Jako intonatér kostelních varhan spoznám. Tam se běžně pracuje od 32 Hz, u obrovských varhan od 16 Hz. Intonuje se jedině sluchem, kvůli stojatým vlnám se u toho přechází, rovná se to na stejnou hlasitost a koriguje se barva tónu. Pak by mi to na nahrávkách chybělo, též při občasné domácí hře na varhany.

Sluch mám zdravý, několik měsíců po ladění nepotřebuji ani ladičku - mám relativně absolutní sluch, v 56 létech funguje do 15 kHz, což je dar Přírody. Ale nemám nervy jako Varhan Orchestrovič Bauer, že pokladna v marketu není čisté c a brum ledniky čisté gis.


Třeba se používají někdy pro baskytary generátory 1. subharmobické, "aby to bylo hlubší", dle žánru velký buben jde taky dost hluboko. U varhanní a synfonické hudby je to samozřemostí. Jsou naopak nahrávky, kde se odpojení SW nepozná. Mastering se često dělá, aby to znělo i na průměrné reprobedny.


O to ovšem jde člověku subjektivně. Kámošovi se dělalo při intonaci basových píšťal varhan špatně, žena taky věrnou reprodukci basů nesnáší. Šlo tu vlastně o zkušenost s EWčkem. Jinak tu hledám inspiraci, do čeho se pustit, co si pořídit. Měřicí mikrofon to asi nebude...

Vyjadril som sa hlúpo, prepáč. Trvám však na tom, že pod rezonančnú frekvenciu miestnosti sa s hĺbkami nedá.
Rezonančná frekvencia miestnosti určuje najnižšiu frekvenciu, ktorú je akustický reproduktor schopný reprodukovať. V závislosti od jednotlivých rozmerov (dĺžka, šírka, výška) vzniknú vyššie harmonické - a stojaté vlny.

Tatko Tom. Prv ako tu niečo napíšeš by bolo dobre, keby si trochu študoval. Sorry, ale nedalo mi.

Vďaka, moc toho neviem.
Ako uhrať 16-20Hz v miestnosti 3x4?

Treba si v prvom rade naštudovať a uvedomiť, čo je to modálne pásmo a ako to v ňom hrá. Modálne pásmo neznamená, že na týchto frekvenciách nič nepočujeme. Nie je pravda ani to, že ak je vlnová dĺžka frekvencie väčšia, než dĺžka miestnosti, že ju nebudeme počuť...je to celé o tom, že jednotlivé frekvencie budú budiť rôzne módy miestnosti, čo spôsobí, že rôzne frekvencie budú mať rôzne intenzity v dB (a to sa ešte bude meniť podľa toho, kde v miestnosti stojíme), pričom zdroj zvuku bude vyžarovať všetky frekvencie v rovnakej intenzite.
To, čo napísal repron nebudem komentovať, lebo takých tu už bolo...

Můžeš být geniální muzikant a ladit po sluchu, což budu aj patřičně obdivovat. Ale opravdu tě nenapadá, že ladění zvuku nástroje a ladění zvukové soustavy pro věrnou reprodukci jsou zcela rozdílné disciplíny?
Když sáhnu po jinem oboru: můžeš být sebelepší malíř. Ale jako tiskař reprodukcí se nemůžeš řídit jenom zrakem. Pokud nebudeš používat kalibrovaný skener barev, budeš prostě jen lajdák a špatný tiskař.

Kvůli vám SW vypínat nebudu.... Polepšete se.

Moment... On ti někdo zakazuje subwoofer?

Ty ne.

Co dělávám: na keyboardu si zadám sinus sound a projedu to od 16 Hz do 12 kHz (výše nejde) po půltónu. Na chatě slyším "stejnou" hlasitost od 25 do 12 kHz (fyziologický regulátor hlasitosti) + převýšení dané sluchem kolem 4 kHz. Pak je to v pořádku. Poslouchám v blízkém poli.


Mám třeba nepovedený kus pro keyboard monitor s poklesem na 1500 Hz, ale tam to nevadí, k PC 40 Hz - 16 kHz "z odpadu", srovnáno ekvalizérem v PC atd.


P.S. Když jsem se před 15 léty vrátil k tomuto hobby, měřil jsem venku v otevřeném poloprostoru hlukoměrem.

P.P.S. Zaujalo mě vystoupení kapely Janka Ledeckého. Měli pódiový mix, své ideální nastavení. Zvukový mistr jen pustil "naposlouchanou" spektrálně dost komplexní skladbu a poslechl si ji v hledišti u hlavního mixu. Srovnal jen hlasitost a základní korekci basy/výšky a kapela pak jela naprosto skvělý zvuk, i když né můj žánr. Můj člověk!

Tohle je pěkný a zábavný. Nicméně takhle se relevantně nenaladí nic. Takhle se dají leda objevit pazvuky nebo výrazné rezonance.
Já myslim, že tahle debata k ničemu nepovede. Už mám aji dojem, že se přeme každej o jiným problému.
Nikdo tady neslyšel tvoje výtvory a ty jsi neslyšel nic zdejšího. Nemůžeš ani zodpovědně okomentovat zde publikovaná měření, protože ti chybí jejich skutečný zvuk. Taky bys musel nejprve mít stejnou metodikou změřené ty svoje naposlouchané věci. Mít jasný vztah mezi slyšeným a změřeným.
Když se vrátím na začátek:
Ano, je potřeba na basech reprodukovat už kontraoktávu. Zakladem pro to ale musejí být v první řadě bedny, které perfektně odehrají všecko nad tím. Proto tolik starání a proto se motání kolem úplného spodku zmiňuje až jako poslední. Pokud bych měl poslouchat opravdové varhanní subkontra a nad tím to odporné vřískání ARS 1014, tak radši budu potichu.
Ke 40Hz není problém dostat se i s párem relativně malých beden. Ke 30Hz dejme tomu s desetipalcem. Se zbytkem pomůže nebo naopak bude dělat problémy místnost, to už je na konkrétní situaci. Cesta k perfektně odladěným bednám ale přes ucho nevede ani náhodou. Cesta ke korektně naladěnému basreflexu je pomocí měření okamžitá a s nejlepším možným vysledkem. A ladění se netočí jen kolem Qts. Je to souhra asi tak pěti základních TS parametrů, které poklepem na membránu nezískáš. Zato ti je za tři minuty odměřím a za další tři minuty ti ukážu jak se ten reprák bude chovat ve třech různě velkých ozvučnicích a v každé se třemi variantami ladění. Ty křivky samozřejmě nikdo poslouchat nebude. Ale kdo má naposloucháno, má okamžitou a přesnou představu, jak to bude doopravdy hrát.
Jak jsi psal na začátku - ano, chceme slyšet to, co nachystal zvukový mistr při masteringu. Na tom se shodneme.

Chtěl bych Tě poprosit o pár křivek, co "dělá" podlaďování bass-reflexu s kmitočtovou charakteristikou a průběhem impedance na nějakém příkladu. Předem moc děkuji, snad by to zaujalo i ostatní. Jistou představu podle měření Pro Dance již mám...


Hlavně důvod a výhodu.

Jo. Ale momentálně jsem na chatě a bez noťasu. Už jenom z toho klofání na telefonu jsem skoro nepříčetnej.
Zkusím si něco nachystat. Nebo sem někdo hodí odkazy? Já jedu z hlavy a vlastními slovy, ale určitě je to někde dopodrobna rozebíraný.

V zásadě se to ale dělá u PA. Podladění v důsledku umožní ve spojení s korekcí v signálové cestě dostat se k nižším kmitočtům. Pokud to ovšem reprák snese výkonově a mechanicky - i to je informace ze simulace. Ta ukáže jestli to dělat nebo ne.

Tak nějak empiricky jsem došel k témuž. Pro country jsem podladil sloup s 4xARZ6604 a tlakáčem na 60 Hz a na ekvalizéru vytáhl 63 Hz + zapl subsonický filtr. Dostal jsem se s basem dle sluchu na 60 Hz s podivuhodně malou výchylkou +/- 1 mm při 150W. Až později jsem jim dodal country přiměřené SW. Tutéž úpravu jsem jim doporučil na jejich (jediném!) "ful range", než se rozhodli pro můj aparát (ucpat jednu díru + EQ).

Je ti doufám jasný, že malá výchylka zároveň znamená rapidně zhoršené chlazení cívek? Je to vždycky něco za něco.

Tehdy ne. Ale mám to "ochráněné" obyčejným jističem na 30W RMS. Nikdy nevypnul. I když 8W na palcovou krátkou cívku, sice už na Al, je jen tak tak!

Tak jsem si stáhl konečně demo simulátor. Je to pohodlnější, než si nad knihou představovat, co to podladění udělá, ale nebyl jsem vedle.

Jo...a to Ti tady musí nejprve napsat 10 lidí. Já jsem Ti nestačil...taky jsem tu nepřiletěl z Marsu na koloběžce, v kraťasech a tričku s nápisem "Nazdar"...

Nikdy jsem se ale nespletl. RNDr. Křivský až do smrti kreslil magnetické pole Slunce se skvrnami "od oka", když pak udělali program, měl to dřív a stejně.... To tedy není můj případ, je to hezká hračka, zkrátí čas.

software to v podstate tiež len vyratúva ale robí to okamžite a naraz aj ostatné veci lebo to nieje len o charakteristike ale aj iných veciach napr aj taka spominana xmax atď. čo tiež treba brať do úvahy lebo nieje problem reproduktor donútiť hrať nízke tony ale urobit to rozumne z ohladom na dalšie aspekty.... nieje to len o tom či to dá 30 hz a z akým poklesom ... ale to je len spodok pásma a omnoho dôležitejší je ostatok .... a nieje to podla mna len a len o vyrovnanej charke ... ale tod moj nazor tiež nepatrím medzi expertov len dlhoročneho pozorovatela fora z nejakou tou skusenostou.