Caute vsetci.

Takze vzhladom k situacii som nuteny sa pustit do stavby dvoch subikov. Bude to klasick bassrefle osadeny reprom RCF(neo) zvazujem ktorym. Vo vybere mam dva. LF18N405 a lf18N451. Jeden ma znacne vyssiu vychylku Xmax a o polpalca vacsiu cievku. Je to vyhoda v Brku? Box zacnem simulovat v Lspcad pripadne v Bassboxe od HT. Ktory sw je podla vas realnejsi? Alebo si to porovnam asi v oboch. Simulaciu , by som chcel potom pokusom overit a br doladit, uz na realny stav s tlmenim atd. Chcem preto poprosit skusenych o rady a aby mi boli napomocni v pripade mojich otázok.

Již jsem psal na PD. Za mě LF18N405, obzláště pokud sám nevíš...

Trochu pozeram a zaujali ma tieto repra 21 SW 152, 21 SW 115 a 21 DS 115...SW 152 ma 6 palcovu cievku co neznie zle, ale znovu sa pytam , ak to potrebujem do bass reflexu ktory z tejto trojky by mal vyhrat, podla parametrov?

Ahoj.

Na to je moc málo informací. Vpodstatě žádný a všechny. Asi nejhůř z nich si povede 21SW115. Je nejstarší, vpodstatě s nejslabším pohonem a nejmenší cívkou.
S 21DS115 a 21SW152 to je složitější. 21DS115 má velice podobnou plochu cívky, jestli ne stejnou jako 21SW152, nehledě na to, že 21SW152 je 6", a 21DS115 je 4,5".
21DS115 má silnější účinnější pohon, a zcela jistě větší Xmax. Půjde radši do basů. Na kino, nebo "program content", tedy rozumný obsah, bych ho volil radši.

21SW152 spapá víc wattůch. Je to festovnější reproduktor, měděná cívka zvládne vyšší teploty, a cívka není tak dlouhá, takže pokud mu budeš dávat strašlivě na prdel, 21SW152 má šance přežít bez úhony déle. Je to reproduktor "do války" a na touring.
Sám musíš vědět, čím to budeš krmit, kolik wattů, jaký obsah, a jak se k tomu budeš chovat...

P.S.: Předělávám své 21DS115 do ještě kompaktnějších budek. Zbyla mi tu po 21DS115 (která se hodí i na 21SW152) pěkná kompaktní budka (v sekci bazar). Kdyžtak na to jukni.

Dakujem za odpoved, fakt som na nu cakal aby som sa mohol pohnut. Skusim to rozpisat, tie boxy budu sluzit ako basove pasmo pod jazdene NEXO PS 15 , ktore je krmene QSC PL 380. Basy planujem tlacit zo Chevin MB 8000 ( mam ho moznost kupit v celkom vyhodnej cene ), je to monoblock ktory ide 8 kw na 2 ohm. Takze dve basove bedny paralerne zasebou ( bude to chciet privodne kable na repro asi poriadne hrube, aspon 2x 4 mm) . Takze do repra natlacim 4 kw. Muzika bude hlavne live ( kapela hrajuca pop, a lahky rock) ziadny metal ani techno cez to nepojde , mozno obcas reprodukovana muzika. Vsetko by to malo ist cez NEXO DTD kontroler, kde si viem nastavit uzivatelsky preset (parametricky EQ a tak trochu to dorovnať na basoch, kde bude treba).

Ale vratim sa k navrhu. Vnutorny objem (cisty) po odratani aj predbezneho BR tunelu a tiez objemu co zaberie repro je 260 l. Plocha bassreflexu je ale pre mna trochu neznama. Pozeral som nejake navrhy BC , maju tam trojuholnikove prierezy co malo sucet 373 cm2, u RCF subu to bolo az 930 cm2 (pozeral som nejake cad vykresy). Cital som ze by to mala byt minimalne tretina plochy repra (teda plocha 21- ky je 1680 cm3). V mojom načrte to je zatial 950 cm2. Prislo mi, ze lepsie bude ist cestou ako to robi RCF, kvoli nejakym pazvukom , a laminárnom prudení vzduchu atď.

Teda s cim zacat laborovat z 21DS115 alebo 21SW152 ?

V akom objeme si ich mal ty povodne, a kde si to ladil?

Ahoj. Stále záleží na mnoha faktorech. Kdybych byl ve Tvé kůži, beru 21SW152, cpu ho do 220-240l bassreflexové budky laděné na 36-38Hz, s bassreflexem o průřezu cca 800-900cm2.

To moje je trošku víc kompaktní (175l, nižší ladění 31,5Hz s tlumením. Bez asi 34Hz...), a využívá to předností právě 21DS115. Ve Tvé situaci bych takovou sestavu neupřednostnil.

Po zkušenostech s nízkýma impedancema bych přemýšlel o 4x2,5mm nebo 4x4

Dik za odpoved, s tym spojenim zil v kabli to neni vobec zly napad ! Inak ako zvyknes merat ladenie Br? Da sa to teda nejakou v domácich podmienkach odmerat? Alebo su to len nejake odhady?

Ano, dá se to snadno odměřit pomocí programu Limp (Arta), Dvou Jacků, jednoho referenčního rezistoru, a trošku kabelu. Spájíš to podle schématu v sekci Help (Vpodstatě jeden kanál line-in napřímo ze zdroje signálu, druhej přes rezistor, a je to.
V nejnižším bodě impedance a v nulové fázi je ladění bassreflexu.
Kdybyses na něčem zasekl, dej vědět.

Hodis mi link na ten limp a navod? Hladam tu sekciu help, ale nedari sa mi. Vdaka.

Program asi nejlépe najdeš, když budeš hledat ARTA, help je přímo v programu Limp v menu. Trošku té snahy do toho!

Aha to je help priamo v tom softe? Ja som myslel nejaky topic tu na fore...Takze uz rozumiem. Inak ako hodit do simualcie takyto bassreflex, je to mozne? [url][url=https://ibb.co/0FGhvFT][/url][/url]

Ano, help je v softu. Nevím o programu, který by dokázal přesně nasimulovat takovou budku.

Moze to mat vplyv na akusticky tlak boxu? Rozmyslam ci to ma vyznam sa hrat s takym oblym prevedenim. Predpokladam ze to je kvôli pazvukom v Br , aby ten vzduch proste isiel von rychlejsie. Je tak?

Otazka č.1 :Inak je mozne ist s reproboxom do Prodance na meracsku MLSSA a do akustickej bezodrazovej komory?

Otázka č.2 : Ktory simulacny program je nablizsie k realite? Mam do softu hadzat parametre od vyrobcu repra, alebo tie co su v sekcii " merani" na prodance. Parametra maju mierne odlisne hodnoty.

Otázka č.3: Ak budem simulovať taky sub , ktorý ma komory pre repro oddelené stenou, mam to brat ako samostatný 1x18 sub? Alebo to hadzat do simulacie ako 2x18?

vím odpověď na otázku 3: ano, jsou to dvě oddělený reprosoustavy, takže objem té poloviny, jeden reprák a jeden basreflex. Potom bude už jenom na použitým zesilovači, jak k němu ty repráky připojíš.

Všecko má vliv. Otázkou je jak velký. Zaoblený bassreflex je dobrá věc, ale pokud Ti nejde o poslední litr, nebo desetinu litru, prostě udělej dost velký rovný. Je to snažší, a má to zas svůj set výhod. S větším průměrem vzduch určitě rychleji nejde. To je špatný pocit a nápad. Funguje to dost jinak.

Otázka č.1: nevím
Otázka č.2: zatím všechny co jsem použil mají třeba čtvrtku parametrů dobře, zbytek špatně. A ani jeden neumí to co je fakt potřeba. Možná Hornresp, ale výstup je dost skrytý a nevypovídající, a také špatně porovnatelný s ostatníma výtvorama. Nespoléhat na nic, praktikovat!
TS parametry podle výrobce a zkušeností. B&C a RCF bych doporučoval spíš z datasheetu než z měření, nějaké horší značky radši z měření.

otázka č.3: Dá se v některých softech obojí, doporučuju to simulovat jako oddělenou soustavu s 1x18" kdekoli to jde. A tady to jde.

K tej simulacii: viem ze najlepsie bude ten Br tunel odmerat cez ten limp, ale ak simulacia nie je pravdiva , ako viem urcit na ktoru frekvenciu to naladit ?

Odpověď má ohromné množství proměnných.
Frekvenční rozsah
Akustický výkon
Zatížitelnost
Výchylka reproduktoru
Zkreslení a delay
Velikost bedny
Účinnost
Vlastnosti reproduktoru

A jistě jsem na mnoho zapomněl. To všechno musí spoluurčovat, co s tím budeš dělat a kam to budeš ladit.

Takze v najblizsich dnoch sa pustim do simulacie a bude hladat nejake optimum ,ale optimum v com? Co je dolezite ? aby bola frekv. charakteristika vyrovnana? Alebo nejaky najvyssi akusticky tlak okolo 60 hz (kopak)? odkolkych hz by to malo zacat hrat cca od 30 hz? Hornu hranicu budem sledovat asi max po 90-120 hz... Inak a co groupdelay? Niekde som cital ,ze ak je vysoky robi to problemy.

Asi jako první je potřeba vytyčit cíle.
To znamená frekvenční rozsah, akustický tlak, kvalita.
Naproti tomu půjde velikost a váha, cena, obtížnost krmení beden.
Vyrovnanost frekvenční charakteristiky je potřeba “na výstupu”, tedy pokud s tím máš jak hnout po cestě, tak důležitá není.
Pokud s tím nemáš jak hnout (vlastnosti systému a chybějící processing), tak to musí být vpořádku už od začátků návrhu.
Dneska je taková slušnost, že od 40Hz by to už mělo trošku hrát, od 45Hz naplno. Samozřejmě, že čím níž tím lépe, ale leze to do prostoru a do peněz.
Rozsah směrem nahoru taky asi naplánovat podle zbytku aparátu – zda satelity dohrajou dolu kam je potřeba.
Zároveň basovky mají nejvíc síly, a ještě na 120Hz je to s nima žrádlo (pokud tam dohrajou frekvenčně), ale ten zvuk nic moc, a kvalita spíš tlačí na to, řezat co nejníž.
Tedy 70-90Hz.To zvětšuje nároky na vrchní pásmo. Group delay není moc objektivně uchopitelný. Je to element se kterým se počítá, a každý si hlídá aby byl co nejnižší,
Pramálo kdo to ale pak opravdu řeší. Malá bedna a nízké ladění pomáhají v malém group delay v pásmu, kde je na to ucho zdaleka nejcitlivější.

Holt, není to taková jednoduchá skládačka ve smyslu “dám A k B, a udělá to C”. Je to snůška kompromisů podle potřeb výrobce, majitele nebo uživatele.

Jo, chapem , hladat sa bude nejaky kompromis...Dufam ze sa dostanem k tomu co najskôr a zacnem simulovat. Budem skusat najskôr BC repra DS118 aj radu SW a uvidíme ako sa to bude v danom objeme chovat... Inak tie skelety spajate s vrutmi a lepidlom , alebo to aj kolikujete , pripadne nejake zubove spoje na cnc?