Edit 18.10.2020 dříve se vlákno jmenovalo Širokopásmový repro + basák
Edit 26.10.2020 změna RS180->RS225

Přenáším OT, který jsem začal u LSM
viewtopic.php?p=110726#p110726

Na diyaudio.com je řada příspěvků o FAST (Fullrange And Subwoofer Technology), což je širokopásmový reproduktor většinou 4 palec a k tomu 6/8/10 palcový basák. TC9FD18-8 tam často používají jako fullrange. Zaujalo mě to, protože řeším náhradu starých homemade beden s tvm. Měly by být univerzální, většinu času u PC a když nikdo nebude doma rušit, tak je posunu na poslech (takže zřídka a je zbytečný mít další bedny). U PC budou blízko, takže jsem si říkal, že když budou natočený v ose, tak není důvod mít výškáč. U počítače moc polohu neměním. A když je přesunu na poslech, tak to budu poslouchat sám, tak si je také natočím na sebe.

Sloupy rozmístěním měničů ala https://6moons.com/audioreviews/wlm5/lascala_2.html (shodou okolností Visaton prý příbuzný W200s)

Ale jak už jste naznačili, tak to asi nebude tak jednoduchý

Pokud posloucháš ve velmi blízkém poli (což se už ale často nedá říct ani o poslechu u počítače, ale budiž), není vysoká směrovost nad 5 resp. 6kHz až tak na závadu.
No ve vzdáleném poli se přednes projeví "tupým" zvukem s nedostatkem brilance a detailů nahoře...i přes to, že budeš sedět na jednom místě a "poslouchat přímou vlnu".
Člověk totiž nikdy neposlouchá jen přímou vlnu. To bys musel sedět v nějaké anechoidní komoře, nebo poslouchat skutečně zblízka (sluchátka). Jinak budeš vždy poslouchat i vlny odražený. Pak je velmi důležitý, aby soustava měla vyrovnané vyzařování i mimo osu - aby i odražený vlny byly kmitočtově vyrovnané. Jinak se díry nebo převýšení na mimoosových charakteristikách projeví jako citelný úbytek/přebytek akustické energie. U Tvého řešení se širokopásmem to tedy bude velmi citelný úbytek energie nad 5(6kHz) a to ještě samozřejmě tím citelnější, čím víc zatlumená bude cimra.
Neříkám, že někomu taková bedna nemusí vyhovat...ale i u skalních příznivců širkopásem pak člověk nakonec vidí výškovou hornu na stojánku na bedně...protože to horní pásmo tam prostě chybí. A čím je membrána širkopásma větší, tím to tam chybí víc. Nejprve se začne se širokopásmem samotným, pak se přidá větší basák (protože to nemá basy) a nakonec se tam položí ještě výškový fostex na stojánku (protože to nemá výšky)...a už je z toho vlastně najednou 3-pásmo. Takové dosti zmršené, ale 3-pásmo. Kdyby řešení se širokopásmem bylo tak skvělé, jak někteří tvrdí, používáme to téměř všichni.
K Visaton Scala: Tohle není řešení basák + širkopásmo. To je normální 2-pásmo basák + výškáč, akorát se místo kaloty použila papírová kónická výška.

Jinak ta koncepce samozřejmě není historicky nic nového. Podobné bedny se dělaly i u nás (1PF06719, 1PF06729, 1PF06888), nebo v NDR (RFT Rema). Tam to bylo vyžádáno jednoduchostí, náklady, absencí použitelných výškových repráků a celkovou snahou vyhnout se trojpásmu. Ono to často hrálo i velice příjemně. Jenom tomu prostě něco chybělo. Kdo to měl doma s nějakým dobovým gramorádiem na roztržité hudlání v koutě, ten tohle neřešil.

Pochopeno, zpracováno, bude to třípásmo A hned mě napadla další bejkárna. Zajímavé osazení má soniqe11 dayton regálovka. Jsou to ty dole http://repromania.net/forum/download/file.php?id=13794 ? . Raději bych sloupy, bedna ale bude u stolu s PC a tak by byl basák mírně zakrytý. Jaký zvukový ne/výhody bych měl, pokud bych je nechal v rozmístění jako soniqe11 tj. výškáč a střeďák vedle basáku a dal je co nejtěsněji k sobě? Noha by mohla být užší než vršek bedny, případně pokud bych dával dříve uvažované RS52AN a AMT2-4, tak ty by mohlý být mimo ozvučnici na "rameni".

Tohle rozmístění dokonce zachovat musíš, protože právě v téhle poloze to bylo laděné. I tvar - tedy minimálně výšku ozvučnice a vzdálenost výškového a středového repra od hrany. Jsou to studiové monitory a byly od počátku navrhované právě do téhle polohy.
Ty bedny hrajou tak moc dobře, že by bylo trestuhodné jim ublížit jakoukoli nedomyšlenou změnou. A že hrajou dobře, to tady potvrdí myslím každý, kdo je na srazu slyšel. To by opravdu žádné širokopásmo nesvedlo.

Čím jsou dané ty vzdálenosti měničů mezi sebou a v ozvučnici? Nijak to nezpochybňuju, jenom mě zajímá terorie za tím. Pokud je to dané tím, jak je naladěná výhybka, tak tu jsem neplánoval přepoužít. Mám tu AV receiver a Pulseaudio Crossover Rack na RPi3, ten teď budu zkoušet na staré stavbě 3 pásma TVM.

https://uloz.to/file/49Ft7s3Pv/stavime- ... omplet-pdf
Doporučuju si tohle přečíst. Tam je odpověď na většinu otázek.

Díky, projdu to, část asi tohodle Sýkory jsem měl před cca 24 lety oxeroxováno

rozmiestenie menicov v mojom pripade ma akurat tu nevyhodu ze smerovost pri nizzsich frekvenciach nie je ukazkova....ale v celkovom dojme reprosustavy to nezanecha vyslovene daky zly dojem kedze sa pri ladeni dbalo na to aby v celkovom vyziarenom vykone boli reprosustavy co najlinearnejsie. umiestenie reprosustav je v mojom pripade tiez dost blizko......cca 1.2m

Díky za info, takže uspořádání půjde, to mám radost.

Není ta horší mimoosová charakteristika na basech spíš způsobená nedostatkem odrazů od podlahy? Ta ozvučnice zas tak malá není, já bych jí udělal ještě užší (protože sloupy).

ja hovorim o nameranych smerovkach bezodrazovou metodou,ktore sa meraju pri ladeni reprobedni.....tam sa clovek snazi prvy odraz obist,respektive nepreniest do nameraneho grafu....samozrejme ze uz napr u mna v posluchovej miestosti uz budu smerovky do istej miery ine pretoze tam do toho uz riadne keca miestnost

Tady jsem zase měl pár otázek od cizích vláken http://repromania.net/forum/viewtopic.p ... 46#p112346

Takže další pracovní verze je Dayton AMT2-4, RS52AN a RS180. Víc než klasický TMW by se hodilo uspořádání ala soniqe11 nebo ty SC3070. Jak ale uspořádat měniče?
RS52 řezaný LR4 by asi fungoval od 600, na internetu převažuje spíš 800, někdo píše, že při vysokých hlasitostech mužský sbor zní na 800 lépe než na 700 nebo 600. Jenomže nejmenší vzdálenost uřízlých RS180-RS52 je 14cm a to pro 1/4 vlnové délky, kde by nemělo docházet vůbec k ovlivnění směrovosti, vychází na 612Hz.
https://imgur.com/Ad0dpWD

Jak moc negatnivní dopad na horizontální vyzařování bude mít dělení třeba na 750Hz (takže místo 14cm by mělo být 11,5cm)?

Pro RS52 - AMT2-4 je nejmenší rozestup 85mm, takže pravidlo s 1/4 nejde použít. Takže jedině podle Sýkory další minimum ve vzdálenosti 5/4 vlnové délky, pokud to jde aplikovat i pro páskový reproduktor. Pro 3000 cca 14cm, pro 3500 12cm, 3900 je 11cm. Tady už ale není ovlivněno horizontální vyzařování, ale vertikální, které jak píšeš a je vidět i na měření u AMT beztak není nic moc. SC3070 má zdálenost asi 105mm, přitom píšou dělení 2800Hz.

Dělil bych to tak, jak si to sedne (ono si to vždycky nějak sedne). Ale snažil bych se o děličky cca 1 a 5kHz. Vzdálenost na ose X a Y není to jediné...větší problém bývá předozadní pozice, čili osa Z. Všechno krásně uvidíš, až to změříš a hodíš do simulátoru...

Díky, takže když měniče dávají smysl, tak nezbyde než to konečně nakoupit. Z-osa jako time alignment? Simulovat v LspCAD?

Ano. Má na fázi asi největší vliv. Simuloval bych ve VituixCAD, kde je najednou vidě tcharku v referenční ose, mimoosovky, index směrovosti, celkový výkon, poslechové okno a "in room response" (v podstatě celou spinoramu). Samozřejmě včetně impedančky, fází a GD.

VituixCAD je super pomocník, díky za tip. Akorát mi to zbořilo pár asi nerealistických představ, budu muset odsimulovat i stávající bedny a jaxi to zpochybňuje i různé obrázky výrobců reprosoustav. Ale jsem zatím jenom na obrazovce Crossover s daty měničů od výrobce.
Jedna věc je ale jasná, ať dělám co dělám, ve vertikální charce off-axis zůstává díra na dělící frekvenci. Grafem vertikální vyzařovací charakteristiky mimo osu se málo kdo chlubí, asi jen výrobci s koaxiálama. Poslali byste ukázku z vašich projektů, abych věděl, kam je reálné se přiblížit?

na data výrobce se vykašli, to nikam nevede. Viz výše - udělat aspoň pokusnou bednu a všechno změřit, a až pak simulovat výhybku.

Pořád čekám až objednávka dorazí, ale mezi tím špekuluju. Vadilo by něčemu, když bych AMT otočil o 90 stupňů? U PC jsem vždycky uprostřed, ale ne stejně vysoko, jak sjížím ze židle. Takže by se hodilo spíš vykrýt vertiální rovinu..

Nedělal bych to.

tak dej na ležato celou bednu, jako studiovej monitor.