Ahoj všem,
dlouhou dobu jsem neměl odvahu založit vlastní vlákno, ale teď se pouštím do větší věci, tak budu rád za každou připomínku.
O spodek se budou starat Monacor SP-250P , ozvučnice BR 60l, ladění pořeším až podle poslechu(40-60hz)
Středy půjdou z repro z Aiwy(původně z 13,5l BR bedny, kde byly jako full-range)
TSka:
Fs = 72.18 Hz
Re = 8.10 ohms[dc]
Le = 383.84 uH
L2 = 957.82 uH
R2 = 34.57 ohms
Qt = 0.90
Qes = 1.03
Qms = 7.39
Mms = 9.21 grams
Rms = 0.565535 kg/s
Cms = 0.000528 m/N
Vas = 13.06 liters
Sd= 132.73 cm^2
Bl = 5.735950 Tm
ETA = 0.46 %
Lp(2.83V/1m) = 88.67 dB

Výšky: Dayton ND16FA-6

Výhybka:
800hz 6/6
4,5kh 12/12

K těm středům..no uvidíme, jak to bude hrát, když jim odseknu ten spodek..
Než budu dělat novou ozvučnici, chci ty monacory zkusit hodit do stávající ozvučnice 30l jako isobar, jak to bude celé znít...

Pro zajímavost,(nebo zasmání) přidávám foto mého prvního výtvoru

Nevím, co je "lazení".
Co se samotnýho setupu týče, tak mám v podstatě dvě věci:
1. Nevíme nic o tom repráku Aiwa. TS-parametry nám pro použití na pozici střeďáku moc neřeknou.
2. Pokud by ten měnič i byl použitelný, rozhodně ne s ND16FA. Ten je totiž k 6,5" středu moc malý. Potřebuješ něco, co lze dělit pod 2,5kHz.

Pravopis opraven
Děkuji moc za reakci a radu.
Takže možnosti jsou následující:
1; vybrat jinou výšku
2;vybrat jiný střed
3;udělat 4 pásmo přidáním toho menšího středového reproduktoru,co je vidět na fotce. Výsledek by ale asi nestál za to..

K variantě 2 by jste měli nějaké nápady?

Každopádně splácám výhybku pro ten střed a zkusím poslechnout jestli z toho leze vůbec něco. Měřit nemám bohužel čím. I když jezdím po celé republice, pochybuji, že by někdo chtěl ztrácet s tímto čas. Takže měření "by ouško"

Pokud budeš měnit výškáč, šlo by použít tohle:
https://www.reproobchod.cz/zetag-e2803-p3974
v podstatě se jedná o Dayton DC28F-8
nebo tohle:
https://www.reproobchod.cz/monacor-dt-101sk-p1992

Pak by byla možnost vyměnit střed, ale jaksi mě toho moc zajímavého nenapadá, co by šlo použít k tomu SP-250P a zároveň ND16FA-6. Snad něco takového:
https://www.reproobchod.cz/monacor-sph-102kep-p2025

Do 4-pásma bych se nepouštěl vůbec. Ono už 3-pásmo má bez měření a simulace jen minimální šanci, že z toho vyleze něco kloudného. Šance vyladit 4-pásmo se pak limitně blíží nule.

OT ke gramatice (nejedná se o pravopis!): změna souhlásky d na z je běžná (chodit - chozen, soudit - souzen, hodit - hozen, zasadit - zasazen, atd.), ve staročeštině byla tato změna důsledná (např. vodit - vozen).

V některých nářečích dosud tato staročeská důslednost přetrvává:
ladit - lazení, hromadit - hromazení, zavadit - zavazení, apod.

Zrovna slovo "lazení" je velmi rozšířené: "Ukulele, které máme nalazeno do D lazení je vlastně jako kytara s kapodastrem na 7. pražci."

OT nevadí, ale můžeme klidně založit v Pokecu jazykový koutek, ať to je pěkně soustředěné na jednom místě. Kdo si má pamatovat, ve kterém vlákně se před dvěma lety řešilo, jestli se prdel píše s měkkým nebo s tvrdým.

Děkuji za návrhy repro. Zkusím vybrat ten monacor a uvidíme co z toho vyleze.
Snažím se k tomu stavět co možná nejzodpovědněji, takže čtu po nocích "Stavíme reproduktorové soustavy" od pana Sýkory, projíždím diskuze. Doma se mi válí par cívek a kondíků, tak měřím, zkouším, učím se a poslouchám.
BTW, před 14ti dny jsem byl v Července v AQ si poslechnout Passiony a tam mi došlo, že problém bude hlavně v hodně špatném receiveru. Pořídil jsem starší, ale o několik tříd lepší a teď už rozdíly slyším. Na tom starém jsem mohl dělit kmitočty jak jsem chtěl a lezlo z toho pořád "bláto"..

Ty rozdíly mezi zesilovači samozřejmě jsou a mezi špatným a dobrým zesilovačem slyšitelný. Ale špatná bedna bude znít vždycky blbě, ať je zesilovač jakýkoli (nebavíme se o ekvalizaci). A dobrá bedna hraje dobře i na modulu MBA810 z televizora. Na lepším zesilovači pochopitelně ještě líp. Každopádně, rozdíl mezi dobře udělanou soustavou a špatnou soustavou je propastný...mezi zesilovači to až tak moc neplatí.

100+

Ahoj všem,
dotaz:
Pokud chci dělit středový měnič z vrchu Butterworth 12db/okt na 4600Hz při impedanci 9Ohm, dle "kalkulace" mi vychází L: 0,44, C: 2,72. Součástky jsem trefil přesně a v Limpu mi vylezl takovýto průběh..je to správně, nebo výpočet je špatně, nebo jsem blbě pochopil zapojení? Nikde na netu jsem správný průběh nenašel. (první obrázek je bez repro a s ořezaným spodkem 50uf, druhý s připojeným repro. Díky moc (snad mne neukamenujete )

Ty kalkulace jsou k ničemu, to řeknu rovnou. Proč, to už se mi psát po stodesátý fakt nechce. No a pak nevíme, jak je to vlastně zapojený, takže nemůžeme k tomu průběhu ani nic říct.

Takhle se dnes výhybka opravdu nevyvíjí. Vypočtené propusti zajistí jen a pouze to, že se repráky nebudou přetěžovat nežádoucími frekvencemi. Bez akustického měření nemáš šanci vydolovat nejlepší možný zvuk a na 99% to bude hrát i se slušnými repráky úplně na hovno. Jak obrovský to je rozdíl zjistíš tehdy, kdy vedle sebe postavíš dvě shodně osazené bedny. Jednu s odladěnou výhybkou a jednu s vypočtenou. Kdo to slyší poprvé, většinou jen nechápavě čumí.

K tomu prvnímu průběhu: Krásně dokumentuje to, co jen s obtížemi vysvětluju lidem neznalým RLC obvodů. Totiž to, že pouhá výhybka bez repráků spolehlivě (pro část spektra) zkratuje výstup zesilovače. Proč: Protože propust bez zapojeného repráku je vlastně jen sériový LC obvod, který má v rezonanci nulovou impedanci (zde na cca 1kHz). Reprák je normálně zapojený paralelně k jednomu z prvků (podle typu propusti je paralelně k tlumivce nebo ke kondenzátoru), takže je LC obvod impedancí repráku zatlumený a jeho impedance je tudíž i v rezonanci vyšší. Je proto dost nerozumné nechat v provozu bednu s přerušeným reproduktorem, především středovým nebo basovým.

Jsi si jistý hodnotami součástí? Jak to máš ve skutečnosti zapojené? Protože rezonance 0,44mH//2,72uF vychází 4600Hz. Tady to vypadá, že máš propust složenou jen z tlumivky a toho 50uF kondenzátoru. Co že znamená to "ořezání"?
Pokud jsi měřil opravdu jenom holou LC propust, tak máš nahoře u 15kHz velmi pěknou parazitní rezonanci. Nejspíš to dělá nekvalitní kondenzátor. Copak je to zač?

To T.L.U: Vím nemusíš, v této sekci se to píše v každém druhém vlákně.
Měl bych asi napsat, že mi nejde o to, to zbastlit a hotovo. Pročetl jsem jsem toho hromady, ale opravdu se věci naučí a pochopí souvislosti až když mu to projde rukama. Proto jsem jen zkusmo nastřelil dělící frekvenci na kterou mám při dané impedanci "dle vzorečků" součástky, abych vyzkoušel jestli se to chová, tak jak by mělo. Jak po poslechové stránce, tak i impedance.
Jinými slovy je pro mě cíl spíše ta cesta..ikdyž v mém případě bude dlouhá

To Ransom:
Součástky jsem proměřil v limpu a sedí.
Na druhém obrázku je připojený repro (overlay-žlutá křivka je zapojení jen tlumivky 0,44)
Zelená je křivka je dle schématu.
Zajímalo mne hlavně, jestli je ten propad mezi 2,5kHz a 5kHz pro butterworth typický, nebo je tam něco zle.
Od těch 5540Hz ale letí impedance strmě nahoru, takže je to v pořádku?
Chlapi ještě jednou díky za vaši trpělivost

zkus číst, internet není jenom FB... Třeba si místo schematické značky reproduktoru dosaď jeho náhradní schéma, třeba jenom hodně zjednodušené podobě a začne se ti rozsvěcovat, že takhle rozumnýho výsledku nedosáhneš.
Návodů, jak výsledku dosáhnout, je tady snad celkem dost. LIMP už zvládáš, tak ještě něco na změření .FRD reproduktorů v ozvučnici a můžeš si tu výhybku nasimulovat. A jenom pro pořádek, je pěkný si stanovit dělicí kmitočty, ale při simulaci s použitím naměřenejch charakteristik se běžně stane, že je to nakonec trochu jinak, protože zrovna na tom místě má charka repráku nějakej defekt a nejde to rozumně spojit na sebe...

Impedance letí nahoru, protože by letěla nahoru i bez propusti. Prostě impedance repráku s frekvencí stoupá. Změř si to v Limpu bez propusti, jen holej reprák. Propust tam jen vyrobí ten propad poblíž 5kHz. Je fuk, podle jaké aproximace je propust spočtená, průběh bude podobný i s Linkwitzem či Besselem.

Když tedy pominu, že to nemá pro samotnou konstrukci bedny valný význam, tak odpověď zní: Ano, průběh na druhém obrázku koresponduje přesně s tím nakresleným zapojením. Navíc ti z toho vyčtu, že jsi ten reprák nejspíš nechal v bedýnce s basreflexem naladěným na 50Hz (to je ten dolík mezi dvěma vrcholy u nízkých kmitočtů). Tenhle dvouhrbej velbloud se dá těžko vyrobit jinak.

Průběh na prvním obrázku ale vůbec nesedí k tomu, co jsi popisoval. Podle mě to je sériový LC člen 0,44mH plus 53uF - což se přesně dá udělat z toho sortimentu, který jsi jmenoval.

Nazdar borci,
tak jsem si konečně dovezl SPčka z Prahy. Ještě jednou děkuji Deaf-Laymanovi (služebka byla na rychlo, ale až zase pojedu, tak se zastavím abych se revanšoval).
Se stavbou a konečnou představou jsem pokročil, ale s pár věcmi bych potřeboval poradit (mimo vlákno, abychom to tady úplně nezaprali). Byl by někdo ochoten si se mnou prohodit pár zpráv, popř. telefonátů? Předem díky, pokud se někdo ozve.

Kdyby se alespon pulka nadseni neco budovat pretavila ve snahu se nejprve neco malo o tom naucit. A jeste zacit rovnou (pre)stavbou 3p/4p......
Ja s tim zacal tak, ze jsem ve 14ti zbouchal naky krabice, koupil 10" RTO basaky z KTE, k tomu dal ARV104, vyhybka na 2k2 podle vzorce a jak to hralo (na hovno, ale radost mi to udalo).
Jenze to se psal rok 1993.... A to zadne moznosti mereni a simulace v domacich podminkach vicemene jeste nexistovaly. Dnes je to v tomdle smeru uplne nekde jinde. Tak proc to zase takhle zabit? Proc zase zacit s uz koupenejma menicema, jen proto, ze je nekdo levne prodava? Kor kdyz je dnes kolem tolika zajimavejch repraku....
Bojim se, ze bez nejakyho samostudia s tebou nikdo asi nebude chtit neco konzultovat. Resp. nebude moc o cem

Jsem rád, že to někdo napsal za mně. Dík Péťo.

Kdyby se alespon pulka casu stravena komentarem venovala precteni si poradne vlakna... Ale nebudem se preci dohadovat
Provizorni bednu s vyhybkou "na hrubo" jsem vcera vyzkousel a dle meho sluchu budou potreba jen jemne korekce, takze za mne zatim ok..proc nevyzkousim nejdrive dvoupasmo? Zkousel jsem a delal jsem, ale zatim jsem nikdy neslysel dvoupasmo, ktere by se mi zvukove libilo.. Treba me nekdo mile prekvapi v lednu na avizovane akci.