|
Vezmu to popořádku.
...použití malého kondíku ... jaký z kondenzátorů...
Ve výhybkách používáme dva typy kondenzátorů. Bipolární elektrolyty a svitkové. Výhodou bipoláru je cena a velikost u větších kapacit. Nevýhodou omezená životnost a nevhodnost pro použití před výškový nebo středový reproduktor. Před výšku zásadně svitek. Pak se ještě laboruje s materiály a provedením, ale u laciných starých repráků nemá smysl to nějak prožívat. Svitek by měl být na napětí minimálně 100V, radši ale víc. Jiné kondenzátory nepřipadají v úvahu.
Kdybys nebyl zdaleka, klidně bych ti ze svých zásob odsypal, ať máš s čím si hrát. Když člověk nemá potřebnou kapacitu, není problém si ji vyskládat z několika menších zapojených paralelně.
...mladej kluk, kterej teprve svou vášeň pro "kvalitní" ozvučení nachází a navíc je dosti omezen rozpočtem...
To mi už tak nějak z předchozího vyplynulo. Tohle máme za sebou mnozí z nás, já teda zcela určitě. Řadu let jsem dělal pokusy hodně podobné tomu, co aktuálně podnikáš ty. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, ať se na to vykašlu, půlku toho vyhodím, doinvestuju pár korun a udělám to tak a tak... nejspíš bych ho se zájmem vyslechl a dál se pinožil v nesmyslech. Takže mám pro to pochopení, ale u některých věcí si budu trvat na svém. OK? Používám rád ironii a zásadně nepoužívám smajlíky. Takže pokud bys měl pocit, že jsem zlej, není to tak.
...jakým nejlepším způsobem zapojit to co již mám, abych došel co nejlepšího výsledku? Jakým způsobem propojit RK10 (ARE667) a ARS820(1) na jeden výstup?
To je právě to. Žádným. Každá z těch bedýnek si bude hrát svoje, s nějakými omezeními a chybami, ale u obou to bude tak nějak v pořádku, jak to bylo zamýšleno. Jakmile je necháš hrát současně, budou se přetahovat a hádat. U zvuku je velký problém, že se dost blbě popisuje slovy. kdybych ti postavil svoje normální bedny, pustil muziku, chvíli tě nechal poslouchat, a pak přepnul na jakékoli myslitelné spojení RK10 a ARS820, okamžitě bys slyšel, že je úplně všecko špatně. A to i bez jakékoli předchozí zkušenosti a lhostejno jaké máš představy a očekávání. To slyší na první dobrou i hluchej. Takto mi nezbývá než opakovat, že to je slepá cesta, což je vlastně jen eufemismus pro "naprostou píčovinu"
Ty RK10 jsou taky ze začátku výroby (mají bílý koš) a dočetl jsem se, že právě ARE 667 s bílým košem umí celkem slušně zahrát i výšky, což mi i moje ucho potvrdilo.
Ano, to je pravda. Pokud jsou navíc ty ARE zachovalé, je to docela cenná věc. Ne ovšem na opravdový HiFi poslech, ale jako sbírková záležitost. Když má člověk nějaký slušný aparátek na poslouchání muziky, tak si pro radost může takovéhle širokopásmo nechat třeba na večer do ložnice, do dílny, na chatu a podobně. Zkušený konstruktér ho dovede i použít jako střeďák do trojpásmových beden dělaných jako retro - zase ale spíš jako kuriozitku pro radost. Kytarista ho může použít do miniaturního komba, aby mohl cvičit v panelákovém bytě.
Když se člověk naučí poslouchat, narazí časem na problém: přesně v ose toho velkého širokopásmového reproduktoru sice během zkoumání slyší celkem pěkné výšky, ale když se to použije k ozvučení místnosti, ty výšky buď zmizí, nebo jsou takové tupé a nezajímavé. To je proto, že klasicky dělaná reprosoustava musí rovnoměrně hrát do širšího úhlu od osy - v místnosti slyšíš směs přímého a odraženého zvuku. A pokud se ti z boku vrátí zvuk bez výšek, v celkovém vjemu pak chybějí. Pouze venku ve volném prostoru se to tolik nemusí řešit. ARV261 je naprosto nepoužitelný šunt. Kdysi se používal v elektronkových rádiích. Pravděpodobně je to úplně nejvíc nejhorší výška, co kdy kdo sériově vyrobil.
RK 10 byly ve své době laciný aušusový doplněk k laciným aušusovým gramofonům. A takhle je nutné se na ně dívat i dnes.
S tím "přeřváváním" máš pravdu, toho jsem si též všiml a jednoznačně ARV161 přeřvalo všechny středy, které ARN567 bylo schopno podat. Pochopil jsem, že jsem fušer a že z tohodle nic moc víc nevymáčknu, ale pomoz mi aspoň s tím jak to zapojit nejlépe tak, abych dosáhl (teoreticky) nejlepšího výsledku na této sestavě.
Právě jsi nakousl jeden (nikoli jediný!) ze zásadních požadavků na dobrou reprosoustavu, a to je "rovná frekvenční charakteristika". To znamená, že by v reprodukci nic nemělo zásadně chybět, a ještě důležitější je, aby ani nic netrčelo. Dosáhnout toho je docela velká věda a nimračka a nedá se tomu pomoci nějakou jednoduchou radou. Cesta tu ale přesto nějaká je.
Protože se těchto a podobných tuzemských reprosoustav vyskytuje pořád spousta, a protože se zrovna ty repráky v nich použité dají s výhradami jakž takž použít i z pohledu současného konstruktéra, máme dnes celou evoluční řadu projektů, jak je využít.
V tom nejjednodušším případě se zachová bedýnka a případně se trošku vyztuží, protože některé série bývaly dost vetché. (Na to stačí lepidlo na dřevo a odřezky nějakých latěk.) Pak se do toho vetkne nová výhybka, která rozdělí signál lépe než ta původní, srovná zvuk a vymáčkne z těch starých repráčků maximum, co dovedou. Ve výsledku pak ty bedýnky trochu ztratí na citlivosti (protože se odfiltrovala ta ječící složka) takže se malinko přidá na volume, a vida, hraje to znatelně civilizovaněji. někteří z těch, kdo to zkusili, pak už u toho spokojeně zůstali. Jiné to nakoplo a vydali se dál. Každému začátečníkovi doporučuju si tohle vyzkoušet, aby získal představu, jak velký posun může nastat cílenou změnou ve výhybce. S tím dovedu pomoci i poradit aj na dálku. Myslím, že se mi ty výhybky někde válí hotové v šupleti, takže je klidně můžu zapůjčit. Předem upozorňuju, že ta výhybka vznikla na základě akustického odměření repráků v bedně a následnou simulací, a je to práce zkušeného ladiče. Není to něco, k čemu by stačila rada typu "dej tam jinej kondenzátor".
Další krok v evoluci nastane, když člověk správně usoudí, že největší brzdou těch bedýnek je výškový reprák ARV161. Středobasy řady ARN5xxx jsou kupodivu i po těch letech pořád relativně použitelné. Máme několik vychytaných konstrukcí, kde se výška nahradí nějakou jinou, a je k nim na míru odladěná výhybka. Ten posun je pak obrovský a najednou se z toho stanou úplně jiné bedýnky, s bravurním středním pásmem (protože to je dáno správným navázáním basáčku na vhodný výškový reprák). Jednu z těch kombinací mám doma a jejím doporučením budiž to, že jsem ochoten ji poslouchat i delší dobu. Nevýhodou je, že nová výška potřebuje úpravu čela bedny. Což ale na druhou stranu je výzva pro kutila, který to dělá pro zábavu.
Posledním stupněm evoluce pak jsou konstrukce, kde je ten středobasáček s dobrou výškovou kalotou použitý ve velké bedně. Buď v basreflexu (tam se musí reprák upravit přidáním druhého magnetu), nebo v laděném labyrintu. Výsledkem jsou pak dospělé bedny, které ocení i náročnější, a přitom se dají postavit za pár korun. Dělal jsem to několikrát, pro ostatní i pro sebe.
U všech zmíněných konstrukcí ale platí jedna nutná zásada: Funguje to pouze za podmínky, že se naprosto přesně dodrží, jak to bylo navržené. Bez experimentů, změn a vyptávání. Jakákoli neuvážená změna to celé zabije.
Pokud by tě napadlo použít jako výšku tuzemskou legendu ARV3604, nebo některý z jejích následovníků, tak nikoli, jsou to nepoužitelný krámy.
Shodou okolností často dělávám, že si SW odpojím Woofer a poslouchám jen Tesly a vlastně je i pravdou, že některé druhy hudby to hraje lépe bez wooferu. Nejvíce je to znát na vážné hudbě.
Ano. Protože jak jsem psal: Bedny musejí odehrát samy o sobě podstatnou část basového základu. Hudební terminologií asi tak od poloviny druhé oktávy výš. Technickou terminologií asi od 50Hz. Subwoofer má doplnit jen to, co je pod tím. U těchhle minisestav k PC a kinu ale hlavní bedýnky tak hluboko nedosáhnou. Malý a špatně naladěný subwoofer tu nejnižší oktávu nesvede (a je fuk, co výrobce slibuje, protože kecá), zato musí suplovat zrovna tu část basového pásma, která je nejvíc háklivá na dunění. Mnoho lidí to dunění z neznalosti považuje za basy, a mají z toho radost.
To že center je center a ne "střeďák" samozřejmě vím, jen jsem použil nesprávných názvosloví.
Jasně, však jsem jenom psal, že je potřeba si názvosloví sjednotit. Jinak můžeme každej mlít o něčem jiném.
V jaké části republiky se nacházíš?
Vlevo u profilu se zobrazuje bydliště, pokud ho člověk v profilu uvedl, a pokud nelhal. Náchod. Návštěvy si zvu do České Skalice na dílnu. Z Karlína to máš nějakých 130 kilometrů.
Po pravdě jsem i slyšel, že to nehraje správně.
A to je právě to zajímavý. Většina mladých kluků přichází s představou, že to musí mít cool bassy a spoustu vejšek. Z toho, co jsi zatím napsal, už tuším, že dokud se nedostaneš na nějakou rozumnou startovací úroveň, nikdy spokojený nebudeš. Zatím se toho snažíš dosáhnout prostředky, které k tomu nepovedou. Pokud budeš ochoten se některých představ vzdát, není problém pomoct radou, klidně i materiálem. V důsledku to nemusí stát skoro nic, nebo třeba pár stovek. Velmi dobře hrající nízkonákladové bedny se dají pořídit z materiálu za dva tisíce. Zesilovač pro začátek vystačí klidně nějaký starý, nebo i jen zesilovací modul z Aliexpressu. Vypadá to divně, ale funguje to.
Taky už vidím, že s repertoárem nezůstáváš jenom u negerského rapu (mimochodem, i ten se dá reprodukovat dobře nebo špatně). To je další důvod, proč tě budu odrazovat od experimentů naslepo.
K tomu třípásmu... ačkoliv asi moc rad nedostanu, tak aspoň radu... kolik litrů objemu pro ARN 6608 a kolik pro ARE667?
ARN-ko cca 30 litrů, komora pro ARE cca litr nebo dva.
Upozorňuju ale předem, že výsledkem bude pro změnu vřískající bedna bez výšek a úplně bez basů. Co všechno na tom je špatně, proč, jak to udělat jinak, a co všecko na tom bude stejně špatně, to je na mnohem delší vysvětlování, než kolik je v mé moci napsat sem. Ale do budoucnosti to klidně můžeme probrat. Pro začátek ale naznačím závěr:
1) Buď ti to bude muset někdo z kolegů ladičů odměřit a vyladit (a bude u toho příšerně píčovat), nebo
2) Použiješ jiný střed a výšku a postavíš si už hotovou, osvědčenou a dobře hrající konstrukci (je k dispozici), nebo
3) Uvěříš zkušenosti, že i ta slušně hrající konstrukce má vlastně svoje nejslabší místo v basáku ARN6608, který doopravdy nijak extra dobře nebasuje, a pustíš se do něčeho jiného.
Dočetl jsem se i na jiných fórech, že nějaký mně podobný fušer stavěl výhybku dle ucha. Asi mi nezbyde nic jiného.
Takovou věc svede zkušený konstruktér s hodně dobře vycvičeným sluchem a technickými znalostmi, třeba když si jen tak z legrace přidává k širokopásmovýmu repráku výšku oddělenou kondenzátorem a zatlumenou rezistory. Normálně fungující vícepásmová soustava takhle nevznikne. To se ti spíš krabice scrabblu při výbuchu poskládá do souvislého textu.
Na samém začátku je dobré si stanovit, co je vlastně tvým cílem.
Jestli je to poslouchatelný aparátek, pak je dobré se úplně vykašlat na hokuspokusy, nechat si poradit a udělat si to na míru na první pokus korektně. (Pak již jen samá pozitiva a životní jistoty.)
Pokud je tvým cílem dělat hokuspokusy pro zábavu, pak je to samozřejmě jiná. I tak je ale dobré začít tím, že se obeznámíš s nějakými dobrými hotovými konstrukcemi. Když už budeš vědět, jak dobře může dobrá reprosoustava hrát, potom se můžeš donekonečna bavit zkoušením, jak moc se k dobrému výsledku přiblížíš jinou cestou.
|
) , takže se jedná o hudbu (primárně) a pak samozřejmě hry/filmy. Jedná se o moje první vlastní bydlení a tudíž nemám neomezené finance, spíše naopak značně omezené. 
ARV231 a 261 je vhodný jen jako dobová relikvie a k restauraci historických zařízení. Nejde totiž seriozně používat reproduktor, který je nutný dělit nad 5kHz a kterýmu zároveň nad 4kHz kvůli jeho velikosti prudce padá vyzářený výkon. 