. Jak vypadá směrovost reproduktoru určí soubor grafů s naměřenými amplitudovými charakteristikami v různých úhlech, případně se to zobrazí jako sonogram. Když se podíváš na různé konstrukce, obvykle u nich uvidíš graf "směrovek". Z nich umíš vyčíst, jaký je úbytek SPL v závislosti na úhlu a frekvenci. Taky bývá uveden graf celkového vyzářeného výkonu - je to graf, kolik energie celkově vyzáří na jaké frekvenci reproduktor nebo soustava do prostoru.
Na jaké frekvenci začne reproduktor směrovat lze přibližně určit i jednoduchým výpočtem a je to takové základní vodítko, zda bude vybrané měniče možno na sobě korektně navázat.


Má to něco společného s tím jak se šíří zvuky? Tedy basy jako kamínek do vody (udělají se kroužky, které jdou všemi směry) a výšky naopak rovně jako paprsek (laser) a do stran se moc nešíří?

Ani ne. Zvuk se chová obdobně jako světlo.

Ostrý breakup způsobené vlastní rezonancí... to je když reprák zní divně a je slyšet jak se pleská membrána? Promiňte mi ta přirovnání, ale přišlo mi to asi jako úplně nejlepší možnost jak to popsat.

Ne, je to takový ostrý vrchol na charce.

Ještě k té směrovosti... když TM-265 a nebo i velké bedny na festivalech mají tlampače... jaký mají úkol? Rozšířit signál do stran? nebo se "rozvibrují" a začnou taky vydávat další frekvence, nebo je to prostě jen pro zesílení hlasitosti?

Zvukovod slouží na úpravu směrovostní charakteristiky reproduktoru jedním i druhým směrem. Díky němu lze získat tzv. konstatní směrovost. Taky se tím získá na citlivosti především na nízkých kmitočtech, což se většinou hodí. Avšak není zvukovod, jako zvukovod...

Hoši fakt nemáte doporučení nějaké odborné literatury? Stále je tu spousta pro mě cizích slov a potřebuji se to doučit.

"Stavíme reproduktorové soustavy" od RnDr. Bohumila Sýkory

A k těm výhybkám... proto jsou srdcem reprobeden, protože dokáží mnoho, ale když je až moc na hovno reprák, nebo reprobox tak to ani výhybka nezachrání, že?

Ano, některé repráky nebo i kombinace repráků jsou natolik špatné, že nemá smysl se jimi ani zabývat...třeba spomenutý ARV261. Ani nevímjaká výhybka tomu nepomůže. Jsou totiž věci, co se ve výhybce adresovat dají, ale jsou věci, co se adresovat nedají.

Záměrně jsem Ti nenapsal ten jednoduchý vzoreček ohledně směrovosti. Chci, aby sis ho jako domácí úkol dohledal sám a pak mi napsal, jaká bude zlomová frekvence pro směrovost reproduktoru Tesla ARO689.
Stejně tak Ti nenapíšu úplně polopatě ty ostatní věci. Abys trochu studoval a hledal sám.

Ransom: delej si s tim co chces, ja se k tomu moc hlasit nechci

BTW. Ze si nehrajete radsi s necim, novym, peknym a ne se porad zasirat s Teslou Treba si vyzkouset zdarma cloud 3D modelar Onshape (ve free verzi pro studenty a hobiky). Koukejte, co se s tim da udelat i pro nas hifi lidi...... Najdu si nejaky ten elipticky profil zvukovodu na internetu, tudle stahnu hotovy model TCP115ky, sem tam naka cara a repro k PC se muze tisknout

Helemese, pěkný. Ale na tohle jsem už v mým věku trochu línej se učit. Navíc nemám tuhletu třidé tiskárnu.

Já na tu Teslu mám pověření z nejvyšších míst. Ale nemůžu o tom mluvit, je to tajný.

A propos, jedeš někdy o svátcích do Náchoda? Neboj, nic po tobě nechci.

Hele, lidi jako ty by se meli vyvazovat zlatem...
Add Nachod: mel bych jet, naky pivo bychom mohli dat...

Ransom: A můžeme to sdílet, než to smažeš? Se mi to líbí, připomíná mi to bielefeldské spiknutí.

Pokusím se tu směrovku popsat co nejprimitivnějším způsobem. Na úrovni speciální mateřské školky pro mentály.
(Mimochodem, absolvoval jsem v pouhých třinácti s vyznamenáním.)

Postav se s košem brambor čelem k jihu.
Budem si hrát na reprák. Když zahraju nízkej tón, třeba 200Hz, hoď pět brambor před sebe. A pět brambor na jihovýchod, pět na východ, pět na jihozápad a pět na západ. Do všech směrů jsi hodil stejně brambor. Máš širokou směrovost na nízkých kmitočtech.
Teď zahraju vyšší tón, třeba 2kHz. Jak to uslyšíš, hodíš před sebe na jih zase pět brambor. Na jihovýchod a jihozápad už ale jen po třech, na východ a na západ jen po jedné. Směrová charakteristika se na vysokých frekvencích zúžila. V ose hážeš pořád stejně, ale do stran už ne. A pozor, taky celkový počet brambor je menší. To znamená, že reprák sice v ose hraje furt stejně, ale celková energie (celkový počet brambor), kterou odevzdá na vyšších kmitočtech je menší. A menší energie znamená, že odevzdává na vyšších kmitočtech i menší mechanický výkon. Jak plynule a podle jaké křivky výkonová charakteristika (zavislost vyzářeného výkonu na frekvenci) klesá, je mnohem důležitější než co se děje jenom v ose. Není až tak důležité kolik brambor jsi hodil dopředu, ale kolik jsi jich hodil celkem. Proto je samotná osová charakteristika nezajímavá.
(Pokud by tě urážely brambory, můžeme použít míčky, plyšáky nebo cokoli jiného).

Pro úplnost podotýkám, že tenhle výkon je něco diametrálně odlišného od těch desítek nebo stovek Wattů PŘÍKONU, které laik považuje za "výkon" repráku. Reprák je stroj, který mění spotřebovanou elektrickou energii (příkon) na energii mechanickou (výkon) s nějakou účinností. Účinnost repráků je prachbídná, u těch nejcitlivějších PA kolem 1%.
Zkus si tohle číst dokola tak dlouho, dokud to nepochopíš. (Nebo dokud se ti nezprotiví i bramborovej salát.)

Laminat: Můžeš. Ochotná účast aktivních blbců je součástí plánu.

o té účinnosti to raděj autocenzuruj přijde nějakej blb a zjistí, že používáš elektromechanickáý zařízení s účinností menší než 90% a zakáže to. Viz třídy účinnosti u async. motorů, začíná se to taky pěkně zvrhávat...
Popis výkonové směrové char. je super. Ještě tam zkus zakomponovat i vertikální charky

Kodl:
Nemám s tím problém. Zakážou nejdřív jenom mrňavý repráčky v bluetooth huhlátkách. Až to dojde k velkým PA, toho se snad nedožiju.

Abych to přirovnání a hru na reprák ještě nějak dotáhnul do konce (pro spolužáky ze školky):

Pro získání potřebných charakteristik si budeme hrát dýl. Odehrajeme spoustu tónů od nejnižších po nejvyšší, abychom pokryli celé akustické pásmo. A brambory budeme házet do více směrů, třeba po 15°.

Nejdřív si uděláme soubor směrových charakteristik. Pro každý směr jednu. Na vodorovné ose grafu máme frekvence, na svislé ose počet hozených brambor. Získáme něco takového:

Každá křivka je pro určitý směr, pro přehlednost jsou barevně odlišené. Vrchní je v ose, dolní je nejvíc do boku. Zkus si někde venku, kde nebudou odrazy, postavit větší reprák před sebe (klidně ty RK10), pusť nějakou bohatou muziku, a natáčej ho do stran. Uslyšíš od určité polohy znatelné zeslabení výšek. To odpovídá těm klesajícím křivkám.

Výkonová charakteristika není nic jiného, než že pro každou frekvenci vynášíme na svislou osu součet brambor hozených do všech směrů. Je to něco jako zprůměrování všech směrových charakteristik. Bude taky skloněná. Ale jak moc skloněná, jak hladká a plynulá je, to naznačí, jak bude výsledná reprodukce zabarvená (pokud budeme hrát v místnosti, kde se nám vlivem odrazů posčítají energie vyzářené do různých směrů).

TLU promine, půjčil jsem si jeden jeho graf...

Takže defacto moje přirovnání k laseru bylo tak nějak správné. Jen laser je opravdu čisté rovný. Jinými slovy když si představím parabolu světla a na bocích světla ubývá. Chápu.

Domácí úkol splním až se nebudu flákat na hajzlu v práci

Poslušně hlásím, že již pilně studuji. Našel jsem celkem pěknou bakalářskou práci na téma šíření zvuku tak z toho zkusím najít potřebné info k výpočtu. Přelouskám jí celou ať se z toho něco málo naučím.

Takže výpočet očekávejte spíš zítra a další odpovědi taky spíše zítra možná pozítří, ale dostanu se k tomu.

A díky hoši za vysvětlivky a další Jste borcí.

Výšky se nešíří jako laser. Šíří se všemi směry stejně, jako basy. Záleží jen na tom, jak se chová zdroj zvuku. Musíš si uvědomit, že každá frekvence má svou vlnovou délku. Pokud je překážka menší, než její vlnová délka, zvuková vlna ji "obejde". Ale když je větší...
Takže Tě vlastně zajímá délka vlny dané frekvence. Ber to jako takovou nápovědu k Tvýmu úkolu.
Ransom Ti to s těma bramborama vysvětlil úplně správně - tak se typicky chová reproduktor. Neznamená to však, že se vysoký frekvnece neumí šířit "za roh". Umí, ale záleží, jak je ten roh velký.

Shodou okolností přesně to co popisuješ Unicorne jsem se včera dočetl v té bakalářské práci. Musím přečíst ještě přes 40 stránek

Pokud chceš směrovost repráku porovnávat se světlem, pak budeš muset uvažovat jinak. Stejně jako reprák různě směruje na různých frekvencích (čili vlnových délkách), srovnat by se dal s pomyslným reflektorem, kterej do širokého úhlu vyzařuje naplno jen největší vlnovou délku (červenou) a ostatní vlnové délky čím kratší, tím slaběji. Do o něco menšího úhlu pak zvládne v plné úrovni i žlutou, do ještě užšího úhlu pak i zelenou, až k fialový, kterou vyzařuje jen kolem osy. Takže pouze v ose a v malém úhlu od ní dostaneš bílé světlo. Čím dál mimo osu pak bude světlo různě zabarvené, jak budou jeho složky s kratší vlnovou délkou s rostoucím odklonem od osy slábnout.

Palec hore za šíření osvěty pro Toma a Mariána. Supr!

Uz jen chybi popsat ty dve koncepce (bedny sirokovyzarujici vs bedny s konstantni smerovosti) ve vztahu k poslechovemu prostoru. Protoze logicka otazka mirne pouceneho lajka je "A vcem je lepsi klasicke 3p a v cem je lepsi ta seredna bedna s tim velkym lavorem?" (aka zvukovodem aka hornou)

Velmi správná poznámka.
Já to mám nakousnutý v tom rozepsaným povídání, co jsem poslal BuCzechovi*) na proštudování. Takže to četl, čte nebo číst bude, akorát to zatím není tady. Sem přihazuju věci, ke kterým jsem se nedostal, nebo upřesňuju.
Což mi zase připomíná: Dělám na tom asi tak rok. Vždycky si vzpomenu na nějakej problém, napadne mě jak ho srozumitelně popsat jednoduchými podobenstvími, tak si to zapíšu. Chtěl jsem oslovit místní měřiče, jestli by to neskoukli. Kde by to bylo nesrozumitelný nebo nepřesný, tak provést nějakou korekturu. A ke každýmu tomu tlachu přidat nějaký reálný křivky z praxe: Tohle je špatně, tohle je lepší. Nějakou literární omáčku si k tomu dodat umím. Kdo se hlásí? Aktuální verze je ke stažení tady.
Nemá to bejt návod jak udělat perfektní bedny. Spíš takovej souhrn vysvětlení, aby nebylo nutný pořád dokola odpovídat na pořád stejný otázky (dyť já si chci jenom postavit bedýnky, proč to musí bejt takhle a nemůže bejt takhle?).

Takže zrovna sem a v téhle souvislosti by se hodily nějaké ukázkové směrovky.
_____________________________________

*) pozn. pod čarou:
Měl jsem na průmyslovce spolužáka s příjmením Wimmer. V prváku ho naše třídní potřebovala zavolat k tabuli: "Wimmere! Teda Wimre... Wimře... Sakra, jak se to vaše jméno vlastně skloňuje?"
Wimmer vyskočil a radostně zaržál: "Normálka, souško, Wimmer!"

Po přečtení kousku z prvního odstavce jsem si to stáhnul a když o víkendu zbyde čas, mrknu na to. Vypadá to na velmi zajímavé čtení, podkud budu moci být nápomocen s něčím, pokusím se.